Mrazy vadí nejen lidem, ale také například slepicím

Slepice na farmě Oty Zacha v Žilově na PlzeňskuFoto: Lukáš Milota

Velké úsilí a více peněz stojí v těchto dnech silné mrazy farmáře. Pro chovaná zvířata musí zajistit vytápěné prostory, větší podestýlky a také energeticky hodnotné krmivo. V mrazech přestaly nést i slepice. Když teploty klesají hluboko pod nulu, nacházejí farmáři v kurnících jen několik vajec týdně. Slepice vydávají více než kdy jindy většinu energie na uchování tělesné teploty a na snášení vajec jim už pak žádná nezbývá.

Chovatel musí zvýšeným nárokům nosnic v dlouhotrvajících mrazech přizpůsobit a upravit denní režim zvířat. Je potřeba sledovat, aby zvířata nepromrzla. Letošní lednové a únorové mrazy jsou z pohledu farmářů opravdu náročné.
 

Na farmě v Žilově chrání drůběž teplou vodou, větším podestýláním, zvýšeným přisunem krmiva, aby měla drůběž více energie a zvířata jsou umístěna také v menších prostorách, aby došlo k jejich rychlejšímu prohřátí. U drůběže se rovněž svítí elektrikou, k dispozici tu mají elektrické kvočny, žárovky a topná tělesa.
 

Slepice většinou snáší vejce při teplotách v rozmezí od 8 do 26 stupňů Celsia, vývoj zárodku vajíček je při těchto teplotách přirozený. Pokud teplota klesne pod 8 stupňů nebo se naopak zvýší nad 26 stupňů, vývoj zárodku se zastaví a slepice přestávají snášet. Hlavně v ranních hodinách je proto důležité, pokud chceme, aby slepice nesla, zabezpečit teplo. Slepice v Žilově se v mrazech vypouštějí do venkovního výběhu také pouze na kratší dobu.
 

Další ochranou před mrazy může být také mazání hřebínku slepice sádlem, aby nenamrzl. V mrazivém počasí, pokud slepice vejce snáší, jsou vaječné zárodky menší, barva žloutku je světlejší a tenčí je také skořápka vajíčka.