Bolí vás záda? Vytvořte si stabilizační sloup, radí lékař

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bolesti páteře, zejména bederní páteře jsou z nejčastějších obtíží, které člověka donutí vyhledat odbornou pomoc. Téměř 80 % všech dospělých se během svého života s tímto typem bolesti setká. Právě na toto téma, tedy o bolestech bederní páteře, si budeme povídat v dnešní Zdravotnické poradně. A já jsem moc ráda, že naše pozvání přijal pan doktor Vítězslav Hradil, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře. Hezký den, vítejte u nás.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, řekla bych, že to letošní léto si budeme všichni pamatovat jako velmi horké léto, ovšem ty tropické teploty ještě neskončily, podle předpovědi počasí vím, že se na nás valí další vlna veder. Dá se říct z vašeho pohledu primáře pohybové medicíny, tedy rehabilitace, zda třeba tyhle tropické teploty můžou mít vliv na náš pohybová aparát?

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
No, naprosto jednoznačně. Jsme zkrátka všichni svlečeni nebo polosvlečeni, máme pocit, že je nám teplo a nevnímáme určitým způsobem signály našeho těla, protože ono nám to tělo vlastně říká, co se děje, ale my zkrátka sedíme, jsme v nějakém zajetí debaty s lehkým množstvím alkoholu a ono nám fouká na záda, nebo můžeme jet autem a je zkrátka klimatizace puštěná, nějakým způsobem, že nám fouká za krk nebo nám fouká na nějaký oblasti těla, na které jsme citlivé. No, a ono potom dojde k reflexnímu spazmu, to my neovlivníme, to je zkrátka tělo reaguje díky svým proprioceptionům v kůži a ve svalech reaguje na změnu teploty, když máme tu klimatizaci, tak deöjde vlastně ke zchlazení a ještě je to zchlazení s foukáním, čili s určitou intenzitou, s určitou agresivitou. A na podkladě toho reflexního stažení se stáhnou svaly, no, a zkrátka může dojít k nějaké příhodě.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a jak se teda máme vyzbrojit na ty nadcházející horké dny, které nás ještě čekají, na co bychom si měli dát největší pozor?

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Já teď nevím, jestli mám mluvit odborně nebo lidově, já to vezmu jako, já vezmu odborně, odborně bychom měli vnímat svoje tělo, co nám říká, zkrátka mít povědomí o našem těle, o tom, jaké signály nám dává. Ale to není tak jednoduchý, to se člověk musí naučit, to je jenom málo z nás, kdo mají ten dar bez toho, že by se to museli učit. A když to vezmu lidově, tak zkrátka si musíme dát na záda nějakej svetr, přes krk hodit šálu zkrátka na ta místa, která jsou nejvíc háklivá, to znamená krk, rameno, záda dát nějakou ochranu, když sedíme venku u nějakého grilu nebo u nějakého ohně.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme už slyšeli, že prakticky 80 % všech dospělých lidí trpí na bolesti bederní páteře, dá se říct, že právě nemocní páteře, bolesti zad jsou takzvané civilizační onemocnění, anebo se s tím lidé potýkali i v minulosti?

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Za prvé jsou civilizační onemocnění vzhledem k tomu, jaký pohybový život nyní vedeme, ale samozřejmě se s tím potýkali i v minulosti, protože vlastně ono bylo i v minulosti, teď samozřejmě ve velké nadsázce, ono bylo trochu špatně, že jsme se postavili na zadní, kdybychom chodili po těch čtyřech, bylo by to daleko lepší. Ale tím, jak stojíme na těch zadních a musíme ohýbat páteř, protože zkrátka a dobře ty horní končetiny potřebujeme k tomu, abychom se mohli obsloužit, tak obrovská váha toho trupu a celé té horní poloviny těla je v podstatě na dvou ploténkách nebo na jedné ploténce mezi posledním bederním obratlem a kostrčí, řekněme o velikosti nějaké, nějakých já nevím větší mince, abych to pro posluchače připomněl, nějaké pětikoruny, starší měny nebo pětikoruny, která byla dřív, a na to místo se přenáší veškerá váha našeho trupu a našeho těla s tím, že je nutno si uvědomit, že my se ohýbáme, zvedáme něco a o to víc je ta ploténka zatěžována.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dalo by se říct, že bolesti bederní páteře nás také potkávají právě proto, že velkou část dne většina z nás prosedí?

