Nezapomeňte, je to snadné! Několik praktických rad na trénink paměti

Jsou profese, které svou „hlavu“ musejí trénovat neustále. Jsou to třeba hudebníci, dále lidé, kteří se živí překladatelstvím nebo třeba piloti dopravních letadel.

„U nich je velká pravděpodobnost, že jim dobrá paměť vydrží až do vysokého věku,“ říká Kvetoslava Hošková, mentorka kognitivních funkcí Thomayerovy nemocnice v Praze.

Co se nepoužívá, zakrní

„Při tréninku paměti se snažíme ukázat různé způsoby a učební metody. Zároveň je povzbuzujeme k pokračování samostatně, tedy doma bez dohledu odborníků,“ prozrazuje.

Samozřejmě ale stále hlavně platí: Co se nepoužívá, přestane fungovat. Je tak třeba luštit křížovky, hodně číst, naučit se každý den alespoň pár slovíček cizího jazyka.

Čtěte také

Nejřív běžte ke specialistovi

Tréninku předchází odborné neurologické vyšetření poruch paměti. To totiž dokáže člověku přesně říct, kde jsou jeho slabiny a jakou část paměti trénovat. Je totiž docela normální, že se postupem času vytrácí krátkodobá paměť, a to na úkor té dlouhodobé.

Hlavně u seniorů totiž platí, že ví, co se stalo za jejich mládí, ale ne to, co právě teď.

Výrazně kladný vliv na stav kognitivních funkcí má pohyb a cvičení. Podle výzkumů německého Institutu pro psychogerontologii působí kombinace tréninku paměti a psychomotorického tréninku jednoznačně proti procesu stárnutí, zlepšuje paměť, posiluje soběstačnost a oddaluje demenci.

A pokud jde jen o klasické stárnutí, tak takový trénink dokáže proces i úplně zvrátit. U degenerativních změn, třeba u demence, je úspěšnost menší. Ale i tam je možné ztrátu paměti alespoň zastavit.

Kde vás otestují?

Pokud jste prodělali mozkovou příhodu nebo jste po úrazu hlavy, pomůže občanské sdružení Cerebrum. V každém větším městě ale existují i specializované neurologické ambulance nebo gerontologická centra. Při opakovaném testování paměti se ukáže, jestli po terapii dochází ke zlepšení.

Několik metod kognitivního tréninku paměti

Metoda Loci – tedy trénink podle příběhu. Slova, která si chcete zapamatovat, si spojíte do příběhu a ten několikrát opakujte. Příkladem je důvěrně známá trasa, třeba cesta k vlastnímu bytu nebo k chatě. Postupně do ní umísťujte jednotlivé informace. Tady je hodně důležité zachovat jejich správné pořadí.

Vědomé opakování – to je vlastně princip memorování, který znáte ze školy.

Rozdělení do menších celků – pro zapamatování řady číslic si číslo rozdělíte na menší části. Ty si spojte s nějakým známým číslem, jako je třeba datum narození, velikost oblečení, číslo bot, číslo domu. Dalším krokem je tyto části poskládat do nějakého příběhu a ten si pak zapamatovat.

Vytvoření asociací – situací, příběhů. Čím jsou asociace „zvláštnější“, tím lépe se pamatují.

Kategorizace – rozdělte si to, co si máte zapamatovat, do menších skupin. Třeba podle nějaké společné vlastnosti. Až si pak začnete vzpomínat, tak si v duchu projdete vytvořené šuplíky, tedy kategorie. Co je v nich, se vám vybaví mnohem snadněji.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.