Není vaše manželství až příliš moderní?

Podle psycholožky Marty Boučkové je příliš moderní manželství takové, ve kterém žijí dva nezávislí jedinci. Tedy v tom slova smyslu, že si „pěstují“ vlastní zastupitelnost a nezávislost.

Nebojte se závislosti

V dobře fungujícím manželství je ale jistá závislost na druhém velmi zdravá. O tom je totiž vztah dvou partnerů, tvrdí psycholožka.

Nevytrácí se náhodou důvod vztahu?

Vše je ale otázkou míry a panická hrůza z toho, abych nebyl ten, kdo je závislý, nutí lidi k tomu, že přestávají být mužem a ženou, ale univerzálním článkem. Ty sice spolu nějaký čas fungují, protože se jeden učí od druhého, ale v zásadě se časem důvod vztahu může lehce vytratit.

Zkuste chválit, to nikdy neuškodí

No, a pokud se vám něco podobného stane, tak zkuste druhého za splnění „úkolu“ chválit, ocenit i to, co jste schopni zařídit sami. To je totiž možná jedno z pojítek vztahu. „Alespoň to je má zkušenost z dlouholetých vztahů, které jsem kdy viděla. Partneři se vlastně neustále chválili, oceňovali se za spoustu maličkosti, které samozřejmě uměl jeden i druhý.“

Čtěte také

Přepis celé poradny:

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, slibovala jsem vám Psychologickou poradnu, možná se na ni opravdu vyloženě těšíte, protože i vaše manželství se dostalo do situace, kdy vlastně nic se neděje, máte se rádi a přesto vám v tom vztahu není dobře. Mým hostem je psycholožka Marta Boučková. Přeji hezké dopoledne.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Boučková, vy jste si vybrala téma, jak už jsem tady naznačila, které jste pojmenovala konkrétně "až příliš moderní manželství". Co je na tom moderním manželství tak nebezpečného?

Marta Boučková, psycholožkaTo dokázala i věta, kterou jsem v průběhu sezení od páru slyšela. Položili tu řečnickou otázku oni sami „K čemu já vlastně toho druhého potřebuji?“

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Tak, z mého pohledu to příliš moderní manželství, to je takové to manželství, ve kterém žijí dva, troufám si říct nezávislí jedinci, ale nezávislí v tom slova smyslu, že oni se vlastně opravdu velmi zodpovědně snaží, aby každý v tom manželství uměl udělat to stejné, co ten druhý, to znamená oni vlastně jako pěstují svoji takovou jako řekla bych jako nezastupitelnost, ale v tom smyslu, že vlastně oni si všechno můžou udělat sami.

