Příprava zahrady na zimu

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A děkujeme, že posíláte dotazy do dnešní Poradny, už na některé odpovídáme vám, které jste je poslali, a samozřejmě i vy můžete se ptát na jejakaje@rozhlas.cz, no a potom také za chvíli i po telefonních linkách. Ale teď už zpovídám v Zahrádkářské poradně Ludmilu Duškovou a Jana Kopřivu, spolupracovníky časopisu Receptář. Dobrý den přeji.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, zima už je definitivně na spadnutí, samozřejmě to znamená, že na zahradě budeme provádět takové ty základní závěrečné úkony a bude to také, budeme také upravovat užitkové záhony po sklizni, tak co s nimi, co poradíte?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já myslím, že bychom to měli rozdělit, nejprve sklidit to, co z těch záhonků je nutné sklidit, co by mrazy, které budou třeba časem silnější, poškodily, naopak věci, které tam klidně vydrží, přezimují nebo během zimy můžeme dál sklízet, potom si řekneme co s těmi záhony udělat tak, abychom příští rok na jaro to měli perfektně připravené a mohli se těšit na novou úrodu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, co ještě tedy vlastně máme sklidit, co tam můžeme nechat a co ne?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, pokud tam ještě jsou a nepřešly mrazem, tak samozřejmě rajčata, poslední rajčata sklidit, znamená to, že se pustíme i do těch zelených. Ty se dají poměrně snadno přimět k tomu, aby zčervenaly, je to poměrně jednoduché, stačí ty jednotlivé plody zabalit každý zvlášť do ubrousku, naskládat pěkně vedle sebe do nějaké přepravky nebo lísky, nízké bedýnky a přidat k tomu jedno nebo dvě jablka, případně banán a ten uvolňující se etylén nám vlastně vyvolá dozrávání těch zelených rajčat. Takže i takhle vlastně my si prodloužíme tu sklizeň, byť doma, ale je to fajn, protože ty vlastní rajčátka můžeme konzumovat podstatně dýl než bychom tomu, než by tomu bylo, kdyby zůstaly na té zahrádce. Takže to jsou rajčata. Samozřejmě veškeré dýně musíme všechny sklidit, pokud jsou tam ještě cukety, vím moc dobře, že ty mrazíky, které proběhly, tak už spálily listy, ale zatím se to nějak nepodepsalo na těch plodech, takže zase sklidit i ty nejmenší. No, a co se týká kořenové zeleniny, tak určitě mrkev, celer, petržel, to jsou zeleniny, které by měly přijít ze země ven, ale sklízí se naposled, protože přeci jenom jsou v zemi a jsou před těmi mrazíky chráněné. No, a jinak, co se týká brukvovité zeleniny, tak ta by také se měla sklidit ať už je to zelí, kapusta a nebo kedlubny. A tady bych měla takovou docela zajímavou radu, pokud zase chceme prodloužit si chuť a konzumaci třeba kedlubnů co nejdýl, tak je dobré vytrhnout ty kedlubny i s kořen a i tak jak jsou, s tím kořenem, vlastně je zasadit do vlhkého písku a dát si je do sklepa, ony takto vydrží poměrně dlouho a můžeme si je prakticky jíst až do Vánoc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bylinky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Co se týká bylinek, tak tam samozřejmě celá řada bylinek je vytrvalých, ať už je to šalvěj, meduňka, máta, tymián, mateřídouška, tak pokud je chceme mít v nějakém sušeném stavu, tak samozřejmě ty se budou ještě teď, můžou se ostřihat, můžou se nechat usušit, přece jenom ale těm aromatických látek už tam asi nebude tolik, jako je tomu před květem. No, a jinak, co zůstane na záhoně, tak to se může sklízet průběžně, protože někdy se stane nebo stává se, že ty listy zůstanou na těch rostlinách prakticky celou zimu, i když zase podotýkám, zase ta kvalita toho není příliš valná, ale můžou se používat dál. Co se týká letních nebo letničkových bylinek ať je to bazalka nebo saturejka nebo třeba nějaká jiná, teď mi zrovna nenapadne nějaká jednoletá, Honzo, poraď mi.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, tak já myslím, že můžeš mluvit klidně třeba i o petrželi.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, třeba i petržel, dejme tomu, ale ta je dvouletá sice, no, ale to jsou bylinky, které by nám asi na záhoně nevydržely, hlavně ta bazalka, a ta se dá poměrně dobře zpracovat, i když zase podíl těch aromatických látek se hodně vytrácí, ale nejhorší je asi sušení, protože ta bazalka ztrácí vůni, ztrácí chuť, ale dá se docela dobře zamrazit a dá se nakládat do oleje. To znamená, že je zapotřebí ty listy zase, pokud ještě nejsou zmrzlé, tak nasekat a naložit si je do olivového oleje a takto vlastně v průběhu celé zimy můžeme tu bazalku využívat a neztrácí se její aroma.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozmarýn mě teď napadnul ještě.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Rozmarýn je vytrvalá záležitost.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale u nás právě nevydrží přes zimu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Pokud je venku a je v nějakém květináči, tak já bych doporučovala ho spíš přenést zase do nějaké místnosti chladné, do verandy nebo do nějaké chodby, protože přeci jenom by nám mohl omrznout. Nevíme, jaký bude ten průběh zimy, a i když se taková rostlina nějakým způsobem zazimuje, přikryje chvojím, většinou se stává, že vymrzá.