Balkónové rostliny, to nejsou jen muškáty

9. květen 2014
Poradna pro zahrádkáře

Pelargonie, petunie, begonie... Kterou dát na jakou světovou stranu? A používat substráty?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce právě začíná Zahrádkářská poradna a dnes tu není Ludmila Dušková ani Jan Kopřiva, ale inženýrka Daniela Dušková, tedy dcera.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Maminka stáčí med, má plné ruce práce.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Přesně tak, celé 4 dny, celý prodloužený víkend se věnuje vytáčení medu a musím říct, že z toho není úplně nadšená, protože je to spoustu práce.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme dnes mluvit o balkonových rostlinách, které jsou velmi oblíbené dnes u nás. Možná začneme úplně tím, které ty typy a druhy jsou tak asi nejčastější v našich podmínkách, kterým se také i dobře daří?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Tak samozřejmě takovou stálicí a asi nejoblíbenějším druhem u nás jsou muškáty, a to jak muškáty převislé Pelargonium peltatum, tak i muškáty vzpřímeně rostoucí Pelargonium zonale. To jsou takové klasiky, které si myslím, že nikdy té své obliby neztratí. No, a další takovou velmi oblíbenou myslím balkonovou rostlinou jsou potom petunie nebo surfinie. Obě tyto rostliny bohatě kvetou po celé to vegetační období, tvoří dlouhé závěsy a jsou skutečně velice dekorativní.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta první úvaha by měla směřovat k tomu, kam ten truhlík vůbec postavíme, jestli bude někde na okenním parapetě nebo na terase nebo na nějaké jiném místě, protože i to je důležité, právě jaké rostliny pro to vybereme?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Určitě to je pravda. Já si myslím, že pokud budeme třeba truhlíky zdobit, já nevím nějaký větší dům a budeme chtít, aby to vypadalo hezky jednotně, tak bych určitě použila právě třeba ty pelargonie nebo petunie, které krásně kvetou a na pohled zdálky to bude vypadat velice dobře. Pokud naopak třeba budeme chtít si osázet nějaký menší truhlíček třeba na terase, kde často sedíme a přímo na ten truhlíček koukáme, tak bych třeba zvolila i jiné druhy, které jsou právě hezké v detailu a které přesně takhle můžeme si pěkně pozorovat. Takže třeba i jemnolisté balkonovky s jemným listem, s drobnými kvítky a nebo s nějakými zajímavými kresbami na listech.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravdu jsou důležité světové strany pro úspěch našeho pěstování?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
No, jsou tedy možná některé, některá taková dogmata, jakože muškát by měl vždy přijít na plné sluníčko, na jižní stranu, ale zase znám, znám i pěstitele, kteří třeba ten muškát dají třeba na stranu, kde sluníčko není po celý den a daří se mu velice dobře. Na druhou stranu třeba takové begonie, která je doporučena právě na severní stranu a nebo na stranu, kde třeba celý den to sluníčko nesvítí, tak to bych opravdu nedoporučovala dát na jih, protože ta je na přílišnou, na přílišné vysoké sluneční záření opravdu náročná nebo náchylná a došlo by k jejímu spálení. Takže já si myslím, že nějakým způsobem bychom to ctít měli a měli bychom z toho vycházet, ale ne asi úplně tak striktně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi je i důležité jakou máme možnost rostliny zalévat, jestli jsme tam dennodenně a nebo dojíždíme třeba jednou za 14 dnů. Takže některé rostliny potřebují hodně vody.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Jasně. No, pokud máme třeba ty truhlíky doma a jsme u nich denně, tak tam ta situace si myslím, že je celkem jednoduchá, tam si je můžeme zalít. Jiné to je třeba na chatě, kam třeba dojíždíme jednou za týden. Tak, tam třeba v předjaří, pardon, ještě než třeba nastane plné léto a není ještě tak vysoká teplota, tak tam to zalévání jednou týdně je v pořádku, ale potom v červenci a v srpnu, když už je opravdu hodně teplo, tak to jednou týdně určitě nestačí. Takže tam bych třeba asi se nebála vyšší investice a koupila třeba samozavlažovací truhlíky, který nám tady v tom můžou hodně pomoc.