Marta Boučková, psycholožkaPřikláním se tedy k názoru, že přece jen rozdělení činností s jistou dávkou specializace a mít na starosti část úkolů, které „patří jen jemu“ se sebou nese spíše výhodu než nevýhodu. Nezastupitelnost může někdy komplikovat život, ale taky vytváří prostor pro pozitivní oceňování toho druhého.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale my se tím různě v časopisech chlubíme ještě.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
No, protože tady je ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
My to pořád říkáme, že jak je to báječné, já jsem prostě rozhodnutá cokoliv, co je potřeba v domácnosti udělat sama, ale teď jsme dva.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Je to přesně o tom, to je takový strach jakoby ze závislosti ze vztahu, a ona určitá dávka závislosti, přiznejme si to, ve vztahu prostě je, o tom ten vztah je. Je to samozřejmě otázka míry, kterou já se vždycky tak ráda zaklínám, ale ta panická hrůza z toho, hlavně, abych nebyl ten, kdo je závislý, případně nebyl vlastně jakoby ten méněcenný, tak to lidi nutí k tomu, že vlastně dělají všichni úplně všechno a oni se začínají vlastně stávat ani ne tak ženou a mužem, ale takovým nějakým univerzálním článkem, a ty dva univerzální články spolu vlastně chviličku fungují, protože se jeden učí od druhého, ale v zásadě oba umí to stejné a to samé.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A řekněte mi, čím to je, že si to v tom vztahu neumíme zařídit tak, aby nám to vyhovovalo? Já si myslím, že partneři, kteří třeba právě prochází tady touto krizí, kterou vy jste naznačila, vlastně vůbec ne z čeho ona pramení, oni jsou spokojeni s tím, jak si to zařídili a jsou na sebe vlastně pyšní.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
No, protože my žijeme ve společnosti, ve které se vlastně říká hlavně být sám sebou a my vlastně povyšujeme tu individualitu někam strašně moc vysoko. Ale člověk je tvor společenský a většina z nás skutečně potřebuje mít okolo sebe důležité lidi a s těmi ty vazby má, a konec konců oni vám vlastně poskytují tu jistotu a to bezpečí. Takže my, když nám je ouvej a nebo potřebujeme hodně něco, no, tak většinou k těm svým nejbližším lidem jdeme, a tam najednou si přiznáváme tu jistou dávku závislosti na nich. Největší trest, který vás v prvobytně pospolné společnosti mohl potkat, bylo vykázání vlastně, vyobcování ze společnosti.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyobcování, ano. No, já si myslím, že mnoho žen mentálně vůbec není připraveno na tu větu, kterou v jednou filmu tuším řekla Libuška Šafránková, když říká: "Ale ano, já chci být vláčena za vlasy kolem mercedesu, který jsem dostala ke třicetinám, když vypadám na dvacet." Já si myslím, že na to nejsme vlastně vůbec připravené, my tak nejsme vychovávané, protože my jsme přece vychovávané na to, že zvládneme všechno, nepotřebujeme nikoho a jenom to, že je nám s někým dobře, nám tedy umožní, že spolu prožijeme život, ale vlastně kdykoliv si můžeš sbalit věci a jít.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
No, ono pak nám tam vlastně vybývá jenom to okouzlení, to je takové to základní okouzlení tím druhým, ale takové to pojítko pro několik let najednou let se vytrácí, protože v tuhle chvíli nás najednou okouzlil, očaroval, je tam ta chemická reakce zamilovanosti, ale pořád, jestliže setrváváme v té pozici toho všechno umím, všechno si zařídím sám, jsem dostatečně soběstačný, nikoho nepotřebuju, no, tak ve chvíli, kdy okouzlení pomine, tak se to celé rozpadá.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to i v případě, že to tak mají oba?

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Je to samozřejmě i v případě, že to tak mají oba. Tam vlastně velmi zjednodušeně řečeno to nejtěžší na tom ve chvíli, kdy všechno umíte, všechno si zařídíte a všechno si dokážete zorganizovat sama, tak je v tom, že, a to je pro manželství vlastně hrozně podstatné, vy ztrácíte takovou tu přirozenou dávku toho druhého za něco ocenit. Protože já v poradně strašně často slyším: "Proč já bych ho měla chválit za něco, co umím udělat sama." Stejně jako muži zase říkaj: "A proč bych měl oceňovat to, co já si dokážu obstarat sám." A to je vlastně možná jedno z takových těch pojítek nebo u vztahu, které jsem viděla, opravdu trvaly a vydržely mnoho let, tak se ti partneři neustále vlastně chválili, neustále se oceňovali, za spoustu kolikrát i maličkosti, které samozřejmě uměl jeden i druhý. Ale jestliže já umím něco a vím, že druhý to umí taky, a ve chvíli, kdy mě ocení, tak možná paradoxně to je ještě větší ocenění. Ono nechat se ocenit od hlupáka, který o ničem neví, tak víceméně to nemá až takovou váhu.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte si, že ta rada, pokud bychom ji takto mohli zjednodušit, zní, že bychom se neměli bát být závislými, že i v tom je jakési odevzdání, když se ti dva berou, a dávají si navzájem jakoby v uvozovkách svůj život, že v tom je to odevzdání, že prostě já přijmu určitou svoji roli a nebudu pořád takový ten Fero, který zvládne úplně všechno?

