Sdružení Postřelí zachraňuje zdevastovaný barokní dvůr Vranov na severním Plzeňsku

13. říjen 2016

Chybělo málo a barokní dvůr Vranov na severním Plzeňsku by už neexistoval. Poslední majitel chtěl zdevastovaný hospodářský dvůr zbourat. Areál ale nakonec koupilo sdružení Postřelí, které se snaží o jeho postupnou obnovu. Nejprve se snaží o záchranu střech, protože na několika budovách dvora se už zřítily.

Barokní statek Vranov u Rabštejna nad Střelou se skládá z několika budov, které jsou ale ve velmi špatném stavu.


První písemná zmínka o osídlení na místě současného dvora Vranova pochází z roku 1269, kdy zde stála stejnojmenná ves, která zřejmě později zanikla. Vznik hospodářského dvora byl na místě zaniklé vsi doložen roku 1672. V této době také již byla vysázena Vranovská alej, která dodnes spojuje dvůr s městem. V roce 1927 zakoupila zbytkový statek Vranov s příslušenstvím v rámci pozemkové reformy Československá obec úřednická, která spolu s tím získala také povinnost pečovat o rabštejnský kostel. Roku 1932 Vranov i s bývalým rabštejnským servitským klášterem kupuje pražský velkouzenář Kořán. V roce 1936 ho prodává plzeňskému obchodníkovi Dobrému, který o něj v roce 1948 přišel. Zpět ho jeho dědici získali v restituci po roce 1989. V dalších letech statek měnil majitele a chátral. Až do roku 2012, kdy se ho rozhodlo koupit a zachránit sdružení Postřelí.

„Statek jsme koupili proto, že jsme nechtěli, aby byl zbourán. Chceme ho zachránit, část opravit a využít a zbytek zpřístupnit veřejnosti jako zříceninu,“ vysvětlil Ondřej Fábera ze sdružení Postřelí.

První rekonstrukce začali na budově šafářství, která získala kus nové střechy. Díky vzácnému baroknímu krovu, který v budově je, získal spolek na opravu částečnou dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu.

„Opraveno je zatím deset procent. Jsou to hlavně místa, kde byly shnilé nebo poničené trámy a kam do střechy zatékalo. Z finančních důvodů nebylo možné vyměnit střešní krytinu za novou a tak se po opravách vrátila na místo ta původní,“ uvedl tesař Miroslav Souček.

Spolek má s vranovským dvorem velké plány

Budovu šafářství by spolek Postřelí do budoucna rád využil nejen k vlastním aktivitám, ale i k pořádání různých tvořivých dílen.

Kromě pravidelných akcí se zde konala i poutní mše. Tu vedl pater Martin Sedloň.

„Když jsem přijel na statek poprvé, měl jsem o místě úplně jiné představy. Líbí se mi tu a jako výhodu vidím, že se zde začíná od nuly a to dává jistou otevřenost všem plánům do budoucna,“ dodává Sedloň.

Sdružení Postřelí požádalo, aby byl dvůr Vranov zapsán jako kulturní památka.

Barokní statek Vranov u Rabštejna nad Střelou se skládá z několika budov, které jsou ale ve velmi špatném stavu
autor: Směna ČRo Plzeň
Spustit audio