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty jsou ideální, tam nalijeme spoustu vody.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Přesně tak.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď pojďme vybírat i substrát, protože ten je velice důležitý. Já se zeptám i na to, jestli je opravdu nutné vždy na dno truhlíku dávat nějakou hmotu jako je třeba keramzit, z jakého důvodu je to potřeba?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Já bych tam ten keramzit, já bych ho tam dala a to třeba i v případě těch truhlíků samozavlažovacích. Myslím si, že je vždycky lepší, když je nějaká drenážní vrstva, protože se nám opravdu může stát, že přelijeme a ten keramzit nebo jiná drenáž nám potom pomůže tu vodu odvést, která je tam třeba už přebytečná. Takže já bych vrstvu keramzitu asi, asi bych se za ní přimlouvala.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V obchodech právě vidíme už různě namíchaný substrát, dokonce označený speciálně třeba pro surfinie nebo třeba pro muškáty, tak opravdu jsou rozdíly v substrátu pro tyto jednotlivé rostliny, nebo stačí, když si vezmeme třeba nás vlastní dobrý kompost a dáme ho do truhlíků?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
No, já si myslím, že mezi muškátem pro surfinie a muškátem pro petunie, myslím si, že tam opravdu není nějaký zásadní rozdíl. Oba ty substráty jsou určitě velmi kvalitní, je do nich přidáno nějaké pozvolna rozpustné hnojivo, takže ty květiny mají nějakou zásobu živin po celou tu dobu, co v tom truhlíku rostou. Ale zase na druhou stranu, pokud máte kvalitní vlastní substrát, tak si myslím, proč ne.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Délka těch truhlíků je obvykle 40 nebo 60 centimetrů, to znamená dejme tomu pro ten 40centimetrový truhlík by jste doporučila kolik sazenic třeba těch rostlin?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Tam právě záleží jaké ty rostliny budeme sázet. Pokud se rozhodneme třeba pro muškáty a petunie, to jsou rostliny, které rostou opravdu velmi bujně a jsou dosti robustní, tak na ten 40centimetrový truhlíček, který si myslím, že je opravdu asi ten nejmenší, který vůbec koupíme, tak tam klidně stačí třeba 2 až 3 muškáty. Na 60centimetrový truhlík, tam si myslím, že 4 muškáty jsou tak akorát. No, a pokud se rozhodneme pro nějaké ty drobnější druhy, takové ty s tím menším růstem, tak tam jich třeba můžeme dát i 6, 7.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Krásné truhlíky jsou také, pokud jsou pestré, to znamená rostliny jsou různě kombinované, ovšem ne každá rostlina snese tu druhou, protože každá má různé nároky. Jak byste doporučovala míchat jednotlivé balkonové rostliny?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Právě, tam je potřeba vycházet z typu růstu. Vždy je trošičku problém, když třeba vedle muškátu, který jak jsem říkala, roste opravdu bujně, dáme třeba všelichu, to je taková drobounká kytička, která spíš tvoří takové kompaktnější trsíčky, ten muškát by ji prostě umořil. Takže vždycky vybíráme druhy, které rostou tak nějak stejně nebo mají stejný typ růstu. A pak je samozřejmě důležité, aby to i hezky vypadalo, tak bychom měli kombinovat jak druhy, které pěkně kvetou, tak třeba i druhy, které mají zajímavý list, které jsou takovou protiváhou těm květům. No, a samozřejmě bychom neměli zapomínat ani na druhy s převislým růstem, které právě nám třeba pomůžou zakrýt i ten truhlík, který někdy třeba nemusí vypadat úplně hezky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Plektrantus třeba například?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Plektrantus, ten je úplně ideální a ten třeba právě taky roste celkem mohutně a rychle, takže ten plektrantus by se třeba hodil i k takovým těm petuniím nebo muškátům, proč ne. A pokud bychom si třeba chtěli osadit truhlík ne tak bujně rostoucích druhů, tak bych třeba doporučila různé druhy smilků převislých, ty jsou taky moc pěkné, nebo popenec převislý, ten má dokonce i svoji panašovanou formu, to znamená, že ten list je zelenobílý a je to skutečně moc pěkné.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hnojení je velmi důležité, pokud osadíme ten truhlík nově, tak už v tom substrátu je nějaké hnojivo, jak dlouho vydrží než potom musíme dohnojovat a přihnojovat a jak, v jakém množství?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