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Určitě, já si myslím, že to je známá věc a takové ty školy, záda, jak máme sedět u počítače, jak máme sedět ve škole, já si myslím, že největší zlo našeho školství, když pominu jako já nemyslím výuku, jako myslím teď jako pohybový aparát dětí, je to, že jsou špatně postavené lavice a sedadla, nebo sedačky, zkrátka ta pracovní plocha by měla být, měla by mít možnost se zvednout do 45 stupňů, aby ty děti nemusely být tak špatně ohnutý nad tou lavicí.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se rozhodneme, že s těmi našimi bedry budeme něco dělat, asi každého z nás napadne, že vyhledáme rehabilitačního lékaře, případně fyzioterapeuta. Jak bychom měli vlastně takové rehabilitační cvičení vybrat, toho správného fyzioterapeuta?

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
No, teď jste mě zaskočila, to je otázka na hodinu debaty a nebo velmi zkráceně. Já se pokusím zkráceně. Zkrátka a dobře tím jak jsem říkal, že přetěžujeme tu dolní část té bederní páteře nezi tou pánví a tou bederní páteří, tak tam jsou určité svaly zezadu, které tu páteř drží, ale zepředu máme břišní dutinu, kde jsou orgány, kde nejsou žádné svaly, lépe řečeno jsou tam povrchové svaly, ale hlavní část té břišní dutiny jsou orgány, které jsou vlastně, jsou to tedy střeva a hlavní množství těch orgánů jsou střeva, které jsou vlastně vodnaté. To je svým způsobem taková vodnatá velmi špatně stlačitelná struktura, a k tomu, aby se ta páteř podepřela z obou stran, to znamená zezadu, kde máme ty paravertebrální svaly, zepředu, kde je ta břišní dutina, my se musíme naučit ty břišní svaly zapojit nějakým způsobem jako protitlak proti té zadní straně té páteře. A to zapojení v tom, co jsem řekl velmi schématicky, je vlastně dáno jedině tím, že se pokusíme ovlivni práci bránice, která jako jediný sval je transverzálně, to znamená příčně na dutinu hrudní a břišní a vlastně by ta bránice spolu se svaly pánevního dna měly vůči sobě fungovat jako píst a tím, jak se ten píst stlačí, já to velmi často přirovnávám k tomu, když si děláme přetlačovanou kávu a vlastně ten lógr zůstává dole a my stlačujeme ten píst té vody, ale protože ta dutina nebo ta nádoba je pevná, čili ta skleněná stěna nepraskne, stejně tak podobně bychom měli vycvičit ty svaly bránice, svaly pánevního dna a proti tomu ty svaly břišní, které tam jsou, vůči těm svalům bederním, aby udělaly takovej stabilizační sloup.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili zkusím to přeložit do naší řeči, když si budu hledat fyzioterapeuta, mám hledat někoho, kdo mi pomůže naučit se správně cvičit, ten hluboký stabilizační systém, ne žádné sklapovačky, sedy, lehy, tím se ty svaly, které my potřebujeme zepředu v břišní části posílit, ale zkrátka takové to core, jak se teď říká.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Ano, pokud bychom chtěli opravdu dělat vědeckou rehabilitaci, abych to tak hodně, hodně přehnal. Máme několik pacientů, myslím, že v úterý byl u mě pacient, který má nesmírně složité potíže v bederní páteři, ale protože je zedník a stále fyzicky pracuje a je štíhlý, tak zkrátka a dobře on tím, že má natónizované, svým způsobem přetížené ty zádové svaly, které drží ty plotýnky, tak on je vlastně svým způsobem relativně bez obtíží. V okamžiku, kdy přestane pracovat jako zedník, tak se mu ty svaly zhroutí a on skončí na operaci, poté, čili toto je řekněme laická rehabilitace tím, že pracuji a udržuji v nějakém tónu nějaké svaly, ale pokud bych měl říct, že by to měla být rehabilitace podle toho, co si teda dnes představujeme pod pojmem fyzioterapie a rehabilitace z hlediska medicíny těch posledních poznatků, tak by měl vyhledat odborného fyzioterapeuta nebo odborného lékaře, který by právě s ním probral tu metodiku cvičení, o které jsme mluvili na začátku, to znamená ty břišní svaly a tak dál.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Zdravotnické poradny Českého rozhlasu Dvojka je dnes dopoledne pan doktor Vítězslav Hradil, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře a do našeho povídání o bolestech bederní páteře se můžete odteď zapojit i vy, milí posluchači, k dispozici jsou vám telefony 221552525 nebo 221552424, případně posílejte otázky na e-mailovou adresu dopoledne@rozhlas.cz.

