Kdy veterinář sáhne k amputaci?

Problém je totiž v tom, že veterinární medicína nemá možnost využít mikrochirurgii, tedy tak, jak v medicíně lidské. Ta už dnes dokáže rekonstruovat poraněné nervy, svaly a třeba šlachy. „My tímto způsobem bohužel nejsme schopni zraněnou končetinu zachránit,“ říká veterinář Martin Daníček.

Zvířecí protézy? Bohužel, tady by to nefungovalo

Také jim chybí možnosti protetiky, tedy výroby různých ortéz, protéz a dalších náhrad končetiny. Jsou sice jedinci, kteří používají vozíček, ale i tam existuje omezení. Vozík totiž zvíře může používat pouze při chůzi a ne ve chvíli, kdy odpočívá. A tím tráví většinu času. Vyžaduje to tak velkou péči chovatele.

Psychické problémy naštěstí nemusíte řešit

Na druhou stranu, když zvířátko o nějakou končetinu přijde, tak si ztrátu neuvědomuje stejně, jako člověk. Prostě nekouká do zrcadla a tak odpadají možné psychické problémy spojené s amputací

Příroda pomůže sama

Navíc mají přirozený instinkt. Hned, když to jde, tak se snaží používat zbylé končetiny, tedy zvíře je schopno ztrátu hned kompenzovat.

Čtěte také

Přepis celé poradny:

