Konec řezníků v Česku? O tradiční řemeslo už mezi žáky není zájem

23. únor 2017

Řezníci jsou doslova na vymření. O tvrdou, ale zároveň potřebnou práci není mezi žáky už několik let zájem. Poptávka po řeznících je přitom stále vysoká.

Nedostatek řezníků trápí nejen západ Čech, potýká se s ním celá republika. Ve čtyřech krajích dokonce není jediná škola, kde by bylo možné učební obor řezník-uzenář vystudovat. To platí například v Karlovarském kraji. V Plzeňském kraji je situace o něco lepší, upadající zájem o tuto profesi ale zaznamenávají i tady. Řeznické obory tu nabízely ještě donedávna tři školy, teď už jen dvě. V Plané u Mariánských Lázní totiž museli řeznické obory kvůli nulovému zájmu definitivně uzavřít.

Obor řezník-uzenář ale mohou žáci v regionu stále studovat na střední škole v Klatovech, ve třech ročnících je teď aktuálně třináct žáků. Obor se daří jen stěží naplnit, a to už od roku 2009. V Plzni je budoucích řezníků o něco víc, na Hotelové škole jich studuje 21.

Ale i tady je zájem hodně malý. Škola se přitom podle vedoucí odborného výcviku Renaty Machové snaží zájemce přilákat. Zapojila se například do projektu Řemeslo očima žáků.

„Objížděli jsme základní školy s řezníky, kteří dělali jitrnice, dělali pro ně tlačenku. Udělali jsme takový malý den otevřených dveří pro žáky osmých a devátých tříd, aby viděli, co vlastně obnáší to řemeslo řezník. Bohužel ale přes to, že jsme je lákali, říkali jsme jim, že je stoprocentní uplatnění na trhu práce jak u nás, tak v zahraničí, tak se ti žáci nehlásí," stěžuje si Renata Machová.

Kvalitní řezníci často odcházejí za vyššími platy do zahraničí

Zájem o řezníky je přitom velký. Například firma Pelant z Karlovarska zaměstnává dva mistry řeznické těsně před důchodem. Co bude, až do důchodu odejdou, nikdo neví. Podle jednatele společnosti Petra Pelanta je jednou z možností přeučit lidi z jiných gastronomických oborů. Za malý zájem žáků o obor řezník-uzenář ale někdy můžou i sami zaměstnavatelé, platy jsou totiž nízké a podmínky pro práci náročné.

„V České republice to není dobře zaplacené, na to, jaká to je dřina. Většinou ti chlapci dělají od rána od čtyř hodin. Nástupní plat je zhruba 12 až 18 tisíc hrubého, kdežto v Německu je to 3 tisíce euro, takže pro ně pořád je lákavé to zahraničí a naši top řezníci, kteří umí jazyk alespoň trochu, vesměs odcházejí do zahraničí," vysvětlila problém Renata Machová.

Vymírající řemesla, jako je právě to řeznické, by si podle vedoucí odborného výcviku Hotelové školy v Plzni Renaty Machové zasloužila nejen lepší ocenění zaměstnavateli, ale také větší podporu kraje a jednotlivých měst. Víc peněz by mělo jít do propagace a také do lepších podmínek, jako je tomu v posledních letech v případě technických oborů. Podporu ohroženým učebním oborům už několik let poskytuje například Středočeský kraj, žákům vyplácí stipendia.

autoři: Směna ČRo Plzeň , jnm
Spustit audio