Přepis: Vrozená onemocnění zvířat - 20. ledna

moderátor
--------------------
Tak právě teď začíná veterinární poradna. Jsem rád, že mohu přivítat doktora Hanuše Velebného, dobrý den.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Dobrý den.
moderátor
--------------------
Z Veterinární nemocnice AA-Vet. My jsme slíbili, že si budeme povídat o vrozených onemocněních zvířat a vy už jste v Dobrém jitru probrali, alespoň po telefonu, rozdíl mezi vrozeným a genetickým onemocněním. Možná pro jistotu to pojďme vysvětlit ještě jednou. Připomenout.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Tak, rozdíl je v tom, že v podstatě oba, obě dvě ty onemocnění nebo ta onemocnění se objevují u nově narozeného zvířete, přesněji řečeno, v některých případech se mohou projevit i později. Ale v jednom případě vznikají vlastně během vývoje jako jakýsi defekt v průběhu vývoje toho plodu, který není geneticky založen a může to vzniknout. A v druhém případě už jde vlastně o genetickou vadu, která je v genomu toho zvířete a vlastně se projeví při tom vývoji. To znamená, zásadní rozdíl je v tom, že ta první, která vznikla během nitroděložního vývoje, není geneticky fixovaná, to znamená, není přenositelná na další generace zvířat. Zatímco ta druhá samozřejmě je geneticky fixovaná a je přenositelná do, zase na potomky.
moderátor
--------------------
A teď asi mluvíme nejspíš o psech nebo i existují jiné druhy zvířat, které jsou zatížené genetickými vadami?
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
My tady obvykle mluvíme o psech a kočkách, ale to, co tady budeme dneska probírat, se týká v podstatě všech zvířat, týká se to do značné míry i člověka.
moderátor
--------------------
Ono u těch genetických vad, tak tam je hned několik hledisek, ze kterých je potřeba tu věc vidět.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Tak my vlastně na to můžeme nahlížet z pohledu různých, abych tak řekl, aktérů toho problému a to je jednak otázka majitele toho zvířete, v podstatě pro toho je nejdůležitější, že má doma zvíře, které je nějakým způsobem postižené, to znamená, které buď vyžaduje nějakou zvýšenou péči, anebo je vlastně sníženě použitelné z hlediska chovatelského. Což u spousty majitelů je také významné hledisko. Pak je to hledisko chovatelské, to znamená to hledisko zatížení toho chovu těch zvířat, což samozřejmě je také důležité pro to, že i když se majitel někdy jakoby přimhouří oko nad tím, že jeho zvíře nese nějakou genetickou vadu nebo může nést nějakou genetickou vadu, tak z hlediska chovatelského je samozřejmě to ne vždy zcela přípustné a je dobré se vždycky podívat, jak je to v tom plemeni, jak významná je to vada a podle toho se k tomu vlastně postavit. Pak je tam samozřejmě to hledisko etické, protože v zákoně je jasně dáno, že se nemá vlastně, nemají se produkovat nemocná zvířata, jo, nemají se záměrně produkovat nemocná zvířata. A i každý z nás má vlastně někdy ve svém etickém kodexu dáno, že to asi není úplně správné. Takže je potřeba tuhle tu otázku také zohlednit, protože spoustu těch genetických vad je určitá zátěž celoživotní pro to zvíře, někdy větší, někdy menší, ale je vždycky potřeba i toto zohlednit. A pak je tady poslední hledisko, které je také důležité, to je hledisko právní. To je proto, že vlastně pokud si pořídíte zvíře, které má nějakou vrozenou vadu a tady už je jedno, jestli je ta vada genetická, nebo je vzniklá nitroděložně, tak v podstatě i když tu vadu objevíte někdy později, tak se na to nevztahuje ta takzvaná záruka, to znamená, je to zvíře poškozeno jinak, než vlivem toho majitele, který ho chová a je to v podstatě právně vymahatelné. Zase tady už bývá problém s tím, jak to ve skutečnosti proběhne, protože málokdo už se chce toho svého zvířete vzdát, pokud to samozřejmě je možné.