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a teď co s tím záhonem, který už je prázdný dejme tomu, už jsme ho opravdu úplně kompletně sklidili, tak co máme dělat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já teda ještě trošku navážu na tu petržel, protože bývá právě zvykem, že si pěstitelé nechávají petržel, mluvíme teď o kadeřavé petrželi, o hladkolisté, že si ji nechávají na záhonku, aby příští rok na jaře měli velice brzy petrželku. Tak sice je to pravda, ovšem pozor, ta petržel ten druhý rok velice rychle už jde do květu. Takže ta kvalita není jako dlouhodobá, je to opravdu první zelenina, pak stejně to musíme vytrhat, zlikvidovat, takže bych ani nedoporučoval tu petržel si moc nechávat. Co s těmi záhonky, ale ostatními, které už jsou sklizené. Je samozřejmě nutné většině půdy u nás dodávat organickou hmotu, tu musíme dodávat neustále, protože pokud je půda bohatá na organické látky, tak lépe rostliny potom přijímají živiny, lépe samozřejmě rostou. Používají se buď klasická statková hnojiva, teď mám tedy na mysli klasický hnůj. My, co máme to štěstí, že máme souseda, který má dobytek, tím pádem hnoje máme dostatek, tak si můžeme výskat. Ten, kdo samozřejmě tuto možnost nemá, má náhradní řešení, a to buď v podobě zeleného hnojení které by v tuto dobu mělo být už dostatečně narostlé tak, abychom ho mohli zarývat, zaorávat nebo ho posekat, posléze zarýt, a samozřejmě ještě dalším takovým řešením je použití granulovaných hnojů. To si myslím, že se v poslední době velice rozšířilo, granulované hnoje dnes jsou k dostání ať už koňské, kravské, míchané. Prostě je to všechno organický materiál, který je ideální do té půdy dodávat a opět zarýt. Pozor možná u toho klasického statkového hnoje, měl by se používat pouze tam, kde třeba budeme pěstovat brambory, pro ty je ideální na podzim ten hnůj zarýt, zaorat. Pokud tam samozřejmě budeme pěstovat třeba cibuloviny, ani pod mrkev není vhodné ten hnůj, přímé hnojení hnojem dělat, tam pěstovat jak se říká v druhé trati, čili teprve po plodinách, které byly tím hnojem důkladně vyhnojené. To zarývání nebo zaorávání by mělo být takové, že ten organický materiál nepřijde na dno té brázdy, ale na bok tak, aby vlastně v celém profilu půdy bylo dostatečně a kvalitním organickým materiálem vyhnojeno. Půda na záhonech užitkových by přes zimu měla zůstat v hrubé brázdě, čili pokud to zryjeme nebo přeoráme, tak samozřejmě nesmíme to uhrabovat, nějak urovnávat, nechá se to tak jak to je nahrubo a teprve na jaře to budeme dál zpracovávat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To proto, aby se tam dostávala vláha v průběhu zimy?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to z toho důvodu, aby dostatečně se dostala tam do toho vláha a navíc mrazem a zimou případné hroudy, které se tam vytvoří tím rytím, zmrznou, roztrhají se, takže ta půda na jaře v podstatně lepší stavu bude, než kdybychom to teď na podzim snažili nějak zpracovávat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to necháme i na to hrubo, jak vy říkáte, tak, protože tam je spousta kořínků od plevelů a podobně, tak ty vymrznou a vlastně o ně přijdeme svým způsobem?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, Stáňo, to je správný dotaz. Neměl by se plevel zarývat a pokud zarýváme plevel, tak to musí být už plevel, který nekvete nebo nemá semínka. Pokud se semenní a zarýváme třeba žabinec vykvetlý se semínky, tak máme jistotu, že tím vlastně si zakládáme na plevel v dalším roce. Takže je vždy lepší ten plevel vytrhat, odstranit a zpracovávat čistý záhon. Aspoň, pokud to je možné ten plevel vždy včas posekat, nenechat ho dorůst do té fáze kvetení, to je potom velice nebezpečné. Pozor, třeba semínka žabince si udržují klíčivost půdě řadu let. Takže ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá žabinec?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Žabinec, tak, Liduš, popiš jak vypadá, já neumím to přesně popsat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Nízká rostlina, která se rozpíná do šířky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, vyhazuje takové šlahouny?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, zas snad ani nevyhazuje.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zas možná jiný plevel, já jich tam mám tolik.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ale má takový kulatější kvítek a samozřejmě je to jeden z nejagresivnějších plevelů, navíc on je schopen se rozmnožovat i v dobách, kdy mrzne.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, to jsem chtěl podotknout.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to není takový ten šťavel nebo něco podobného?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tady to má ještě jemnější drobnější lístky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta semínka jak vyskakují a zaplňují záhony. Dobře. Tak další otázky už budou od posluchačů, já jen připomenu, že máme číslo 221552525 nebo samozřejmě mail jejakaje@rozhlas.cz a od půl 11 se můžete zapojit i do chatu 2.rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahrádkářská poradna Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář teď budou odpovídat na vaše otázky, které přicházejí po telefonu a už vítám prvního posluchače. Dobrý den. Tak, paní posluchačka.
