Mošt a džus není to samé. Jaký je mezi tím rozdíl?

7. říjen 2014

Máte rádi ovocnou šťávu. A nemáte radši ovocnou šťávu z koncentrátu? Jaký je v tom vůbec rozdíl? Mošt a džus jsou rozdílné věci a právě na toto téma radil šéfredaktor časopisu dTest Daniel Pavlis.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mošty a džusy patří mezi oblíbené nápoje, legislativa je označuje jako ovocné šťávy ovocné šťávy z koncentrátu. Tak, možná to zní trošku složitě, přidáme více informací, více podrobností. Hostem Spotřebitelské poradny je šéfredaktor časopisu dTest Daniel Pavlis. Přeji vám dobrý den.

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Čtěte také

df!sStanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom si v úvodu mohli vysvětlit, jaký je rozdíl mezi ovocnou šťávou - moštem a ovocnou šťávou z koncentrátu - džusem?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Lidé jsou samozřejmě zvyklí používat ty výrazy spíše džus nebo mošt, kdežto legislativa je nezná, proto používá tu ovocnou šťávu a ovocnou šťávu z koncentrátu. V obou případech se vlastně jedná tedy o šťávu z ovoce, ale zpracování, než se dostane ke spotřebiteli, je jiné. Zatímco u těch moštů, u ovocné šťávy, je to vylisovaná šťáva, která se upravuje nějakou pasterizací, kde se zahubí patogenní mikroorganismy a tak dále, aby byla delší trvanlivost, a jde rovnou ke spotřebiteli, tak v případě těch ovocných šťáv z koncentrátu se nejdřív připravuje ze šťávy koncentrát, to znamená, že se odpařuje voda, spolu s ní se odpaří i těkavé aromatické látky, všechno to vlastně zhoustne, má to menší objem a šetří se tak náklady na transport. Ten koncentrát putuje všude po světě, a potom se musí znovu zředit stejným množstvím vody, které bylo odebráno, a měly by se přidat zpátky i ty aromatické látky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili z takového povrchního pohledu ten mošt, který obvykle spíše najdeme tedy v těch regálech se zeleninou, je jakoby kvalitnější, je chuťově lepší než je právě ten džus z koncentrátu?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Řekl bych spíš, je přirozenější, je to vyloženě ta vymačkaná šťáva a nevstupuje do toho vlastně nic dalšího, tvorba toho koncentrátu. Nicméně je pravda, že v našem testu, kde jsme přistupovali ke všem výrobkům stejně a dívali jsme se jak na džusy, tak mošty, tak absolutním vítězem toho testu se stal mošt.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je méně úskalí, méně nebezpečí, méně šizení v těch moštech obecně řečeno?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Zejména nedojde ke ztrátě aromatických látek, které jsou přirozeně vyskytující se v té ovocné šťávě, protože nedochází vlastně k té koncentraci a k tomu odpařování. Takže dá se říct, že tohle je vlastně eliminované při té výrobě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tím se dostáváme k těm takzvaným stoprocentním džusům, budu používat ten výraz, který většinou my spotřebitelé známe. Tam je problém tedy s těmi aromatickými látkami, které mizí během toho procesu zpracování. Oni je tam musí, mohou dávat, jak to je ve skutečnosti?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Ve skutečnosti je to tak, že legislativa to neříká úplně přesně, říká, že mohou být některé látky vráceny, ale zároveň neukládá, aby byly odebrány, a určitě platí, že pro ty ovocné šťávy, tedy džusy platí legislativně, že musí vykazovat přinejmenším organoleptické, tedy senzorické, fyzikální a chemické vlastnosti odpovídající průměrným hodnotám šťávy získané z téhož druhu ovoce, a tak jsme vlastně i my přistupovali k tomu testu, to znamená pokud ta šťáva obsahuje aromatické látky, přirozeně se tam vyskytují, pak je chceme určitě i v tom džusu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to drahé tam přidávat takové ty kvalitní, ty původní aromatické látky právě třeba pro výrobce, proto je tam nedávají?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
No, jde o to, že ty aromatické látky lze využít i jinde, zpeněžit samozřejmě například v kosmetice a jak ukázal náš test, tak vlastně u šesti z jedenácti testovaných džusů tato aromata nebyla dostatečně a nebo vlastně vůbec navrácena. Takže evidentně byla využita jinde.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poznáme to, když se napijeme takového džusu, upřímně řečeno? Já už mám teď dojem, že nepoznáme téměř nic, pokud to není úplně zkažený výrobek.

