Plzeňští památkáři objevili unikátní fresku

22. březen 2017

Jedná se o renesanční fresku obřích rozměrů, na kterou přišli při rekonstrukci přízemních prostor domu na rohu náměstí Republiky a Rooseveltovy ulice. Jen několik dní předtím rozpoutal stejný dům vášnivou diskusi na Facebooku. V rámci rekonstrukce nechali majitelé zaslepit rohové loubí, tedy průchod pro pěší. A to se řadě Plzeňanů nelíbilo.

Bouřlivou diskusi vyvolal statut plzeňského architekta Jakuba Mareše. Tomu vadí hlavně zúžení chodníku, kvůli kterému podle něj nebude rušná křižovatka bezpečná.

„Každý Plzeňák někde v hloubi duše ocení, že zde je tak cenná věc. Když je to ale v místě, kde vás skoro přejedou, je to trošku nešikovné. Čtyř a půl metrový chodník se zužuje a končí přibližně v metru a něco v prostoru mezi tramvají a křižovatkou. Myslím, že je to chyba, ale možná se to nedalo řešit jinak,“ uvedl Mareš.

Následná řada negativních komentářů na Facebooku překvapila spolumajitelku domu Zdeňku Balounovou. „V tom podchodu byla špína a nepořádek a stahovali se sem bezdomovci, kteří zde močili a káleli. Takže mě překvapilo, že lidé nebyli rádi, že tady bude čistý a pěkný prostor,“ říká Balounová.

Druhým překvapením byl pak nález cenné fresky v rekonstruovaném prostoru, ze kterého bude prodejna dámského prádla. „Je to samozřejmě velké překvapení, které přináší velkou starost i radost, protože je to unikátní nález,“ dodala Balounová.

Objev století

To potvrzuje i Petr Marovič, vedoucí magistrátního odboru památkové péče. „Je to objev tohoto století, protože je to malba, která je intaktní, tedy nepoškozená. My památkáři tomu říkáme in situ, což znamená na místě bez jakékoliv změny. Jestliže začínáme mít představu, že malba pochází z období kolem roku 1570, tak je to dílo, které má jedinou odezvu. Tou je freska s námětem ukřižování od stavitele Giovanni de Statia na radnici. V Plzni v celém historickém jádru se jinak podobná malba nenachází,“ tvrdí Marovič.

Zaslepený průchod je podle Petra Maroviče ve světle této události nepodstatnou záležitostí. Myslí si, že všem kritikům, musí důležitost tohoto nálezu, zavřít ústa.

Jako první zkoumal fresku akademický malíř Jaroslav Šindelář. Podle něj je to nejvýznamnější nález za posledních minimálně padesát let a zásadní objev z hlediska plzeňské historie. „Malby se zachovaly zázračně v původní kletované hlazené omítce i v barevnosti. Je to zázrak. A protože to není žádný fragment a skutečně vypovídá, stojí za to, to otevřít,“ uzavírá Šindelář.

Fresku, která má rozměry zhruba 70 metrů čtverečních teď čeká restaurování. Památkáři požádají městské zastupitelstvo o dotaci.

autor: kos
Spustit audio