Brambory a rajčata nesázejte nikdy těsně vedle sebe

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Medardova kápě a plíseň bramborová dnes s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou. Dobré dopoledne.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je 8. června, to znamená, že jsme museli zmínit Medarda a vypadá to, že asi bude pršet, co vy na to?
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Doufám, že ne, protože někdy se přeci jenom ten Medard splete nebo nevydaří a vzhledem k tomu, že to počasí v posledních letech je tak střídavé a proměnlivé a nevyzpytatelné a hlavně kolikrát ty předpovědi vůbec nevycházejí, tak si nemyslím, že by to muselo být tak hrozné, ale i tak, protože máme dneska na programu plíseň bramborovou, tak bych jenom chtěla říct, že v toto období, i kdyby třeba dejme tomu těch 40 dní nepršelo nebo se to omezilo pouze na nějaké přeháňky, tak je zapotřebí přeci jenom být ostražití a dát si pozor, protože plíseň bramborová patří mezi nejhorší houbové onemocnění, které vůbec může naše zahrádky postihnout, protože dokáže během velmi krátké doby zdecimovat nejen brambory, ale samozřejmě i rajčata.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili vzniká na bramborách a přenáší se dál, to je podstatou celého toho problému celého s plísní bramborovou?
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to vlastně problém, který ještě není tak úplně jasný, jestli se výtrusy té plísně bramborové z brambor přenášejí na rajčata a obráceně, ale přece jenom platí určité pravidlo, že by tyhle ty dvě rostliny neměly být těsně vedle sebe, protože tady by určitý přenos třeba mohl i nastat, ale většinou to je tak, že první, co dostává tu plíseň, tak jsou brambory a teprve posléze tedy napadá ta houba rajčata.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná, že by tady stálo za zmínku říct i to, že u brambor jsou i odrůdy, které jsou rezistentní, odolné vůči plísni bramborové, takže samozřejmě asi u těch odrůd asi to napadení, když bude, tak bude určitě pozdější. Často slýcháme, že jsou i některé odrůdy rajčat rezistentní, ale já se přiznám, že mám tu zkušenost, že to tak není, že prostě pokud je tlak plísně bramborové, tak všechny odrůdy bezezbytku to napadne. Možná, že by stálo za zmínku ale říct, čím můžeme té plísni bramborové předejít. Ono je to navíc velice nutné, protože pokud se nám plíseň bramborová na rajčatech objeví, tak to zastavení nebo zpomalení alespoň je velice problematické, možná si to ani nikdy nepodaří, takže vždy počítat s tou prevencí. Já bych doporučil, když nám ty rajčata začínají již narůstat a jsou v té výšce třeba kolem těch 70 centimetrů, tak určitě odstranit ty nejstarší spodní listy. Je to z toho důvodu, že ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už teď, i když ta rajčata jsou malá ještě?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já se přiznám, že jsem to teď už o víkendu na chalupě ve foliáku dělal, že jsem je odstranil, byly to staré listy, které se dotýkají země a právě tudy ta plíseň by mohla dřív vstoupit a potom je samozřejmě nutné také ty výsadby dělat dostatečně vzdušné, sázet ty rajčata daleko od sebe, aby tam proudil vzduch, aby dlouho nebyly listy ovlhčené a dokonce jsem i viděl při pěstování venku, že někdo dělá takovou věc, že si udělá nad rajčaty takovou stříšku, je to z toho důvodu právě, aby na ta rajčata nepršelo, tím pádem se neovlhčí listy, a ta plíseň nemá takovou šanci, tedy z toho vyplývá důležité upozornění a rada, nezalévat nikdy rajčata na list, ale pouze podmokem ke kořenům.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná by stálo za to ještě připomenout a málokdo to třeba ví, že plíseň bramborová má schopnost v našich podmínkách přezimovat, to znamená, že ty výtrusy tady jsou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme v půdě?