To hnojivo je většinou v pozvolna rozpustné formě, jsou to takové nějaké pecičky, které se tím, jak zaléváme, tak se ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ty bílé kuličky, které tam jsou?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Pokud to zrovna není perlit, tak to samozřejmě může být hnojivo. A ony tím, jak vlastně zaléváme, tak se postupně rozpustí, rozpouštějí po celou dobu, co tam ty rostliny pěstujeme. Ale i tak je vhodné začít přihnojovat. Já si myslím, že klidně můžeme začít už tak 14 dnů po výsadbě těch rostlin. Chviličku počkáme než nám zakoření nebo než začnou pouštět první své kořínky a za 14 dnů, za 3 neděle bych už začala přihnojovat hnojivem pro balkonové květiny nebo já nevím pro nějaké okrasné květiny.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je váš názor na tyčinkové hnojivo nebo to hnojivo, které je v té tyčince, zapíchneme do substrátu a máme na nějaký čas pokoj. Je lepší nebo je přeci jenom lepší při každém zalévání tam trošku nalít hnojiva a je to jisté?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Jasně, já si myslím, že tyhle ty tyčinky jsou naprosto ideální třeba k pokojovým rostlinám, protože ony se taky rozpouštějí přeci jenom nějakou dobu, ale pro tyhle ty rostliny, které pěstujeme na oknech a chceme po nich opravdu hodně, chceme, aby byly pěkné, aby pořád kvetly, aby kvetly úplně co nejvíc, tak tam si myslím, že je opravdu vhodnější použít při každé zálivce nebo jednou za 14 dnů dávku nějakého rozpustného hnojiva, protože je okamžitě přístupné a ty rostliny z něj mohou okamžitě začít čerpat živiny.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je nutná preventivní ochrana před škůdci třeba u muškátů, pro jistotu je tedy postříkat, když jsou malé?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Já bych asi preventivně nestříkala, ono to nemá velký význam, pokud tam ten škůdce není, tak bychom mohli stříkat zbytečně. On tam může i být a nemusíme si ho i všimnout, pak bychom ho zahubili, ale přece jenom já si myslím, že s tou chemií by se mělo šetřit, víc si myslím, že bychom si měli ty rostlinky prohlížet a měli bychom opravdu třeba i ty lístečky obrátit a podívat se, jestli tam nejsou nějaké pavučinky nebo jestli tam ty mšice nevidíme.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A také nepřelévat a myslet na to, že když do truhlíků prší, tak potom ten truhlík je tedy plný vody a měli bychom ho i třeba vylít, pokud je to možné.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Tak to je úplně ta nejhorší varianta.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, právě, ale co chcete dělat s truhlíkem, když do něj prší a přijde týdenní období dešťů, tak co potom, máme ho třeba přikrýt nějakým způsobem?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Já si myslím, že vždycky nebo pokud to aspoň trošku jde, tak by ty truhlíky, do nich by pršet nemělo, ono to těm rostlinám opravdu neprospívá a třeba taková oblíbená balkonovka, jestli znáte milionbels, tak ta to vyloženě nesnáší, do té dvakrát zaprší.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta i změní barvu potom.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Ta celá zežloutne, s tou je konec.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dáme prostor posluchačům 221552525.