Jak zazimovat vytrvalé rostliny

30. září 2013

Máme tu podzim a nás zajímalo, jak v tomto období ošetřit okrasnou zahradu. Jak bychom měli pečovat a letněné rostliny, co zazimovat a co ponechat? Jak ošetřit před nastávající zimou trávník? Na dotazy odpovídali Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Více se dozvíte v neautorizovaném a needitovaném přepisu pořadu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hosty Dvojky Českého rozhlasu jsou dnes spolupracovníci časopisu Receptář Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, to znamená začíná Zahrádkářská poradna, moc vás vítám, dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vytrvalé rostliny, které nesnášejí zimu o nich dnes budeme mluvit. Budou to nejenom ty, co jsou na záhonech, ale i ty, co máme v truhlících a v květináčích. Tak začneme okny, začneme tedy těmi truhlíky, muškáty, begonie, fuchsie a podobně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak můžeme začít těmi okny. Samozřejmě je jich celá řada takových rostlin. Ne všechny ale se můžou uchovat, protože proto většinou asi nebudou podmínky ať už jsou to třeba paneláky nebo nějaká jiná místa, kde prostě nemáme možnost rostliny uskladnit. Ale zase naopak pokud má někdo krásně obrostlá okna, krásně kvetoucí a nechce se těch rostlin zbavit a možnost přezimování má, to znamená má nějakou verandu nebo zimní zahradu a nebo dokonce nějakou světlou chodbu, no tak samozřejmě je možné takové rostliny umístit na zimu domů. Dělá se to před příchodem prvních mrazů, protože většina těchto balkonových rostlin je opravdu citlivá na ty mrazíky a sebemenší poškození už potom vlastně tu rostlinu likviduje. Takže to je škoda. Takže umístit rozhodně někam do místa, kde nemrzne a kde je dostatek světla. Takovým prvním nebo nejdůležitějším předpokladem ale při přemísťování rostlin do místností je zkontrolovat jejich zdravotní stav, protože na rostlinách, které máme venku, tak se objevuje celá řada škůdců ať jsou to mšice, molice, svilušky, třásněnky, červci a tady je opravdu velmi důležité a namístě, abychom zkontrolovali zdravotní stav a eventuálně udělali nějaký postřik ještě předtím než ty rostliny přemístíme dovnitř, protože vnitřní podmínky, kde je dostatek tepla a kde je i si myslím dostatečná vlhkost, tak určitě je to pro ty škůdce taková živná půda. Takže jakmile přemístíme, tak oni se začnou okamžitě množit a mohli by nám ty rostliny opravdu zlikvidovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě vteřinku, než dostanete, Honzo, slovo, muškáty mohou být až třeba metr dlouhé, mají se zkrátit?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Záleží zase na tom, kde je budeme mít. Pokud máme třeba nějakou tu chodbu, kde budou muškáty na zemi, tak tady je na místě jejich zkrácení, dokonce bych ještě doporučila, že v tuhle tu dobu je možné si rostliny namnožit, to znamená odebrat takové ty vyzrálé letorosty, ty řízky takzvané a je možné si je zasadit někam do malých květináčků a nebo do nějakého truhlíčku a zase budeme mít ještě připravenou zásobárnu sazenic pro příští rok. Takže to je v tomhle tom období úplně ideální a je to možné. Pokud ale říkám, ty podmínky jsou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Liduška se tady zmínila o rostlinách balkonových, těch klasických, které někdo uchovává, někdo je na zimu prostě zlikviduje a na jaře si pořizuje nové. Možná by stálo za to zmínit se ještě o rostlinách takových těch trvalých jako jsou oleandy, dugenviley, rostliny, které známe ze středomoří, nicméně tam všude ty rostliny přežívají venku, ale možná, když si tak představíme podmínky, jaké jsou v Chorvatsku, kde v zimě přece jen ta teplota také pod nulu klesne, dokonce i sníh tam někdy, byť vzácně, padá, tak znamená to, že ty rostliny zase trošku něco snesou. Takže u těchto rostlin bych nepospíchal s tím uklízením dovnitř, i ty teploty k nule, které v těchto dnech již přicházejí, tomu neuškodí, naopak má to jednu výhodu, je to takové přirozené vyčistění těch rostlin od škůdců. Ti škůdci prostě ty teploty kolem nuly přece jenom hůř snášejí, takže většina z nich se zlikviduje a samozřejmě i u těchto rostlin je nutné před uklizením do vnitřního prostředí důkladně je ošetřit nějakým postřikem, aby šly domů čisté. Možná taková zajímavá vychytávka je, že existují insekticidní tyčinky a insekticidní granulát, což jsou vlastně přípravky pro okrasné rostliny v takových tyčinkách a granulkách, pouze se do toho květináče zapíchnou nebo se ten granulát přisype, zahrne trošku zemí, a ta rostlina si to nasává svými kořeny po dobu několika týdnů, zhruba asi 3 měsíce, pak zas musíme to obnovit, tím pádem trvale je ta rostlina chráněna. Samozřejmě předpokladem je uklízet ty rostliny čisté a pak tímto si zajistíme, že se nám během té zimy škůdci na rostliny neusadí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k tomu, že bychom si mohli odebrat řízky z těch muškátů, dejme tomu třeba, tak jakou formou se to dělá, jaký potřebujeme substrát a jak velký ten řízek vůbec máme ustřihnout a jakým způsobem ho aplikovat do té země?