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jsou jak v půdě, tak mohou být třeba i na nějakých rostlinných zbytcích a na rozdíl od plísně okurkové, protože už kolikrát teď se mi stalo, že lidé hlásejí, že už mají plíseň okurkovou, ale to není možné, protože plíseň okurková v našich podmínkách nepřezimuje a letos ji k nám vždycky během toho léta šíří z těch teplejších oblastí z jihu, takže to je velmi důležité.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k té plísní bramborové, přenáší se tedy vzduchem, pokud ji tedy nemáme už v zemi a nemáme ji kontaminovanou a stačí třeba, že má soused brambory, nebo že vedle je bramborové pole a nemá ho ošetřené, a tím pádem ta rajčata, která máme, tak vlastně tu plíseň chytnou, nebo jak to funguje, jak až se může nést vlastně ta plíesň?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já se přiznám, že moje zkušenost, a to zdůrazňuji, moje zkušenost je ta, že se mi nikdy nepotvrdilo, že by se plíseň z brambor přenesla na rajčata a obráceně, byť políčko s bramborama mám pár metrů od těch rajčat. Takže je to věc názoru, ale mně se tohle to nepotvrdilo. Ale co je důležité, dělat ošetření a jak u brambor, tak u rajčat. Dovolím si říct, že v současné době, kdy máme léta taková, kdy je velký výkyv počasí, prší, přijde pak náhle teplo, tak ten tlak plísně bramborové je podstatně silnější, a proto je nutné preventivně ošetřovat. Všeobecně se doporučuje právě období kolem Medardu, že je takový začáteční termín proto začít ošetřovat. Mně se líbí to, že dneska na trhu je celá řada přípravků na ochranu proti plísni bramborové jak na rajčatech nebo na bramborách, které mají podstatně lepší účinnost. Třeba pro letošek se objevil přípravek, který obsahuje dvě složky, je to takový dvousložkový, kde jsou dvě účinné látky, takže podstatně líp působí, navíc se ten přípravek nesmývá deštěm, což je věc důležitá, že to vydrží na té rostlině, ulpívá to velice dobře a velice dobře funguje a potom naopak zase jsou přípravky s velice krátkou ochrannou lhůtou, kdy třeba je ta ochranná lhůta jenom 3 dny, což je výhodné u těch rajčat při těch dalších ošetřeních, že rajčata sklidíme, ošetříme, a ty 3 dny samozřejmě vydržíme do další sklizně.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já, pokud tedy můžu zase ze svých zkušeností, protože rajčata pěstuju, i brambory současně a pěstuji je každým rokem a docela hodně, tak jenom bych chtěla říct, že dělám postřiky pouze 2, a to právě v tuhle tu dobu právě kolem toho Medarda a používám postřik první, to je taková prevence a potom za měsíc ještě jednou a měly by ty rajčata obstát, to znamená, že v podstatě, když si tam dáváme postřiky dva, tak máme kontrolu i nad tím a víme moc dobře, co jsme si tam dali, dodržíme si ochrannou lhůtu a nemusíme mít obavy, že bychom konzumovali nějaká rajčata, která jsou opravdu nějaká přechemizovaná.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili v podstatě tu ochranu děláme v době, kdy ještě, ten keříček nemá žádné plody, má tam květy víceméně.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Má zatím květy, ano, v tuto dobu anebo jsou tam malá zelená rajčata, záleží na tom, kdy došlo k výsadbě těch rostlin.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, 221552525 anebo jejakaje@rozhlas.cz, to je kontaktní spojení, které znáte a na vaše otázky, které se týkají plísně bramborové, odpovídají Ludmila Dušková a Jan Kopřiva.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář dnes odpovídají na téma plíseň bramborová, máme prvního posluchače, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, Sapničková, mám takovou prosbičku. Máme krásný brambory, pěkně zelený, už je manžel i přihraboval i do řádků a stalo se nám, že včera tady kousek nad náma stříkali pole proti plevelu a vítr zanesl teda bohužel ten postřik až k nám na zahradu a polovinu brambor máme úplně rezavých. Poradíte mi, co s tím?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak ona je ta rada poměrně jednoduchá, s tím nemůžete samozřejmě dělat nic. Nevím jakým přípravkem ošetřovali. Pokud to byl a vypadá to asi nějaký totální herbicid, tak samozřejmě ty úlevy poškozují veškeré zelené části rostlin, pokud jsou to pouze popálené listy, na těch listech jsou hnědé skvrny, ta rostlina velice rychle regeneruje. Možná, že by bylo dobře buď ty brambory přihnojit anebo je ošetřit lignohumátem, což jsou vlastně přírodní látky, které napomáhají regeneraci rostlin. Berte to, že to je něco takového, jako když lidem omrzli brambory, tak ty brambory velice rychle také regenerují a zase obrůstají, takže, pokud jsou pouze poškozené ty lístečky, tam jsou fleky na tom, tak ta rostlina regeneruje, pokud samozřejmě nejsou úplně spálené.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak je to i právní otázka a náhrada škody upřímně řečeno?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tedy jaksi aplikace přípravků podléhá velice přísným kritériím, takže v tomto případě si myslím, že by byl i nárok na nějaké odškodnění.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den, zdravíme vás.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Vlachová, mám k vám prosbu. Prosím vás pěkně, chtěla bych nějakej přípravek na rajčata.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Chcete poradit ochranu rajčat, ochranu?