/ Písnička /

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jste se třeba i dnes ráno probudili s bolestí v bederní páteři, milí posluchači, potom vám právě určitě přijdou vhod rady, které dnes nabízíme ve Zdravotnické poradně, která hostí pana doktora Vítězslava Hradila, primáře Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře. No, a ve spojení s námi teď už je jeden z vás, kdo se chce s panem doktorem poradit. Hezké dobré dopoledne.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Míla Bílková.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Dobrý den.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se chcete zeptat?

osoba
--------------------
Já jsem se chtěla pozeptat pana doktora, jestli by mohl říct nějaký cviky nebo něco takovýho na ty záda.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
No, já vás asi budu muset zklamat, protože zkrátka cviky na záda z brožurek, z fotografií, z cédéček my nepovažujeme úplně za to nejvhodnější. Jde o jednu věc, že pokud ten cvik nebo ta rehabilitace má mít opravdu to, co chceme, tak by měla být prováděna správně, to znamená s určitým prožitkem toho pohybu, s určitým vnímáním toho, které svaly v které situaci zapojíte, a to vám samozřejmě ta brožurka, to CD, to video nemůže zkrátka dodat, pak se stane, že zatěžujete úplně špatné svaly než byste měla zatěžovat a já bych doporučoval zkrátka alespoň nějaké základní dvě, tři sezení, my tomu říkáme zácvik, zacvičení s nějakým fyzioterapeutem.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A udělat si asi na to cvičení čas, neposlouchat třeba u toho hudbu do sluchátek, ale opravdu se soustředit na to, jestli zapojuji tu správnou svalovou skupinu, kterou mám.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Hudba do sluchátek samozřejmě na nějaký jogging a na nějaké běžení vůbec není špatné, ale říkejme tomu, že je to řekněme kardiovaskulární tréning nebo pohybový trénink, ale pokud mluvíme o odborné rehabilitaci jako takové, tak vlastně tam je opravdu nutno vnímat, mít jakousi propriocepci, to znamená vnímání svého těla s tím fyzioterapeutem nebo s tím lékařem, probrat určité, ty svaly mají určité smyčky, určité propojení, to je na delší debatu, ale zkrátka a dobře tak, aby bylo jasno, který sval, kdy nebo kterou oblast těla máte zapojit. Ono je to ještě složité v tom, že i s tím fyzioterapeutem, on vám něco ukáže, ale on vám řekne při tom cvičení "tady ještě přitlačte a tady pokrčte loket a tady pokrčte koleno", ale vy pak přijdete domů, zdá se to jednoduchý, a to jsou desítky pacientů, které nás žádají o to, abychom tu terapii prodloužili, protože zkrátka jim to doma nejde, protože to, co vypadá jednoduše, tak úplně tak jednoduše není. A ten prožitek toho pohybu, to, co opravdu, na co klademe důraz, je nesmírně důležitý. Čili paní posluchačce bych doporučil, aby opravdu zašla na nějakou fyzioterapii nebo rehabilitace a co se týče nějakého běhání se sluchátkama a v posilovně, určitě ano, proč ne, ale upozorňuju na to, že tam cvičíte pouze svaly v určitém, posilujete jednotlivé svaly, neposilujete souhru, a my považujeme za základní princip rehabilitace souhru jednotlivých svalů.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky za odpověď, pojďme na další telefonický dotaz. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Třeboně.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Dobrý den.