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes v poradně radí inženýrka Daniela Dušková. Máme první otázku k tématu balkonové rostliny. Přejeme dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, já bych se prosila zeptat, nedaří se mi pěstovat honzíka. řeknu jakou dělám chybu. Na podzim si je zasadím, dala jsem substrát zahradnický, dala jsem tam i zeminu normální, hlízečky jsem si jako zasadila z květináčů tak po 3, po 4, zakryla tou hlínou. Dala jsem je do místnosti, kde je tak 10 stupňů, je tam tma, tak 10 stupňů. Nechala jsem teda být. Teď zjara jsem je jako vyndala, začala jsem je trošičku zalejvat, začaly trošičku rašit, ale jsou velice bídný. A toto já mám každý rok, jakou dělám chybu, jakou potřebují teplotu? A taky si myslím, jako teď, když nemrzne a tak, že si je dávám jako ven před okno, jestli jim není moc zima, jestli ty květiny jsou jako víc pokojovský? Děkuji. Zapnu si rádio.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Tak, já si myslím, že tam mohla nastat chyba ve volbě toho substrátu. Pokud posluchačka použila nějaký třeba, nějaký běžný, běžnou zeminu ze zahrádky, tak to může být i důvod toho, že jsou ty kytičky jakoby horší. A co se týká těch teplot, teďka je to počasí všelijaké, já si myslím, že je opravdu ještě brzo. Obecně veškeré květiny, které chceme mít na balkonech přes léto, tak bychom měli vyndat až po 15. květnu a nebo sledujeme předpověď a koukáme, když už ty teploty se nepřibližují k nule. Teďko opravdu třeba v noci ty teploty šly až já nevím k 1 stupni, a to ty květinky může opravdu poškodit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, posluchačka z Prahy. Mám dotaz na paní inženýrku ohledně rododendronů, mohu pokračovat?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Povídejte.

osoba
--------------------
Já bych se chtěla zeptat, rododendrony vždycky každý rok šly velice pěkně a letos jsou takový vykousaný jakoby listy a hnědnou a zdá se, že ani moc nepokvetou, co s tím, je tam nějaká závada, nějaká nemoc, houba nebo něco takového?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Houba by to být mohla. Tam si myslím, že je asi nejvhodnější, když přinesete kousek větvičky a nebo alespoň pár listů a necháte si poradit v odborné zahrádkářské prodejně. Vy si té houby třeba nemusíte vůbec všimnout, ale potom při pohledu pod nějakým zvětšovacím sklem a nebo mikroskopem se tam můžou nějaké náznaky houbové choroby a nebo třeba škůdce objevit. Takže to bych udělala v první řadě. No, a potom samozřejmě zima byla mírná, takže rododendrony nepředpokládám, že by poškodily mrazy. Já bych se asi opravdu přimlouvala k nějakému tomu poškození chorobou nebo škůdci, takže bych si to v první řadě ověřila toto.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se s tím dá udělat v této fázi?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
V této fázi už jsou květy nasazeny, takže květy už neovlivníme, ale tím, že použijeme třeba vhodný postřik, tak nám ta rostlina zregeneruje a potom by měla začít opravdu pěkně kvést až ten další rok.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka už od vás posluchačů, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Olomouce. Já bych měla dotaz ohledně hnojení, a to, jestli má paní inženýrka zkušenosti nebo jestli o tom slyšela na muškáty drožďovou zálivku?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zajímavá věc, to jsem také neslyšela, ale to mě také zajímá?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Já se teda musím přiznat, že jsme o tom slyšela a jedna moje kamarádka to dokonce vyzkoušela, ale výsledek s tím nemá v podstatě žádný. Já si myslím, že to není asi úplně to pravé. U těch muškátů bych se opravdu spíš přiklonila k nějakému hnojivu, které má zastoupení všech základních prvků a mikroprvků v optimálním poměru a tím bych hnojila tak jednu za 14 dní. Myslím, že pak budete mít asi lepší výsledek.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den, také vás zdravíme, už jste ve vysílání a můžete se ptát. Haló, ano.

