Západočeské muzem v Plzni digitalizuje svou kartotéku, práce potrvá ještě několik let

Podle ředitele muzea Františka Frýdy jsou už kompletně hotové sbírky archeologie a přírodovědná oddělení. Největší práci mají před sebou fondy užitého umění a národopisu. Práci zpomaluje i to, že sbírky jsou často uloženy v různých objektech.

Digitální podoba pak usnadní práci badatelům i pracovníkům muzea. Vyhledávání bude rychlé, systém nabídne informace o předmětu, kde je uložen, podrobný popis, fotografie a další detaily. Badatelé pak někdy nemusejí předmět ani fyzicky vidět.

Až dosud měly předměty přidělené trojdílné papírové karty, které existují od roku 1961. Předtím se zapisovaly do velké inventární knihy, což je ale stále právoplatná evidence.

Například v Národopisném muzeu Plzeňska, jednom z devíti pracovišť Západočeského muzea, jsou asi v polovině práce. Na digitalizaci se tam pracuje od roku 2000, hotovo by mělo být asi za tři roky. Každý den tam do počítače zaznamenají zhruba 100 předmětů.

Podle pracovníka Národopisného muzea Michala Chmelenského se evidence po skončení digitalizace musí ale zachovat i v původní písemné podobě: „Papírové záznamy se skartovat nemohou. Jednak zákon o správě sbírek muzejní povahy požaduje mít inventární záznamy nebo evidenční záznamy v papírové podobě, písemné podobě, a současně tyto původní záznamy jsou úplně úžasný a nezaměnitelný doklad o tom, jakým způsobem to muzeum existovalo, vzniklo a jakým způsobem se tvořily ty sbírky."

Zatímco muzeum ještě před 30 lety půjčovalo ročně pět předmětů ze svých sbírek, teď je to kolem 500 i více. Roste počet žádostí ze zahraničí, aktuálně muzeum připravuje zápůjčku středověkého skla do Soulu.