posluchačka
--------------------
Ano, ochranu rajčat.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já se toho chopím z jednoho prostého důvodu, protože ...
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych je jmenovala.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Liduška má tendence to jmenovat ty přípravky a my opravdu je jak v rozhlase, ani v televizi nesmíme jmenovat ani ukazovat jejich názvy, tady si tedy přihřeji polívčičku, opravdu to nesmíme, ač bysme to velice rádi dělali, ale ty přípravky všeobecně lze koupit v zahrádkářských prodejnách, přípravky proti plísni bramborové a je jich, jenom teď si vzpomínám asi na 6 přípravků, které jsou přímo na to určeny a velice dobře fungují.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to není problém žádný?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Není, opravdu to není problém.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Není jeden horší, lepší mezi nimi?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já to řeknu možná, já řeknu možná něco takového, je jeden starý známý měďnatý přípravek, který zahrádkáři většinou ti starší mají v oblibě, tak bych jim řekl - na něj zapomeňte a chtějte některý z těch novějších přípravků, jsou účinnější, mají kratší ochrannou lhůtu, takže jít do těchto přípravků.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Dobrý den. Už jste u nás ve vysílání a můžete se ptát.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat na takovou metodu, která zabraňuje údajně plísni na rajčatech, propíchnout u země stonek tenkým měděným drátkem, co na to váš odborník říká? Děkuji vám za odpověď. Na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mně by se to teda moc líbilo, se přiznám.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já tuhle tu metodu moc dobře znám, protože dokonce jednu dobu to bylo obrovsky populární a propichovaly se dokonce stonky hřebíkem a ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A zůstal tam ten drátek nebo ten hřebík?
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Měděným drátkem a zůstalo to tam. Takhle, pokud bude přijatelné počasí a infekční tlak nebude tak hrozný, tak to určitě něco do sebe má a mělo by to aspoň maličko možná oddálit nebo aspoň trošičku ochránit ty rostliny, ale pakliže bude střídavé počasí, mokro, bude se střídat chladno s teplem, tak určitě ta plíseň přijde, i když tam budou ty měděné drátky.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych k tomu jenom řekl, že by člověk se měl zamyslet nad tím, když tu měď tam dostáváme takhle složitě, jestli není jednodušší dostat ji tam postřikem, kde je ta měď samozřejmě taky obsažena.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, protože máme dojem, že dáváme chemii vlastně k těm rajčatům a chceme co nejméně hnojit, nebo respektive používat chemické prostředky, a to se nám zdá jako záležitost ekologická, taková přirozená, přírodní, tak proto, víte taky proto.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ono je to to samé v podstatě.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře, další telefonát. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady Slavíková. Prosím vás, omlouvám se, že nehovořím k plísni bramborový, ale před delší dobou jste dávali radu proti mšicím, mám zase hned na mladejch výhonkách oleandru plno mšic a byl to postřik z cibule a česneku, ale já nevím, kolik toho, té cibule, česneku dát třeba na litr vody?
