Přepis Rodinných financí "Jak ´nenaletět´ na různé nabídky spotřebitelských úvěrů" - 7.5.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Se sbaleným uzlíkem už sedí ve studiu Českého rozhlasu 2 Praha Zdeněk Simaichl. No, nevím, jestli jde za štěstím, ale rozhodně jde do Poradny a to finanční. Přeji vám pěkné odpoledne.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Krásné odpoledne.
moderátorka
--------------------
Naopak to štěstí my získáme od vás, protože vy nám poradíte, jak nenaletět na úžasné nabídky spotřebitelských úvěrů, pokud o nich uvažujeme, možná listujeme časopisy, sledujeme média, sledujeme různé reklamy a říkáme si, tohle je nabídka, kterou musím okamžitě teď využít. To je ten správný úvěr pro mě.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak.
moderátorka
--------------------
A vy nám to spočítáte.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Dneska si možná i trošku započítáme, přesně tak. Ona už je to vlastně druhá nebo třetí Poradna v kuse, kdy naše posluchače před něčím varujeme. Takže já doufám, že se dostaneme i do takových poraden, kdy už budeme i sdělovat něco pozitivního. Nicméně ono v těch spotřebních úvěrech je to skutečně těžké.
moderátorka
--------------------
Varování není nikdy dost. Hned jdeme na to.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Hned jdeme na to. Nebudeme to skutečně zdržovat, já to vezmu v takových základních třech bodech. Snažím se vypíchnout to podstatné, to znamená, podle čeho se orientovat a na jaké takové ty marketingové triky v těch inzerátech a vůbec reklamách dát pozor. Tak první bod se bude týkat výše měsíční splátky. Marketingové průzkumy poměrně stabilně ukazují, že asi 80 procent lidí, tedy drtivá většina, se rozhoduje podle pravidelné měsíční splátky, to znamená, respektive podle její výše. Jinými slovy, ti lidé zůstanou pouze u úvahy, zda si tu splátku z té výplaty mohou dovolit, anebo nemohou. Věřitelé na to samozřejmě velmi rychle zareagovali a takové ty reklamy typu, máme pro vás úvěr 50 tisíc korun za pouhých 999 korun měsíčně, tak byly na světě. Jiné testy například ukázaly, že jsou lidé ochotni klidně zaplatit úrok navrch asi kolem 127 procent, pokud je pro ně ta měsíční splátka zkousnutelná, je pro ně přijatelná. Teprve, když si následně spočítali nebo jim bylo spočítáno, že například, když si půjčí 10 tisíc korun, tak ve finále zaplatí nějakých 22700, to znamená těch 127 procent navrch, tak teprve v ten okamžik je to dokázalo zastavit. Takže počítejme raději vždycky takovou tu celkovou částku, kterou zaplatíme, než se nechat skutečně nachytat na reklamy tohoto typu. Druhý bod se týká inzerovaných úrokových sazeb. Za prvé jsou téměř výhradně propagovány takové ty sazby od, které bývají v 99 procentech případů, to znamená takových těch běžných klientů nedostupné a spíš mají za cíl toho klienta dostat k věřiteli, to znamená, přilákat ho tam, aby se ho vzápětí ujmul už nějaký zkušený obchodník a který už samozřejmě tomu klientovi dokáže leccos nepříjemného vysvětlit, včetně toho, proč se zrovna jemu naneštěstí ta úroková sazba po nějakém skóringu navýšila. Za druhé ta úroková sazba neznamená, řekněme, ta nejnižší úroková sazba neznamená, že je ten úvěr nejlevnější, protože vedle úroků hrají obrovskou roli i vedlejší poplatky, které s poskytnutím úvěru také souvisejí a v některých případech mohou úvěr významně prodražit a to dokonce i nad rámec té úrokové sazby. No, a třetí bod se týká společnosti, od které si půjčuji. Je samozřejmě obrovský rozdíl od například uplatňování takzvaného principu odpovědného úvěrování, to znamená, taková banka si vás napřed velmi dobře proskóruje a takzvaně proklepne, jestli vůbec ten úvěr jste schopni splácet, nebo ne. Což samozřejmě u těch soukromých společností už ne vždy bývá pravidlem, právě naopak, až po nějakou administrativu, podmínek úvěru a poplatkové struktury. Obecně, pokud bych měl dát nějakou obecnou rady tady, tak bych postupoval od bank přes nebankovní instituce, které ale jsou sdružené v české leasingové a finanční asociaci, protože ta dává zase pozor na to, kdo je jejím členem a dává pozor i na ty obchodní podmínky. To znamená, je to svým způsobem dozorováno, regulováno. A těm ostatním bych se raději vyhnul.
moderátorka
--------------------
To radí Zdeněk Simaichl v dnešní finanční Poradně. Zahrajeme si, no, a pak se budete moci ptát i vy.

