Jak se volilo přes kopec

Chomle

V údolíčku mezi poli pár kilometrů od spádové obce Radnice se náhle objevuje několik desítek domů. Některé z nich opravené, jiné viditelně chátrají. To je osud i bývalé hospody přímo u silnice. „My tady žádnou hospodu nemáme, ani obchod“ říká nezávislý starosta Jiří Mareš (66), který sedí v maskáčové americké uniformě v malé místnosti obecního úřadu. „Nemáme ani žádný spolek, ani hasiče. Dalo by se říct, že tu chcípl pes.“

V Chomli žije 63 lidí, ovšem zažila i lepší časy. Haldy v okolí ukazují, kde se dobývalo černé uhlí. Šachta nebyla velká, horníci kutali v hloubce kolem sto metrů. „Obec měla i tři sta lidí, ale v osmdesátých letech minulého století šachtu zavřeli,“ dodává bývalý havíř a nezávislý místostarosta Václav Kresl (79). Doly připomíná i pomník kousek za vesnicí. V roce 1937 tu zemřelo při závalu čtrnáct horníků.

Starosta si při rozhovoru pro jistotu zapíná diktafon a vysvětluje, že líbivé řeči na něj dojem neudělají. „Pan prezident mluví, jak mu ústa narostla a proto mu věřím.“ Žádnou kampaň tady nikdo nevedl, ve vsi nevisí žádné plakáty. „Zeman je známý, Drahoš v politice nikdy nedělal, jak by mohl postoupit do vyšších politických kruhů,“ ptá se místostarosta Kresl. Oba muži se do Chomle přistěhovali za prací, místostarosta je ze Šumavy, starosta ze severní Moravy.

Ozdobou Chomle je kostel sv. Markéty kopečku za obcí, na první opravený a udržovaný s původem v gotice. „Mše tu nejsou,“ říká starosta mezi pečlivě upravenými hroby plnými květin. Na některých pomnících jsou zkřížena hornická kladívka jako vzpomínka zašlé slávy.

V obecním úřadu, kde voliči dali Miloši Zemanovi v prvním kole 83 procent hlasů, nevisí jeho podobizna. „Tady nikdy žádný prezident nevisel, možná tak Husák,“ směje se Kresl a Mareš dodává, že nepovažuje za důstojné střádat obrazy bývalých prezidentů v šuplíku. „Vlády se mění, Chomle zůstává.“

Chlum

O dvanáct kilometrů dál leží na vysoko nad levým břehem Berounky maličká obec Chlum. Domy na návsi vypadají o poznání lépe než Chomli, fasády svítí, všechny opravené. „U nás to bylo hezké i za komunistů, před domy vždycky kvetly růže,“ říká invalidní důchodce František Franče (56). Podle sociologických pouček by tento muž se základním vzděláním v odlehlé obci měl volit Miloše Zemana. „V žádném případě, já volím Drahoše, čerstvá krev je potřeba.“

Franče pohladí starého psa po svém boku, típne cigaretu a ukáže přes plot k sousedům, kteří volili stejně jako on. Tady to o sobě vědí. „Z chalupy vyjde Petr a nejdřív ze zeptá, čí jsem agent. „V téhle republice už nemůžete věřit nikomu.“ Jiřího Drahoše volila i jeho partnerka Marie. „Vždyť je to ostuda, Zeman se každou chvíli kácí.“ Proč je tady v oblibě Jiří Drahoš, vysvětlit nedokážou. „Rozhodně nás tady nikdo nenaočkoval, prostě je nám sympatický Drahoš.“

Čtyřicet tři obyvatel žije v bytelných usedlostech kolem návsi se zvoničkou. Každý druhý je ve sboru hasičů. Fasády domu svítí novou, na první vypadá víska lépe než Chomle. „Staráme se o svoje,“ říká nezávislý starosta Jiří Rys (59) v rozhlehlé kanceláři obecního úřadu. Druhými dveřmi se z chodby vchází do obecní hospody. „Tady probíráme živé i mrtvé, a dojde i na politiku. Nikomu ale neradím, koho má volit.“

Před budovou je postavené dětské hřiště, za budovou cedule s nápisem Přírodní park Horní Berounka. Přec cestu na druhou stranu stojí zemědělská usedlost, za kterou se leskne velké solární jezero. „To mělo být schované pod kopcem, ale na kraji dali povolení,“ krčí bezradně rameny starosta a připomíná, že tu k mání ještě větší exotika. Pěšinka vede na vyhlídku Plazy, odkud je přes řeku výhled na komplex Ptyč, záhadnou stavbu bývalé manželky miliardáře Pavla Tykače. I dnes tu stojí několik lidí a diví se, jak se dají utopit miliardy.

Ani starosta Rys netuší, proč ve vsi vyhrál Jiří Drahoše. „Já můžu mluvit jen za sebe. Nechci žádného hulváta, ale slušného člověka, který dodržuje slovo a plní sliby.“