O tuhle svou stopu na planetě nestojíte!
Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na ovzduší a klima. Kvalitu vzduchu, který dýcháme, zatím pozitivně moc ovlivnit neumíme. Zato negativně ano. I když na tom už naštěstí nejsme tak špatně jako kdysi.
„Po roce 1989 se u nás pro životní prostředí udělalo opravdu hodně. Hlavně proti jeho znečišťování,“ říká František Skácel z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Člověk za den ventiluje až 20 m3 vzduchu.
Stát hodně investoval do ekologie velkých zdrojů. Všechny naše spalovací elektrárny mají zařízení na odsířování vypouštěných zplodin. „To je opravdu unikátní,“ říká Skácel. Třeba v Polsku ho mají pouze dvě elektrárny. Taky proto se severní Moraváci tak často dusí.
Za co může člověk?
Kvalitu ovzduší u nás ale postupně zhoršuje čím dál větší provoz automobilů, provoz velkých továren, ale i lokální topeniště. Vedle aut jsou opravdu velkým ekologickým problémem letadla. I když přelety letadel ve velkých výškách nemají bezprostřední vliv na lokální kvalitu ovzduší.
„Letecký provoz znečišťuje především přízemní vrstvy atmosféry, tedy do 400 m nad povrchem Země.“ Problém se tedy týká okolí letišť. A to i kvůli vypouštění leteckého paliva (petroleje) před přistáním. Studie prokázaly, že například přistání a vzlet letadla A 320 uvolní do ovzduší asi 35 kg oxidů dusíku.
Za co si může příroda sama?
Znečištění způsobuje i sluneční záření, gravitace, rotace Země nebo třeba vulkanická činnost. „Takové klimatické změny nebo vznik a proudění větru mají na rozptylové podmínky daleko větší vliv než člověk,“ říká.
První zmínky o ochraně ovzduší najdete v Hippokratově knize Země, voda, vzduch, půda. První zákon o ochraně ovzduší (zákaz pálení černého uhlí v Londýně) vydal anglický král Eduard I. v roce 1307. V Čechách jsme tehdy ještě nic podobného nepotřebovali.
Příroda se ale i sama brání
K tomu, abychom mohli lépe dýchat, nám pomáhají stromy. Záleží ale na tom, kde jsou umístěny, jestli jsou opadané, nebo ne a podovně. „Pomáhají se snížením prašnosti. Hlavně ve městech. Je tedy důležité, aby jich tam bylo čím dál víc,“ vysvětluje Skácel.
Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