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Ano, to samozřejmě se ukazuje v těch senzorických testech, že jsme zvyklí třeba na něco jiného než je ta přirozená chuť, nicméně ty chybějící aromatické látky by se měly projevit zejména na vůni, a to se do jisté míry projevilo i v tom našem testu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už za chvíli povíme jak je to s kvalitou surovin, jak je to s tím toxinem patulin, který jste také sledovali ve vašem testu. A já ještě pro posluchače připomenu, že své otázky můžou volat na 221552525.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
S Danielem Pavlisem, šéfredaktorem časopisu dTest dnes mluvíme o testech džusů a moštů. My už jsme tady zmiňovali jak je to s moštem, jak je to tedy s džusem, jak je to tedy s tím aroma, které se přidává - nepřidává do jednotlivých výrobků, a co je hodně důležité, a to jste určitě sledovali, je kvalita surovin. Vy jste se věnovali tedy jablečným moštům a džusům, abychom tedy byli konkrétní, čili kvalita jablek jaká byla.

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Nás samozřejmě zajímalo, zda ty mošty a džusy jsou vyrobené opravdu jen z jablek, což se prokázalo, že ano. Zda nebyly naředěny, to znamená nebyla doplněna buď voda nebo cukry, to se také neprokázalo. A koukali jsme se také na to, jak moc ty džusy, mošty jablečné vlastně jsou, to znamená laboratoř zkoumala látky typická pro jablka a na základě toho jsme vyhodnocovali vlastně to množství, a to, zda se jedná o stoprocentní džusy a mošty. Ve všech případe ano, ale v některých jen po započtení poměrně výrazné odchylky nejistoty měření, která je dvacetiprocentní, která je dána vlastně variabilitou jednotlivých odrůd, může se tedy ten obsah těch typických látek měnit, variovat. Takže ve dvou případech to bylo hodně s odřenýma ušima. A pak jsme se také podívali na to, zda nebyly vyrobeny z plesnivých jablek.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se to poznat?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Dá se to poznat tak, že vlastně plíseň produkuje takzvané mykotoxiny a jeden z těch mykotoxinů je toxin patulin, a ten, když laboratoř ve výrobku zjistí, tak to poukazuje na vlastně výskyt té plísně v surovině, ze které to bylo zpracováno. Ve čtyřech případech jsme nějaké mykotoxiny naměřili, ve všech případech to bylo pod limity stanovené Evropskou komisí, ale v jednom případě to bylo nad limitem, který je pro dětské výrobky, které se vlastně označují jako pro děti a pro kojence, což tedy nebyl případ toho námi testovaného, ale vzhledem k tomu, že mošty jsou brané jako velmi vlastně kvalitní a děti je často pijí, tak tento výsledek jsme vlastně nějakým způsobem penalizovali, a ten vysoký obsah patulinu se nám tam nelíbil.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě ty nekvalitní suroviny se dají poznat i tedy třeba z té barvy nebo určitá pachuť tam může být, pokud se napijeme, i my bychom to poznali? My samozřejmě nemáme ty možnosti jako vy, kteří to skutečně můžete laboratorně zkoumat, ale jestli i my tedy tím napitím poznáme, že tam je nějaká zvláštní pachuť, která může právě signalizovat, že to bylo z nekvalitních surovin a pak to vrátit třeba v obchodě, reklamovat?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
