Národní park Šumava obnovuje bezlesí, kde žijí chránění živočichové

26. duben 2017

Správci Národního parku Šumava obnovují bezlesí. Náletové dřeviny prořezávají na pěti lokalitách o celkové rozloze zhruba 60 hektarů. V minulosti tam byly pastviny nebo sečené louky, které postupně zarůstají. Bezlesí je ale nutné pro některé vzácné rostliny a živočichy, mimo jiné pro tetřívka obecného nebo chřástala polního.

Obnovy bezlesí se provádějí mimo bezzásahové zóny parku. Správci Šumavy se rozhodli zasáhnout na pěti místech, kde už bezlesí kdysi bývalo. „Vybraná území jsou tak zvaným druhotným bezlesím, což bylo bezlesí, které vytvořil člověk. Dvě jsou na Knížecích pláních a dohromady tvoří zhruba 26 hektarů, další prostor o rozloze 20 hektarů je v okolí Skalné u Prášil a zbylé dvě menší plochy pro bezlesí jsou na Zhůří u Keplí a nedaleko Filipovy Huti,“ upřesňuje mluvčí parku Jan Dvořák.

Na původním území bezlesí byly v minulosti pastviny a sečené louky. Po druhé světové válce, když bylo odsunuto německé obyvatelstvo a u německých hranic vznikl vojenský prostor, využívání těchto ploch skončilo. Někdejší pastviny a louky postupně zarostly smrky, břízami, jeřáby a dalšími dřevinami. Nyní se bezlesí opět obnovuje a udržuje.

„Vyřezávání náletových dřevin provádíme ne plošně na celém území, ale tak, aby byly zachovány jednotlivé stromky nebo skupiny stromů tak, aby tvořily na louce určitou mozaiku, protože i to je důležité pro živočichy, kteří tam žijí,“ doplňuje Jan Dvořák.

Smyslem obnovy je ve vybraných lokalitách v odůvodněných případech prořezáním dřevin pomoci vzácným druhům, které jsou na bezlesí vázané. Například tetřívka obecného, kterých v parku neustále ubývá a jejich populace je slabá. Úbytkem vhodného prostředí trpí například i chráněný chřástal. Z chráněných rostlin se na obnovovaném bezlesí vyskytují například kriticky ohrožené kapradiny vratičky heřmánkolisté nebo mechorosty srpnatky fermežové.

autoři: en , jik
Spustit audio