Jak u psa vykouzlit úsměv? Teorií trojúhelníkového stresu

8. prosinec 2015

Stresem, tedy reakcí organismu na zátěž, netrpí jen lidé. Ale i zvířata. Tvrdí to trenér zvířat František Šusta, který hovoří přímo o pozitivním a negativním stresu.

Při pozitivním stresu výkon živočicha roste. Při negativním výkon klesá a organismus se začíná hroutit. „Negativní stres přináší nepříjemné zážitky, které si zvíře spojuje přes podmíněný reflex.“ Třeba pach veterinární ordinace spojená s bolestí. Nebo psí výstava spojená s pocitem chycení a bezmoci.

Čtěte také

Teorie trojúhelníkového stresu

Paradoxně právě stresem lze ale u zvířete vyvolat i pozitivní náladu. Zvířecí trenér František Šusta mluví o teorii trojúhelníkového stresu. Ta obsahuje 4 základní otázky:

  1. Stop – Jak problém zastavím?
  2. Bezpečné místo – Kde můžu relaxovat poté, co jsem si problém zastavil?
  3. Start – Jak dokážu psovodovi říct, že už jsem v pohodě a můžeme pokračovat?
  4. Proč – Proč mu to říkat, proč spolupracovat?

Hranice „uteč, nebo bojuj“

„Přirozenost zvířete je být opatrný k novým vjemům. Musí mít alespoň pár vteřin na to, aby zjistil, co se k němu blíží a třeba i jak rychle,“ vysvětluje Šusta, proč je třeba sledovat výše uvedené 4 otázky. Pes se totiž lehce dostane do fáze, kdy reaguje jen instinktivně. Kdy už psovoda vůbec nevnímá.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.

autoři: lup , Jan Rosák
Spustit audio