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Já myslím, že tam to platí vlastně na obě strany, je to odevzdání se jeden druhému. Takže ona ta závislost v tom vztahu prostě je a ona své místo má. Samozřejmě nic se nesmí přetáhnout, ale na druhou stranu je to odevzdání se sebe tomu druhému.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A já si myslím, že v tuto chvíli se už žhaví telefonní linky, protože mnozí naši posluchači a nejen posluchačky by se chtěly zeptat na to, zdali právě jejich vztah prochází takovouto krizí, protože to, když se lidé navzájem nechválí a když je vlastně nespojuje už ani to okouzlení a ani nic dalšího, tak se vlastně i velmi fungující vztah může dostat do krize, tak na to vše se nás můžete zeptat na 221552525 nebo 2424. Také můžete mailovat na dopoledne@rozhlas.cz. A milí posluchači, pokud třeba nechcete, abych řekla vaše jméno, tak já ho neřeknu, jenom mi to napište, já umím mlčet jako hrob.

/ Písnička /

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, náš telefon do studia je 221552525 nebo 2424 a téma, které dnes řešíme s paní Martou Bočkovou, je až příliš moderní manželství. Manželství, ve kterém se všichni tak vlastně vzdali té role muže a ženy, že dělají všichni vše.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
A všichni jsou tak korektní.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, všichni jsou hyperkorektní a genderově jsou naprosto vyvážení až se v tom trošku nedá žít, ale jinak je to báječné. Povězte mi, paní doktorko, když jste říkala, že ti lidé chtějí zůstat co nejvíc samostatní, soběstační, je to vlastně taková nepřímá příprava a vlastně i skrytá obava, co když zůstanu sama, co když zůstanu sám, co když mě opustí?

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano, je tam určitě, tenhle prvek je tam strašně moc přítomnej, protože my žijeme zase v době, kdy se spousta těch partnerských vztahů rozpadá, rozpadají se samozřejmě strašně rychle. Takže člověk té obavy, aby nezůstal sám, nebyl potom zraněný ve chvíli, kdy mu ten jeho vztah z nějakého důvodu nevyjde a nebo je-li opuštěn, tak si hlavně říká: "Hlavně si to nesmím připustit k tělu, já si vlastně nesmím, já se nesmím dostat do té pozice, že budu milovat víc než miluje ten druhý, protože pak mě to bude strašně moc bolet." No, ono kouzlo tohoto přístupu je v podstatě v tom, že ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Že si můžeme být jisti, že opuštěni budeme, viďte.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Jednak jako je to vysoká míra pravděpodobnosti, že opuštěni být můžeme, protože jestliže do toho vztahu nebudeme vstupovat naplno a ten druhý by do toho vztahu chtěl vstoupit naplno a chtěl by ho mít plnohodnotný, tak v tu chvíli v tom vztahu bude něco chybět samozřejmě.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenomže, co když jsme, a, zvedám telefon a ptám se, kdo tam, dobrý den? Hola!

osoba
--------------------
Dobrý den, u telefonu, haló!

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, slyším vás, povídejte.

osoba
--------------------
Slyšíte mě, no, dobrý den, zdravím vás z Jizerek, u telefonu Jukl Zdeněk. A chtěl bych k manželství říct tolik, jo, tam vidím hlavní problém v tom, ať je to moderní nebo nemoderní manželství, tak tam vidím v tom problém dohodnout se na řeší situací, kdy každý chce něco jiného, jo. Těch systémů je víc, ale podstatný je prostě se domluvit, i třeba prkotiny, se hodí koruna, jo, není problém. Důležitý je, jestli je možný, že se manželé třeba střídají měsíc rozhoduje jeden, druhý měsíc rozhoduje druhý.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A Zdeňku, jak jste to měl zařízené vy? Jak to máte zařízené vy nebo měl jste?

