Správci boleveckých rybníků v Plzni vyzývají veřejnost: Nekrmte labutě!

„´Krmiči´ si bohužel neuvědomují, že rohlíky, chleba a knedlíky nejsou přirozenou potravou labutí. Ty se živí vodní vegetací a nepohrdnou ani drobnými vodními živočichy. Obojím získávají potřebné minerály, vitamíny a další biologicky aktivní látky. Pečivo, které nesvědčí trávicímu traktu labutí, znamená jen prázdné kalorie, bez výživové hodnoty," vysvětlil Richard Havelka, vedoucí úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně.

Labutě nevhodnou potravou ztrácejí kondici (i když to na první pohled není patrné)a snadno se stávají obětí nemocí nebo parazitů. Každoročně jsou zaznamenány úhyny labutí právě vlivem zcela nepatřičné stravy.

Krmení labutí neprospívá ani kvalitě vody. „Z donesených metráků pečiva se do vody uvolňují živiny, a to ať už ho labutě zkonzumovaly, čímž se do vody dostávají labutími exkrementy, nebo nikoli. A zbytky hnijí na dně. A právě dostupnost živin, respektive fosforu, brzy na jaře podporuje růst vláknitých řas, které vytvoří zelené a velmi těžko odstranitelné baldachýny vznášející se na vodě a podél břehů.", upozorňuje hydrobiolog Jindřich Duras.

Krmení labutí může ovlivnit kvalitu vody pro koupání

Podle Durase má krmení labutí ještě jeden aspekt. Pokud v něm lidé budou pokračovat, pravděpodobně se labutě na rybníce zdrží. „Zvyšuje se tím riziko z pohledu cerkáriové dermatitidy (parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou puchýřů a zarudnutím kůže, poznámka redakce), která lidem znechutí koupání i v tak hodnotné lokalitě, jakou Velký bolevecký rybník je " a připomíná proces, který nastane:

„Když se voda oteplí, začnou se aktivovat vodní plži, ze kterých se uvolní přezimující cerkárie, a napadnou labutě. V nich se z cerkárií stanou dospělé motolice. Rychle a masivně produkují vajíčka, z nichž se okamžitě líhnou larvičky, které napadají vodní plže. Labutě odletí, ale nakažení plži zůstanou a cerkárie se z nich mohou uvolňovat celou koupací sezonu."

Výstražné tabule a informační panely jakoby se pro ´krmiče´ staly neviditelnými. Navíc na člověka, který jim chce nežádoucí krmení rozmluvit, dokáží být nevybíravě hrubí.

Záplava zbytků pečiva láká k Velkému boleveckému rybníku i labutě z okolí, zejména z jejich zimoviště na Berounce u sv. Jiří, kde je již několik let během zimního období odborně přikrmují pracovníci záchranné stanice živočichů. Počet labutí na rybníku silně vzrůstá. Často přesahuje sto kusů, což znamená neúměrné zatěžování rybníka výkaly, tedy živinami, které ohrožují vývoj jakosti vody.

Krmení vodních ptáků pečivem, které při slunečném počasí dosahuje množství 100 až 200 kilogramů, se podle Richarda Havelky stalo jakousi vášní až posedlostí odolávající racionálním argumentům.

„Výstražné tabule a informační panely jakoby se pro ´krmiče´ staly neviditelnými. Navíc na člověka, který jim chce nežádoucí krmení rozmluvit, dokáží být nevybíravě hrubí.", řekl Richard Havelka a upozornil, že jakékoliv znečišťování povrchových vod cizími látkami je možné posuzovat jako překračování zákona o vodách.

Správci boleveckých rybníků vyzývají veřejnost, aby labutě a kachny s ohledem na negativa, která tím způsobují, nekrmila.