Uvažujete o operativním leasingu? Tak nejdřív pořádně počítejte

V operativním leasingu, na rozdíl od toho finančního, nesplácíte předmět pronájmu, třeba auto, ale je to čistý pronájem.

Auto stále vlastní pouze leasingovka

„Klient hradí pouze opotřebení, které odpovídá pronájmu a počtu najetých kilometrů. Platíte pouze rozdíl mezi pořizovací a zůstatkovou hodnotou,“ říká finanční poradce Zdeněk Simaichl.

Po ukončení sjednané doby pronájmu, která se často pohybuje od dvou do čtyř let, tak nedohází k odkupu za zůstatkovou hodnotu, ale auto zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti. Ta pak přebírá i odpovědnost za jeho další prodej. „Jinými slovy, zbavíte se nepříjemné otázky, co s ním, když už má své za sebou.“

Může se operativní leasing srovnávat s hypotékou?

Trochu se tady nabízí paralela s hypotékou na bydlení. „Rozdíl je hlavně v tom, že hypotéku můžete považovat za odloženou spotřebu. Postupem času si ten majetek ale kupuji a navíc se i zhodnocuje.“

Čtěte také

V případě auta se vám spíš ale vyplatí nebýt jeho vlastníkem. Nejde totiž o investici v pravém slova smyslu, by právě naopak. „Jde o spotřební věc, do které stále investujete. Je tam hodně doprovodných nákladů, které auto dále prodražují,“ dodává Simaichl.

Každá mince má dvě strany

Pronájem vozu je obvykle dražší, než pořizovací cena, a to včetně provozních nákladů. „Rozdíl je ale od 1000 do 3000 korun. Na druhé straně vám odpadne i spousta starostí. Nevýhodou je tedy dražší měsíční náklady a jedním dechem dodávám, že ne o tolik, abych to musel považovat za nevýznamnou nevýhodu.“

Je třeba ale počítat dál a vědět, co leasingové společnosti klientům taky účtují. Je to třeba poplatek za rádio, silniční daň, poplatek za správu nájemního vztahu, za asistenční služby. Dohromady je to podle Simaichla několik set korun měsíčně.

„Podnikatel tyto náklady platí tak jako tak, ale privátní osoba se s nimi bohužel musí smířit,“ dodává.

Operativní leasing je tedy hlavně pro podnikatele

Zapomenout nesmíte ani na Daň z přidané hodnoty (DPH), kterou leasingová společnost naúčtuje opět klientovi. Je třeba ale dodat, že je samy nakupují vždy s výraznou slevou. Takže počítejte dál, ale s poupravenými čísly.

Další nevýhodou může být omezení počtu možných najetých kilometrů ročně. To bývá kolem 20 000 km ročně. „Neznamená to ale, že byste je museli najet každý rok. Je to kumulativní suma. Tedy po čtyřech letech by na tachometru nemělo být víc než 80 000 km. A pokud bude, tak za každý navíc zaplatíte zhruba 1,50 Kč.“ To je tedy další položka. No, a teď už zbývá jen sčítat a porovnávat.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.