osoba
--------------------
Dobrý den, já bych se chtěla zeptat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, můžete.
osoba
--------------------
Pana Kopřivy a paní Duškové, jak se toho žabince zbavím? Taky ho mám na zahrádce a trápím se s ním už léta.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je každá rada drahá, že na to. Hlavní a důležitá věc je, co jsme tady řekli, takže znovu to zdůrazním, nenechat vykvést žabinec, protože to množení těmi semínky, to je urputné a dlouhodobé, ta likvidace je velice složitá. Takže nenechat vykvést, likvidovat důsledně, nenechávat ani v tuto dobu nenechat, protože on, byť je chladno, tak dokáže stále kvést a tvořit semínka. Dokonce i nevyzrálá semínka mají dobrou klíčivost. To jako je ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jenomže to se neuhlídá, žabinec je plevel, který roste opravdu strašně rychle a pokud na týden člověk odjede, tak už tam má žabince plno. Takže v tomhle případě opravdu si myslím, že se neuhlídá ani to, jestli nasadí semena nebo ne, nebo včas vytrhat. Takže, ale stejně, i když už kvete, tak pořád a pořád trhat a trhat, protože samozřejmě využít herbicidy jde, ale je to jenom lokální záležitost, to znamená pozor, abyste si nepoškodila sazenice nebo rostliny, které jsou vedle, protože když už tedy herbicid, tak pomocí štětečku a nebo opravdu tak šetrně, aby nedošlo k poškození ostatní zeleniny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten herbicid je určitou zárukou, že vlastně se dostane tedy ten jed do celé té rostliny?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Nemělo by to tak být, protože pokud se používají vhodné herbicidy, tak jsou rychle odbouratelné, v kontaktu s půdou se odbourávají. Takže do těch užitkových rostlin další rok by se dostat neměly.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A mám na mysli, že přece jenom je to jistější to zničení, než to vytržení, protože nám zůstane vždycky kousíček někde a z toho vyroste prostě další.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě. No, ale pozor, třeba u toho žabince, použitím herbicidu zlikvidujeme pouze ty zelené rostliny, ale klíčivost semen tím neomezíme. Takže se budeme divit, že nám další rok stejně ten žabinec pořád roste a roste.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka už je ve vysílání, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Lucinková, prosím vás pěkně, já mám na zahrádce velký keř levandule. Chtěla jsem se zeptat, co teď před zimou a co bych s ní vůbec měla udělat? Děkuji.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak co se týká té levandule, tak tam je zase takových názorů, jestli stříhat ještě na podzim, nebo nestříhat. Mně se osobně osvědčuje sestříhat levanduli naposledy někdy koncem srpna začátek září poslední možný termín, kdy ta rostlina ještě trošku obroste a je to taková ideální velikost nebo ideální tvar té rostliny pro přezimování. Pokud vy jste ji neostříhala a květy má, tak teď s tím nedělejte vůbec nic, protože to je všechno na úkor zase toho vyrašení nových listů v příštím roce, ale přece jenom spíš až to nechte po zimě, abyste si zkontrolovala kolik těch částí zmrzlo nebo v jakém stavu vůbec ty rostliny jsou a v jaké výšce se dají sestřihnout kvůli tomu, aby ta sazenice byla schopna obrůst. Ale jinak doporučuji, pokud si někdo zasadí levanduli nově, ale ještě vytváří takový ten krásný kompaktní keřík, tak pravidelně sestřihávat, aby nedocházelo k tomu, že se vytvoří taková trčící jedna vysokánská rostlina, která má holý stvol a potom někde na konci je pár listů, to, když se pak sestřihne, tak samozřejmě taková rostlina už nevyklíčí nebo neobrazí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych k tomu jenom dodal, že levandulí je mnoho druhů a mám dvě levandule, co jsem si přivezl z Chorvatska, a to je úplně jiná levandule než to, co se prodává u nás, to je mohutná levandule, která i u mě v podmínkách Jizerských hor dorůstá do výšky asi půl metru a tvoří ohromné silné a krásné květy. Je to prostě ta levandule, co se pěstuje v Chorvatsku za účelem sklizně. Takže je to něco trošku úplně jiného, a ta dokáže, je to zajímavé, ale perfektně přezimuje v našich podmínkách i krutých podstatně líp než takové ty drobné nižší levandule.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná ještě se k tomu trošičku jednou větou, teď v sortimentu taky v posledních asi dvou letech je takzvaná francouzská levandule, která má intenzivní fialový a velký květ, ale pozor, ta se pěstuje jenom jako letnička.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další otázka, dobrý den po telefonu.
