O novele zákona o ochraně přírody se debatovalo na Šumavě

Zóna přírodní, přírodě blízká, soustředěné péče o přírodu a také zóna kulturní krajiny. Tak by měl být nově rozdělen Národní park Šumava podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí.

Další novinkou je třeba to, že nejméně v následujících patnácti letech by se nastavená pravidla nesměla měnit. Novela zákona by měla platit pro všechny národní parky současně a na Šumavě ji veřejnosti představoval ministr Richard Brabec. Podle jeho návrhu by zmizela zonace, tak jak ji známe. Tím by se podle ministra Brabce Šumava více otevřela návštěvníkům, místa nejvyšší ochrany by tak ale samozřejmě nezmizela.

„Automaticky první zóna nebude znamenat ‚zavřená oblast‘ nebo ‚přístupná jenom po stezkách‘. Tu dostupnost a přístupnost území, ta bude nově koncipována těmi klidovými územími, která nemusí samozřejmě splývat s tou první zónou," uvedl ministr Richard Brabec.

A právě klidová území vzbuzují obavy. Třeba to, že mohou vznikat prakticky kdekoli. K vyhlášení klidového území budou muset být ale podle ministerstva životního prostředí opodstatněné důvody. V případě národního parku ho bude vyhlašovat správa národního parku jako pověřený orgán ochrany přírody.

„Bude používat institut opatření obecné povahy, ale tím úplným prvopočátkem musí být odborná argumentace, kdy ta správa vyhodnotí, že v nějakém území má předmět ochrany. To může být třeba druh ptáka, nebo to mohou být nějaká významná společenstva rostlin, kde pro to, abychom ten předmět ochrany ochránili, musíme omezit pohyb lidí. Někdy ten pohyb omezíme třeba jen tři měsíce v roce, ale někdy to bude nutné omezovat celoročně," vysvětlil náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana.

Na druhou stranu by se ale podle ministra Brabce mohla otevřít i dosud nepřístupná místa. Třeba cesta Luzenským údolím k Modrému sloupu.

„Ano, jsou místa na Šumavě a není to jenom Modrý sloup, je to třeba i Roklanská hájenka nebo celá ta oblast za Březníkem, kde vedou asfaltové silnice, a přitom se tam nesmí. My dneska posuzujeme v procesu tzv. velké EIY celkem 34 projektů a možnost otevření Modrého sloupu je jednou z těch variant," řekl Brabec.

Navrhovaná novela zákona podle některých místních Šumavě neprospěje

A i když někteří novelu vítají a dokonce by ochranu přírody ještě zpřísnili, jiné zase nepřesvědčila. Místním záleží hlavně na tom, aby místa, kam lidé dříve mohli chodit, byla přístupná i v budoucnu. Slib, že se tak stane, ale podle některých lidí ministr nedodržel a hledá výmluvy.

Emil Kintzl značí hraniční přechod Modrý sloup|foto:Přemysl Čech

„Když se jedná o tu EIU, která má zkoumat celou řadu případů, tak to vidím jako dlouhou cestu plnou vytáček, výmluv a už tomu ani nevěřím, že ještě za svého života se tam někdy podívám svobodně," posteskl si šumavský rodák Emil Kintzl.

„My tu bojujeme pořád za to a myslíme si, že by ten zákon měl být o Národním parku Šumava jenom, jako takovém. Když pominete rozlohu, je to hlavně potom i ten důvod, že v rámci parku je 22 obcí. Kvilda má na celém svém katastru národní park. Takže si myslím, že je to taková atypická záležitost, že by si opravdu tento park zasloužil svůj zákon," dodal starosta Kvildy Václav Vostradovský s tím, že ani jemu se novela zákona nelíbí.

Nicméně ministerský návrh novely zákona jde do prvního čtení ve Sněmovně už příští týden.