Chrápání je nebezpečné i pro vaše srdce

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Zdravotnické poradny je docentka doktorka Olga Dlouhá, kandidátka věd, přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlas, řeč a sluch, to je váš obor, paní docentko, to je foniatrie?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, foniatrie je vlastně nástavbový obor na otorinolaryngologii ušní, nosní, krční a medicíny hlavy a krku obecně. Prakticky existujeme přes 90 roků a je to typicky evropský obor, ano. Takže v některých zemích je to samostatný obor jako třeba v Německu, v Polsku a v ostatních evropských zemí úzce souvisí s otorinolaryngologií, ale my jsme vlastně v současném tisíciletí, kdy se zabýváme poruchami komunikace, už na té opravdu nejvyšší diagnostické léčebné úrovni oborem, který souvisí s pediatrií, neonatologií, se screeningem sluchových vad, s dětskou neurologií, s dětskou psychiatrií, klinickou psychologií a vyloženě nelékařským oborem klinickou logopedií.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlas, řeč a sluch jsou smysly, které nutně potřebujeme ke svému životu. Poruchy mohou být vrozené nebo i získané, tak možná začneme těmi vrozenými vadami.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano. Ty poruchy vlastně komunikace, když jsou vrozené, tak samozřejmě nám pomáhá velice genetika, zvláště v oblasti vrozených sluchových vad je genetika velice rozvinutá a prakticky v současné době i v naší republice můžeme diagnostikovat velice podrobně tuto etiologii. Podařilo se v posledních dvou až třech letech zavést jaksi novorozenecký screening vad sluchu už v porodnicích. Díky spolupráci s neonatology, a dále s pediatry a návazně s dětskými otorinolaryngy a foniatry se daří více zachycovat sluchové vady už v tom prvotním období, protože my potřebujeme zhruba do šestého měsíce věku kvalitní diagnostiku, aby se dále dítě rozvíjelo řečově, komunikačně, verbálně, protože dříve, bohužel, k tomu tak nedocházelo, děti byly zachycovány s vážnou sluchovou vadou, které potřebuje kochleární implantaci nebo binaurálně korekci sluchadla až třeba ve dvou, ve třech letech. To je vlastně, pardon, to je vlastně největší pokrok v našem oboru v rámci screeningu vad sluchu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud je právě poškozený sluch, tak se nemůže rozvíjet hlas a řeč, což je samozřejmě, jde to ruku v ruce. Je tady i určitá role na straně rodičů, protože rodiče by měli rozpoznat včas, že s jejich dítětem není něco v pořádku, že neslyší. Jaké mohou být takové příznaky? A v jakém období by to rodiče měli začít sledovat?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano. Vlastně novorozenecký křik, protože hlas by se dalo říci teoreticky jakoby na sluchu nezávisel, ale není to pravda, protože vzniká takzvaný akusticko fonační reflex a pokud dítě od narození má vadu sluchu, tak vlastně nemá zpětnou sluchovou kontrolu, sebereflexi hlasitosti svého projevu. Takže tyto děti mívají často makrofonii, to znamená jsou velice halasné, křičí nahlas.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, toto je první signál.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano. Když samozřejmě ta matka nebo prostě ten nejbližší rodič z blízké vzdálenosti na dítě mluví a od toho šestého, sedmého měsíce, kdy dítě se začíná více jaksi projevovat broukáním nebo nějakým žvatláním, tak tam se musí zdůraznit, že vlastně ta rodičovská blízkost vadí, by se dalo říci lehkým a středně těžkým vadám sluchu, protože samozřejmě ta vzdálenost, když je nejbližší, tak ten rodič to nemusí poznat, ale pokud je to opravdu těžká vada nebo přímo hluchota, malé zbytky sluchu, tak ty děti na řeč nereagují ani vlastně z té nejbližší konverzační vzdálenosti.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A potom je třeba navštívit foniatrické pracoviště?