osoba
--------------------
Irena z Poličky. Já bych se chtěla zeptat paní inženýrky, několik let jsem si vysévala lobelku převislou, takovou tmavě modrou a teďka už jsem měla problém sehnat nový semínka, tak jsem si ze starejch vždycky schovala semínka, mám 4, 5 rok jsem si sela ty řeknu vlastní, a ty rostlinky už pak byly takový míň vydatný. Může to být třeba tím semínkem jako, že tam byla někde chyba, že byly jakoby z jedné rostlinky semínka zasetý nebo v čempak může být rozdíl?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Jasně, tak pokud jste si na ten první rok koupila nějaké hybridní osivo, to znamená pokud na tom sáčku bylo označení F1, tak vždycky pokud příští rok si bereme semínka a ty vysejeme, tak vždycky to potomstvo bude o něco horší, ztrácí něco na své kvalitě. Pokud to uděláme opakovaně, 2, 3, 4 rok, tak musíme opravdu počítat s tím, že ty rostlinky budou míň kvalitní a třeba že i ty lobelky míň pokvetou a nebo že třeba nebudou vypadat úplně stejně jako ta rostlina, kterou jsme prvotně koupili. Pokud si sbíráte semínka z nějakých nehybridních květin, je jedno z jakých, tak pak by měly mít stejné vlastnosti jako ty rodiče, ale samozřejmě hraje svou roli i kvalita toho semínka, v jaké fázi ho sklízíme. Pokud je opravdu dobře dozrálé, to znamená že ten semeník je suchý a ty semínka nejsou nebo jsou plně dozrálá, tak pak by měly klíčit dobře, ale pokud je třeba sklízíme, když jsou ještě zelená nebo je to ještě takové šťavnaté ta tobolka nebo ten semeník, tak pak samozřejmě, že se to může výrazně odrazit i na klíčivosti nebo na kvalitě potom těch rostlin.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by bylo dobré teď si koupit v letošním roce novou rostlinu a eventuálně odebírat ta semínka z té nové rostliny?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Přesně tak a nebo já doporučuji koupit nové osivo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, také jste u nás a můžete se ptát.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy. Mám dotaz, mám balkon na západ, vysloveně je tam 40 stupňů v létě. Je možný pěstovat v truhlících, v standardních plastových truhlících a co? Buďto to přeleju a uvaří se to a nebo to uschne, když to zaleju málo a totéž mám problém na hrobech. Dneska jsou hroby celožulové a vlastně květiny řezané tam nevydrží téměř vůbec a truhlíkový teda jaký dát na takto rozpálený mramory? Děkuju a budu poslouchat. Děkuji, příjemný den.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Děkuji. Samozřejmě tohle extrémní stanoviště, stejný problém mohou mít i posluchači, kteří mají třeba okna exponovaná přímo na jižní stranu, tam se mnohdy nedaří ani těm pelargoniím. Já sama mám balkón také na jih a vyzkoušela jsem snad všechno a musím říct, že až v posledních letech jsem objevila krásnou balkonovou rostlinu, která trošičku připomíná sukulent, můžeme se s jejími příbuznými a nebo s podobnými druhy setkat třeba na dovolené ve Středomoří třeba v Chorvatsku. Ta rostlina se jmenuje mesembriantemum, má to takové dužnaté zářivě zelené lístky a potom květy, které trošičku vypadají jako malá slaměnka.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemá to nějaký český název?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Bohužel nemá.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete to ještě jednou říct?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Jmenuje se to latinsky mesembriantemum.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já si to píšu, protože určitě budou se ptát.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
A pak je tady ještě jedna moc hezká rostlina, která snese opravdu úpal a dokonce se říká, že čím míň ji zaléváte, tak tím víc se jí daří, a to je jeden z druhů pryšců a seženeme si podnázvem euforbia daimond frost a nebo ji můžeme někdy vidět i pod názvem euforbia diamantový závoj. A pryšec je to taky taková sukulentní rostlina, ale ono to na ní není moc vidět, ta má naopak takové jemně větvené až nitkovité stonky, z nich potom vyrůstají zelené lístečky a celá ta rostlina je obsypaná takovými hvězdičkovitými bílými květy. Vypadá to nesmírně dekorativně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to k dostání, je to dostupné?

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Je to dostupné, já jsem to koupila v holešovické tržnici předevčírem.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tak pokračování na webu 2.rozhlas.cz, tam bude probíhat chat, vy tam půjdete za našimi posluchači. A děkuji za dnešní návštěvu. Mým hostem byla v zastoupení inženýrka Daniela Dušková. Děkujeme pěkně za vaše rady.

ing. Daniela DUŠKOVÁ, host Zahrádkářské poradny
--------------------
Děkuju taky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.