No, je to těžko rozpoznatelné, i když je pravda, že ten vzorek, o kterém jsem mluvil, to znamená ten nejvyšší obsah mykotoxinů měl mošt, který zároveň skončil nejhůře v testu senzorickém. Takže tam by třeba něco se dalo vysledovat, ale nevíme do jaké míry je to dané vlastně nálezem toho patulinu. Takže co se týče vlastně toho, zda my poznáme po napití nebo ne, tak spíše ne.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je nebezpečný ten patulin?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Ten patulin je podezřelý z toho, že může způsobovat nějaké žaludeční obtíže, a z toho důvodu Evropská komise sáhla k těm limitům.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se také budeme věnovat té stoprocentnosti, protože to nás láká samozřejmě, je to stoprocentní šťáva, tak si řekneme tam je prostě vlastně de facto 100 gramů jablek na 100 gramů výrobku? Jak jsem si tady přečetla, tak jestli to tak opravdu je?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Je to opravdu tak. Ty testy neprokázaly, že by někde byla přidána voda, což je přesně to, co jsme zmiňovali na začátku, že pokud máme ovocnou šťávu z koncentrátu, tak je vyroben ten koncentrát, odpaří se voda, potom při výrobě je tam vrácena, a musí být vráceno stejné množství jako bylo odebráno. Pokud by bylo víc, je to samozřejmě naředěnější a potom už nejde o tu stoprocentní šťávu. Ale výsledky ukázaly, že ve všech případech po započtení tedy poměrně velké nejistoty, všechny ty džusy a mošty splňovaly tu stoprocentnost.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
U jablečných džusů je také dužina? Teď si tak neuvědomuju, jestli tam také jsou ty s dužinou nebo bez dužiny?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Ano, může být vlastně opět vrácena do toho výrobku při zpracování, může být ponechána, takže to záleží na výrobci a potom samozřejmě i vzhled toho džusu nebo moštu je jiný, než když ta dužina tam není. V případě džusů většinou není, v případě moštů se setkáváme se zakalenější barvou, která rozhodně není na závadu, a je to dáno právě tím, že v té šťávě zůstávají nějaké látky, které při výrobě džusu z toho mizí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ještě zeptám na cukr, jestli jsou přislazované ty mošty nebo ovocné džusy, anebo tam je právě jenom přírodní cukr z ovoce, jak to je ve skutečnosti?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Džusy a mošty obsahují hodně cukru, ale žádný přidaný. Legislativa vyžaduje, aby nebyl přidaný žádný cukr, na což jsme se vlastně při těch testech také soustředili. To se neprokázalo, a je to opravdu jen cukr pocházející z ovoce, který pochopitelně může zase variovat, protože záleží na odrůdě, zda to jablko je sladší nebo méně sladké, jestli je více zralé, méně zralé a tak dále.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A tomu také odpovídá třeba i ta energetická hodnota, která se třeba liší u těch jednotlivých produktů, jak já tady vidím před sebou na té tabulce, někde docela výrazně. Tak, jak je to s energetickou hodnotou, že jsou tedy jakoby vydatnější některé džusy? Čím to je? Je to tím cukrem opět, který tam je vyšší než v jiných případech?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Tak samozřejmě cukr má větší kalorický obsah nežli voda a pokud máme nějakou odrůdu, která je vlastně vodnatější, potom je tam více vody, o něco méně toho cukru, a ta energetická hodnota se mění a vlastně přirozeně varuje na základě těch surovin, ze kterých je to vyrobeno.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi bych se vás neměla ptát z jakých jablek se dělají džusy nebo mošty, to jsou speciální jablka samozřejmě, která jsou pro to ideální, to už výrobci vědí.

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
No, záleží samozřejmě na nic, jakou odrůdu použijí. Někteří vlastně i deklarují tu odrůdu, což je většinou u těch moštů. Zajímavostí je, že třeba vítěz toho testu, mošt, který pochází z oblasti, kde zároveň Evropská unie registruje chráněné zeměpisné označení na Chelčicko-Lhenické ovoce, tak z této oblasti pochází i vlastně ten výrobce z toho vítězného moštu, a u těch je to opravdu jakoby uvedené, ale může to různě variovat, můžou vybírat vlastně podle sklizně, protože různé odrůdy vlastně mají různou výnosnost a tak.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Za chvíli povíme jak to dopadlo.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď na Dvojce se věnujeme testu džusů a moštů, šéfredaktor časopisu dTest Daniel Pavlis nám teď poví jak to všechno dopadlo. Já jenom připomenu, že jste testovali jablečné džusy a jablečné mošty. Tak začneme možná tedy těmi džusy.

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Dobře, můžeme.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Které možná jsou více kupované asi a navíc mošty jsou sezónní záležitostí, tak povídejte, kdo byl nejlepší?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
U těch džusů je výsledek zajímavý. Tři výrobky jsme hodnotili dobře, a ty dva, které z testu vyšly nejlépe, tak byly nejdražší a zároveň nejlevnější výrobek v testu. Ten nejdražší je Rauch Happy Day, který měl nejvyšší hodnocení, a ten nejlevnější je Vitafit z Lidlu, který měl vlastně v celkovém hodnocení jen o procento horší známku. U těchto džusů dopadla dobře senzorika, neměly problém s nějakými plísněmi, byly zachované aromatické látky a byl adekvátní obsah ovoce. Takže bez problémů.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně obsah ovoce uspokojivě, to je 4, pokud si vzpomínám ze školy.

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Tak tam samozřejmě hraje roli ta variabilita odrůd, jak jsme si říkali, ale pro nás uspokojivá známka je vlastně produkt, který nemá nějaké zásadní chyby.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná pro někoho, kdo se s tímto setkává poprvé, s tímto hodnocením, to, že dáváte dobře, to je ta trojka jakoby školní, školně řečeno, tak jako to stačí vlastně ve své podstatě, stále je co zlepšovat, tak to vnímáte?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
U nás je to na pětibodové škále - velmi dobře, dobře, uspokojivě, dostatečně, nedostatečně. Pokud jsou nějaké větší zásadní prohřešky, potom dáváme ty známky dostatečně - nedostatečně, uspokojivý výrobek je takový průměrný a dobrý výrobek je výrobek, který doporučujeme ke koupi, a velmi dobrý je samozřejmě takový ten nejlepší, ale tam si necháváme reservu, protože vždy je co zlepšovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Výborně. Teď k moštům, jak dopadly mošty jablečné?

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Nejlepším moštem byl Viko 100% jablečný mošt nefiltrovaný, který měl vysoký obsah těch látek typických pro jablka. Dopadl dobře, co se týče senzorického hodnocení i mykotoxinů, které nebyly nalezeny. A nejhorším výrobkem byl Český sad 100% jablečná šťáva, který právě byl hodnocen jen jako dostatečný, a to z hlediska dostatečné senzoriky a zároveň vysokého obsahu mykotoxinů, který jsme vlastně hodnotili nepříznivě, protože jak už jsem říkal, mohou to pít děti a potom vlastně jsou ty limity přesaženy.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme se dne věnovali těm nejkvalitnějším, ještě jsou tu nektary a ovocné nápoje, ale to na někdy jindy si necháme pravděpodobně, to už není v rámci dnešního testování. Děkuji za návštěvu. Daniel Pavlis, šéfredaktor časopisu dTest byl hostem dnešní Spotřebitelské poradny. Na shledanou.

Daniel PAVLIS, šéfredaktor časopisu dTest
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: Daniela Brůhová , Martina Kociánová , Marie Retková , Stáňa Lekešová , Jolana Voldánová
Spustit audio