Co se spadaným listím? Rozhodně využít!

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahrádkářská poradna a v ní Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Dobrý den přeji.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Podzim na zahradě, naše dnešní téma. A podzim je krásný, přeje nám zahrádkářům, je teplo, nicméně nějaké ty činnosti na té zahradě přece jenom jsou stále aktuální, třeba hrabání listí.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, určitě, já bych asi to hrabání listí přenechala Honzovi, protože listí, je to jeho specialita, a já bych se potom vrhnula na takové ty spíš vychytávky, co se týká ochrany stromů proti okusu zvěří a vůbec.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A proti mrazu třeba možná, co přikrýt a co vydrží?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Proti mrazu, ano, určitě, určitě. Honzo, dej se do listí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jdeme hrabat listí.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Jdeme hrabat, já bych v první řadě řekl, že listí není odpad. Často lidé s tím bojují, nevědí, co s tím. Vidím dokonce na větších zahradách, že si nechají přistavit kontejner, tam nakládají listí a draze si to nechávají odvážet ze zahrady. Tak určitě to nedělejte, už vůbec nemluvím o tom, když někdo listí pálí. Tak, to je proti vyhlášce a ještě to je naprosto, naprosto barbarské, protože listí je úžasný organický materiál, který se hodí pro kompostování. Do dalšího roku z listí získáme úžasný, úžasný, úžasnou zem, to je přímo plsť, to je úžasná, prostě materiál, jsem úplně z toho celý rozjařený.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to ta listovka takzvaná?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to listovka, přesně tak, a ta se hodí úplně na všechno, protože listovku můžeme přidávat ke stromům, ke keříčkům, k jahodám, dává se to na záhony, kde pěstujeme zeleninu, k trvalkám i na letničkové záhony. Čili úplně na všechno a samozřejmě i na přihnojení trávníku. Takže úžasná věc, takže listí kompostovat, shrabávat ho důsledně a dávat na kompost, a ty jednotlivé vrstvy, když prohodíme trochou již rozložilého kompostu, tak tím urychlíme proces tlení. Takže tím si nabudíme to samotné zrání toho kompostu. Často jsou takové otázky, ale které listí se hodí, které nehodí? Je to úplně jednoduché, každé listí je do kompostu vhodné, a to i listí ořešákové, o kterém se často mluví, že do kompostu nepatří, že je toxické a různé takovéto nesmysly. Takže veškeré listí patří do kompostu. Možná takové tužší listí s těmi tvrdými řapíky, jako má ořešák, je dobře sesbírat rotační sekačkou, ona to listí nadrtí a tím pádem se urychlí samotný proces tlení.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vůbec je dobré tou sekačkou si pomoci, pokud to jde, protože už to máme zpracované.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Vřele doporučuju, já k tomu používám zahradní traktůrek, je to nádherné, on to vysloveně vysaje a přesně, rozdrtí to listí. Takže práce minimální a efekt úžasný je z toho. Možná, kdo by chtěl ještě urychlit ten proces zrání, tak je možné použít takzvané biologické urychlovače kompostů, to jsou vlastně bakterie, které se rozpustí ve vodě, a ty hromady toho listí tím proléváme a tím vlastně nabudíme ten proces tlení. Samozřejmě pokud máme listí suché, bude nutné ty hromady prolít vodou, aby to bylo vlhké, aby to bylo mokré, a aby to tlení tam opravdu mohlo nastat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme kromě toho kompostu to listí ještě nastlat třeba někam pod stromy, pod, já nevím, třeba živé ploty a podobně?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, to je správný dotaz. Pokud máme listí pod ovocnými stromy, třeba pod jabloněmi, hrušněmi, třešněmi, nemělo by tam zůstávat, nemělo by se tam nastýlat, protože to je takový druhotný zdroj infekce pro další sezónu, pro houbové choroby. Takže v ovocné zahradě důsledně vyhrabat, kompostovat, ale v okrasné zahradě můžeme to listí shrabat a pod ty keříčky nahrnout, namulčovat, tam to samozřejmě může zůstat, slouží nám to současně jako mulčovací vrstva proti vysychání a proti růstu plevelu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, já mám právě živý lot třeba z cypřišů, jak je tam ta zemina, tak jestli to můžu pod ty stromky dát na tu zeminu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Pokud tam, Stáňo, nemáte mulčovací kůru, určitě dát, nahradí to mulčovací kůru, dát tu vrstvu větší, aby byla jistota, že plevel tím nebude prorůstat.