moderátor
--------------------
Kde hledat hranici mezi odchylkou od standardu a genetickou vadou nebo vůbec vrozenou vadou.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Tak to je otázka velmi správně, velmi zajímavě položená, protože de facto spoustu toho, čemu se říká plemenný standard u různých plemen psů, je v podstatě genetická odchylka. Ať už je to to, že má čivava kilo, nebo je to to, že má doba kilo 80, anebo že má jeden krátký nos a druhý vypoulené oči. Tak samozřejmě to je všechno zase ten pohled chovatelský. Popravdě řečeno, já některé věci, které jsou typické pro určitá plemena, považuji už za genetickou vadu a spoustu z těch plemen bych já osobně vedl jiným směrem, prostě proto, že si myslím, že je to už na hranici týrání toho zvířete. Z toho obecného hlediska my samozřejmě na to se takhle koukat nemůžeme, ale je asi důležité rozlišit, co to zvíře už zatěžuje, to znamená, co mu významně komplikuje život, protože pokud se zvíře narodí s dědičnou hluchotou nebo slepotou nebo postižením páteře, pak to samozřejmě je významná zátěž. A co ho nezatěžuje, například vrozená je třeba nesestoupnutí varlat u samců, což je věc, která to konkrétní zvíře nijak nezatěžuje, samozřejmě z chovatelského hlediska už by se to mělo eradikovat, ale nepřipadá mi to třeba jako tak zásadní věc, jako u některých jiných, jako jsou třeba choroby páteře.
moderátor
--------------------
Vysvětluje veterinární lékař Hanuš Velebný. Budete se moci připojit i vy, máme pro vás připravena dvě telefonní čísla, na která můžete volat hned, co dozpívá Waldemar Matuška o růžích z Texasu. Čísla jsou 221552598, anebo 221552599.
moderátor
--------------------
221552598, nebo 99 na konci, to jsou telefonní čísla, která teď vedou přímo do vysílání Českého rozhlasu 2 Praha. Ve veterinární poradně je přítomen doktor Hanuš Velebný, povídáme si o vrozených onemocněních a vy se můžete ptát. Máte možnost, dobrý den, kdo je první?
posluchačka
--------------------
Dobrý den, jsem to já?
moderátor
--------------------
Ano.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já jsem se chtěla, tady posluchačka z Prahy. Chtěla jsem se zeptat pana doktora, jestli je možný nějakýma testama genetickýma určit nebo vysledovat, dejme tomu, dám příklad, že, dejme tomu, nebudu to plemeno jmenovat, do určitýho plemena byla před lety, bylo na občerstvení krve přidáno jiné plemeno, které tam zaneslo epilepsii, tak se chci zeptat, jestli, jestli je možný v tý linii vysledovat dopředu u chovnejch psů, jestli ta epilepsie, já nevím, jestli to říkám dobře, jestli pan doktor, ale určitě mi rozumí, jestli prostě nějakým předchozím genetickým testem je možný u, a jestli ta vloha je recesivní, nebo jestli teda je dominantní, jestli třeba, kdyby, dejme tomu, to měli oba, oba ty partneři, jestli ty štěňata by měly, nebo jestli prostě je možný genetickýma testama to vysledovat před započetím chovu, na shledanou.
moderátor
--------------------
Já myslím, že vám rozumíme, děkujeme.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Tak, paní nám tady krásně nahrála do druhé poloviny těch diskusí, protože určitě genetické testování je v podstatě dneska obrovskej hit, těch genetických testů přibývá, nebudu říkat po desítkách, ale rozhodně jich je víc než 10 testů ročně. A je to určitě obrovská, obrovský pokrok z hlediska eradikace těch genetických chorob, protože se, pokud se objeví gen, pokud se objeví vlastně ta sekvence, kterou tu danou nemoc způsobuje, tak potom se dá rozpoznat i recesivní gen i v případě, že vlastně genom pouze, zastupuje pouze jednoho, to znamená, by se ve skutečnosti u toho zvířete neprojevil. A tím pádem se dají skutečně rozpoznat ty nosiči velmi, velmi efektivně a dají se vyřadit z chovu. Na druhou stranu základem je, že se nejdřív musí zjistit genetika té choroby, musí se zjistit gen a musí se vlastně z toho genomu nějakým způsobem vypreparovat a identifikovat, což je věc složitá a u spousty chorob v podstatě v tuhle tu chvíli nemožná. Epilepsie patří mezi tyto choroby, to znamená, epilepsie se, pokud vím, zase jestli se nějaký test objevil v nejbližších měsících, tak je možné, že mi to uniklo, ale epilepsie se v tuto chvíli netestuje. Nedá se testovat, není dokonce ani u spousty plemen, je minimum plemen, u kterých je zatím potvrzeno nebo vyslovena velmi zřejmá myšlenka, že ta, že ta epilepsie je geneticky fixovaná, protože epilepsie je jedno z onemocnění, které velmi často vzniká při tom nitroděložním vývoji. Takže pokud vím, tak se epilepsie konkrétně netestuje. Ale je spoustu dalších chorob, které se testují a určitě je dobré si zjistit, jestli se u toho plemene, které vy chováte, dá takováhle věc udělat. Z hlediska toho přímýho chovu už je to problém, protože vy, pokud si, můžete mít otestovaný rodiče, ale pokud si chcete otestovat to vlastní zvíře, už je to vlastně vždycky ex post, už ho máte doma a pak se nabere krev a někam se posílá. Ale stejně to je užitečná informace minimálně právě z hlediska té, toho vlastního svědomí, že pouštíme do chovu, do chovu zvíře, které je geneticky zdravé. Problémem tady u těch testů jsou do určité míry peníze, protože ty testy nejsou nějak extremně drahé, ale jsou plemena, u kterých jich je už spoustu a pak to vychází do desítek tisíc a vždycky se musí zvážit, co a jak a kdy je testovat a je to trošičku ošidné rozhodování.
