Katastr Brdy by se měl podle obcí z Plzeňska rozdělit mezi oba kraje

Na okraji vojenského prostoru dnes leží devět obcí z Plzeňského kraje, z nichž čtyři, Trokavec, Číčov, Dobřív a Těně, chtějí navrátit kromě katastrů také historický majetek, hlavně lesy. Starostové nejhlasitěji žádali, aby byl vojenský prostor zachován jako rezervoár vody pro všechny obce na jeho okraji. Právě s vlastní pitnou vodou mají obce největší problémy. Apelovali také na šetrnější hospodaření Vojenských lesů a statků v oblasti.

Podle hejtmana Plzeňského kraje Milana Chovance stát v roce 1927 většinou vykoupil pozemky prostoru za tržní cenu, ale majetková vypořádání obcí se budou zřejmě týkat roku 1949, kdy docházelo k divokému znárodnění. Proto podle něj je vrácení historického majetku, které musí samy obce podpořit důkazy, až druhým krokem, podobně jako například převody zdrojů pitných vod. Kraj ale slíbil obcím pomoci finančně i například právními službami.

Starostové měst a obcí Plzeňského kraje také na jednání potvrdili, že budou usilovat o zřízení chráněné krajinné oblasti na území vojenského prostoru. To podporují také Středočeši, kteří ale tvrdí, že chráněná krajinná oblast by měla patřit pod jejich kraj. S tím ale starostové z Plzeňska jednohlasně nesouhlasí.

Střežený vchod do vojenského areálu Míšov|foto: Ľubomír Smatana

Podle krajského radního pro životní prostředí Petra Smutného nebude opuštění vojenského prostoru tak rychlé, protože to musí projednat vláda, pak se musí připravit zákon a schválit ho sněmovna. Navíc bude potřeba celé území vyčistit, což může podle předběžných analýz starostů trvat 15 až 20 let a stát, tedy ministerstvo obrany, na to teď nebude mít peníze.

Plzeňský kraj podporuje veškeré požadavky plzeňských obcí a bude je chtít zakomponovat do memoranda, které má být výsledkem jednání se středočeskými obcemi i krajem 3. srpna v Příbrami.