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů dnes v Zahrádkářské poradně. Mluvili jsme o tom, jak zpracovat listí. Ale teď se také musíme postarat o stromy, stromky, keře právě třeba před mrazem nebo před nežádoucími návštěvníky.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě a hlavně to platí o zahrádky, které nejsou oplocené nebo ty ploty nejsou příliš pevné, anebo se můžou během zimy poškodit a potom opravdu to vždycky bývá i malinká skupinka vstupní bránou zajícům, srnkám a prostě zvířatům z lesa, kteří mají hlad, a který, pro které je taková zahrádka opravdu zdrojem nejrůznějších dobrot. Takže nás určitě by mohli navštívit, z toho důvodu je dobré udělat určitá opatření. První řadě asi je dobré, pokud tedy nemáme plot, tak zabezpečit stromky nějakým obalovým materiálem, to znamená postarat se o ty kmínky, aby nebyly vystavené přímo tomu okusu, protože taková zvěř dokáže nadělat obrovské škody obzvláště, když se dostane na místo, kde se ten stromek větví, to znamená těsně v úrovni té korunky, především u zákrsků to je, no tak potom většinou už ty požerky zůstávají tak intenzivní nebo kolikrát jsou tak intenzivní, že jsou už nevratné a musíme ten stromek vykopat, protože on to nedokáže se s tím vyrovnat, a i když potom natíráme nejrůznějšími přípravky nebo se snažíme tu kůru odstranit až do zdravého dřeva a ošetřovat, tak většinou to nepomáhá. Takže z tohoto důvodu tedy buď obaly, anebo jsou dobré nátěry. A ty nátěry se používají tedy jednak takzvanými repelentními přípravky, které opravdu odpuzují, odpuzují tu zvěř a nebo pak jsou repelentní přípravky nejen ve formě nátěru, ale současně i ve formě sprejů, a ty se používají hlavně u malých stromků, ať už jsou to třeba smrčky nebo různé jehličnany, které jsou velmi náchylné právě na ten okus a zvířatům nebo zvěři chutnají, tak tady stačí jenom připravit si nebo zakoupit si ten rozprašovač s tím repelentem, no, a potom už stačí jenom ty vršky nastříkat, ty, které jsou nejchoulostivější. Ten repelent má výhodu, že on na těch jehlicích drží, výborně tam drží a vlastně ho nesmývá ani déšť a zůstane tam po celou tuto, po celou zimu nebo po celé to zimní období až prakticky do jara. Někdy se stane, že tam vydrží i následující rok. Zase záleží na tom jaká je intenzita srážek. No, a potom, co bych ještě doporučila, je velmi dobré natírat kmeny takovým vápenatým nebo vápenným mlékem, se tomu říká, a to je výborné z toho důvodu, že vlastně ty kmeny ošetřujeme nejen proti škůdcům, kteří by se mohli schovávat v té kůře, protože jim takové, vlastně to vápno škodí nebo jim vadí, ale je dobré udělat si ty nátěry i z toho důvodu, že vlastně ta bílá barva vyrovnává rozdíly v teplotách mezi dnem a nocí, především třeba v lednu, v únoru, kdy už začíná intenzivně pražit sluníčko a potom vlastně dochází vlivem střídání teplot ke vzniku těch mrazových trhlin nebo takzvaný mrazových desek, a tomu se dá právě těmito nátěry zabránit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k tomu přikrývání stromů, stromků, keřů před mrazem, které jsou třeba tak nejchoulostivější, na co bychom si měli dát pozor?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě, ano, určitě bychom se měli postarat třeba i o rododendrony, které jsou vystavené na nějakém slunečním místě, slunném místě, tam většinou dochází i k popálení listů. A tady bych doporučila, ať už jsou to tedy ty rododendrony, azalky, růže nebo nějaké choulostivější keříky, tak rozhodně použít a nebát se jehličí, použít chvojí a pořádně a důkladně ty stromky zakrýt nebo alespoň ze stran obalit, protože to jehličí, anebo vůbec to chvojí je taková izolační vrstva, která nepropouští mráz.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já za chviličku dám i prostor našim posluchačům. Připomenu telefonní číslo 221552525. Ještě před tou další písničkou v rámci dnešního rozhovoru, tady mám dvě otázky od posluchačů. "Ráda bych si zasadila na menší zahradu dobrou třešeň typu kaštanka, která se vyhne červivění, to znamená zraje v prvních třešňových týdnech. Potřebuji však, aby nerostla příliš do výšky. Můžete poradit?" Je nějaká taková odrůda?