Budoucnost bez zubních kazů? Budeme je odstraňovat, ještě než se projeví

13. říjen 2014

Zubní kazy skutečně léčit a ne jen opravovat plombou. Taková je vize Aliance pro budoucnost bez zubních kazů. O budoucnosti stomatologie mluvil profesor Broukal z 1. LF UK.

aniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Obyčejně v pondělí touto dobou otevíráme Zdravotnickou poradnu, stejně je tomu i dnes. Proti mně už sedí pan profesor Zdeněk Broukal z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, specialista na zuby a zubní kaz a o tom právě budeme mluvit. Pane profesore, Česká republika se nedávno připojila k takzvané Alianci pro budoucnost bez zubních kazů. Je taková budoucnost vůbec možná?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Taková budoucnost je možná a je reálná. Jenom musíme vysvětlit trošinku blíže, co tenhle ten překlad, který nevystihuje ten původní anglický název, znamená. Já bych k tomu dodal budoucnost bez kazů v takovém stádiu, kdy by potřebovaly ošetřit výplní. Všichni máme v puse spoustu počínajících kazů, které nikdy nepokračují, a záleží na nás, jestli včas necháme zjistit odborníkem, zubním lékařem, jestli takováhle situace je, protože potom je možné zubní kaz léčit, nikoli jenom opravovat výplní.

Čtěte také

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to je zajímavá informace. Znamená to, že se musíme dobře starat o své zuby, dobře si je čistit, dočišťovat různými kartáčky, nitěmi a tak dále?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
No, hygiena není jenom to rozhodující o tom, jestli se zuby zkazí nebo ne. Druhý je bezpečná, pro zuby bezpečná výživa jak z hlediska obsahu cukru, tak z hlediska frekvence příjmu cukru v průběhu dne nebo vysloveně rizikových nebo chcete-li zbytečných třeba sladkých nápojů.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Sladké nápoje a sladkosti, to se možná spíše týká dětí, je to tak?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Ale dospělých taky.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Také?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Jistě.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A stejně tak útočí potom zubní kaz na naše zuby, když polykáme příliš mnoho sladkých limonád, i když jsme dospělí?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Zuby jsou náchylné k zubnímu kazu v jakémkoli věku. Je pravda, že na začátku, co se prořežou do úst, trošku více, ale nijak věk nepřidává zubu na odolnosti.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, jestli jsme děti nebo dospělí, na tom nezáleží, je potřeba se dobře ke svým zubům chovat, tak tedy nepít sladké limonády, nepřeslazovat, to jsou ty první zásady. Co ještě nemáme dělat, anebo naopak co dělat máme?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
No, samozřejmě starat se o ústní hygienu také, ale to, co je nejdůležitější, a k tomuhle tomu právě slouží ta výzva "Cavity-Free Future" budoucnost bez kazů. Chodit pravidelně k zubnímu lékaři, výzva pro populaci a pro nás zubní lékaře - naučit se moderní způsoby detekce rozpoznávání těch počínajících kazivých lézí, které se dají ještě léčit bez vrtačky aspoň.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dají se léčit bez vrtačky?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Jistě.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým způsobem, pane doktore?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Remeneralizačními roztoky, fluoridovými laky, gely, pečetěním zubů takzvaným, které se používá u dětí a tohle to by se mělo rozšířit.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte, že je důležité chodit pravidelně k zubaři na kontroly, tou pravidelností myslíte konkrétně co?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Pravidelnost je dvakrát za rok. Konec konců všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovna ve svých zdravotních pojistných plánech mají, že pro pojištěnce mají připravené peníze na dvě prohlídky v roce.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovšem třeba u dětí je potřeba, aby je doprovázeli rodiče, dříve, tedy za minulého režimu to bylo tak, že děti chodily se školou k zubnímu lékaři, to už dnes není.

