Výstava v mázhauzu plzeňské radnice připomíná generálmajora Antonína Lišku

15. červenec 2011

Stému výročí nedožitých narozenin generálmajora Antonína Lišky – hrdinovi 2. světové války, účastníkovi letecké bitvy o Británii, který přežil sestřelení ale také pedagogogovi, spisovateli či čestnému občanovi Plzně - je věnována ojedinělá výstava, která dnes začíná v mazhausu plzeňské radnice.

Lidé, kteří Lišku znali, vyzdvihují jeho přátelskou povahu a statečnost v boji i osobním životě. Dokázal se vzepřít každému bezpráví. Rozhodující roli v jeho životním příběhu sehrála druhá světová válka. Před ní se rodák z Hromnic u Plzně krátce věnoval učitelství, které vystudoval, hře na housle a malování a potkal se také se dvěma svými životními láskami - svou ženou a letadly, které mu učarovaly natolik, že se rozhodl stát vojenským pilotem.

Přání si splnil, když absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a letecké oddělení vojenské akademie v Prostějově. Jenže zanedlouho uzavřel Hitler se západními mocnostmi mnichovskou dohodu a následovala okupace. Liška byl v té době již ženatý a čekal narození potomka, přesto se souhlasem své ženy v červenci 1939 odešel do Polska, aby mohl přispět k osvobození vlasti. Jeho manželka byla pak gestapem celou válku vyslýchána a přes rok vězněna. Němci jí řekli, že její muž byl v Polsku zatčen a popraven.

Při německo-sovětském obsazení Polska v září 1939 byl Liška spolu s čs. vojenskou skupinou (českým legionem) zajat sovětskou armádou a internován na území SSSR. Po propuštění, iniciovaném československou zahraniční vládou ve Francii, jej spolu s ostatními čekal tříměsíční přesun po moři do Velké Británie. Na ostrovy dorazili v říjnu 1940.

V Británii se Liška stal stíhacím pilotem britského Královského letectva (RAF). Létal na hurricanech u první britské stíhací perutě, pak přešel k 312. československé stíhací peruti na elegantní dolnoplošník spitfire. Při bojovém letu v červnu 1942 utrpěl těžká zranění. Sestřelení nad kanálem La Manche ale jako zázrakem přežil, když byl výbuchem vymrštěn z explodující stíhačky. Ze zranění se vyléčil a pracoval jako styčný důstojník na velitelství dopravního letectva.

Po válce a návratu do Československa, kdy se šťastně setkal se svou ženou a šestiletým synem, létal mimo jiné s ministrem zahraničí Janem Masarykem. Po komunistickém převratu byl však vyhozen z armády a pronásledován. Prodával automobily, rozvážel mléko, pracoval jako parketář, později v konstrukčním útvaru Hutního projektu Plzeň a ve Škodovce jako odbytový pracovník, zde také v závodní škole práce vyučoval angličtinu.Až v roce 1968 mohl jako člen Svazu protifašistických bojovníků chodit na besedy s mládeží. Své působení u RAF popsal v knihách Jak se plaší smrt, Stíny na obloze a Cesty mužů. Z jeho vzpomínek vycházel mimo jiné Zdeněk Svěrák při psaní scénáře k filmu Tmavomodrý svět.

Držitel mnoha válečných vyznamenání, mimo jiné i Řádu M. R. Štefánika by sté narozeniny oslavil 14. července. Antonín Liška zemřel 3. prosince 1998 v 87 letech.

autor: Směna ČRo Plzeň
Spustit audio