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, protože se nerozvíjí řeč, jak odpovídáme většinou kolem toho dvanáctého, třináctého, čtrnáctého měsíce věku, předpokládáme nějaké žvatlání a zdvojování slabik, první slůvka aktivní, tak bohužel tyto děti nemluví a rodiče si toho většinou všimnou, že nereagují na takzvaná chrastítka, obecné zvuky, zvukové hračky.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poruchy hlasu, řeči a sluchu, to je téma pro docentku, doktorku Olgu Dlouhou, přednostku Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Co znamená mít vadu řeči, to k tomu také přidáme. My si pod tím mnohdy představíme jenom koktání nebo šišlání, ale jsou daleko závažnější situace, které to jsou?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, to máte pravdu, například o těch poruchách sluchu, jak jsme se zmiňovali, tak vlastně to je takzvaná symptomatická vada řeči, kdy díky tedy deficitu z hlediska sluchu to dítě správně nevnímá své okolí. Řeč jako taková jsou velice složité šumy. Dalšími symptomatickými poruchami řeči mohou být například děti s mentální retardací, s určitou úrovní jaksi svých schopností rozumových. Potom děti s rozštěpovými vadami, tedy morfologickými vadami v oblasti velofaryngeálního uzávěru, to je takzvaná palatolalia, palatofonie, tam je i vada hlasu. Ale vlastně největší skupinou vývojových vad řeči jsou takzvané dysfázie vývojové a dysartrie, to je, udává se v literatuře i u nás, až pět procent dětí. Tam je základní symptom, že dítě začíná mluvit ne v jednom roce věku, ale třeba ve dvou, ve třech, ve čtyřech letech, a přitom je to normálně inteligentní dítě a v takzvané neřečové, neverbální oblasti se chová zcela přirozeně, může jít do běžné školky. Ale rodiče přijdou, že prakticky to dítě nekomunikuje, většinou to klasifikují, jakože se mu nechce mluvit, ale to dítě za to nemůže, protože nemá dostatečně dozrálé, dozrálé oblasti nejen řečových center, protože v současné době se mozek nepovažuje za rozdělení na centra a dráhy, ale spíše existuje taková neuroplasticita a souvislost mezi jednotlivými oblastmi. Takže ty vývojové poruchy řeči se týkají aj oblastí podkůrových, hlavně bazálních ganglií, a potom oblastí, které mají vliv na sluch, protože ty děti často špatně rozumí, ale ne na periferii, nevyřeší to sluchadla nebo implantát, ale centrálně, nemají dozrálý centrální sluchový analyzátor.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to dítě rozmluvíte?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Tam je právě potřeba nejdříve dobře diagnostikovat a instruovat naší nejbližší terapeutickou pracovnici nebo pracovníka, to znamená klinickou logopedku, aby nejdříve cvičila to rozumění řeči, protože tam je takzvaně porucha fonemického slyšení. Akustický základ řeči při vnímání je fonem, pro každý jazyk je velice typický, a právě my to z běžné praxe známe, i rodiče to znají, že děti třeba přesmykují hlásky, přesmykují slabiky na té nejnižší úrovni, prakticky zaměňují nejčastěji znělé a neznělé hlásky. Určitě víte, že třeba řekneme myška, liška, puška, hruška, les, pes, koz, bos, zub, dub, dál, dal, tam se změní jedna hláska, jedna ta distinktivní charakteristika a změní se ten pojem, a to je vlastně podstata těch vývojových poruch řeči, že ty děti nerozumí dobře těm pojmům a potom následně v tom vyjádření mluví zkomoleně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poruchy hlasu, řeči a sluchu mohou být také získané v průběhu života, z jakých důvodů?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Nejčastěji u dětí, když mluvíme o dětském věku, jsou to záněty v oblasti nosohltanu, to znamená hlavně v oblasti, kde je ta malá nosní mandle, a potom středoušní záněty, tubární katary. Tam je problém přechodu do chronicity, když se to zanedbá, protože pokud dítě delší dobu, třeba čtvrt roku, půl roku má převodní vadu sluchu takzvanou, protože má sekret ve středouší, takzvanou sekretorickou otitidu, tak už se opožďuje vývoj řeči, proto se tyto děti velice opatrně musí sledovat a hlavně nejdříve se jim zařídí adenotomie.