Po útoku v Krasnogorsku asi přijde mobilizace, mluví se o obnovení trestu smrti, shrnuje historička Kolenovská

Po pátečním útoku teroristů tak logicky přichází otázka, co vlastně Putin chystá?

Čtěte také

Putinova pohádka o ukrajinském „oknu“ pro teroristy z Krasnogorsku? Vždyť je to nesmysl, míní analytik Foltýn

„Jednoznačně se rozmnožily diskuse o znovu zavedení trestu smrti,“ odpovídá historička z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sama tak očekává utužení trestního práva.

„To, co teď také vyžaduje ruská ,elita‘, je zásah proti migrantům, sjednocení národního narativu a odmítnutí toho, aby do Ruska přijížděli migranti za prací. Rusko je ale potřebuje, protože i oni mají dost podstatné demografické problémy,“ vysvětluje.

„Za velký problém považuji to, co šlo vidět na fotografiích, které přicházely od soudu, který se v neděli vyrovnával se čtyřmi údajnými pachateli, a to bylo jejich mučení. Známé Z-kanály v podstatě publikovaly i jeho průběh – jak jednomu z obviněných uřezávají ucho, dávají mu elektrošoky do přirození atd.“

Čtěte také

Jan Fingerland: Co mají džihádisté proti Putinovi?

„Bylo to skutečné týrání od lidí, kteří patří k policii, tedy k silovým strukturám, kterým tato míra násilí nepřísluší. Z ruských oficiálních míst jsem nezaznamenala jediné prohlášení, podle kterého je takové chování nepřijatelné.“

„Proto se domnívám, že rovnováha mocí – která vyšetřuje, která soudí a tou, která pak trestá –, zcela mizí. Už je dovoleno masivní násilí vůči komukoli, kdo se dostane do rukou policie,“ zdůrazňuje Kolenovská.

Mobilizace a utažení šroubů

Už dlouho se spekuluje, že po prezidentských volbách Putin plánuje další mobilizaci.

Čtěte také

Útok v koncertním sále v Moskvě je součástí války se zeměmi, které bojují proti islámu, uvedl IS

„Ne náhodou, protože Ukrajina je ta, koho Putin zprostředkovaně viní z útoku Krasnogorsku u Moskvy. Další teorie, která kolem útoku vzniká, je ta, že části ruských silových struktur došla trpělivost – protože válku na Ukrajině vnímají jako něco, co by Rusko dělat nemělo –, a vymanila se z kontroly Kremlu. Následně snad chtějí usilovat o zásadnější změnu režimu,“ popisuje to, co se v Rusku „říká“.

„Tento útok také svědčí o tom, že přes všechny investice, které Rusko dává do vnitřního bezpečí, tak to nepřináší výsledek. Proto se také dá uvažovat o dalším zvyšováním kontroly, a to ještě nad rámec toho, co už bylo provedeno. Na rámec kamerových systémů, nad rámec sledování a pronásledování oponentů apod.,“ naznačuje historička.

Putin potřebuje rozdělenou společnost

Historička z Institutu mezinárodních studií také upozorňuje na Putinem deklarovanou touhu po jednotě Rusů, skutečnost je ale opačná.

Čtěte také

Soud v Moskvě obvinil čtyři podezřelé z útoku v Krasnogorsku, hrozí jim doživotní trest

„Jednota je hodnota, kterou Rusko vyznává tradičně v ruské filozofii – začínalo to úsilím o jednotu křesťanských církvích. Co ale Putin se společností dělá, je opakované rozdělování na ty ,správné‘, kteří jsou vlastenci a patrioti. A pak na ty, které už od roku 2012 označuje za cizí agenty. Takže Putinova konkrétní reálná aktivita jde proti jednotě společnosti,“ vysvětluje v Osobnosti Plus.

Proč to tedy ruský prezident dělá?

„Bude to souviset s úsilím o jeden názor a sdílení jedné formy aktivity. Protože to, co Putin dělá, mimo jiné také ve vztahu k tzv. cizím agentům, je snaha přivést tuto část společnosti k pasivitě. K tomu, aby se na ničem nepodíleli, aby nic nedělali. Čili je to kanalizace veřejného aktivismu do státem vyžadovaných směrů a trendu,“ uvažuje Kolenovská.

Víc už si ale poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.