moderátor
--------------------
Máme další telefonát, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Ústí. Já jsem si přivezla štěně královskýho pudla z Německa a asi tak necelý, v necelým roce mu najednou začaly vylínávat chlupy na hlavě, na uších a všimla jsem si i dole na nohách. Nechali jsme udělat u veterinárního dermatologa testy a poslal nám, že máme cyklickou folikulární dysplazii nebo telogenní defluxy, jo. A tyhle ty choroby, nevím, dávají mi naději, že mi opět obroste do normálu? Ale ještě jedna otázka. Našla jsem si na internetu ještě další možnost, která si myslím, že by spíš se k tomu klonila, že to má, jak bych to řekla, já nevím teďkon. Nejdřív mi odpovězte, prosím vás.
moderátor
--------------------
Dobře, než si vzpomenete, tak se pokusíme odpovědět na tu první část otázky.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Tady bude odpověď poměrně jednoduchá.
posluchačka
--------------------
Moment, jo, že vám do toho skáču, že se tohle to vyskytuje hlavně u štěňat a vlastně u psů, jo, u samců.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Teďka omlouvám se, já jsem se chtěl před chvilkou přiznat, že jste mě chytila v nedbalkách, já nedělám dermatologii, já se zabývám jinými obory a přiznám se, že tohle to je, jako samozřejmě, že základy tý dermatologie znám, ale tohle to je velmi specifická otázka pro člověka, který se tím zaobírá. Určitě těch lidí, kteří vám dokážou odpovědět, je tady v republice spoustu, čili se dají najít na internetu. A omlouvám se, ale je potřeba směřovat na ně, odpověď na takhle specifickou otázku určitě neznám.
moderátor
--------------------
Když uzavřeme naše povídání o vrozených onemocněních. Ještě bych se rád vrátil k těm různým hlediskům, ono to hledisko chovatelské, zdá se, jakoby upřednostňovalo zejména exteriér, možná někdy na úkor jiných věcí.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
To je náš dlouhodobý souboj s chovateli, protože tady se, tady se dlouho už chovají plemena, řekněme, několik desítek let, řádově 20, 30 let se tady chovají plemena v podstatě spíš jako mazlíčci. To znamená, máme, jsou tam ambice spíš exteriérové a zanedbává se povaha toho zvířete a zanedbává se zdraví toho zvířete nebo aspoň z mého pohledu obrovsky a chovatelé někdy v honbě za exteriérem úplně pominou zdravotní hledisko, někdy ho pominou i záměrně, protože se jim to nehodí do jejich byznysplánu. A jako já to nemám moc rád, já sám třeba se z hlediska svého oboru neurologie zabývám dědičnou hluchotou a vím, že je tady na území spoustu plemen, které to dědičnou hluchotu mají, vím, že je tady spoustu psů, kteří jsou hluší, kteří to přenášejí a zájem z hlediska chovatelských klubů je v podstatě nulový. Dělají v tom dalmatináři, byť nedělají zdaleka to, co bych si představoval, ale aspoň něco dělají a to je v podstatě tečka. Tam už dál, dál už je, vždycky zájem spíš ze strany těch majitelů hluchých psů a to už je pozdě. Tam ten, ta práce se musí udělat mnohem dřív, takže z toho jsem dost rozčarovaný a musím říct, že tím, že se opustila v podstatě pracovní stránka toho chovu, tak se to zdraví úplně, úplně zazdilo, když to tak řeknu expresivně, protože kdyby každý pes, který je třeba loveckého plemene, měl mít lovecké zkoušky, tak by se automaticky vytřídilo spoustu psů, kteří jsou ať už zdravotně, nebo i povahově nezpůsobilí. Ale tím, že se to vlastně nedělá, tak ty psi se dostali do chovu a ten chov se strašným způsobem degeneruje.
moderátor
--------------------
Další komunikaci s doktorem Hanušem Velebným s Veterinární nemocnice AA-Vet přesměrujeme na internet. Adresa je praha.rozhlas.cz. Pane doktore, díky za váš čas, na shledanou.
MVDr. Hanuš VELEBNÝ, Veterinární nemocnici AA-Vet v Praze
--------------------
Díky, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.