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní docentko, jak je to už se staršími lidmi, protože jak jde čas, tak pochopitelně, tak jako existuje ta sluchozrakost, vetchozrakost, tak existuje i nějaká vetchosluchost?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, my jsme se učili na vysoké, že je to takzvaná stařecká nedoslýchavost, ale to zní hrozně, protože vlastně slábnutí civilizačně, to je prakticky civilizační problém v současné době i v posledních tak dvaceti letech, vzniká takzvaná presbyacusis, že nám slábne sluch, vnímání hlavně řečových šumů v oblasti vyšších frekvencí, to znamená, to je oblast sykavek kolem čtyř kilohertz a víte, že v češtině máme hodně víceslabičná slova, právě ty různé souhláskové shluky, a to je pro starší populaci zcela nesrozumitelné.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525, to jen pro posluchače ještě připomenu i telefonní číslo, pokud by se vás chtěli zeptat. Je možné nějakým způsobem, preventivním chováním si zachovat ten dobrý sluch až do vyššího věku nebo toho nejvyššího věku? Co vlastně udělat?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Je potřeba zohlednit trošku rodinnou dispozici, protože máme rodiny, kde víme, že od padesáti, od šedesáti roků už ti příbuzní ne, že by ztráceli sluch, ale právě nerozuměli řeči, ano. Přijde pacient nebo prostě klient a řekne: "Já slyším obecné zvuky, ale nerozumím." A to znamená, že nerozumí řeči v šumu, v hluku, třeba v restauraci, někde při sportování. A my máme na klinice právě speciální testy na vyšetření, dá se říci i preventivní pro tyto klienty, kteří hůře rozumí v nějakém hovorovém šumu nebo jiném šumu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A můžete jim potom nějak pomoc?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Samozřejmě my jim potom pomůžeme v tom smyslu, že je informujeme jak na tom jsou, jestli mají už hraniční lehkou vadu suchu, anebo se zjistí přímo vada sluchu, a vybíráme v rámci sluchové protetiky sluchadla, anebo tedy, když jsou to ohluchlí pacienti, to se taky může stát, tak kochleární implantát.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od posluchačů, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z okresu Nymburk, Alena. Já bych se chtěla zeptat, jsem po operaci štítné žlázy a byl mi poškozen nerv hlasivky, takže se mi špatně mluví. A lékaři mi doporučí vlastně každý něco jinýho. Už mám půl roku po operaci a vlastně pořád se to nechce moc zlepšovat, protože vlastně mi poradili jenom užívání vitaminů. Chtěla jsem se zeptat, jestli jsou ještě nějaké jiné možnosti léčby té hlasivky,která se pomaličku zlepšuje, ale pořád to není úplně dobré, špatně se mi mluví.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji mnohokrát za dotaz. Vy máte vlastně takzvanou iatrogenní záležitost, protože to vzniklo a bohužel to se někdy stane při operaci strumektomie zřejmě. Naštěstí máte jednostranný problém, tak podle charakteru hlasu, jak jsem vám rozuměla, tak sice vás to obtěžuje, že máte ten hlas asi ne dost zvučný a možná někdy i dyšný. Nevím, jestli máte i námahovou dušnost? Ale prakticky zde by měla nastoupit foniatrie ve své správné funkci a měli bychom reedukovat váš hlas. Takže když jste s Nymburka, tak si myslím, že tam buďto do Prahy na foniatrická oddělení a nebo v Mladé Boleslavi se školí jeden kolega u pana primáře na ORL. Takže já myslím, že byste se měla mimo těch vitaminů obrátit na foniatrické oddělení.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě další otázka od posluchačů. Vás také zdravíme, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchač z Vysočiny. Já bych se chtěl paní doktorky zeptat, jakou roli hrají při poruchách suchu paraziti a jakou používají diagnostiku na jejich odhalení? Děkuji.