osoba
--------------------
Já už to zařízený nemám, ale právě jsem po rozchodu došel k těmto názorům. Takže třeba je možný, říkám střídat nebo rozhodnout se, že třeba kulturu bude dělat žena, sport bude dělat muž, auto bude dělat muž, starat se o dítě ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy jste to tak nedělal, Zdeňku? Vy jste to nedělal?

osoba
--------------------
To víte, že jsem to tak nedělal, k tomu jsem došel až po zkušenostech, proto své zkušenosti předávám.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky.

osoba
--------------------
A mám, je těch systémů asi sedm, stačí se prostě na jednom systému dohodnout a ten systém dodržovat a potom to manželství funguje úplně v pohodě. Mám to na svý webový stránce, tam mám napsaný jak se nerozvést, tam si můžou najít lidi podrobnosti, jo.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To je hezký.

osoba
--------------------
Že to je tak zhruba to, co jsem chtěl říci.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku, já vás zdravím do Jizerek, moc vám děkuju a přeji vám, aby to podruhé vyšlo, abyste ty vaše poznatky zúročil. Díky moc.

osoba
--------------------
No, já bych to přál všem lidem, aby to zúročili, já už jsem v trošku pozdním věku, takže mně už se to asi týkat nebude, ale přál bych to ostatním lidem, aby to fungovalo.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen neříkejte.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Nikdy neříkejte nikdy.

osoba
--------------------
A lidi, aby prostě spolu vycházeli dobře.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky moc, to si samozřejmě přejeme také a věřím, že vás brzo do Jizerek bude někdo následovat. Díky moc, Zdeňku. Paní doktorko, pan Zdeněk nám vlastně dal asi takovou jako velmi dobrou radu, praktickou, prostě pokud je v tom vztahu respekt, láska, tak by tam měla být i vůle se dohodnout a ne si jenom prostě ukazovat, kdo má větší svaly a nejen svaly. Ale pojďme si teď říct, když jsme tady vlastně vyzývali k tomu, aby se lidi nebáli do toho vztahu jít vlastně tak jako celé.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Naplno.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Naplno, tady už zase je jenom krok potom k nějaké závislosti, k tomu, kdy zase ten jeden dělá úplně všechno a ten druhý kouká a třeba i chválí, ale nic dalšího se nekoná.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Ono je to vztahu je to vždycky o tom, že dáváte, ale zároveň i berete a je to i o tom chcete dávat a chcete brát. To znamená nebát se kolikrát říct: "Tohle, prosím, udělej pro mě," nebo "Tohle já dělat nechci, já udělám zase něco jiného." Je to kolikrát i o tom, o čem vlastně pan posluchač taky mluvil, najít si vlastně ten systém, ve kterém ti dva budou fungovat. Vždycky si hledáte s partnerem svůj vlastní systém, na to univerzální návody nejsou, na to jsou pouze takové jako návody, které slouží k inspiraci. Takže i tady to také zaznělo, že těch možností je vlastně celá řada. Už psychologové jenom říkají, že existuje asi 126 možností jak správně utírat nádobí a teď je o tom, jak se dohodneme, jak se zrovna u nás bude to nádobí utírat.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko, já tady mám dotaz od paní Novotné, která říká, že žijí s manželem už 15 let, jsou spokojeni, vychovávají dvě děti, mají kde bydlet, je jim vlastně dobře a přesto zjišťuje, že v tom vztahu nejsou šťastni, nic se neděje, ale nejsou šťastni. Je to otázka, která často zaznívá u vás v poradně?