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, je to velmi jednoduché. Já si myslím, že tohle to zvládne úplně každý, jak už jsem říkala, tak je zapotřebí vyzrát nebo vybrat takové ty vyzrálé, opravdu vyzrálé výhony. Ty se jednoduše ulomí, ten řízek by měl mít délku asi kolem 10 až 12 centimetrů, odstranit spodní listy, ty by do země přijít neměly, a šikmo zapíchnout do substrátu, který většinou se buď prodává a nebo si může každý vyrobit a dělá se to tak, že se půl dává písku, trochu rašeliny a nějaký ten zahradnický substrát, to se všechno promíchá dohromady, abychom dostali takový vylehčený vlastně podklad nebo materiál, ve kterém výborně ty rostliny zakoření. Ale pozor, je tady jedna taková možná vychytávka, pokud si necháváme ty řízky zakořeňovat, tak nepřelévat, protože někdy by mohlo dojít k tomu, že uhnijou, takže tady na to pozor, vždycky spíš jenom lehce zálivku během třeba jednoho týdne, úplně stačí, jedenkrát, maximálně dvakrát, ale nikdy ne přemokřovat.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná k té vodě ještě bychom měli říct, že pokud ty rostliny jsou uloženy v teplotě na zimu, kterou opravdu vyžadují, což je třeba teplota kolem 7, 8 stupňů, tak tam je nutné ten substrát, aby byl jenom mírně vlhký. Každé přemokření znamená vlastně zničení těch rostlin uhnitím a pokud máme opravdu údržnou tu teplotu, tak si myslím, že to zalévání nebo to vlhčení spíš toho substrátu, je třeba jednou za měsíc. Možná mnoho posluchačů se bude divit, protože jsou zvyklí zalévat každý den nebo maximálně ob den, nikoliv, pokud zimujeme, tak opravdu za tu zimu dvakrát, třikrát pouze mírně ten substrát přivlhčit. Úplně to stačí.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná ještě by stálo asi za zmínku říct, že pro zakořeňování je potřeba teplota vyšší, tam by ta teplota měla být asi kolem 15, maximálně do 20 stupňů, aby ten řízeček rychle zakořenil, pustil kořeny a vlastně potom už to nevadí. Jakmile vidíme, že se začínají objevovat nové listy a přírůstečky, tak už přemístit někam do chladna.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže mezi okno nebo na parapet pro jistotu na noc přenést?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jistě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k těm rostlinám, které jsou na záhonech, které také mají své období v létě, a ta zima je pro ně svým způsobem dramatická, nicméně mohou tam dál zůstat, můžeme je nějakým způsobem zachovávat, přikrýt, nebo co se s nimi dělá?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Záleží na tom o jaké rostliny se jedná a na jakém místě jsou hlavně. Tady se většinou to řeší tak, že třeba rododendrony nebo tyhle ty tučnolisté rostliny většinou ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Azalky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
... bývají poškozovány střídáním teplot během zimy, to znamená jakmile vysvitne takové to první zimní slunce, tak může dojít tím, že se zase v noci ochladí pod nulu nebo k mrazu nebo na mráz, tak dochází k tomu, že může dojít k vlastně popálení nebo ke zničení těch listů. Takže to se řeší většinou tak, že buď se tyhle ty choulostivější rostliny obalují bílou netkanou textilií nebo si můžeme vypomoci chvojím smrkovým, to je taky úplně ideální a stačí jenom ze stran zapíchat větve, obalit nebo přivázat trošičku provazem a už máme takovou primitivní ochranu, ale účinnou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych možná k tomu ještě doplnil, že ty rododendrony a azalky vyžadují na zimu důkladně zalít, to je velice důležitá věc. Pokud začne mrznout a zem je kolem těch rostlin proschlá, tak je velké nebezpečí, že ony budou v zimě trpět suchem a samozřejmě až zem zamrzne, už se zalévat nedá. Takže na zimu důkladně tu zem, pokud je samozřejmě suchá, prolít, aby ty rostliny měly dostatek vody. Jinak k těm rododendronům, my na chalupě v Jizerských horách máme ronďáků plno, nicméně tam musíme také chránit proti sněhu, protože velké množství dokáže je důkladně poničit, rozlomit, takže já vyrábím takové dřevěné laťové nebo prkenné stříšky, a ty tříšky mají tu výhodu, že chrání tu rostlinu nejen před tím sněhem ale také právě před tím slunečním zářením zimním, kdy by těm rostlinám mohlo to slunce uškodit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám mandloň na kmínku, bylo mi řečeno, že by bylo potřeba, aby na zimu byla něčím přikrytá, tedy ta koruna, která už nebude listnatá samozřejmě, takže by nevydržela, pokud by byl nějaký větší mráz, jako růže, to znamená, to je stejná situace?