Na Šumavě se i letos zaměří na plánovanou těžbu, především v mladých porostech

Na Šumavě ubývá kůrovce. Těžba napadených stromů byla vloni nejnižší od roku 2007. To správě národního parku umožnilo, aby se zaměřila na plánovanou těžbu. V tomto trendu chce pokračovat i letos.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Těžba dřeva (ilustr. obr.)

Těžba dřeva (ilustr. obr.) | Foto: Radana Schaeferová

Na Šumavě vloni vytěžili přes dvacet tisíc kubíků kůrovcem napadených stromů, tedy o polovinu méně než v roce předešlém.

Díky sníženému objemu nahodilé těžby, tedy kůrovcem napadeného dřeva, mohly začít plánované zásahy. A to především v mladých porostech, které jsou příliš husté a tím pádem nestabilní.

„Pokud je mladý uměle založený les příliš hustý, nemají stromy prostor pro zvětšování svých korun. A právě velká a hluboká koruna znamená vyšší odolnost proti větru, sněhu, ale také kůrovci,“ upozorňuje na důležitost těžby v mladém lese mluvčí parku Jan Dvořák a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

O plánované těžbě dřeva na Šumavě natáčela redaktorka Jitka Englová

„Hustý les nutí stromy růst příliš rychle do výšky a současně nedostatkem světla odumírají spodní větve. Tím se koruny zkracují a stromy se pak snadno vyvrací.“

V lesích tak zůstávají jen dobře rostlé stromy a naopak mizí ty, které ostatním překážejí v růstu. Primárně se také těží smrky v okolí jedlí a buků.

„Letos bude Správa Národního parku Šumava v zásazích v mladých porostech pokračovat, úmyslná těžba se bude v roce 2015 týkat převážně uměle založených porostů mladých a středního věku, tedy maximálně do stáří 80 let,“ upřesňuje Dvořák.

Nejvíc zásahů bude například u Prášil, Žlebů nebo Stožce a podle lokality správa parku nasadí živé koně, vyvážecí soupravy i harvestory.

„Těžby v mladých porostech motorovými pilami jsou dražší a trvají přibližně 10krát déle než harvestorem. To, že stromy kácí stroj, ale vůbec neznamená, že je to nešetrné. Harvestor zkrátí kmeny tak, aby se mohly vyvážet na podvozku přibližovacích souprav. A to je mnohem šetrnější, než když se dříví tahá po zemi. Navíc harvestor pod sebe dává větve a vytváří půdě ochrannou vrstvu,“ vysvětluje mluvčí.

Podle předběžného plánu letos na Šumavě dřevorubci vytěží 110 tisíc kubíků dřeva, tedy stejně jako vloni.

Jitka Englová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme