Střídavá péče je naprosto nevhodná v raném věku dítěte, varuje psycholožka

1. červen 2015

Dospělí řeší své vzájemné antipatie dělením majetku a taky dětí. Jako kdyby to byla jen další věc.

Děti by vždy měly být na žebříčku hodnot výš než třeba společné bankovní konto. „V prvořadém zájmu by mělo být takové uspořádání v porozvodové péči, které by co nejvíce splňovalo potřeby dětí,“ říká psycholožka Alice Vondrová.

Ideální řešení? Asi jen ve filmu

Přitom je všem asi jasné, že žádné dokonalé řešení neexistuje. Skoro vždy jde o výběr toho nejméně špatného ze špatných možností. „Toho by si měli být ti, kteří o dětech rozhodují, vědomi. Dítě totiž neslouží k uspokojování potřeb a ambic dospělých, ale dospělí mají uspokojovat základní potřeby dětí,“ dodává.

Pomůže empatie a zkušenosti

Každé rozhodování o výhradním pečovateli dítěte, a taky styk s druhým rodičem, je u každé rozpadající se rodiny jiné a individuální. „Opravdu je to velmi citlivá záležitost, která vyžaduje znalosti, zkušenosti, empatii a soucit.“

Čtěte také

Úplně jiné potřeby a možnosti, má dítě v raném dětství než v dospívání. „Dospělí si navíc vůbec neuvědomují, že dítě nesdílí jejich nenávist k partnerovi a miluje rodiče oba. Základním právem dítěte je jeho právo na oba rodiče!“ připomíná psycholožka.

Střídavá péče není pro každého

Když už soud rozhodne, je v Česku velmi časté, že nezletilé děti připadají matce. Zákon ale obsahuje institut střídavé péče. „Ze své praxe ale vím, že právě střídavá péče vyžaduje mimořádnou velkorysost, sebekázeň a schopnost kooperace rodičů. To je ale kámen úrazu.“

Souhlasit musejí všichni, nejen dospělí

Psycholožka se domnívá, že střídavá péče je zcela nevhodná v raném věku, který sahá až do věku předškolního. „Pokud se takto rozhodne soud u starších dětí, pak s tím ale musejí souhlasit všichni. Navíc je nutná blízkost bydliště, spolupráce a hlavně schopnost nadřazení potřeb dítěte nad svými. Pak to může fungovat docela dobře,“ upřesňuje.

Dohodnout se můžete i bez soudu

A takto rozumní rodiče vlastně ani nepotřebují soudy. Pokud se ale dospělí dohodnout nechtějí, pak jim nepomůže ani sto nařízení a rozhodnutí různých institucí. „Dítě se stane jen centrem a prostředkem vyřizování účtů mezi rodiči. A opravdu si myslím, že mu milující rodiče snad nic horšího udělat ani nemůžou. Navíc ho poznamenají na celý jeho dospělý život.“

Sňatky a rozvody 1989 - 2013

Přepis celé poradny

Množství rozvodů a rozpadů rodinného soužití narůstá a dospělí řeší své problémy antipatie a hmotné statky a potřeby dětí řeší tak, jak se jim právě hodí, a to řešení se vytrácí z jejich priorit a toho hlavního zorného pole, které by měli mít, alespoň to si myslí můj dnešní host paní doktorka Alice Vondrová, psycholožka. Přeji hezké dopoledne.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Dobrý den.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko, jak by tedy měla vypadat ideálně péče o děti, když se dva lidé rozhodnou, že dál už rodinu tvořit nebudou a že spolu žít nemohou?

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Víte, když se lidé rozhodnou pro rozchod nebo rozvod a jejich bohužel moc, jako myslím si, že ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím dál víc.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
... čím dál víc, a to číslo je větší než oficiální statistiky, protože mnoho lidí u nás žije v nesezdaných soužitích, kde také jsou děti, a ty ženy jsou vedeny jako svobodné matky, protože mají lepší sociální dávky, takže se úřady ani nedozvědí, že další děti přišly o otce, jo. Takže to číslo, které je oficiální, to je menší než to, které je skutečné. Mě nejvíc mrzí to, že lidi řeší prostě hmotné statky, peníze, byty, krájí válendy a kredence, ale ty děti jsou úplně až na posledním místě často.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale přesto jsou ...

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
A měli by být na prvním. Protože povinnost rodičů je zajistit těm dětem takové podmínky pro život, aby se měly dobře, aby se dobře vyvíjely. Především, aby ty děti měly uspokojeny své základní potřeby, a absolutně nemají tehdy, jestliže se stanou centrem bojů těch dospělých. Bylo by dobré, aby si rodiče uvědomili jednu věc, že dítě nesdílí antipatie jejich k tomu druhému rodiči. Dítě je rádo, když jeden rodič odejde pryč, obvykle je to tedy tatínek, pokud je to alkoholik nebo agresor, který celou rodinu terorizuje a mlátí. Jinak ty děti vždycky želí tuto druhého rodiče, stýská se jim a potřebují ho. To znamená, že používat to takový jako dítě bude u mě a to se nic nestane, on vlastně toho tátu vůbec nepotřebuje, to je strašný omyl.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenomže jak to udělat, paní doktorko? Já jsem vás chtěla neslušně přerušit právě v tom okamžiku, kdy jsem se chtěla zeptat, vy jste řekla, že dítě je mnohdy na posledním místě, ale někdy je tím prvním beranidlem, tím, které nám umožňuje dělat nátlak na toho partnera, ať už na partnerku nebo partnera.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Víte, ono je to tak, že když se lidé rozcházejí a už se nemají rádi, tak existují prostě, existují slabá místa, kde je ten druhý vydíratelný a to jsou děti a majetek. A tak se to používá.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Velice často rodiče říkají dětem, podívejme, už se nemáme rádi, ale nic to nemění na naší lásce k vám a budeme pořád vás mít rádi a budeme pořád vaše rodiče. Ale od této v podstatě téměř floskule mnohdy vyprázdněné ke skutečné péči o děti je velmi dlouhá cesta a složitá pro všechny zúčastněné strany. Řekněte mi, co v poslední době u nás převažuje?

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Převažuje, pakliže se rodiče nedohodnou nebo prostě tak, převažuje u nás stále svěření dítěte do výhradní péče jednoho rodiče a kontakt nebo styk s tím druhým rodičem a soud rozhoduje o výši výživného. To převažuje, a to i tehdy, kdy třeba ten otec, většinou je to matka, prosím, většinou, jestliže je dítě svěřeno do péče otce, tak ta matka musí být opravdu hodně závadová. Nejhorší na tom je, že jsem zažila několik, dost vlastně rozsudků, kdy ten otec vlastně se staral o to dítě odmalička a kdyby bejval mohl kojit, tak i kojil, a ta matka byla nefunkční, ale přitom při rozvodu se najednou sebrala a uvědomila si, že vlastně je společensky neúnosné, aby dítě bylo odebráno matce a dítě svěřeno do péče otce a začala o dítě bojovat a představte si, že to vyhrála bez ohledu na ty psychologické posudky. Protože to je ta, jako ta vize, že dítě potřebuje za každou cenu matku. Ano, pokud je to dobrá matka, že jo. Takže myslím si, že to rozhodování o tom, komu dítě má být svěřeno do péče, mělo by být, protože je to velmi citlivá záležitost, mělo by být velmi individuální a vyžaduje znalosti, zkušenosti, empatie a soucit. Máme teda také ještě institut střídavé péče.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem se chtěla zeptat, protože ten se zdá být v poslední době, dá se říci, možná čím více téměř módní.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Módní? Je pravda, je pravda, což jako kvituju s povděkem, že mladí otcové už mají skutečný zájem o ty děti, skutečně se, neříkám všichni, prosím, ale proti třeba v mé generaci nebo předtím spíš v té předminulé generaci, tak daleko více se dětem věnují, jsou schopni se opravdu postarat o to dítě a vytvářejí si velmi pevné vazby tudíž k tomu dítěti jo. A pak samozřejmě, když se rozchází, tak chtějí také se s tím dítětem co nejvíce stýkat. Jenže to je ten institut té střídané péče, je sice dobrá věc, ale jenom za určitých okolností, a to tehdy, jestliže ti lidé se vyznačují, jak bych řekla mimořádnou velkorysostí, sebekázní, schopností komunikace a kooperace, bez toho to nejde.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, vaše názory a dotazy očekáváme na našich telefonních číslech 221552525 nebo 2424. Možná dělení dětí je právě teď ten váš ústřední problém a právě dnes na den dětí se mu budeme věnovat i spolu s vámi.

/ Písnička /

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, mým hostem je Alice Vondrová a s ní se člověk musí smát, ačkoliv řešíme téma, které rozhodně k smíchu není, je to porozvodová péče o děti. Zvedli jsme telefon a ptáme se právě vás, jaký máte dotaz, potíže a s čím vám můžeme pomoc? Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den. Posluchačka z Brna, zdravím vás, paní Kociánová. Na soutěž se nikdy nedovolám, jsem ráda, že jsem se dovolala a chtěla bych přispět svoji troškou do mlýna, protože mně to strašně vadí, že teď je tolik těch rozvodů. Dřív se lidi trošku věděli, když to miminko si přejí, že to miminko pak vyžaduje péči, kolem nich nějaké finance a dneska už prostě tady toto je moderní, že okamžitě tady od toho utečou. A další hrozná věc je střídaná péče. Kdo tohle vymyslel, ten by měl být za to trestaný, protože jsem pozorovatel života a vidím, jak ty děti tím trpí. Já si myslím, že jsou poškozeni psychicky a že by měli fakt ti rodiče vydržet aspoň do 20 let těch dětí, když už se chtějí rozvést. A potom i ta maminka je poškozená.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Moc vám děkuji za příspěvek a jestliže máte konkrétní otázku, tak já bych s dovolením na to, co jste říkala, hned nechala reagovat paní psycholožku, souhlasíte?

osoba
--------------------
Já moc děkuji.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já taky, moc zdravím vás do Brna. Naše posluchačka říkala, že považuje střídavou péči za opravdu velké zlo, tak nějak podobně to formulovala, co si o tom myslíte, paní doktorko?

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Tak, já si myslím to, že do předškolního věku dítěte je nevhodná. Mám k tomu, nezažila jsem pár, kde by to fungovalo, opravdu fungovalo. A myslím si, že je namístě říct, že by to uspořádání mělo především jaksi opisovat potřeby dětí. V USA udělali takový dlouhý výzkum 20 let od narození dítěte do jeho vlastně dospělosti a položili si otázku, jak je možné, že někteří mladí lidé fungují dobře, kompetentně, jsou citově i sociálně zralí, a pak jsou takoví, kteří prostě při prvním fouknutí se hroutí, jsou problematičtí, delikventní a tak. A zjistili prostě to, že jsou určité, vycizelovali z toho určité základní dětské potřeby, které jsou-li naplněny, tak to dítě dobře prosperuje. V raném dětství, abych byla krátká, je to vyrovnaný temperament, pohybová obratnost. S tím se dítě rodí, ale jde také jaksi pěstovat, že jo, rodiči. Jedna stálá pečující osoba, aby si dítě na ni vytvořilo pevnou vazbu. Brzký rozvoj řeči, který opět souvisí s tím, že tomu dítěti se ti dospělí věnují, a to intenzivně věnují. A pak včasné vytváření vlastní identity, to znamená oddělení já od ty, a to znamená, že to dítě se musí k někomu vymezovat, to znamená, že tam musí být vytvořena ta pevná vazba. A pak je to předškolní období, kdy základní rozvoj toho dítěte je fungující rodina, to znamená láskyplné vztahy, podnětné prostředí jak citově, tak intelektuálně. Za druhé pak jsou to pozitivní emoční vazby na blízké dospělé. Čím více těch blízkých dospělých, tím lépe. Od čtyř let se začínají vytvářet vazby na vrstevníky. A za třetí ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená ta široká rodina.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Stálé prostředí, to znamená jasná pravidla, jasný domov, jasný řád, stabilní životní styl a nemají být žádné mimořádné události, to znamená rozvody, úmrtí, tak to neovlivníme, rozvody, časté stěhování a tak. Čili stabilita toho prostředí a stabilita těch vztahů, to je to, co je odrazový můstek pro člověka, aby dobře prosperoval ve svém životě.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ideál, ale uvidíme jakou otázku na nás mají naši posluchači. Zvedám znovu telefon a ptám se, kdo tam? Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je bývalá učitelka od Turnova. Já bych měla k tomu také připomínku, ne vlastní, a reagovala bych trošičku i na to, co říkala paní doktorka. Já jsem měla obrovské štěstí, že mí rodiče měli takové zaměstnání, že třeba moje děti nemusely do školky, střídali jsme se, ano, takže tam se vytvářelo, ale v rodině, byt jsme my jinde už bydleli, ale vytvářelo samozřejmě teda děti na noc jsme si brali, ale nebyla jsem s dětma nikdy doma, protože ve škole to ani nešlo, že jo. Ale chtěla bych se zmínit tedy o tom, že já vidím hrůzu v tom, když je ta střídavá péče, když by ti rodiče se tedy jinak snášeli, budiž, ale jakmile už jde to dítě do školy a vlastně střídá se ve školách dvou, tak to považuji za hrozně něco hrozného, protože ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To si myslím, že se snad ale ani nemůže.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
To se nemůže dít, to se nesmí dít.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To ne, to ne, to dítě ti rodiče musí při střídavé péči zajistit jednu školu, jeden vzdělávací ústav.

osoba
--------------------
Jednu školu. Jako to, pokud by to bylo tak, ano, pokud někde bydlí, že jo.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžu vás poprosit o otázku, máte-li?

osoba
--------------------
Já jsem se neptala, já jsem jenom ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatovala, ano, ano.

osoba
--------------------
A otázka je ta, že prostě opravdu jak to zařídit, když dneska každá škola má jiný plán a tak dále.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, ne.

osoba
--------------------
Pokud vy to komentujete takto, že to dítě musí.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Dítě musí chodit do jedné školy.

osoba
--------------------
Jinak to by byla opravdu katastrofa.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To by byl takzvaně mazec. Zdravíme vás.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Naopak rodiče se musí přizpůsobit bydlištěm.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano rodiče, když se chtějí střídat. Paní doktorko, vzhledem k tomu, že mi píší posluchači, mám tady třeba otázku nebo spíše poznámku, kdysi u nás existovala takzvaná rozluka, která mnohá manželství zachránila. Škoda, že již není v našem právním řádu, píše pan Jaroslav.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Víte, já vám něco řeknu, ono lidé, pokud jsou rozumní, mohou si udělat cokoliv. To, že to není v právním řádu, to ještě nic neznamená. Ti lidé se mohou dohodnout a udělat cokoliv, uspořádat své soužití jakkoliv, jo. Takže nebudeme, nemá smysl spoléhat na soudy a především se snažit dohodnout se sami.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko, myslím si, že na příště vám ušetřím vymýšlení dalšího tématu, protože v něm budeme pokračovat. Moc vám děkuji za dnešní návštěvu a za radu. Díky moc.

MUDr. Alice VONDROVÁ, psycholožka
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio