Brambory nevyžadují hodně práce, výnos a přínos je ale ohromný

2. duben 2012

Páteční poradna Dvojky patřila všem zahrádkářům. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva nám totiž radili, jak na brambory. V příspěvku najdete audiozáznam rubriky a také textový přepis.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další hodinu dnešního vysílání Dvojky Českého rozhlasu otevřel Karel Gott a my pokračujeme Zahrádkářskou poradnou, Jan Kopřiva, Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář a brambory. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy pěstujete brambory?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
My oba pěstujeme brambory a jsme dokonce zastánci toho, že brambory patří na každou zahrádku na malou i na velkou i na kus louky. Já docela obdivuji, že v poslední době vypuklo takové šílenství kolem vajec, ale přitom někoho nenapadne, že brambory ho stojí za rok mnohem víc než ta vajíčka, těch brambor se sní podstatně větší množství samozřejmě, tím pádem by se mnohem víc ušetřilo, možná zasadit si ty brambory. Já mám chalupu v Jizerských horách a pamatuji si ze svého dětství, že u každého domu bylo malé políčko a tam se prostě sázely brambory. Když se podíváte dneska, tak v lepším případě je políčko zarostlé a seče se jako louka, v horším případě se ani neseče, ale ty brambory sází málokdo, řekl bych skoro nikdo. Nechápu, proč to tak je. Brambory nevyžadují tolik práce a ten výnos z toho a ten přínos je ohromný.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud bychom chtěli být soběstační, pokud jde o brambory, tak, jak velké políčko by to mělo být?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak jako běžné rodině, když budu počítat 4, 5 členů rodiny, tak stačí políčko velikosti zhruba 20 krát 10 metrů a budou mít brambory možná i pro další členy rodiny odněkud jinud, takže ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravdu to není práce?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, tak práce, práce je všechno. Práce je i to, když bysme zahradu vybetonovali, tak i to je práce, musíme to zametat ten beton, ale s těmi bramborami vlastně připravíme pole, zasadíme brambory, to je asi ta největší práce a pak už jenom buď přihrneme nebo přioráme brambory, případně stříkneme proti nějakému škůdci nebo plísni a už se jenom těšíme na tu úrodu, a ta sklizeň, to přece není žádná práce, to je radost.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, já pořád myslím na tu mandelinku bramborou, jak se třeba někdy v padesátých letech tuším chodila sbírat povinně se školou, to jsem teda nezažila, nepamatuju si to, ale slyšela jsem to z vyprávění. Teď jde o to ovšem mít správnou o odrůdu, tak to bude pro vás asi, Lído, otázka.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě, protože já brambory taky pěstuju celou řadu let a vůbec si nedovedu představit, že bych mohla žít bez vlastních brambor, protože brambory sklízíme prakticky už od konce června, využívají se po celé prázdniny a potom samozřejmě se umisťují do sklepa a zase je používáme přes celou zimu. Já tedy hospodařím v oblasti Podkrkonoší blízko města Jičína to je a máme tam takovou těžší půdu, ale i to se dá všechno zvládnout a vybírám si, opravdu si vybírám pečlivě odrůdy, když se tedy pouštím do té výsadby a za ta léta, co ty brambory dělám, tak jsem vyzkoušela celou řadu odrůd a vždycky jsem je nejdřív, když jsem si je koupila, tak jsem nejdříve pár brambor uvařila, abych zjistila, jaká bude ta brambora dobrá, jestli mi bude chutnat, no, a potom jsem tedy přistoupila k té výsadbě. No, a teď v posledních letech jsem skončila pouze u odrůdy Belena, protože ta mně nesmírně vyhovuje. Je to odrůda typu B, to znamená, že ta brambora je lojovitější struktury, dá se použít pro prakticky veškeré využití brambor v kuchyni, to znamená já to používám od přílohové brambory až tedy na kaše a knedlíky, no, ale jinak je samozřejmě celá řada dalších odrůd, které bych mohla doporučit, například červená odrůda Rozára je vynikající, potom odrůda Dali, o ní se dokonce říká, že to je odrůda, která se může jíst i se slupkou, tak je tenoučká ta slupička. No, a potom třeba ještě bych mohla odrůdu Anabel, to je královna rohlíčků zase, má zase vynikající chuť. Je to brambora, která je využitelná především na bramborové saláty, to je taková vánoční brambory, by se dalo říct. No, ale to všecko je ještě málo, vždyť v odrůdové knize zapsáno nejméně 140 odrůd a vybrat si může určitě každý. No, a co se týká ještě takových zvláštností, tak teď na trhu jsou i brambory například fialové. Takže, kdo by chtěl si ozvláštnit trošičku, tak může si pár těch brambůrek zasadit a potom třeba má na střídačku kaši fialovou a kaši žlutou, takže i to je taková zajímavost.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bychom měli připravit půdu pro sadbu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je velice důležité, na to musíme myslet již na podzim a na podzim by se mělo organicky vyhnojit ten pozemek, takže buď můžeme použít zelené hnojení, to znamená, že nasejeme nějakou plodinu jako je třeba svazenka nebo lusk obilný směska, nebo lupina, a to na podzim zaořeme, nebo pokud máme to štěstí, že máme v blízkosti zdroj organického hnojiva v podobě hnoje, tak samozřejmě ten hnůj zaořeme na podzim, no, a na jaře je nutné tu půdu důkladně zpracovat. To důkladně zpracovat znamená do hloubky, protože brambory přece jenom vyžadují hlubší půdu, takže minimálně těch 20 centimetrů do hloubky důkladně propracovat, asi nejlepší je na to použít rotavátor, tím se ta půda krásně načechrá, rozmělní, no, a pak už vysazujeme. Tady často vidím ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna brambora do jednoho důlku, jak si to tak představuju laicky.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Jedna brambory do jednoho důlku, to samozřejmě, určitě jich nedáme víc, ale je nutné si uvědomit, že brambora poroste a potřebuje dost místa a často bohužel vidíme, že ty brambory jsou nacpané jedna na druhou, ty řádky se pomalu dotýkají, tak prosím, to není dobře, to sklidíme sice možná hodně brambor, ale bude to spíš hrách, nebudou to brambory. Řádky by měly být od sebe minimálně těch 62 až 70 centimetrů vzdálené, což vypadá, že je hodně, ale není, je to úplně optimální a v řádku by ty brambory měly být tak těch 30 centimetrů od sebe, nedávat je blíž, což je na šlápotu člověka s velkou nohou, třeba já to můžu dělat na tu šlápotu, mám velkou nohu, takže těch 30 centimetrů dodržím. Samozřejmě nějaká drobounká dívenka to musí dávat na dvě šlápoty.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přidáme posluchače také, kteří už čekají možná na druhém konci telefonní linky s otázkami 221552525 nebo 2424 a samozřejmě jejakaje@rozhlas.cz, to je naše internetová adresa, tam také můžete posílat své otázky, ale jenom do půl jedenácté, protože potom bude probíhat na webu dvojka.rozhlas.cz chat a tam budou naši hosté odpovídat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu dnes v Zahrádkářské poradně pěstujeme brambory. Už máme prvního posluchače na telefonu. Dobrý den přejeme ze studia.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je Jarka z východních Čech. Já jsem se chtěla zeptat, máme políčko, kde pěstujeme už několik roků brambory, jak je to se střídáním plodin?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme.
posluchačka
--------------------
Jestli můžeme dál a dál pěstovat brambory.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak to jsem docela rád za tento dotaz. Já právě to, jak jsem říkal, že si z dětství pamatuju, že se brambory pěstovaly u každé chalupy v těch horách, tak je pravdou, že ty brambory se tam opravdu kolik let sázely po sobě, tak prosím nedělejme to, protože tím jednak si tam udržujeme stále škůdce a choroby a jednak ta zem je jednostranně vysilovaná po stránce výživy, takže určitě ne, určitě nepěstovat na stejném místě. Měly by ty brambory na stejné místo přijít tak po těch 3, 4 letech a mezitím tím tam mít buď něco jiného nebo aspoň to zelené hnojení tam nasít, určitě nedávat brambory po sobě, není to dobře.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další otázka. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já mám takovou připomínku teď k tomu pánovi, co volal, my jsme, je mi 70 a celej život, co pamatuju, ještě rodiče žili, se pěstovaly brambory, samozřejmě měli drůbež a takhle, ty brambory se pěstovaly jenom na tom stejným místě, jestli tam tatínek, já nevím, za 8 let dal třeba, já nevím, oves, aby měl pro koně, ale jinak byly vždycky na tom stejným a představte, jsou tam doteďka, jezdíme na chalupu a ty brambory tam sázíme, byly krásný ty brambory, byly dobrý a ještě když jsme byli ve škole, tak byly i rohlíčky a říkám na tom stejným místě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme. Rozumíme vaší otázce a poznámce. Já poprosím paní Duškovou k tomu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych samozřejmě, je lepší pěstovat na stejným místě než vůbec, ale mělo by tomu opravdu předcházet, to sama říkáte, že měl tatínek zřejmě koně, takže důkladné vyhnojení toho pozemku. Já sama znám celou řadu lidí, kteří pěstují třeba už 15 let na jednom místě brambory a mají je pořád pěkné, ale samozřejmě těch mandelinek je tam i víc a možná, že se vyskytuje i plíseň bramborová, a dokonce i celá řada plevelů, ale pozor samozřejmě určitě to jde pěstovat na stejném místě, jsou dvě plodiny, které se mohou pěstovat na stejném místě po dobu několik let, a to je salát a brambory, to jsme možná zapomněli ještě říct, a je to důležité připomenout, ale pozor zase tomu předchází to přihnojování.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych ještě k tomu dodal, ještě na stejném místě se pěstuje také kukuřice, to je taky jako monokultura. Ale u těch brambor, já jsem viděl pozemky, kde se tohle to dělalo a brambory byly pořád pěkné, pěkné a najednou se jim tam objevily drátovci, což jsou larvy kovaříků a znamená to, že ty brambory se prakticky nedají skladovat a já si myslím, že pomalu ani ne konzumovat, protože jsou do něj takové drobounké dírečky navrtané a je to konečná a pak opravdu řadu let se na tom nemůžou ty brambory na tom pozemku brambory pěstovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, Tuláček, Blatná. Prosím vás, je to všechno dobrý tohle to, co říkáte, ale je tam jedna taková nedostatečnost, co byste říkali tomu, všechny ty tři druhy, který jste jmenovali, červený a modrý a bílý, rohlíčky, to je v pohodě, ale co byste říkali tomu, že tyto brambory musíte, to je zajímavý, musíte jíst syrový. Pokud je jíte vařený a tepelně upravený, tak já to nebudu říkat proč, ale oni by mě lékaři asi zlikvidovali, ale tam je prostě hrozná zrada, to je za prvé. A za druhý, topinanbury, prosím vás, zmiňte se o topinanburách, protože to je židovský brambory takzvaný, to je sice pracnější na obírání, ale jednou zasadíte, nepřetržitě sklízíte, jde jenom o to, aby taky měly dobrou půdu a pak vám narostou i velký, čili nevařit brambory, jíst je syrový, jdou velmi dobře upravit syrový, já ten recept dávat nebudu, to by trvalo dlouho, ale princip je v tom, že prostě nemůžete jíst tepelně zpracovaný. Mějte se hezky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak děkujeme ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme. Říká se, že ledviny jsou zatěžovány právě třeba bramborami, tak to je otázka na někoho jiného na výživové poradce a na lékaře, my teď dnes řešíme zahrádkářské záležitosti. Topinanbury, tak jestli se k nim můžete vyjádřit, jak jsou obtížně pěstované.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Topinanbury se pěstují velmi snadno, vypadá to vlastně, topinanbur i kvete, vypadá to taková malá slunečnice, a je to rostlina, která se sklízí pro ty své podzemní části, je to rostlina vytrvalá, to je další výhoda určitě, ale pozor, když si jednou dáte topinanbury do zahrádky, tak si myslím, že už se jich asi nezbavíte, protože oni se strašně rychle rozrůstají a například topinanbury jsou využívané pro diabetiky, to je velmi důležitá třeba informace a navíc ty topinanbury se využívají právě pro nadzemní hmotu a i pro tu podzemní v myslivosti, protože se používají i jako krmivo pro zvěř třeba.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak posluchačka tady chválí odrůdu Laura, kterou pěstuje, tak je s ní spokojená.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ta je vynikající taky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Gorčíková, Teplicko. Já chci jen říct, že nemůžu moc souhlasit s tím pánem, co předtím říkal jíst syrový brambory, vždyť se říká, že obsahují solanin a ty zelený části, že jsou i jedovatý, že právě tím varem se to zkazí jako, vyřadí ten solanin z těch brambor, jo. Nevím proč ten pán jako ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, já vás s dovolením přeruším, jsou na to právě různé názory, ale teď bohužel neřešíme tuto záležitost. Možná se tomu můžeme věnovat v nějakém jiném pořadu, pozveme si nutriční terapeuty a odborníky právě na zdravou výživu, tak to někdy příště. Teď řešíme, jak pěstovat brambory, třeba například, co to je moření sadby, pane Kopřivo?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak přesně tak, v poslední době jsou na trhu různé preparáty. Mně se líbí preparáty na bázi lignohumátů, což jsou vlastně přírodní huminové kyseliny, které se využívají právě při moření brambor. Ty brambory, pokud se do toho roztoku namoří, namočí zhruba na dobu 2, 3 hodin, pak se nechají trochu oschnout, normálně se vysazují a tyto přírodní látky způsobují to, že ty brambory rychleji rostou, jsou zdravější, jsou vitálnější a jsou dokonce chutnější a přitom jsou to všechno přírodní látky, které se používají, takže ty lignohumáty jsou úžasná věc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den. Zdravíme z Dvojky Českého rozhlasu. Můžete se ptát.
posluchač
--------------------
Posluchač Jablonec nad Nisou. Dobrý den. Prosím vás, jak je to s plísní? Dá se na internetu najít okamžik, kdybych měl začít stříkat nebo tak? Já jsem nepřítelem stříkání, ale už jsem rezignoval, rajčata i brambory řekl jsem si, že budu stříkat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, s rajčaty to jinak nejde upřímně řečeno.
posluchač
--------------------
Asi ne ve skleníku. Děkuju.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme také.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, určitě ten první postřik se doporučuje v okamžiku, kdy se začínají dotýkat listy rostlin v řádcích, mezi řádky, takže jakmile, doufám, že to říkám srozumitelně, jakmile ta brambora naroste do takové výšky, že se listy vzájemně dotýkají mezi řádky, tak potom udělejte první preventivní postřik. Pokud se ale pěstují brambory třeba velmi rané, tak tam si myslím, že se postřik nemusí dělat vůbec, protože mají vegetační dobu pouze 75 dní a myslím si, že je to poměrně krátká doba do sklizně, takže většinou ty velmi rané odrůdy tou plísní netrpí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná ještě bych tady zmínil tu věc, pán je z Jablonce, takže to je oblast mně velmi známá, kde já také pěstuju brambory a dovolím si říct, že před takovými 20 lety se tam opravdu nemuselo stříkat proti plísni, zatímco dneska si neumím představit, že by se tam neošetřovalo. Možná je jediná výjimka, odrůda brambor Bionta, to je odrůda, která je opravdu hodně rezistentní vůči plísni bramborové, a ta se dá tedy pěstovat bez ošetření.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak už i vy jste ve vysílání, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchač do Jičína. Já bych prosím vás ještě měl připomínku trošku k tý přípravě brambor, pan Kopřiva říkal na podzim ano, organické hnojení, souhlasím, je dobré k tomu potom přidat draselnou sůl, poněvadž brambory jsou náročné na draslík, to znamená, množství zhruba já nevím 2, 3 metráky na hektar, což znamená 2, 3 kila na ar. A pak bych měl ještě jednu připomínku, osobně vůbec nepropaguji na zahrádky rotavátor. Rotavátor má dvě špatný věci, v první řadě půdu prosušuje a za druhé ničí půdní strukturu. Pokud to jde, dávám přednost buďto ručnímu kopáči anebo kmitavým bránám, je to v každým případě lepší. Děkuji, to je vše.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já plně souhlasím, samozřejmě ta draselná hnojiva, to je jasná věc.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
My jsme se k tomu ještě nedostali akorát.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
My jsme se k tomu ještě nedostali. Co se týká toho rotavátoru, já také nejsem příznivec příliš rotavátoru, přiznám se a řeknu to upřímně, že já tedy zpracovávám kombinátorem na brambory pole, ale znám pole tady Lídy Duškový a dovolím si říct, že tam té půdě, kterou teda ona tam má, tu těžkou půdu takovou s jílovitými kousky, tam, pokud by nepoužila rotavátor, tak do té země se vůbec nedostane.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ale co se týká toho přerušení kapirality, samozřejmě to tam je, všecko v pořádku. Je dobře proto asi ty brambory i uválet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, poslední otázka po telefonu. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Jsem to já ve vysílání?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy.