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám za dotaz. Ten je takový zvláštní, já jsem z rodiny parazitologa, nevím konkrétně, které parazity máte na mysli. Pokud jsou to parazité, kteří, je to tedy velice vzácné, ano, já se přiznám, že takového pacienta jsem nikdy neměla. Ale pokud se uvažuje o této etiologii, tak většinou jsou to tedy živočichové, kteří by mohli napadat centrální nervovou soustavu, a tedy i oblast sluchových analyzátorů. Pokud to je parazit, který by napadl tedy přes zevní ucho, střední ucho a vyvolal by zánět ve středouší, je to tak velice vzácný případ, že si tu konkrétní situaci nedovedu představit. Ale z hlediska diagnostiky, my děláme audiologickou diagnostiku, takže vyšetřujeme sluch periferně a centrálně, a samozřejmě bychom spolupracovali s infekcionisty, ano, s infekční klinikou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba borelióza, ta může napáchat různé škody.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, ano. Borelióza samozřejmě je velikým problémem. Dřív to byla klíšťová encefalitida, teď boreliózu mají i děti a vlastně může tam být neurogenně poškození na mnoha místech, jednak centrální nervové soustavy nebo periferní, to se týká i sluchu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já ještě přidám dvě otázky, které přišly ke koktání, protože nám napsal posluchač, ptá se: "Jak působí na dítě, když, tříleté dítě, když v jeho okolí dospělý člověk koktá, jestli to má na to dítě nějaký negativní vliv a může to ovlivnit i vývoj jeho řeči?" Tak, to je jedna otázka a druhá s tím také, já ji přidám až odpovíte raději, abychom to nemotaly dohromady.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano. Samozřejmě řečový příklad pro dítě nebo v nejbližším sociálním okolí hraje velikou roli. Záleží, jestli ten příklad, jak se tazatel ptá, je z rodiny přímo, že to je rodinný, třeba, teda matka, otec, strýc, děda, prostě člověk, se kterým se často setká ve svém prostředí, nebo jestli je to třeba učitelka ve školce, nevím přesně, co to je, jaká situace. Řečový příklad může hrát roli, ale spíš vidíme, protože koktavost je suspektně dědičné onemocnění, spíše u chlapců, a pokud je dítěti jsou už tři roky a má normální vývoj řeči, tak si myslím, že ta řeč by měla být natolik rozvinutá, že by se to mělo jaksi z kompenzovat, pokud je to přechodně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě v rychlosti jedna otázka, ta je také zajímavá, týká se právě také koktání. "Člověk zdravý, šedesát let, všechna vyšetření v pořádku, interní, magnetická rezonance, ale začal právě zadrhávat a těžko vyslovovat." Tak jestli jste se vy setkala s takovou situací?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, tady se nebude jednat o typickou koktavost, ano, ale spíše o neurologickou záležitost bazálních ganglií, protože i u typické koktavosti vlastně ta etiopatogeneza je teď neurogenní s různými výzkumy a prakticky ani ta magnetická rezonance nemusí ukázat ten problém v tom časování takzvaném timemingu, protože většinou tyhle výzkumy přejímáme za zahraničí, že by ten člověk mluvil neplynule. Vlastně je to porucha plynulosti řeči, a v tomto případě se u toho pacienta asi jedná o extra pyramidovou dysartrii.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ale, koho by měl navštívit, foniatrické oddělení?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Měl by navštívit určitě foniatrické oddělení a určitě neurologa ve spolupráci tedy s foniatrem.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, ta se právě také týká té situace, že už člověk těžko rozeznává v určitém věku, tak také opět foniatrické oddělení navštívit?

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, ano, foniatrické a nebo tedy audiologické oddělení, protože otolaryngologie.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak já mnohokrát děkuju za návštěvu. Je dobře, dnes také půjdete na chat, jako vaši kolegové chodí v pondělí. 2.rozhlas.cz, to je pro vás, milí posluchači, tam bude paní docentka Olga Dlouhá a bude odpovídat na vaše otázky. Já děkuju za dnešní návštěvu.

Doc. MUDr. Olga DLOUHÁ, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já moc děkuji za pozvání, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.