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Dopoledni na Dvojce vítám Martina Daníčka z Veterinární nemocnice AA-Vet. Dobrý den.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Budem si povídat tedy o amputaci u zvířat. Amputace ať úrazem či chirurgicky je samozřejmě těžké postižení zvířete, ale zajímavé je, alespoň se tak domnívám, že zvířata ho snášejí mnohem lépe než lidé, je tomu opravdu tak?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Skutečně se domníváme, že je tomu tak, ať už jedinec, tedy zvířátko přijde o jakoukoli část svého těla, tak si neuvědomuje tu ztrátu tak jako my, protože se nekouká do zrcadla a tyto psychické problémy prakticky odpadají. Ono jakmile o to, kterou část přijde, tak hned se snaží fungovat s tím, co má, a proto my jsme svědky velice často toho, že okamžitě po zákroku tu zvíře je schopno kompenzovat tu ztrátu ostatními částmi těla. Takže tam tyto problémy u lidí nemáme. Co zase na druhou stranu u těch ve veterinární medicíně vlastně je horší, tak jsou možnosti mikrochirurgie, to znamená, že při úrazech jsme často nuceni k té amputaci přistoupit, daleko častěji než v humánní medicíně, kdy prostě my nejsme schopni tu končetinu zachránit a nebo také možnosti protetiky, to znamená tvorby různých ortéz, protéz, náhrad těch končetin, to není u těch zvířátek kolikrát funkční.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to bychom měli ale připomenout a zdůraznit, že se neamputuje jenom končetina, to znamená nejenom takové ty viditelné věci.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Určitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já bych jenom připomněl, že jsou i dneska aktivovány telefonní linky sem k nám do studia, můžete na známých číslech 221552525 nebo na konci 2424, případně na e-mailové adrese dopoledne@rozhlas.cz klást panu doktoru Daníčkovi své dotazy. Takže už jsem to vlastně nakousl, pane doktore, co všechno se amputovat jaksi dá nebo lze?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Ještě jak jste správně řekl, tak ta amputace, ten termín by se dal vysvětlit jako ztráta orgánů nebo části těla ať už chirurgicky nebo úrazem, to znamená tam buď my řešíme vlastně stav už po té ztrátě tím úrazem a nebo tedy k té ztrátě sami přistupujeme nebo k tomu odstranění. Tak, když bych to vzal od těch nejbanálnějších záležitostí, tak odstranit se dá třeba dráp, ať už u kočky nebo u psa, buď je podhnisané to lůžko, nebo někdy se strhávají drápy, když jedinec je stižen lupoidní onychodystrofií, to je takové onemocnění autoimunitní, které postihuje ty drápové lůžka, a potom často v anestezii se ty drápy strhávají. Potom pokud třeba máme nádor v tom drápovém lůžku nebo někde na tom prstu, tak můžeme přistoupit k odstranění, k amputaci prstu. Tam je důležité si uvědomit, že ztráta jednoho prstu tomu jedinci nezpůsobuje vůbec žádné potíže. Tam nosné prsty jsou ty prostřední dva, to znamená třetí a čtvrtý prst na přední končetině.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Amputace je tedy to odebrání toho, kterého nebo té, které části těla, a to buď tedy jaksi záměrně, anebo to může být také jaksi úrazem, že, to znamená dejme tomu zvířátko jaksi je sraženo třeba, já nevím, dejme tomu autem.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Přesně tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nebo jiný, jiné zvíře ho napadne.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Přejede vlak pejska, usekne mu v podstatě ocas nebo psi se poperou, ukousnu mu kus ucha, to všechno se stává a my už potom řešíme ty následky. U těch končetin právě z důvodu toho, že nejsme schopni nebo zvířata netolerují různé protézy, tak jakmile nemáme k dispozici funkční hlavní polštářek na té pacce, to je ten největší vlastně, když se na ni zespoda podíváme, tak potom už následuje amputace úplná, to znamená úplně se té končetiny to zvířátko musí zbavit, aby ji nevadilo. Ty svaly stejně atrofují, bude akorát překážet, takže nemá smysl jako u lidí amputovat končetinu například pod kolenem nebo pod loktem, to není, není to dobré z hlediska zlepšení kvality toho zvířete.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já samozřejmě se v tom nechci příliš vyžívat, ale rád bych se zeptal, jestli se dá nebo jestli se také amputuje, jestli je takaová praxe, jaksi něco jiného, jiné části těla, bez toho, aniž by to zvíře strádalo?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak, pokud teda budeme brát tu amputaci jako jsme řekli tu definici ať už ztráta části těla nebo orgánů, tak můžeme amputací nazvat třeba enukleaci, to znamená ztrátu očního bulbu, to se také může dít i úrazem, ale přistupujeme k tomu i chirurgicky, zvláště při případech, kdy to oku už stejně není schopno vidět a působí navíc bolest. Tam pokud majitelé nechtějí mít pacienta bez oka vizuálně, můžeme přistoupit k vlastně aplikaci vnitrooční protézy a to oko sice nevidí, ale nemělo by bolet a zůstane vlastně ten oční bulbus v hlavě. Je to kosmeticky vlastně víc se to blíží tomu normálnímu stavu, i když to oko nevypadá normálně, ale pro majitele je to někdy důležitější.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, to je spíš úprava pro nás pro majitele.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Přesně tak, že vidí na tom zvířeti to oko, jinak by ho neviděli. To samé se může udělat třeba u kastrace, když samci odstraňujeme varlata, tak do toho šourku můžeme zavést silikonové protézy, opět to není pro zlepšení kvality života toho jedince, ale opět kosmetická záležitost pro majitele, pro klienty.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby se mu ostatní psi nesmáli třeba taky.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Třeba.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem plácnul jsem takový nesmysl, ale myslíte si, že třeba jako pes, když vidí druhého, že je takto postižen, že nemá jaksi varlata, že třeba ho považuje za méněcenného, pozná to třeba?