posluchač
--------------------
Já bych měl dotaz, jestli můžu si ještě dovolit z minulý relace, kdy jste tam měla myslím stejné hosty a šlo o rajčata a paní Dušková, myslím, že říkala, že se mají namáčet, nebo že je dobré je namočit v lignohumátu, což jsem teda udělal, ale nevím koncentraci toho lignohumátu a dokonce jsem volal do toho podniku, kterej to vyrábí, tam mi řekli, že to nemusím moc ředit, tak jsem to teda tak udělal a teď to tahám očima z toho květináčku a mám dojem, že jsem to spálil. Je to možný?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne, dělá se to moření, tím roztokem jednoduchou pomůckou je to, že by měl ten roztok vypadat jako silnější čaj. Takže to je ..., takže tmavší, namočíte tam ty semínka na nějakém sítku, necháte je tam třeba do rána, i to je možný, pak je vyndáte, osušíte a velmi, velmi mělce vysejete. Ta semínka musí být téměř vidět, nesmí to přijít do příliš velké hloubky, protože pak by nevyklíčily.
posluchač
--------------------
Ano, to jsem udělal.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, a dát je někam na místo, kde je světlo, dát je do teploty asi kolem těch 22 stupňů, přikrýt sklem nebo igelitem nebo něčím, nějakou folií, to je z důvodu, aby nedocházelo k vysychání toho substrátu a měly by vám úplně perfektně vyklíčit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme. Ještě telegraficky z mailu otázky - což takhle na podzim posypat bramborové pole dusíkatým vápnem, mělo by likvidovat škůdce, otázka.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to je všechno pěkný, ale nejen posypat, protože pokud se jenom posype dusíkatým vápnem, tak ta účinnost nebude taková, jaká by měla. Dusíkaté vápno se zapravuje do půdy, to je první věc, potom se musí ten pozemek zalít a potom ještě přikrýt igelitovou folií, a to z toho důvodu, aby to tam účinkovalo tak, jak má.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, Pavel se ptá a chválí batáty a ptá se, jestli se dobře dají pěstovat i u nás v našich podmínkách?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Sladké brambory ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Nedají. Jako dají se pěstovat, ale myslím, že jsem to viděl jedině ve sklenících, že to pěstovali, ale ve volné půdě u nás to nejde.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinak posluchačka Lucie má problém s divokými prasaty, které jim zlikvidovaly celé pole. Tak to je to, že by měla každá rodina pěstovat brambory, někdy to je složité.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Aby se ta prasata rozptýlila po těch dalších políčcích a nebudou dělat tak velkou škodu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak někde v nějakém ohraničeném prostoru. Tak to byla dnešní Zahrádkářská poradna s našimi obvyklými hosty, stálými hosty Janem Kopřivou, Ludmilou Duškovou a oni teď přecházejí na chat, na webu dvojka.rozhlas.cz, tam posílejte prosím otázky k tomuto dnešnímu tématu a my se uvidíme za 14 dnů a už mohu slíbit téma výsev melounů, dýní, cuket a lufy. Tak jsem zvědavá a děkuju za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.