osoba
--------------------
No, Kohoutová, dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.
osoba
--------------------
Já bych měla, měla bych dva dotazy, jsem už starší zahrádkářka a v mém mládí se doporučovalo často mezi staršími zahrádkáři použití hnoje a i chemických hnojiv. Potom bylo období, že tedy buď jedno nebo druhé a v poslední době občas čtu v nějaké literatuře, že to teda možné je. Tak jak je to? A druhá věc, na louce se nám rozmnožil vratič, který je pro králíky jedovatý, takže jsme použili kaput, zlikvidovali jsme ho z převážné části a potom asi po měsíci jsme zaseli travní semeno. Chci se zeptat, nebylo to příliš brzo?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme. Takže otázka.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych se podívala na tu druhou tedy část, takže co se týká výsevu té trávy, tak to určitě brzy nebylo, já si myslím, že to je akorát, protože tady je taková doba 3 neděle, jestliže jste to udělali po 4 týdnech, tak je to v pořádku. A Honza se pustí do té ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A já tedy se pustím do té první části, kde byl dotaz na použití organického hnojení a anorganických hnojiv. Takto, to organické hnojivo, pokud mluvíme o statkovém hnoji, ten se zarývá na podzim, přes zimu dojde k jeho rozležení, takže na jaře je možné přihnojovat anorganickými hnojivy. Já bych jenom upozornil, že dávání hnoje je věc důležitá, ale to z důvodu především, především dodávání organické hmoty a vylepšováním struktury půdy. Ale po stránce výživové ten hnůj zase až tak bohatý není a třeba dusík, který obsahuje, tak velice rychle ztrácí. Tam opravdu je nutné další hnojení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od Josefa, ptá se: "Může se do půdy po zrytí přidat bílý písek, v blízkosti zahrádky se objevilo jeho malé ložisko?"
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že se určitě může, pokud je ta půda nějaká příliš těžká, tak ten písek je vlastně na vylehčení, takže si myslím, že může.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A tradiční otázka, je možné používat i listí z ořešáku, ptá se Jitka. Ví, že babička říkala, že ořechové listí je nejlepší spálit, tak jestli na kompost ano či ne?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já začnu úplně odzadu toho dotazu, prosím, žádné listí nepalte, to je přímo barbarství. Bohužel to vidím i u nás na chalupě, že tam sousedi pálí co mohou teda, někdo to má přímo jako vášeň pálení, že pálí listí a domácí odpad a všechno. Tak, nepálit, listí je úžasná věc, která se hodí do kompostu, a to i listí ořešáku. Listovka jedna z nejkvalitnějších a nejlepších kompostů, takže určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Také je, že to listí, že ho lidé hrabou ke stromům, právě k tomu ořešáku tím, že ho nechtějí dávat na kompost, nechtějí pálit, nechtějí odvážet, má to nějaký význam?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, hrabání listí k ořešáku potom znamená, že ty houbové choroby, které v tom listí jsou obsažené, se lehce přenášejí zpět na ten strom. Takže to bych nedělal, kompostovat, opravdu kompostovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Jitka tady také ještě i potvrzuje to, že dala pod brambory částečně zkompostované listí z třešní, jabloní a japonských javorů a měla výbornou úrodu a čisté brambory.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No určitě, to je výborná věc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Potvrzuje vaše slova. Tak, tečka za dnešní poradnou, další otázky už budou pokračovat na jiném místě tam, kde je chat 2.rozhlas.cz, budou tam Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář a také Dvojky Českého rozhlasu. Děkuji za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.