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to je moje oblíbené téma a velice často to taky používám. Jedna velká cibule a 5 stroužků česneku se zalijí půl litrem vody, úplně to stačí, necháte do rána vylouhovat, potom se to scedí, no, a samozřejmě můžete postřikovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme za tuto radu, ta je ekologická. Dobrý den. Zdravíme.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady je Dohalský, Lysá nad Labem. Já mám takovej dotaz, já bydlím prakticky uprostřed zámeckého areálu, široko daleko, no, široko daleko, brambory jsou ode mě pěstovaný na nějaký kilometry a mám problémy s rajskýma taky, jak je to možný.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A pěstujete je na stejném místě?
posluchač
--------------------
Pěstuju je na volný ploše a pěstuju je i ve skleníku.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A střídáte ty plochy?
posluchač
--------------------
Střídám plochy.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak ale nezapomeňte, že výtrusy té plísně jsou velmi jemňounké a dokáží se šířit na obrovské vzdálenosti, takže ...
posluchač
--------------------
Tak to bude asi tím, no.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Takže tady asi je ten problém. A jakmile dojde k ovlhčení listů, to znamená, formou deště nebo nějakého postřiku ...
posluchač
--------------------
Ale i v tom skleníku, zalejvám tam jenom spodem.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tam se sráží přeci jenom voda.
posluchač
--------------------
Mám tam děrovanou hadici, která jako jde jenom do země.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, ale nezapomeňte, že i ve skleníku dochází ke srážení vody, ovlhčení listů a tím pádem i sem může, můžou ty spóry plísně proniknout.
posluchač
--------------------
No, jasně no. Tam mám smůlu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemáte smůlu, já myslím, že bude úspěšný letošní rok a že to budete mít krásné tu úrodu v letošním roce. Jinak k těm pěstitelům brambor, tak, pokud oni stříkají brambory nějakou ochranou, tak potom by v podstatě mělo být všechno v pořádku a já myslím, že i ve vlastním zájmu všech těch bramborářů je, aby ochraňovali brambory, a tím se ta plíseň bramborová nešířila dál do okolí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych řekl, že všeobecně na velkých plochách, velkopěstitelé brambor to ošetření dělají, jsou nuceni dělat a kdyby ho neudělali, tak nic nesklidí, takže tam asi problém s plísní není, ale spíš vidíme na těch malých políčkách v zahrádkách, že ta plíseň třeba předčasně to zlikviduje právě z toho důvodu, že tam nebylo zasaženo nebo včas zasaženo nebo vhodným přípravkem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají brambory vedle mají třeba rajčata hned, tak i přesto to sázejí.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych v tomto případě doporučila možná to, co dělám já, i když netvrdím, že to je zrovna to nejideálnější, ale pěstuju brambory, které mají krátkou vegetační dobu, to znamená, že se sklízí velmi brzy a opravdu je tady šance, že ani tu plíseň ty brambory nedostanou a sklidíte nádherné hlízy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak zkusíme ještě jeden telefonát k našemu dnešnímu tématu. Tak máme už? Dobrý den. Tak ne. Já tedy vezmu z mailu, co tady přišel, je sice hezké, že vaši hosté zmíní asi dobrý a účinný dvojsložkový přípravek proti plísni bramborové, chápu to, že nelze tyto přípravky jmenovat, ale můžete uvést třeba nějaký odkaz na webovou stránku? Já tomu pánovi můžu rovnou napsat ten přípravek v podstatě.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Stáňo, prosím vás, napište mu to a jinak my budeme za chvilku na chatu, tak tam, a teď to zdůrazňuji, pouze jednou napíšeme přípravky, které jsou vhodné, a ti další si to tam už musí najít a podle toho postupovat.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinak je to tedy samozřejmě dvojka.rozhlas.cz, to je ten web, tam budou naši hosté, spolupracovníci časopisu Receptář Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. A našemu posluchači teď píšu ten přípravek.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, děkujeme moc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme, takže zase za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.