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
No, k prohlídkách bychom se měli vrátit i Česká stomatologická komora už začíná horovat pro to, aby se celý tenhle ten systém změnil. Ale to nesnímá odpovědnost rodičů za to, že je potřeba, aby s těmi dětmi chodili a zúčastnili se i těch prohlídek, myslím potom v ordinaci, nejenom takový ten screening, který by se dělal ve školách, protože se, hlavně u těch nejmenších dětí, využívá ten čas, kdy dostane ten lékař zaplaceno zdravotní pojišťovnou za tu prohlídku k edukaci těch rodičů.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že si děti mají čistit zuby, že je nemají nalévat sladkými limonádami.

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Výživa.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Výživa?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
To je jedna z nejdůležitějších věcí a natrénovat potom děti správnému čištění zubů.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan profesor Zdeněk Broukal z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jestli se ho chcete na něco zeptat, tedy na cokoli, co se týká zubního kazu a stavu našeho chrupu, tak po písničce vytočte telefon 221552525.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan profesor Zdeněk Broukal z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy radí, co se týče zubů, zubních kazů. 221552424 náš telefon a první dotaz. Dobrý den přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka Pavla Šuťáková z Olomouce. Pane doktore, já mám takový dotaz, já jsem slyšela, že pasty většina, který se prodávají v supermarketu, obsahují pěnidla, který jsou škodlivá těm zubům. Já teda používám, nemůžu teda jmenovat, aromaterapie KH, a on má pán mycí oleje, který mi teda prospívají asi mnohem víc. Tak bych ráda o odpověď. Je to možné?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme, škodí nám zubní pasty, pane profesore?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Otázka byla na ty pěnidla, která jsou obsažena v zubních pastách. Pěnidla mohou u určité malé části populace, zejména dospělých vyvolávat reakce přecitlivělosti, zubům samotným neškodí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže není třeba se obávat.

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
V tom hle ohledu ne. Teď jde spíš o to, že by mohla udělat třeba ekzémy nebo drobné takové na rtech problémy u lidí, kteří jsou citliví při, třeba na nějaké krémy nebo kosmetické prostředky. Tam by bylo možné očekávat, že by mohla vzniknout i alergie řekněme na ty pěnidla.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A možná, že ti lidí to ovšem vědí a dávají si pozor s výběrem zubní pasty. 221552525 Zdravotnická poradna, dobrý den přejeme. Ptejte se.

osoba
--------------------
Dobrý den, jsem ve vysílání, ano?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve vysílání.

osoba
--------------------
No, tady je u telefonu Zdeněk Joukl praktický sociolog a mě zajímají právě praktické věci a něco k těm prohlídkám. Prosím vás, zdravotnictví vychází z toho, že občan je zodpovědný, to jako zdravotně, to vůbec není pravda, to je úplně mylný předpoklad a je potřeba vycházet z toho, že polovina lidí je naprosto nezodpovědných. Když vezmu například ženy mamograf 50 % pouze chodí, že jo. Prohlídky dětí, vezměte si, kolik dětí chodí a tak dále. Tady je potřeba prostě ten systém úplně změnit a já pamatuju teda za neblahých komunistů, prostě přišel třeba doktor, měli jsme prohlídku, měli jsme očkování proti tetanu, tak přišel do fabriky, všechny nás naočkoval, za 10 let přišel znova a bylo to v pohodě. Nyní, když zakládáme očkování proti tetanu na zodpovědnosti občanů, tak je očkovanejch zhruba 50 %.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím, pane Joukle, že jsme vás pochopili, ano, ptejte se.

osoba
--------------------
Já bych se chtě zeptat tedy, jestli má nějakou představu pan profesor o tom, jak ten systém změnit? Tenhle ten systém je naprosto nevyhovující.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíme, děkujeme, pan profesor bude reagovat.