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, určitě, to je zase jeden z příkladů, kde musíme se postarat o to zimování, takže buď řešit to klasickým způsobem, dával se v minulosti úplně obyčejný papírový pytel na koruny těchto rostlin choulostivých a nebo zase je možné řešit to tou bílou netkanou textilií, která sice ochrání bych řekla jenom částečně tu rostlinu a ještě navíc tady je problém, pokud se ta textilie dotýká přímo těch větví, tak tam může vlastně dojít k tomu, že ten mráz proniká bez ohledu na to, jestli tam ta textilie je nebo není.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná by bylo dobré dát na ty rostliny trochu chvojí a přesto to přetáhnout tou bílou netkanou textilií.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, aby to.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Což je úplně ideální stav, samozřejmě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A už jsou tu vaše otázky po telefonu, dobrý den, zdravíme z Dvojky Českého rozhlasu.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Ema z vesnice a mám dotaz na pana Kopřivu, i když je trošičku z jiného soudku, jenom třeba jenom kdyby mi odpověděl. Máme jabloň Šampion a jablka na ní úplně hnijou, ale hnijou tak, že prostě je celý hnědý, ne klasická hniloba to není, co s tím? A pak ještě bych se chtěla zeptat meruňku, jestli výhonky můžu ještě teď ostříhat? Děkuju.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, já teda si myslím, ano, já už hned vám budu odpovídat. Myslím si u té jabloně, že se bude zřejmě jednat o moniliovou hnilobu, což je houbové onemocnění, které se letos hojně vyskytuje díky počasí, kdy bylo prostě se střídalo vlhké počasí s teplým počasím. Tady už v tuto dobu s tím samozřejmě nic neuděláte, nicméně ta ochrana je nutná dělat jako prevence, ta prevence je důležitá. Ošetřování se dělá teď musím říct vhodnými přípravky, my nesmíme přípravky jmenovat, ale v obchodě zahrádkářských vám řeknou, co je na moniliovou hnilobu na moniliozu, a to ošetření se dělá na jaře, vlastně v době začátku kvetení, po odkvetení, v té době první vlastně preventivní ošetření a potom dál stejným přípravkem ještě můžeme ten postřik zopakovat. A tam byl ještě druhý dotaz, byl ohledně ustřižení nějakých výhonků.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Meruněk.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Meruňky, ano, děkuji, tak samozřejmě odstřihněte je, odstřihněte to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka už míří do studia. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Vaše věrná posluchačka Dana z Nového Bydžova. Já mám dotaz, měla jsem letos melouny a okurky vedle sebe na záhonu, a chtěl jsem se zeptat, měla jsem plíseň na okurkách, jestli přechází na melouny tato plíseň?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to je krajanka, tak já bych ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano a je to tvoje specialita melouny.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Melouny jsou moje specialita, tak nepřechází plíseň okurková nepřechází na melouny. Většinou se tam spíš objevuje padlí a nebo nějaké jiné formy hniloby, ale klasická plíseň okurková, která se projevuje mozaikovitým vybarverním listů, tak to tam určitě na těch melounech nenajdete.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Jiřina z Olomouce. Já bych měla takový dotaz, vypěstovala jsem si z pecky meruňku a mám ji v květináči a teď nevím co s ní? Jestli ji můžu tedy vysadit a nebo jak ji teda přechovat přes zimu, děkuji.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to je podnož vlastně jste si vypěstovala. Takže ta by chtěla asi naroubovat nebo naočkovat, ale rozhodně vám přečká. Pokud ji vysadíte do záhonu, tak je to podstatně odolnější než nějaký ušlechtilý kultivar, takže klidně si ji můžete zasadit, ale potom ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to dlouho trvat než vyroste, než bude mít nějaké ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, nebude to dlouho trvat, musí se prostě tam dodat roub a potom už to nebude tak dlouho trvat jako kdyby se třeba kupoval stromeček nový, určitě ta meruňka zaplodí, ale je tady zapotřebí to naroubování.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže poradit nebo poprosit nějakého ovocnáře, aby narouboval.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Aby narouboval meruňku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, zdravíme i vás.
