Diagnoza rakovina? V Česku to v životě uslyší každý třetí člověk

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Otevíráme Zdravotnickou poradnu, dnes s docentkou Laurou Janáčkovou budeme mluvit o tom jak se vyrovnat s onkologickým onemocněním v rodině. Dobrý den, paní Janáčková.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Dobré dopoledne.

Čtěte také

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když tak přemýšlím, kolik lidí dnes má vážné onemocnění, a teď vážným onemocněním dlouhodobým bychom mohli nazvat rakovinu, toho slova se obáváme, tak máte to vyčísleno?

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Já si myslím, že obecně lze říci, že každý třetí člověk u nás onemocní na nádorové onemocnění. A když se na to podíváme v číslech, tak každým rokem přibývá 80 tisíc lidí, kteří onemocní nádorovým onemocněním, což znamená, že je to poměrně hodně vzhledem k tomu, že asi 130 tisíc dětí se nových rodí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když si tak představím pacienta, kterému je sdělena tato diagnóza, tak máte zmapováno jak reaguje nebo co se děje?

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Bezesporu pro takového pacienta je to šok, protože ze začátku vůbec nechce věřit, že se to týká jeho. Většinou je to pro to, protože vlastně rakovina zasahuje člověka nepřipraveného naprosto v plném proudu jeho života. Ten šok je natolik velký, že člověka to úplně ochromí. Je to také proto, protože v našich představách někde v podvědomí pořád máme to, že rakovin a souvisí nějak s konečností, se smrtí, a tak nastartovává se ten strach ze smrti a tím víc jakože to změní vlastně celý život toho člověka, najednou bude odkázán na péči lékařů, najednou se bude muset podrobovat léčbě, která není vždycky procházkou růžovým sadem, ať je to operativní léčba, ať je to chemoterapie, při které se setkává s celou řadou vedlejších účinků a musí se z něj stát vlastně bojovník, bojovník o svůj vlastní život, a to není tak jednoduché.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Stát se bojovníkem, to je zajímavá výzva. Četla jsem, že mnoho těch nádorových onemocnění má i velmi dobrou prognózu, je i vyléčitelných nebo zaléčitelných.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Samozřejmě je mnoho nádorových onemocnění, které má dobrou prognózu, protože když se chytnou včas, když myslíme na prevenci, tak máme šanci se vyléčit. Nicméně máme šanci i v rámci léčby a moderní medicíny se dostat do remise, do hluboké remise a zastavit to onemocnění. Však je důležité ale myslet právě na tu prevenci.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Protože my zdraví lidé málokdy na ni myslíme, protože se tváříme, že se nás to netýká. My žijeme ten rychlý život, pracujeme, staráme se o děti, děláme spoustu věcí a myslíme si, že jsme zdraví a že jsme nedotknutelní a vlastně se o nádorové onemocnění ani o rakovinu nijak nezajímáme a začneme se zajímat teprve o prevenci tehdy, když onemocní někdo z našich blízkých., A vzhledem k tomu číslu, o kterém jsem mluvila, kolik lidí onemocní každý třetí člověk, tak každý z nás má někde ve svém okolí někoho, kdo právě teď bojuje o život, a proto je důležité myslet na prevenci.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Může být tou prevencí i to, že když se dozvím takovou diagnózu, mám nádorové onemocnění, tak jak si s tím poradit, mám to říct svým blízkým, mám to říct do širšího okolí, co s tím udělat?