osoba
--------------------
Já mám podobný problém, možná ještě o něco horší, protože já mám vyhřeznutou pátou plotýnku bederního obratle a mám ji vyhřeznutou do páteřního kanálu 9 milimetrů, a chtěla jsem se zeptat, teď jsem ukončila rehabilitaci, jestli je možný i těmahle cvikama rehabilitačníma drobet to upravit bez operace. Děkuji za odpověď. Můžu zavěsit?

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě můžete.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Toto je složitá otázka, protože na ni může odpovědět nemůžete i můžete. Zkrátka a dobře já bych k tomu řekl ještě jednu věc. Náš organismus, naše imunita já tu schopnost, že zhruba po třech, čtyřech měsících od toho, co se tam ta plotýnka propaguje do toho páteřního kanálu a začne dráždit, tak tam vysílá určité bílé krvinky, které se jmenujou makrofágy, jsou to zkrátka buňky, které pohlcují různá cizí tělíska, a pokud tam není přímo dráždění nervových struktur, a to zase záleží na tom jaké máte anatomické uspořádání toto páteřního kanálu, jak je široký, jak není široký, jestli ten výhřez tlačí na nějakou část těch nervových struktur, to znamená míchy nebo odstupujícího nervu, ale pokud tam není přímé jednoznačné bolestivá, přímá jednoznačná bolestivá iritace, tak ty makrofágy dokážou svým způsobem spotřebovat, řekl bych sníst nebo dokonce sežrat, aby byl takový pejorativní, část té plotýnky, také tam dráždí. Takže my máme nálezy na magnetické rezonanci třeba po roce, po roce a půl od toho, co pacient začal, ale opravdu odborně rehabilitovat, a ten výhřez tam není.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za odpověď a ještě stihneme velice v krátkosti nahlédnout do e-mailové schránky. Ptá se posluchač Miloš, jestli jako prevence revmatickým obtížím a bolestí zad může sloužit otužování? Jestli je vhodný nápad otužovat se vzduchem třeba, když se bude v zimě méně oblékat?

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Já si myslím, že otužování je v principu naprosto v pořádku a naprosto žádoucí. Je to opět tak nesmírně široký dotaz, že protože těch revmatických takzvaných systémových onemocnění může být x a můžou mít různé projevy, ale v principu pokud se začíná rozumným otužováním a pokud se ten pacient opravdu dostává do, to otužování totiž způsobí lepší funkci imunologického systému a systémové revmatologické onemocnění vlastně je imunologické onemocnění, čili máte lepší výkonnost imunologického systému, který potom nemá takový přímý vliv, myslím tím destruktivní na ty chrupavky těch jednotlivých struktur kostěného aparátu.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
O rehabilitační medicíně bychom si s panem primářem Vítězslavem Hradilem mohli povídat ještě ne dlouhé minuty, ale hodiny a hodiny, já však pro dnešek poděkuji za vaši návštěvu a budu se těšit, že zase někdy příště přijmete naše pozvání.

MUDr. Vítězslav HRADIL, primář Centra pohybové medicíny profesora Pavla Koláře
--------------------
Já taky děkuju, na shledanou.

Eva KLIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.