osoba
--------------------
Dobrý den, já vás také srdečně zdravím, tady je Věra z Ostravy. A já bych se prosím vás chtěla zeptat, v Beskydech mám šalvěj dlouholetě pěstuji a zahrnuji hlínou, ale v poslední době na jaře vždycky vypadá zoufale, tak bych ráda poprosila o radu. A ještě bych se chtěla zeptat, pořídila jsem si lobelii a nevím, co s ní mám teď na zimu dělat? Děkuji mockrát, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych vzal tu šalvěj, protože jsou to podmínky asi stejné jako my máme v Jizerských horách, ta šalvěj, pozor, trpí na plísně a pokud dlouho leží na ni sníh, dlouho je přikrytá pod sněhem, tak to opravdu zahnívá a ve vlhkém prostředí, když ta zem není zmrzlá. Ta šalvěj opravdu hnije.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, co s tím?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Prostě holt to nechat, možná substrát, v kterém se pěstuje, by to chtělo trošku odlehčit to pískem, dát tam třeba písek, aby to bylo takový propustnější substrát. Pokud je těžká půda, těžký substrát, to zahnívání je větší a nebo pěstovat to na trošku výšeném záhoně, trošku vyšší záhon, kde přece jenom ta vlhkost rychleji odteče, není to tak vlhké.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo ve větším květináči?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, pak je ještě jedna docela dobrá možnost zakrýt si tu šalvěj polystyrénovou krabicí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, to je dobrý nápad. Tak, přesně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Protože tím pádem tam neleží sníh a určitě to vydrží.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, přesně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak to byly lobelky, na které se ptala.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To byly lobelie a já doufám, že to nebyla Lobelie specioza, to je vlastně ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To nejsou lobelky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je vysoká lobelka, která se pěstuje na záhonech, tak je to tedy letnička, takže ta nevydrží určitě. A pokud se jedná o lobelky, které jsou někde v truhlíku nebo v květináči nebo někde prostě v nějaké nádobě zasazené, no, tak to jsou letničky typické. Pokud si ji chce paní přenést domů, tak určitě chviličku ještě pokvete, ale potom zajde, ta se nedá přechovávat do dalších let.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejně tak jako surfinie, petunie?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Surfinie by se daly samozřejmě, to by se všechno dalo, ale musí to mít opravdu podmínky. Takže ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
V bytových podmínkách by to nerostlo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi to nestojí za to uchovávat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě ne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den, zdravíme.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Dvořáková Praha. Prosím vás, já bych se chtěla zeptat, nemůžu to zjistit na internetu, nikde, máme švestku Jojo a ta jako kdyby začne hnít jeden plod a hnijí všechny, úplný chomáče, včera jsem spočítala schválně, bylo jich 15 a postupně celý ten chumáč seschne, postupně sesychá až tam zůstanou pouze pecky, které drží při době na jedné stopce, na stopce teda, na větvičce. Tak bych se chtěla zeptat, jestli je to puchrovitost nebo monilióza?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Kdepak, to je monilióza, puchrovitost vypadá úplně jinak, tohle to je moniliová hniloba, ale úplně klasická jak to popisujete, a tady by zase chtělo už od samého jara začít s postřiky, které jsou přímo určené proti monilióze. Začíná se prakticky na začátku kvetené a při dokvétání, protože se jedná o poměrně zákeřnou houbovou chorobu, která prorůstá květy do větší a infikuje mladé plody a následně potom to je, může způsobit moniliový úžeh a následně potom ta samá houba ještě může způsobit tu moniliovou hnilobu, a tady je zapotřebí ještě s tím postřikem pokračovat, pokud zase bude ten infekční tlak extrémně silný jako v letošním roce, tak potom samozřejmě ještě v době nasazování plodů a před dozráním je zapotřebí udělat ještě postřik.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tam bych jenom k tomu dodal, že smaozřejmě napomáhá vývoj počasí, vlhké počasí, které bylo letos až do června, tak tomu silně napomáhalo a samozřejmě pokud je strom příliš přehoustlý, tak tam je to nebezpečí infekce ještě větší.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě z elektronické pošty, prosím o odpověď pro Evu, která se ptá, na listech malin má světlejší a tmavší barvu, tak co s tím, co to znamená, co jí chybí?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To může být viróza, po tom, to bychom ale samozřejmě museli ty listy vidět. Ale jestliže je takováto mozaikovitost na listech, tak to většinou svědčí o nějaké viróze, a to jsou, to je vlastně problém, který maliny hrozně často trpí, ale to se nedá ničím léčit. Bohužel.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
2.rozhlas.cz, tam bude probíhat chat s mými hosty Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou se spolupracovníky časopisu Receptář a také se spolupracovníky Dvojky Českého rozhlasu. Já vám děkuji za dnešní návštěvu a těším se za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka