Poradna právní24. září  2014 v 10:00  

Občanský zákoník nově upravuje i spoluvlastnictví

Občanský zákoník upravuje dohodu při spoluvlastnictví. Není už potřeba souhlasu úplně všech spoluvlastníků - Foto: Tomáš Adamec

Občanský zákoník upravuje dohodu při spoluvlastnictví. Není už potřeba souhlasu úplně všech spoluvlastníkůFoto: Tomáš Adamec

Spoluvlastnit můžeme téměř vše. Auto, firemní společnost, nemovitosti. Vypořádání spoluvlastnictví bývá obtížné i kvůli hodnotě majetku. Poradí vám advokát Tomáš Liškutín.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, je s vámi Český rozhlas Dvojka a vstoupili jsme do Rodinných financí, ve kterých budeme probírat spoluvlastnictví. Zdravím magistra Tomáše Liškutína, advokáta spolupracujícího se Spotřebitelem.net. Dobrý den, pěkně vítám. 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Dobré dopoledne. 

Čtěte také: Ukončení nájmu ze dne na den? Podle nového občanského zákoníku ano

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká se, že spoluvlastnictví je vynález od ďábla, platí to? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Tak mezi advokáty, mezi kolegy se to skutečně traduje a vzhledem k tomu, jaké jsou s tím spojeny komplikace mezi spoluvlastníky ať už se k tomu spoluvlastnictví dostali dobrovolně a časem se to zkomplikovalo nebo jim to přistálo ze zákona na základě dědictví například, tak množství těch komplikací, řešení a potom časová náročnost těch sporů, než se vyřeší, skutečně vypadá, že spoluvlastnictví pochází od ďábla. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvíme o spoluvlastnictví čeho? O spoluvlastnictví nemovitostí, je to tak? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Spoluvlastnictví může být různých věcí, můžeme se podílet spoluvlastnickým podílem i třeba na auto, může spoluvlastnit jak společnost, tak fyzická osoba, nejčastěji se ale ke spoluvlastnictví dostáváme právě v oblasti těch nemovitostí, protože jedná se o větší hodnoty, a proto dohoda o správě, údržbě nemovitosti, případně zrušení spoluvlastnictví a vypořádání bývá o to obtížnější a nejen kvůli té hodnotě, ale i kvůli tomu, že nemovitosti slouží k zajišťování bydlení nebo podnikání a tak dále. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal dohoda, a ta dohoda je asi velmi důležitá, ale co když k té dohodě nedojde, lze toho spolumajitele nějakým způsobem přimět, nechci říkat přinutit, k tomu, aby o tu věc pečoval? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Záleží na tom kolik těch vlastníků je, protože to spoluvlastnictví může být nejčastěji třeba mezi dvěma, třeba bratr se sestrou zdědí po rodičích nějakou nemovitost, ale těch spoluvlastníků tam také může být celá řada, třeba 7, 8. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky 20. 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Taky 20 a potom ta jednomyslná dohoda může být poměrně obtížná a na to pamatuje občanský zákoník tím, že není potřeba dosáhnout souhlasu úplně všech spoluvlastníků, ale je potřeba je určitě začlenit do toho rozhodovacího procesu, kde se potom rozhoduje většinou hlasů. U zásadních věcí jako je třeba zatížení zástavním právem úvěrování takové nemovitosti, tak potom je tam kvalifikovaná 2/3 většina a některé otázky musí být jednomyslné, ale jenom ty nejzásadnější k té nemovitosti, v ostatních stačí, že ten spoluvlastník je informován o tom, že se o něčem rozhoduje, má právo se vyjádřit a stačí ta větší polovina. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
S magistrem Tomášem Liškutínem budeme o spoluvlastnictví povídat i dál a za chvilku přizveme k té debatě i vás, milí posluchači. 