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Často, ono štěstí je hrozně moc o pocitu, o tom, jak si v tuhle chvíle nebo dlouhodobě jak se cítíte. Ono se to hrozně špatně popisuje. Co si představujete pod tím být šťastná? A od toho se odvíjí spousta rozhovorů u nás v poradně a možná by se posluchači divili, že je tolik možností, jestliže máme těch přes 120 způsobů jak správně utírat nádobí, no, tak samozřejmě těch způsobů, jak se cítit šťastni, tak těch je samozřejmě daleko víc.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka a asi důležité je, že o tom posluchači, kteří nám napsali, mluví, protože to tady je zmíněno. Zvedám telefon a ptám se, kdo tam? Dobrý den.

osoba
--------------------
Jméno je Jan a mohu říci příjmení, ale třeba snad ani ne.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani nemusíte, Jane, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den. Já, krom toho, že teda vás rád poslouchám a tak dále a tak dále.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji.

osoba
--------------------
Ale o manželství, a tak jsem se neudržel, neoponoval jsem se, tak sdělím následující. Mně zemřela manžela loni 3. září a kdybychom se spolu dožili ledna letošního roku, tak bychom byli spolu 40 let.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Je mi to líto, že neoslavíte.

osoba
--------------------
Ne, nebudu si na nic stěžovat, nebo to, jenom možná, že můžu k tomu něco říct. Takový různý ve smyslu šedivá je teorie, věčně zelený strom života, když to tak řeknu v nadsázce a nehledanými slovy, ale ona měla malér už od začátku, tam to nešlo s dětma u ní, ale my jsme, ještě můžu mluvit?

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
No, rozhodně, já vás poslouchám.

osoba
--------------------
A tak jsme adoptovali dvě děti a byla ta radost a i starost, všechno dobrý. A pak byla stižená závažnou chorobou v 36 letech, ale všechno jsme tak nějak překonali a teda, teda, teda, nestěžuji si, neholedbám se, ale teď tady jsem slyšel v rádiu přede mnou tam mluvil pán, že jsou takový nějaký, sedm nějakých možností jak se domlouvat a tuhle to. Já neužiju hrubých slov, ale vy mi budete rozumět. Je třeba držet ústa a krok.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak samozřejmě, ono jsou asi, Jane, situace, které nemají téměř řešení, protože je tam těžká nemoc a tak, ale řekněte mi jednu věc, byl jste v tom vztahu spokojený?

osoba
--------------------
Tak, já bych vám o tom mohl leccos jako, to třeba ten primář, který ji léčil, tak jednou tak procedil mezi zuby v roce 91, 2, 3 v minulém století, a říkal, já jsem mu ani nerozuměl, když mně to řekl poprvé. On mi řekl: "To se chce nechat rozvést." Já jsem tomu skutečně nerozuměl, ale on mi to opakoval, ale mě to nikdy nenapadlo, to prostě se nedělá.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Jane, tohle, co jste teď řekl, je, myslím si, velká moudrost, kterou jste nám dal, a já vám přeji, abyste byl šťastný v životě, a abyste, i když se podíváte zpátky, zjistil, že bylo dobře, aspoň místy a hlavně vy jste to dal. Díky moc, moc vám děkuji, na shledanou.

osoba
--------------------
Promiňte, ještě můžu jednu větu?

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Velmi krátkou, promiňte.

osoba
--------------------
Omlouvám se, tady pracuji, chodím po zahradě, mám spoustu úkolů u včel na zahradě a tak dál a tak dál, samozřejmě, že si vzpomenu vždycky ráno nebo tohle to, ale netrpím. Děkuji vám za slyšení.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
My vám taky moc děkujeme, že jste zavolal, vážíme si toho. Na shledanou.

osoba
--------------------
Na shledanou.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko, my se k těmto tématům ještě určitě budeme vracet, protože jak vidět, každý má svůj příběh a univerzální recept neexistuje. Ale myslíte si, že náš poslední posluchač Jan měl pravdu, když řekl prostě vydržet?

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
No, o tom to manželství právě je, že samozřejmě manželství nejsou jenom časy krásné a báječné a růžové, ale čas od času prostě je to i o tom zatnout zuby a chviličku v té situaci, i když je nepříjemná vydržet a hledat řešení. Ono ne vždycky se řešení jako najde, ono se někdy i ukáže.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A v každém případě je potřeba jedna důležitá věc, takzvaně dělat na tom. Budu se těšit, že se uslyšíme zase brzy.

Marta BOUČKOVÁ, psycholožka
--------------------
Na shlednaou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.