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Víte, s takovou diagnózou člověk nedokáže být dlouho sám. Ze začátku jsou tam pocity viny, kdy má pocit, kdo za to může? Může za to sám třeba tím, že kouřil nebo, že nedodržoval nějaké zásady zdravého, zdravého jídla nebo třeba právě měl dlouhý stres, anebo může za to někdo jiný, třeba lékař, třeba tím, že prošvihl některou věc, nebo on dlouho upozorňoval na něco a nějak se tomu nevěnovala pozornost. Ale v těchto obdobích, kdy člověk hledá toho viníka, tak se sám cítí jakoby stigmatizován, stydí se za svoji nemoc, i když za to vůbec nemůže a neví, co s tím dál. Neví často ani jak sdělit diagnózu svým nejbližším, jak sdělit dětem, natož potom jak to říct v zaměstnání. A tady je strašně důležitá pomoc právě toho okolí a je i důležité, aby člověk se třeba spojil s psychologem nebo si někde přečetl to, co má přesně dělat a jak to nejlépe sdělit.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyhledal tedy i odbornou pomoc a nechal se podpořit svými blízkými těmi, kteří ho mají rádi.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Já si myslím, že to je strašně důležité, protože lékaři často léčí tělo člověka, ale tím jak se snaží strašně bojovat o to, aby člověk přežil, tak nemají až tolik času, anebo někdy zapomínají na to, že člověk má také duši a že právě se tam nashromažďuje v ní ten strach, obavy a spousta dalších věcí, se kterými on se musí naučit žít a musí se naučit s nimi zacházet a je to strašně důležité proto, protože když to nebude, když bude podléhat smutkům, depresi, tak to samozřejmě sníží i jeho imunitu a dává to šanci tomu nádoru, a proto je potřeba, aby zmobilizoval síly nejen pro sebe, ale aby vlastně nehrál žádné hry s tím okolím, aby to okolí tu bylo pro něj. A já se ve své praxi často setkávám s tím, že to okolí vůbec neví jak reagovat, ani ti nejbližší, protože někdy je to tak, že se chovají jakoby se nic nedělo, jako by ten člověk byl nemocný třeba chřipkou, protože se snaží toho člověka zmobilizovat a říct mu všecko to zvládnem, bude to dobré a na druhou stranu zase se setkávám s těmi, kdo se tváří, že je strašně nemocný a nedovolí mu vůbec nic. A oboje dvoje je špatně, protože ten člověk potřebuje porozumění a potřebuje právě komunikovat o těch věcech a nesmí být tabu otázky strachu, smrti, otázky toho vlastně konečnosti, co ho v ten daný čas trápí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává docentka Laura Janáčková z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 na Karlově náměstí. Jestli jste se stali bojovníky, jak nás vyzývala a máte k tomu nějakou zkušenost či otázku, tak během písničky volejte 221552525 a nebo 2424 na konci.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
S docentkou Laurou Janáčkovou z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 na Karlově náměstí pokračujeme na téma jak se vyrovnat s onkologickým onemocněním v rodině. Vy voláte na telefon 221552525 nebo píšete na e-mail jejakaje@rozhlas.cz. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, jsem to já?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste to vy, ptejte se.

osoba
--------------------
Tady Krejzlíková, dobrý den. Já paní docentce děkuju za tento přístup, protože já jsem před 12 lety onemocněla rakovinou právě mandle a byly tam už metastázy a musím říct, že můj manžel, i když se mi to těžko říká, tak prostě tady tu situaci se mnou vůbec nezvládnul, on se s tím nedokázal vyrovnat, ale na jednu stranu to možná bylo dobře, protože jsem na to byla tak trošku sama a opravdu jsem bojovala. Prodělala jsem hroznou léčbu ozařování, protože to bylo na krku, tak to bylo se strašnýma důsledkama, spálená kůže, sliznice, přestala jsem mluvit, potom jsem prodělávala chemoterapii, kterou jsem nesnášela, ale opravdu jsem bojovala. Prostě jsem nějak, já nevím, sice jsem se s tím v první chvíli smířila, že mně dávají strašně málo času, ale opravdu jsem bojovala. A 12 let ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten boj se povedl.