/ Písnička / 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
V písničce se zpívalo o krásném světě, krásném životě, já doufám, že to platí pro všechny, kteří něco spoluvlastní a o spoluvlastnictví mluvíme s magistrem Tomášem Liškutínem. My jsme začali tím, že vždycky se ti spoluvlastníci musí nějakým způsobem dohodnout a že rozhoduje nadpoloviční většina. No, a co když jsou dva spoluvlastníci a každý má jiné zájmy, jak to potom je? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
To je velmi častý případ z praxe a pokud jsou dva, tak nadpoloviční většina znamená, že dva, to znamená, aby došlo k nějakému rozhodnutí o správě, o žívání té nemovitosti, o jejích opravách, tak je potřeba souhlasu obou dvou těch spoluvlastníků. Pokud se dohodnou, tak to je stav ideál, který ne vždy nastane. Pokud se nedohodnou, pak většinou nastává to, že jeden ze spoluvlastníků komu například na té nemovitosti více záleží, protože tam bydlí on nebo rodinní příslušníci jeho, má k tomu domu i nějaký nemajetkový vztah, prožil tam dětství a je s tím domem třeba nějakým způsobem spjat, tak pak je na něm, aby teda provedl investice. Pokud ale provede investice, tak se to potom dělí podle toho, jestli to je nezbytná oprava nebo jestli to zhodnocuje tu nemovitost. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo to posoudí, jestli to je nezbytná oprava? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
To je odborná otázka, takže pokud by se na tom ti spoluvlastníci nedohodli a došlo by k soudnímu sporu, tak soud by si přizval znalce. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím, že bychom už mohli přizvat i posluchače. Posluchače Českého rozhlasu Dvojky, aby měli možnost se zeptat na problémy okolo spoluvlastnictví, 221552525 nebo 221552424 a nebo dávám kontakt jejakaje@rozhlas.cz. Takže my jsme skončili u toho, že ta společná věc potřebuje opravu, ale ten druhý spoluvlastník se na tom nechce podílet, tak co teď? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Tak, teďko jsme to rozdělili na dva případy, kdy se jedná skutečně o nezbytnou opravdu. V takovém případě, pokud jeden ze spoluvlastníků vynaloží nějaké prostředky na to, aby například tam nedošlo k ohrožení statiky domu nebo jiné nezbytné opravy, tak potom má nárok vymáhat po tom druhém spoluvlastníkovi, případně ostatních spoluvlastnících, náhradu té vložené investice ve výše těch faktur, a to hned už za dobu trvání toho spoluvlastnictví. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, máme telefonáty, dobrý den, zdravíme, vítáme, dobrý den. 

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Lenka z Plzně. Já jsem se chtěla zeptat, je to takový trošku jiný, ale týká se to spoluvlastnictví. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. 

osoba
--------------------
V 81 roce jsme se s manželem brali a on za svobodna postavil barák a ten barák je rozdělen na takzvaně ideální čtvrtiny a také se rozdělovala hypotéka na čtvrtiny, takže se splácelo celých 30 let hypotéka. Já jsem se na dluhu podílet nemohla, protože jsme se ještě tehdy neznali, když ten dluh vznikl, ale z našeho účtu společného odcházelo měsíčně částka, která v rozpočtu velmi chyběla. Já se ptám, mám nárok na podíl určitý na tom domě nebo ne? Mně je to upíráno totiž ostatními vlastníky. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, rozumíme. Děkuju za otázku, tak, jak na to? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Tak tady paní posluchačku nepotěšíme, protože vlastnictví k té věci vzniká buď zákonná například dědictvím a nebo smlouvou. To znamená pokud se z jejích prostředků hradila část úvěru, která zhodnocovala tu nemovitost, tak v té chvíli bylo potřeba pohlídat si, aby na ni byla převedena ta část nemovitosti, protože v té chvíli mohla ještě říct: "Pokud nebude převedena část nemovitosti, nenabudu spoluvlastnický podíl, tak na to odmítám přispívat." V tuto chvíli ty příspěvky, které trvaly po dobu 30 let, už jsou z větší části nebo pokud to skončilo před dvěma, třemi roky, už zcela promlčené. Takže to, co do toho vložila, už někdy zpátky nedostane a bez souhlasu těch ostatních spoluvlastníků se nedostane ani k vlastnictví té věci. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemá nárok, hm. 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Tam není na základě čeho by to katastrální úřad zapsal. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další telefonát, dobrý den. 

