Poradce ukrajinského prezidenta Podoljak: Jednání o míru už není možné. Nejde o Ukrajinu a Rusko, ale o budoucnost nás všech

Rusko na jednání pozváno nebylo, Čína varovala, že bez něj nebude jednat ani ona. Podobné rozhovory proběhly už v roce 2022, ale zkrachovaly po odhalení ruských válečných zločinů v ukrajinské Buči a Irpini.

Rusko doopravdy jednat nechce, chce pouze ukrajinskou kapitulaci.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před dvěma týdny Západu vyčetl, že tehdejší jednání mohlo být základem nových rozhovorů. Podle něj by ale musela odrážet „novou realitu“, tedy nedávné ruské vojenské úspěchy. I Putin nedávno řekl, že by rozhovory z roku 2022 mohly být výchozím bodem nového jednání.

Ukrajinci by jednali hned, kdyby byl agresor souhlasil se spravedlivým mírem, ne s jeho ruskou verzí.

Návrh dohody je mrtvý

17stránkový návrh z roku 2022 se v posledních dnech stal předmětem značného zájmu akademiků i médií. Vznikl v době, kdy byla Ukrajina v nevýhodě. Její vojenské vyhlídky byly nejisté a byly tu i pochyby, jestli se dokáže udržet. Kyjev si také nebyl jistý, jestli mu západní spojenci budou poskytovat podporu a v jakém rozsahu.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Putin je zločinec. Máme proto kácet sochy?

Zásadním bodem tehdejšího návrhu bylo, že Ukrajina nevstoupí do NATO, bude „trvale neutrálním státem a nevstoupí do žádných vojenských bloků“. Navíc měla výrazně omezit armádu a ponechat Krym Rusku. Zároveň ale „směla“ dál usilovat o členství v Evropské unii.

Územní otázky měli projednat Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – včetně dlouhodobé budoucnosti Krymu a statusu okupovaného Donbasu. Ke schůzce už ale nikdy nedošlo.

Dohodu měly ručit: Spojené státy, Velká Británie, Francie a i Rusko. Všichni pak měli převzít i odpovědnost za ochranu neutrality Ukrajiny, pokud by byla dohoda porušena.

Čtěte také

Zelenskyj v tísni. Klesající popularita a politické tlaky před druhou zimou války na Ukrajině

Americký deník The Wall Street Journal označil návrh z roku 2022 za „Putinovy represivní podmínky míru“, podle kterých se měla Ukrajina stát „vykastrovaným státem“. Totéž si myslí i ukrajinští představitelé, kteří s novináři serveru v poslední době mluvili.

Ukrajina tehdy vyjednávala z pozice extrémní slabosti a západní mocnosti si nebyly jisté, jak moc ji mají podporovat, říká jeden z tehdejších vyjednavačů a bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Rusové žádnou dohodu nedodrží?

Především ale všichni účastníci pochybovali o upřímnosti Kremlu – například vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, nebo jeho poradce Mychajlo Podoljak.

Říkali jsme si, že Rusové možná dohodu podepíší, ale jestli ji dodrží, je jiná věc,“ vysvětluje Reznikov. Připomněl takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, ve kterém Rusko písemně uznalo hranice a suverenitu Ukrajiny výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní. Jak to dopadlo, to všichni víme.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Má se Putin bát Julie Navalné?

Jermak teď serveru Politico zdůrazňuje, že Rusko doopravdy jednat nechce, protože si přeje pouze ukrajinskou kapitulaci. Podle něj by Ukrajinci jednali hned, kdyby byl agresor skutečně ochotný souhlasit se spravedlivým mírem, ne s jeho ruskou verzí. I Jermak se obává, že Moskva by se ze svých závazků vykroutila a dohodu by nesplnila.

Podle ukrajinských představitelů jsou jednání pro Putina jen další válečnou zbraní, kterou používá k odvádění pozornosti, získání času k manévrování a k tomu, aby obelstil naivní lidi.

Přesně tak to bylo v letech 2014 až 2017, kdy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry „jednali“ o Sýrii. Rozhovory Moskvě umožnily zachránit syrského prezidenta Bašára Asada před porážkou a přimět amerického prezidenta Baracka Obamu, aby nesplnil vlastní pohrůžku odplaty, když bude Damašek používat chemické zbraně.

Čtěte také

Putin čeká na výsledky amerických voleb a přepnul na válečnou ekonomiku. Válku ale nevyhrává

Podle Podoljaka se Ukrajinci z jednání v roce 2022 poučili, že „Rusko má zájem na vleklé válce“, protože ta Západ časem unaví. Dnes už ale válka nemá žádné kompromisní řešení.

„Dostali jsme se do bodu, kdy už vyjednávat nemůžeme, protože válka není o území Ukrajiny, ale o pravidlech, podle kterých budete žít vy, my i Rusko. Jestli Moskva neprohraje, budou pravidla jiná a dominantními formami zahraniční politiky bude autokracie a násilí. Když prohraje, budeme mít šanci znovu vybudovat globální systém politických a bezpečnostních vztahů,“ cituje závěrem server Podoljaka.

Víc najdete v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.