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak oni to poznaj po čichu, ti kastrovaní samci jsou velice často podobně cítit jako hárající feny, což nemusí být pro ně kolikrát příjemné, ale vím to z vlastní zkušenosti, protože můj pes kastrované samce velice rád vyhledává a chová se k nim tak velice příznivě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Napadá je, jó, příznivě, a takhle, rozumím, rozumím. Ano, to nebudeme také rozmazávat, naopak já bych chtěl zdůraznit, že dneska k nám můžete volat na 221552525 nebo na konci 2424, případně dotazy psát na dopoledne@rozhlas.cz, pan doktor Daníček je připravený.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V úterním Dopoledni jste s námi na Dvojce Českého rozhlasu, posloucháte Veterinární poradnu, jejím hostem je pan doktor Martin Daníček z Veterinární nemocnice AA-Vet. Povídáme si o takovém tématu, které, myslím, zajímá hlavně tedy chovatele nebo majitele pejsků, kočiček a jiných zvířátek, i když možná to není téma nějaké povzbudivé, ale téma potřebné, je to amputace nejrůznějších částí. My jsme si asi nedořekli vše nebo vy jste asi nedořekl vše, pane doktore, co se dá nebo co se také amputuje?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak, určitě můžeme pokračovat v tom výčtu částí těla, které lze odstraňovat, aniž by ten jedinec o ten život přišel. Tak další částí je ušní boltec, který ať už po pokousání, kdy vlastně může být odstraněn už tím druhým jedincem, s kterým se to zvíře popralo nebo pokousalo, tak se k tomu můžeme uchýlit i my. Nemyslím teď, nemám teď na mysli kupírování uší, to je ze zákona proti týrání zakázáno, ale myslím tím vlastně odstraňování toho ušního boltce z důvodu třeba nádorových změn.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mluvil jste o tom, že je zakázáno kupírování uší, jak je to s ocáskem, kupírování ocásku?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tam už, tam to vyloženě zakázáno není, ale ty standardy plemene už se od toho upouští vlastně tímto způsobem, že ty plemena, která měly ve standardu kupírované ocásky, tak už je mají nekupírované, to znamená ti majitelé už nemají důvod většinou k tomuto zákroku.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrá zpráva. A to bylo takové odbočení, takže můžete pokračovat v tom výčtu.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Takže to se týká toho ucha. Z těch, když jsme mluvili o těch pohlavních orgánech, tak ještě je docela zajímavé, že je možno odstranit u samce penis, a to ať jeho kraniální část, tedy ten žalud, když to tak řeknu, tak i celý ten pohlavní úd, a to zase buď z důvodu traumatu, kdy pes utrpí poškození těch tkání takové, které vedou k odúmrti těch, toho orgánu a nebo třeba i ty nádory tam můžou růst. Takže potom je možno jedinci zachránit život tak, že se mu ten penis odstraní a bude mít vlastně vývod, jo, v podstatě nebo čůrat bude jako fena.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to samozřejmě jaksi omezuje ten komfort toho života toho zvířete, ale jak se vyrovnává zvíře s takovou amputací? Dejme tomu s tím, co viditelné, dejme tomu s amputací nohy?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Po té amputaci končetiny to zvíře je schopno velice, samozřejmě je to bolestivý stav, hnedka po tom zákroku dostává léky, silné léky, které tlumí tu bolest, ale velice často ti jedinci už dlouhodobě tu danou končetinu buď použili málo a nebo vůbec, takže oni vlastně už jsou zvyklí po třech končetinách skákat, a je to pro ně velice přirozené řešení jakéhokoli problému s některou z těch čtyř končetin. Takže potom jakmile oni tu jednu nemají, no tak oni ví, co mají dělat a jde jim to dobře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Při té amputaci třeba obou zadních třeba končetin, jak jsem říkal v úvodu, se někdy jaksi dává pejskovi třeba, já jsem to viděl u několika případů pejsků, takový ten vozejček, ale vy jste se na to netvářil příliš nadšeně.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Tak může se to takto řešit, ten stav, pokud jedinec přijde o obě zadní končetiny, tak můžeme přistoupit k tomu, že teda ten klient, že toho psa bude mít na vozíku, ale tam je důležité si uvědomit, že ten pes nemůže být celý den na tom vozíku, že většinu času ten pes stejně stráví tak, že leží nebo někde odpočívá, ale to ten vozík mít na sobě nemůže. A velkým předpokladem pro toto řešení je, aby ten jedinec nebyl inkontinentní, aby byl schopen vědomě močit a kálet, protože jakmile toto není schopen, což se stává velice často u jedinců, kteří ochrnou na zadní končetiny, tak tam není možné jinak než neustálou intenzivní péčí zajistit kvalitu života toho jedince, jo, protože prostě bude ležet a vylučovat pod sebe, to není nic příjemnýho pro nikoho ani pro to zvíře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mluvil jste také o tom, respektive jaksi mimo protokol jak se říká, že zvíře je dokonce schopno přežívat nějakým způsobem, i když má jen dvě nohy, a to dokonce jaksi třeba levou přední a pravou zadní, mluvil jste o nějakém případě kočičky, to si dokážu těžko představit, jak se takové zvíře pohybuje?

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Je to skutečně tak, máme zkušenosti s kočkou, která má pouze dvě noty, a to jednu přední a jednu zadní, každou na druhé straně, a ta je schopna se pohybovat takovým píďalkovitým pohybem. Tam potom už můžeme spekulovat o tom, jestli je ta kvalita života dobrá nebo ne, ale ta kočka je schopna si dojít kam potřebuje, takže tam si myslím, že je to ještě pořád přijatelné velice dobře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zkrátka a dobře ta touha pot tom životě je úžasná prostě i u takto postižených zvířátek. Moc děkuju panu doktoru Martinu Daníčkovi z Veterinární nemocnice AA-Vet. Rád bych řekl, abyste si příště připravil pro nás nějaké více povzbuzující téma, ale to je těžko najít v nemocnici, kde, kam se chodí vždycky s nějakými traumaty. Moc děkuju a příště na slyšenou.

MVDr. Martin DANÍČEK, Veterinární nemocnice AA-Vet
--------------------
Děkuju, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.