osoba
--------------------
Povedl se.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Já si myslím, že je to strašně důležité, že jste strašně statečná, že jste všechno zvládla. Ale stále bych chtěla říkat, že není vůbec nutné, aby to člověk zvládal sám a určitě vám to muselo být líto, když jste v té hrůze a v bolesti a s tím vším, čím jste musela projít, byla sama. A tady bych chtěla apelovat na všechny posluchače, kteří nás poslouchají, aby nenechávali ty své nejbližší právě v té samotě, že je strašně důležité s nimi mluvit, protože když je někdo nemocný, když má rakovinu, tak je vlastně nemocná i celá ta jeho rodina, protože stejně tak jako on sám se bojí, tak se bojí i ti nejbližší o něj a je důležité o tom mluvit, je důležité se také naučit mlčet, naučit se mlčet, kdy oba vědí o čem mlčí a je tam porozumění, jsou tam doteky a je tam to, co pomáhá vlastně k tomu, aby ten člověk nad tou nemocí zvítězil.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebát se bojovat. Poslechneme si další dotaz, dobrý den přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Anna z Prahy. Já jsem se chtěla zeptat, jaká je prognóza, kterou diagnostikovali teďko manželovi, jestli to patří vůbec do nádorového onemocnění, a je to amyloidóza, jestli to říkám dobře? Ledvin.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Víte, u žádného nádorového onemocnění můžete říct jasnou prognózu, každý člověk je individuální, je spousta druhů nádorů, spousta druhů všech těch věcí a každý člověk reaguje jinak na léčbu. A já jsem za svoji praxi, což je poměrně za 20 let, co se zabývám onkologickými pacienty, viděla celou řadu věcí a viděla jsem vlastně lidi, kteří měli špatnou prognózu a přesto svůj boj vyhráli a naopak lidi, kteří měli dobrou prognózu, a ta, svůj boj bohužel nevyhráli. Takže já si myslím, že je to úplně individuální a že vždycky, když se setkáme s nádorovým onemocněním, tak je třeba bojovat a nemyslet na to, co bude, ale žít ten život právě teď.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Držíme vám i vašemu manželovi palce. Hostem je docentka Laura Janáčková z Všeobecné fakultní nemocnice, ptát se můžete i během písničky.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A právě teď ve Zdravotnické poradně v 10 hodin a 25 minut se s docentkou Laurou Janáčkovou bavíme o tom jak se vyrovnat s onkologickým onemocněním v rodině a vy nám telefonuje. Dobrý den, první dotaz nebo tedy další. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Jaruna, posluchačka z Prahy-východ. Já jsem se chtěla zeptat paní doktorky, jestli existuje nějaká seriózní studie týkající se vlivu životního prostředí na vznik zhoubných nádorů? Mám totiž takovej neblahej jakoby, takovej neblahej příběh z rodiny, takže by mě to moc zajímalo. Děkuju.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Víte, ono se hledá příčina onemocnění, nádorového onemocnění všude možně, ale nikdo nenašel jednoznačné, jednoznačnou příčinu, aby řekl třeba je to právě v životním prostředí. Většinou je to kombinace více věcí, jak genetických dispozic, tak hormonálních, tak třeba právě prostředí, stresu a životního stylu a tak dále.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Není na to přesná odpověď, děkujeme. A pustíme si ještě jeden dotaz, dobrý den přejeme. Haló, haló!

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka ze západních Čech. Já bych jenom měla takovou, možná takový dodatek. Uvažovala jsem o tom už delší dobu, protože jsem se setkala s tím, že jsem doprovázela vlastně tři onkologicky nemocný lidi jednak z blízký rodiny a jednak kamarádku a mám takovou zkušenost, že čeho bych se hlavně obávala. Je jednak některý přístup lékařů v té jakoby první linii, kdy ten člověk chodí a stěžuje si na různý problémy, potíže, a ty pocity jsou třeba bagatelizovány a vlastně se jak se říká prošvihne ten čas, kdy se dá ještě něco dělat. S tím jsem se setkala opakovaně. A další věc je i třeba, co se týče personálu ošetřujícího, chápu, že je ho málo, že jo, že je nedostatek odborníků v těhle těch profesí a utíká to do zahraničí, to jsem slyšela dneska zase ráno ve zprávách, a zůstávají lidé, kteří pracujou ve stresových podmínkách vyčerpaní a vyhořelí a strašně je to poznat na té péči a nebudu tady samozřejmě líčit nějaký věci.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
To máte čistou pravdu, já vám musím dát skutečně za pravdu, protože já jsem to říkala už na začátku našeho pořadu, že lékaři často léčí pouze tělo člověka a nemají tolik času na to věnovat se jeho duši, ale je to nesmírně důležité a vlastně i ta péče psychologická je důležitá a měla by být součástí komplexní péče o toho člověka, protože tím, že se setkává s celou řadou věcí, se kterými se musí naučit zacházet, tak to je strašně důležité, aby zmobilizoval všechny síly a díky právě té podpoře má šanci na to, aby tu situaci zvládl lépe. Nicméně ta situace není jednoduchá právě v tom, protože když se podíváte kolik třeba onkopsychologů v České republice je, tak jich je bohužel jenom 10. Nicméně asi se na tom bude něco dělat nebo by se měla ta situace zlepšovat, voláme po tom všude, ale taková ta akutní pomoc, která teďko je, tak je knížka, kterou jsem napsala právě díky dvacetitříleté praxi s onkologickými pacienty, a ta se jmenuje Život je boj, a je to praktický průvodce pro nemocné a jejich blízké a každý tam najde přesně to, co vlastně hledá, co ho trápí. Je tam celá řada psychologických metod, celá řada návodů, postupů jak vlastně zacházet s tím, co ho v ten daný čas trápí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává paní docentka Laura Janáčková z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 2 na Karlově náměstí. Děkujeme za vaše rady. Paní docentka bude vám k dispozici ještě na webu 2.rozhlas.cz tak 15 nebo 20 minut. Živo je boj, bojujme. Díky.

doc. Laura JANÁČKOVÁ, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 2
--------------------
Na shledanou.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.