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já teda myslím, že tady to jako jediné řešení je použít sloupovou třešeň, sloupovitou. Dneska už se dělají jabloně, hrušně a také třešně, takže jedině to se vyplatí použít. Jinak třešeň jako taková má tendence růst do výšky a poměrně hodně vysoko a často vidíme takovou velkou chybu, že se ty větve zakrátí třeba v polovině, tím nastane ohromné větvení a potom na tom stromku máme vysloveně košťata a přehoustlou korunu, takže.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Co se týká odrůdy, já bych doporučila odrůdu Kordie. Ta je výborná.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě k té třešni nebo višni, máme tady ještě jednu otázku. Posluchačka koupila zahradu, mají tam vzrostlou třešeň asi deset metrů vysokou, široký kmen, a je to strom zdravý, stáří neznají, ale téměř nerodí. Takže okolí radí porazit, oni váhají, co by bylo řešením? Omladit nebo opravdu tedy se té třešně zbavit?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já jsem pro nekácet a obzvlášť, když je ten strom pěkný a je zdravý, tak rozhodně by to byla škoda, ale určitě se pustit do nějakého zmlazení nebo zkrácení, zakrácení těch větví a vůbec všechny tyhle ty zásahy dělat hlavně těsně před květem a nebo v době, kdy ta třešeň plodí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je číslo pro vás.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme otázku od posluchačů, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka severní Čechy. Můžu se zeptat, prosím vás, od jara má sazenou kustovnici čínskou a keř se poměrně rozrůstá, jak to mám na zimu zabalit nebo ošetřit?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Vzhledem k tomu, že se jedná o rostlinu, která přezimuje v našich podmínkách, tak by se asi nemělo nic stát. Ale říkáte, že jste ze severních Čech, a protože ten keřík bude zřejmě teprve roční, jak sama jste uvedla, tak já bych se asi nebála ho obalit, buď netkanou textilií a nebo opravdu důsledně nahrnout kompostem a určitě, určitě třeba můžete udělat i takovou zábranu z chvojí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdopak je další, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka Štěrbová, střední Čechy. Já mám prosbu, prosím vás, o radu. Já jsem si letos koupila kaki a na příbalovém letáčku bylo napsáno, že snese docela vysoký mrazy. Můžete mi poradit, jak s tím?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak máte dvě možnosti, buď budete tomu věřit, co tam napsali a tím pádem ty vysoké mrazy to snese. Pokud je to nějaký druh, který opravdu snese ty mrazy, tak ho nechte venku. Přesto bych se snažil alespoň třeba zakrýt ho bílou netkanou textilií, případně použít chvojí, nějakým způsobem ho ochránit. No, anebo tomu nevěřit a prostě vyndat ho na zimu a dát ho někam do mrazu prostého prostředí, no. Je to otázka. Pokud to tam píšou, tak bych jim věřil, pokud vám to zmrzne, máte právo to plně reklamovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme za odpověď. Ještě k těm podzimním přípravám na zahradě, je potřeba třeba ještě dozalít tu zahradu bez ohledu na to, jestli prší nebo neprší?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě, určitě to je důležité, protože pokud je sucho, tak rozhodně všechny keře a všechny okrasné dřeviny bychom měli zalít tak, aby netrpěly suchem, protože kolikrát se stává, že máme pocit, že nám stromky zmrzly, ale ony, může se stát, že ony uschnou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Klasickým příkladem jsou třeba rododendrony, kdy vidíme v zimě, že mají takové svěšené listy, přestože nejsou mrazy, a to právě, pokud nejsou mrazy, je důsledek toho, že jim chybí voda. Znamená to tedy, že musíme důkladně zalévat i během zimy, když nemrzne.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, další otázky už můžete posílat na náš web 2.rozhlas.cz, tam probíhá chat s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou, spolupracovníky časopisu Recepty prima nápadů. Na shledanou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.