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Ten systém není potřeba zásadním způsobem změnit, protože nic nesejme odpovědnost z rodičů za péči o zdraví svých dětí. My jim v tom můžeme i napomoci. Já jsem si vědom toho, co říkáte, protože naše zkušenost je stejná s populací, že skupinovými preventivními prohlídkami ve školách je možný zjistit potřebu ošetření, rodiče potom informovat formou nějakého papírku, lístečku, je veliká část rodičů, většinou na tohle to reaguje pozitivně, jak se to dítě dostane do systému zubní péče, tak je potom ošetřeno.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě by zajímalo, pane profesore, ještě v zahraničí ty hromadné prohlídky dětí školních existují, anebo také chodí individuálně?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Ve většině západoevropských zemí a zejména na severu Evropy ty školní prohlídky se pěstují neustále bez jakýchkoliv změn, i když samozřejmě rodiče mají právo vzít si dítě ke svému vlastnímu zubnímu lékaři.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračuje Zdravotnická poradna dnes o zubech a zubním kazu s profesorem Zdeňkem Broukalem z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vy se ptáte na telefonu 221552525. Dobrý den přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Miluše z Prahy.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyšíme.

osoba
--------------------
A chtěla bych se zeptat, proč už se není možno si dát udělat pryskyřicový korunky?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Pryskyřičné korunky se pořád ještě používají jako provizorní ošetření předtím, než se bude dělat něco kvalitnějšího.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A něco kvalitnějšího je?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
V současné době takzvané kovokeramické práce.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak doufám, že jsme uspokojili váš zájem. A dáme prostor někomu dalšímu, dobrý den přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den přeju taky. Já bych měl takovej dotaz, tedy mladí mají postiženého, postižený dítě a on tedy k zubaři prakticky nemůže mít jako ho uspat, že jo, musej mu to trhat v narkóze, což nemůže tedy, u něj je to dost rizikový, že by něco se stalo, a tak jezděj teď do Budějic dělat mu to laserem nějak. Nevím, nebyl jsem u toho, je to možný tedy, že, je už mu teď 15, že ty zuby se takto ochrání tíhle tím, když mu to, jezděj tam já nevím, jestli jednu nebo dvakrát, musí si to platit, pojišťovna to neplatí a že je to nějaká nová metoda. Co byste mi k tomu řekl, jestli je to? Děkuju.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíme, zkusíme, jestli pan profesor bude reagovat.

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Ošetření laserem, myslím tím tvrdým preparačním laserem se používá u počínajících kazivých lézí. Při samém začátku vzniku kazu, kdy je možné zjistit a v podstatě ta technologie je trošinku podobná jakoby zavření, zavření nějakýho ocelovýho spáru tím laserem. Jinak pokud jde o ošetření, ošetřování špatně ošetřitelných dětí a nebo mladistvých jako měl ten tazatel na mysli, je celá řada různých způsobů ovlivnění bdělosti řekněme tohoto dítěte tak, aby bylo ošetřitelné a krajské nemocnice jsou k tomuto vesměs velice dobře vybaveny.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My si poslechneme už poslední telefonický dotaz, dobrý den přejeme. Dvojka.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Čáslavský z Olomouce. Já bych se rád zeptal pana doktora, jestli jsou škodlivý nějakým způsobem ty amalgámové plomby nebo jestli, hodně se o tom mluví, jestli je to pravda, nebo jestli ty amalgámový plomby si má nechat člověk vyměnit, pokud je má, nebo jestli mu to v ústech nevadí? Děkuji.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s tím? Rozumíme, pane profesore, amalgámové výplně?

prof. Zdeněk BROUKAL, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
--------------------
Amalgám jako výplňový nebo plombovací materiál sehrál významnou roli v průběhu 20. století, kdy vrcholila vlastně kazivost aspoň v evropský nebo i severoamerický populaci, a pomaloučku je na ústupu. Samozřejmě zůstává pořád v arsenálu těch výplňových materiálů a rozhodně populace sama protože, jestliže bude tak pravidelně chodit na prohlídky, aby bylo možné ošetřovat jenom velice malé defekty, tak potom může zcela z toho arzenálu amalgám zmizet zubních lékařů, protože malé defekty se dají ošetřit moderními pryskyřičnými materiály. Pokud jsou lidé lajdáci a chodí až s velikými defekty, velice často nezbývá, pokud už to není potřeba řešit korunkou třeba na tom zubu nebo extrakcí, aby se použil amalgámový materiál. Je to na lidech. Jinak amalgám jako materiál celkovému zdraví neškodí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává pan profesor Zdeněk Broukal z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Teď s vámi bude diskutovat na našem chatu tak 15 nebo 20 minut.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Daniela Brůhová
Spustit audio