moderátorka
--------------------
Finanční Poradna se Zdeňkem Simaichlem pokračuje. Radíme, jak nenaletět na úžasné nabídky spotřebitelských úvěrů. Telefony sem k nám - 221552525, anebo 221552424. Pokud se chcete ptát, vytáčejte, tady máme první dotaz, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, tady posluchač ze západních Čech. Já se omlouvám, ono to není úplně k tomuhle, ale je to k těm úvěrům. Mně už 14 dní, co to probíráte, vrtá hlavou jedna otázka, kterej úvěr není spotřební a nemusí se to tudíž řídit těma podmínkama novejma, děkuju asi tak, na shledanou.
moderátorka
--------------------
Děkujeme, to je velmi zajímavá otázka. Jsem zvědavá, jak si Zdeněk Simaichl s ní poradí.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak, to je skutečně velmi dobrá otázka, nicméně spotřební úvěry jsou samostatnou kapitolou a i ten nový zákon, o kterým jsme zde hovořili, tak je svým způsobem limitován i dokonce v rámci těch spotřebních úvěrů. Ta dolní hranice je pěti tisíci korunami, to znamená, všechno, co je do pěti tisíc korun, už tomu novému zákonu podléhat nebude. A ta horní hranice je na milionu 880 tisících korunách, to znamená, pokud to přesáhneme, tak ani potom to zkrátka nebude podléhat tomu zákonu o spotřebním úvěru. Pokud bych měl jasně odpovědět na to, které úvěry ne, tak byly by to například úvěry na bydlení veškeré, to znamená hypoteční úvěry nebo úvěry ze stavebního spoření, dále to jsou různé půjčky typu podnikových, takové ty klasické, zvýhodněné a podobně. To znamená, spotřební úvěr, oni jsou sice nejčastější, ale samozřejmě na tom trhu nejsou jediné. A já si dovedu představit situaci, protože ono už dneska je spousta bank, vesměs teda banky, které už k tomu přistupují jinak, ty nečekají na nějaké zákony, ale už. Já už jsem to tady říkal několikrát před tím, jsou daleko víc proklientské než ty nebankovní instituce i než ty vůbec ty soukromé, o těch nemluvím. Tak oni už dneska třeba umožňují to, aby klient, pokud chce, tak aby odstoupil od té smlouvy a dokonce tam není těch budoucích předepsaných 14 dnů, ale už dneska jsou banky, které, u kterých tato lhůta činí 1 měsíc, anebo někde dokonce 2 měsíce. To znamená, je dobré nejenom spoléhat na zákony, ale skutečně číst tu smluvní dokumentaci nebo se poradit s někým, kdo to zná a kdo je schopnej mu odpovědně poradit.
moderátorka
--------------------
Další dotaz si poslechneme, pěkný den.
posluchač
--------------------
Ano, dobrý den. Tady je posluchač z Prahy. Já bych měl takový skromný dotaz. Prosím vás, kolik procent tedy už je potom lichva.
moderátorka
--------------------
Tak.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
To je dobrá otázka, se kterou si dneska neví rady ani zákon, který lichvu nedefinuje, potom už je to nějaké podmínky úvěru, které v podstatě odporují dobrým mravům, podléhá to nějakému soudnímu rozhodnutí. V každém případě definovat lichvu není, není vůbec snadné. Já sám jsem se osobně setkal s úvěry a tam jsem sám nevěřil vlastním očím, od jedné velmi, řekl bych, frekventovaně inzerované firmy, dokonce i v seriózních mediálních prostředcích, viděl jsem úrok přes 300 procent, jo, což podle mě už teda lichva je. Nicméně jako, když by se mě někdo zeptal, zda ano, nebo ne, ale zákonům to zřejmě ještě neodporuje, protože tato firma normálně podniká a tyto úvěry nabízí. Byly tady snahy a ty snahy neustále pokračují, nějakým způsobem omezit takzvané RPSN, to znamená roční procentní sazbu nákladů zákonem, nicméně ta lobby je poměrně silná, takže si nemyslím, že to do budoucna projde, pokud ano, zase narážíme na nějakou rentabilitu a další a další věci. Takže lichva, já osobně doporučuju, aby se orientoval na takové ústavy, kde RPSN se pohybuje řádově mezi 10 a maximálně 20 procenty.
moderátorka
--------------------
Říká Zdeněk Simaichl. Ještě si poslechneme poslední dotaz, pěkný den. Haló, haló.
posluchač
--------------------
Haló, tady Jaroslav Novák, dobrý den. Prosím pěkně, v finanční Poradně tady byla otázka lichva. Lichva, prosím vás, před válkou bylo všechno, co bylo větší úrok sazební než 7 procent. Já vidím chybu v systému jako takovém. Vy nám říkáte, jak máme léčit chorobu, když už jsme nemocný, k tomu vůbec neměl tento systém pod vedením ministerstva financí.
moderátorka
--------------------
A máte nějaký dotaz, anebo je to jenom konstatování.
posluchač
--------------------
Já mám dotaz, jak, když už jsme vůbec nějakej právní stát, když ten to dovolil.
moderátorka
--------------------
No, děkujeme. Nevím, jestli ovšem finanční Poradna na to je schopná odpovědět, ale myslím si, že je.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Tak právním, právním státem samozřejmě jsme, nicméně jak už to bývá, co není zakázáno, je dovoleno. A ono je velmi těžké rozlišit, kde začínají práva, práva občanů a končí práva těch společností, které na finančním trhu volně podnikají. A ony kolikrát ty hranice přesahují na jednu nebo na druhou stranu a rozlišit opravdu je velmi těžké. A proto doporučuji nespoléhat se na žádné zákony, na to, že mě někdo ochrání, ale spoléhat sám na sebe, to znamená číst, číst, číst a teprve po deseti čteních něco podepisovat.
moderátorka
--------------------
A používat zdravý selský rozum.
Zdeněk SIMAICHL, společnost Partners
--------------------
Přesně tak. Na většinu věcí nám totiž stačí tužka, papír a kalkulačka.
moderátorka
--------------------
A rozum, který máme v hlavě. Zdeněk Simaichl radí a půjde radit ještě na náš chat praha.rozhlas.cz. Bude se vám věnovat tak 15, 20 minut, můžete mu psát své dotazy. My vás za chviličku pozveme za zajímavou kulturou.