osoba
--------------------
Jsem v rádiu? 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, slyšíme vás. 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Dobrý den přeju, hezký den. Prosím vás pěkně, my máme takový problém, ale zatím není řešen. Spoluvlastnictví má kolega barák, my ho máme za ním, ten kolega má vrata, který jsou vlastně součástí společný cesty a my projíždíme kolem jeho baráku a do našeho baráku, kde máme vrata a tam pak máme svoji nemovitost. Jedná se o to, je to společné vlastnictví ta cesta už od roku 1905, to dělal děda, a kdo bude vlastníkem toho prvního baráku má půlku, kdo bude vlastníkem druhého baráku má takzvané spoluvlastnictví, to, ještě navíc je to udělaný tak, že ten přední barák má manžel - manželka po čtvrtině a my máme já - manželka po čtvrtině. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a v čem je problém, teď prosím? 

osoba
--------------------
Problém, ptám se to, že je tam problém toho takovýho blbýho chození, to pomíjím. Když budu potřebovat natáhnout inženýrský sítě a kolega nebude souhlasit nebo vodovod nebo kanalizaci, jak se to řeší? 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, děkujeme, děkujeme za dotaz. Já myslím, že bychom mohli odpovědět a pak dát píseň. 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Dobře, takže vždycky časově a finančně nejméně náročné je pokusit se domluvit. V případě, že by se vám nepodařila dosáhnout dohoda, v takovém případě bych se obrátil na advokáta, aby zkusil s tou druhou stranou ještě vysvětlit tu právní situaci a k té dohodě nějakým způsobem dospět mimosoudně. Pokud by se to nepodařilo a bylo by to oprávněný požadavek, tak potom je možné se obrátit i na soud, který například by ve váš prospěch zřídil věcné břemeno, že v rámci té stezky budete mít nataženy inženýrské sítě, případně jinou nezbytnou infrastrukturu pro užívání té navazující nemovitosti a nahradilo by to soudní rozhodnutí souhlas toho druhého spoluvlastníka. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. 

/ Písnička / 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsme zpátky v Rodinných financích, mluvíme o spoluvlastnictví a na telefonu čeká paní posluchačka, dobrý den. 

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Líba z Prahy. Prosím pěkně, mám dotaz k poslednímu problému, kterej jste řešili jako první vlastně, když ten spolumajitel na ty opravy nemá, co má dělat? 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. 

osoba
--------------------
Když je potřeba opravit já nevím co, střechu nebo tak. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano a jeden spolumajitel má a druhý nemá. Ano, jak se to řeší, dobře, děkuji za dotaz. 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Tak, ze zákona vyplývá, že vlastnictví nejenom opravňuje k užívání té věci jejímu prodání a tak dále, ale také zavazuje a pokud mám nějakou nemovitost a je tam, potřeba nezbytná oprava, nikoli investice, která by tu nemovitost zhodnocovala, tak jsem povinen tu nezbytnou opravu provést, protože pokud by taková oprava nebyla provedena, tak dokonce stavební úřad mě může vyzvat k provedení té opravy a já, pokud bych byl v nepřiměřeném prodlení, tak to sám provede tu opravu a může po mně požadovat náhradu včetně všech těch komplikací s tím spojených. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale, co když je někdo důchodce a prostě na tu opravu nemá, co s tím? 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Pak si musí vyřešit tu situaci, jestli toto je nejvhodnější místo na bydlení, jo. Tam prostě pokud je někdo vlastníkem, tak zákon nerozlišuje, jestli je mu 19 a ještě nemá dokončenou školu nebo jestli je to starobní důchodce nebo je to někdo, kdo má vysoké příjmy. Prostě pokud mám nějakou nemovitost, tak musím zabezpečit, že bude v pořádku a jsem odpovědný i vůči tomu spoluvlastníkovi, že nebude ztrácet na hodnotě. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, pane Liškutíne, je to tedy docela náročný, náročné téma, protože je vidět, že spoluvlastnictví velmi lidi zajímá. Já bych navrhovala, že by se rozdělilo ještě do dalších setkání v rámci Rodinných financí, protože přišla spousta mailů. Tak já vám je přepošlu a uděláme další setkání na toto téma. 

Mgr. Tomáš LIŠKUTÍN, advokát spolupracující se sdružením Spotřebitel.net
--------------------
Dobře, souhlasím. 

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Čili pro dnešek uzavíráme Rodinné finance a děkuji magistru Tomáši Liškutínovi. Děkuji. 

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

Autor:  Marie Retková
Pořad: Poradna  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:05  |  Délka pořadu: 40 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas