Letos je zahrada plná škůdců. A teď nastal čas na první postřik

„Nejvíce se vyskytují mšice,“ tvrdí zahradní a zahrádkářská odbornice Ludmila Dušková. Mšice jsou prý úplně na všem. Vytvářejí nejrůznější hálky. „Zrovna včera jsme v poradně řešili případy hálek na jilmech a na buku. Takže jsou dokonce na okrasných rostlinách,“ dodává.

Tady by pomohl pořádný déšť. Právě nedostatek vody mšicím totiž velmi svědčí. „Nicméně si myslím, že zahrádkářům nezbude nic jiného než proti škůdcům zasáhnout,“ přidává radu Jan Kopřiva.

Taky letos najdete obrovské přemnožení píďalky angreštové. Ta dokáže úplně zlikvidovat mladé výhonky angreštů tak, že zůstávají pouze větve nebo žebra základních listů.

Čtěte také

Letos si opravdu příroda smlsla

To ale vůbec není všechno. „Je tady letos celá řada brouků, dokonce i mandelinky nebo řada lalokonosců. To jsou brouci, kteří škodí hlavně na okrasných rostlinách. A asi jim to bylo málo, protože letos jsou i na zeleninové zahradě. Napadají třeba i jahody.“

A roztoči? Ti napadají ořešáky, vinnou révu, ale dokonce i švestky. Třeba na listech švestek najdete velmi nápadné puchýře.

Housenky? Ty taky

Nechybí ani přemnožené housenky motýlů. Je to třeba obaleč jabloňový nebo švestkový. „Je to takový malý motýlek a jeho housenky způsobují červivění jablek a švestek. V našich podmínkách vytvářejí oba škůdci dvě generace, tedy jarní a letní. Takže, pokud se vám na stromech objeví, je nutné stromy opravdu důkladně ošetřit,“ upřesňuje Jan Kopřiva.

Proč je jich tolik? Podle Ludmily Duškové se na jejich přemnožení odráží velmi mírná zima a taky to, že vůbec nemrzlo a brouci dokázali dobře přezimovat.

Jak je tedy vyhubit?

Třeba pro rajčata platí, že by se měly preventivně ošetřit kolem Medarda, druhý pak za měsíc, tedy někdy kolem 10. července.

„Osobně se mi docela osvědčilo soustředit se na jeden typ přípravků. Mám rád ty v rozprašovačích, v mechanické pumpičce. Nemusím nic ředit, je to připravené, jednoduše zmáčknu a už stříká,“ říká Kopřiva.

Přípravky vydrží i dva roky

Mezi další výhody patří stabilizátory, které přípravky obsahují. Díky nim vydrží v pohotovostní poloze klidně i dva roky. Vybírejte ale jen ty širokospektrální (tj. ty, co zabírají na celou řadu savých a žravých škůdců) a samozřejmě ty, které jsou kontaktní i požerové a mají i systémový účinek. Působí tedy zvenčí i zevnitř.

Přepis celé poradny

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je telefonní číslo, které budete určitě potřebovat, protože tady Zahrádkářská poradna, a vy těch otázek máte, milí posluchači, i já je mám a budu jed nes mít na naše hosty Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů, dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A těch dotazů bude hodně, protože budeme mluvit o škůdcích na zahradě a já mám dojem, že těch škůdců je čím dál tím víc, také se s nimi trápím a nevím co s nimi. Tak vy ty rady máte pro nás?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, pokud budeme samozřejmě vědět, tak poradíme, ale těch škůdců je letos zase hodně. Nejvíce se asi vyskytují mšice. Já budu vycházet z té naší poradny, kde opravdu každodenně donášejí pěstitelé celou řadu vzorků všech různých rostlin, které jsou napadené nejrůznějšími škůdci počínaje housenkami, protože třeba jenom se zmíním namátkově letos byla obrovsky rozšířená píďalka angreštová, píďalka rybízová, to je škůdce, který dokáže úplně zlikvidovat mladé výhony angreštů ale tak, že zůstávají pouze větve a nebo jenom žebra těch základních listů. Dále jsou opravdu v obrovském množství letos mšice, dalo by se říct, že jsou úplně na všem. Vytvářejí nejrůznější hálky, jsou to takzvaná hálkotvorné mšice. Včera jsme třeba řešili případy hálek na jilmech nebo jsou i na bukách, takže na okrasných rostlinách. Dále je obrovské množství roztočů, ať už jsou to ořešáky, ať už je to vinná réva, ale i švestky. Na švestkách se objevují na listech švestek takové puchýře, které jsou velmi nápadné, protože se vytvářejí v takových opravdu velkých množstvích, takže se nejedná o jeden, jedno poškození, ale celou soustavu takových vyvýšenin, a ty jsou právě způsobené poškozením těmi roztoči. No, ale to vůbec ještě není všechno, je celá řada brouků, je mandelinka se objevuje a je i celá řada lalokonosců. To jsou brouci, kteří škodí hlavně na okrasných rostlinách, ale bohužel v posledních letech i na zeleninové zahradě, ať už jsou to jahody, tak dokáží zlikvidovat i některou zeleninu, a jsou opravdu v hojných množstvích a já si myslím, že je to taky tím, že ta zima byla velmi mírná a především taky proto, že vlastně vůbec nic nevymrzlo a velmi dobře to přezimovalo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy si, Honzo, taky určitě řeknete, ale právě mně přijde, že není ani vůbec možné, ani v lidských silách není mít zdravou zahradu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, já se teda přiznám, že dneska ráno jsem přišel k autu a auto mám jak lepidlo. A tak jsem na to koukal a ona to je medovice od mšic, protože jsem zaparkoval teda večer pod stromem, pod nějakým smrkem, a to všechno teda přes tu noc mi napadalo na to auto a ta medovice mně teda olepila auto, takže asi pojedu do myčky. Takže i toto, prosím, způsobuje takovéto problémy. Nicméně ještě bych to možná doplnil, že se začíná objevovat v tuto dobu i celá řada housenek, různých motýlů teda. Takže pozor, tito škůdci asi teď nás začnou trápit.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, ano, a pokud mluvíš o housenkách motýlů, tak tady bych hned připomněla obaleče jabloňového, obaleče švestkového, protože to je skutečně takový malý motýlek, takový větší mol, by se dalo říct, a housenky způsobují červivění jablek, posléze červivění švestek. Většinou v těchto teplých podmínkách nebo v našich podmínkách vytvářejí oba škůdce dvě generace, to znamená tuhle tu jarní a potom ještě jednu letní generaci. Takže by se mělo důsledně ošetřovat právě proti obalečům. Je to škoda potom, když přeci jenom nějaké ovoce sklízíme a je to plné červů vlastně a plné toho jejich trusu a znehodnocené. Švestky potom opravdu se nedají použít.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je sucho, jsou docela vysoké teploty, má být až 31 stupňů, tak co to vlastně udělá s těmi škůdci takové počasí, a potom teda má přijít ochlazení a déšť. Tak, co se bude dít na zahradách?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, já si trošku myslím, že ten déšť by to mohl částečně zachránit, protože právě třeba to přemnožení těch mšic je způsobeno i částečně tím, že neprší, tudíž žádní ti škůdci se nesmývají z těch stromů dolu a jsou tam v plné míře. Takže třeba se dočkáme toho, že se nám to trošičku smyje. Nicméně si myslím, že asi v tuto dobu nám nezbude nic jiného než proti těm škůdcům zasáhnout.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a jak?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ta ochrana je velice nutná. Teď úplně slyším ty naše posluchače jak říkají, to zase si musím nakoupit celou baterii přípravků, abych to všechno zvládl zlikvidovat. Mně se docela osvědčilo soustředit se na jeden typ přípravků. Já mám rád i přípravky, které jsou v rozprašovači, v mechanické pumpičce, nemusím nic ředit, je to připravené, jednoduše zmáčknu a už stříká a mám to vždy v záloze. Výhoda těchto přípravků je v tom, že vlastně mají v sobě vlastně stabilizátor, takže my si děláme z koncentrátu přípravek, musíme ho rychle zpracovat, kdežto tyto přípravky, co jsou v rozprašovači, obsahují stabilizátor, takže ten přípravek po dobu 2 let nám v pohodě vydrží a velice dobře pracuje. Měly by to být vždy přípravky, které jsou širokospektrální, to znamená, že zabírají celou řadu savých a žravých škůdců a samozřejmě přípravky, které jsou kontaktní i požerové a mají i systémový účinek, to znamená, že působí jak zvenčí, tak zevnitř, takže ta rostlina je velice dobře chráněna. Přitom ty přípravky dneska mají velice rychlý účinek, takže ten zásah znamená okamžitou tedy bych řekl smrt pro toho škůdce a na druhou stranu u těchto přípravků je relativně krátká ochranná lhůta. Takže pokud dojde k tomu, že již se blíží nějaké sklizně z teda zelenin nebo nějaké ovoce, tak samozřejmě tyto přípravky s ohledem na tu ochrannou lhůtu velice brzo se dají použít.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba rajčata, ta už jsou teď nasázená, tak ta by se měla už teď ošetřit preventivně, nebo zatím ještě je čas, ještě jsou přeci jenom menší?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Pro rajčata platí, že by se mělo udělat jednou preventivně ošetření, které se doporučuje kolem Medarda, to znamená příští týden vlastně, taky tomu i počasí nasvědčuje vlastně, protože se hlásí nějaké přeháňky a ochlazení, tak mohl by se vyvinout takový ten první infekční tlak. Takže tady v tuto dobu udělat první postřik, druhý se doporučuje udělat za měsíc, to znamená někdy kolem 10. července. Moje metoda je trošičku jiná, já bych ji tady i prozradila, já dělám postřik až, když se plíseň objeví, takže skutečně až vlastně v létě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to z jakého důvodů?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já se snažím opravdu dělat ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Oddálit tu dobu než se to tedy vlastně postříká.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak. A navíc někdy je i rok, kdy se ta plíseň neobjeví.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Honza nesouhlasí?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, já souhlasím, já jenom mávám tady z toho důvodu, že za týden se budeme věnovat chorobám, takže nevyplýtvejme si to krásné téma, příští týden budou choroby, dneska zůstaneme u těch škůdců a ještě bych naše posluchače moc poprosil, nebudeme se věnovat oblíbenému škůdci slimákům, protože těm, to prozradím také, se budeme věnovat za tři týdny.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Takže teď můžeme ošetřovat zahradu širokospektrálním postřikem, který je ideální. Měli bychom asi to udělat před deštěm, aby to zůstalo na těch listech.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Správně, tam alespoň 2 až 4 hodiny nemělo by zapršet, aby ten přípravek dobře přilpěl na té rostlině a samozřejmě, aby zaschnul, čili pak se už nesmývá.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Domácí zvířata ještě třeba, jaký je vztah právě k tomu postřiku?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
V okamžiku, kdy ty přípravky zaschnou na té rostlině, tak se nemusíme bát a zvířata s klidem můžeme na zahradu pustit včetně dětí.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Možná ještě jedna připomínka, rozhodně by se postřik neměl dělat, když je abnormální vedro a když je přímý sluneční svit, protože to je velká škoda, protože pak může dojít k popálení rostlin. Rozhodně si ten postřik nechat buď časně ráno a nebo k večeru, ale spíš ráno.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já už jsem říkala telefonní číslo, ale pro pořádek ještě jednou 221552525 a také připomínám, že je chat, takže určitě ho využijte dopoledne@rozhlas.cz Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů vám budou odpovídat nejenom tady u nás ve studiu, ale i potom na chatu.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahrádkářská poradna je dnes otevřená a přijímáme i vaše otázky po telefonu. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Viktorová z Kralup.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

osoba
--------------------
Prosím vás pěkně, mluvíte dneska o škůdcích, ale máme škůdce takového, že nám tam podryjí myši nebo krtkové nebo hryzci celou zahradu, v trávníku, v poli, na poli, všechno to je podrytý myšima.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě i této problematice se časem budeme věnovat, nicméně tady velice stručně, existují dnes buď repelentní přípravky, které se dávají do těch děr, do těch nor, a toho škůdce vypudí o kus dál. A nebo jsou dnes likvidační gely, pasty, které se dávají na krtky, na hraboše do děr a je to návnadová věc, zlikviduje to.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další otázka. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka ze severní Moravy, mám dotaz. Můžete se vyskytnout to, co je na broskvích, ta kadeřavost, i na jabloních?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne.

osoba
--------------------
Ale já jsem tam objevila tytéž listy jako je ta kadeřavost.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak to je zřejmě způsobeno sáním mšic, ale rozhodně kadeřavost jako taková rozpolní neboli Taphrina deformans, to je houba, která napadá broskve, nenapadá v žádném případě jabloně. Je to úplně z jiných příčin.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili tam je mšice aktuální.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, ano, tam je to určitě aktuální.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, měli bychom ještě přidat mravence k těm škůdcům, protože ti také dovedou tu zahradu docela zvláštním způsobem zlikvidovat. Za chviličku další otázka od posluchačů.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, je to letos docela problém, protože i mravenci jsou, bych řekla přemnožení a vytvářejí si mraveniště tam, kde to vůbec nepotřebujeme, třeba v jahodách, pod bramborami, dokonce si dělají i takové díry do země, jsem koukala, a tam ve velkých množstvích mizí a zase se vynořují. Takže i mravenci jsou velikým problémem a navíc jim strašně vyhovuje tohle to suchu. Takže mravenci tedy jsou. Ale tady bych zase viděla řešení, existuje celá řada návnadových přípravků, většinou jsou ideální ty, které jsou na potravinové bázi, většinou na bázi cukru a prakticky se dají použít jak v suché, tak i v tekuté formě a likvidují se jimi celá hnízda, což je ideální, protože mravenci si zanášejí právě ty návnady do mravenišť, krmí s tím své potomstvo a prakticky dochází k velmi rychlé likvidaci celého hnízda. Navíc ti mravenci jakoby se nafouknou a prasknou, takže i to docela taková zajímavá forma likvidace.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, zní to hrozně, chápu, že dovedou obtěžovat, je to na druhé straně vlastně složité, že tímto způsobem vlastně ničíme přírodu, ale nedá se možná nic dělat.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Možná je redukujeme, řekněme tomu správnými pravými jmény, protože mravenci, si bohužel zatahují mšice do korun stromů, protože jsou živí z jejich medovice, takže i to je potřeba určitě redukovat, nejen mravence, ale i mšice.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, kdopak je další u nás v Poradně. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Karel ze Šumperka. Prosím vás, slyšel jsem, ale už nevím od koho, že je vhodný postřik lanolínem na list, ale už nevím, kdo mi to říkal, marně přemýšlím, jestli s tím máte nějakou zkušenost a jak ho ředit nebo jestli přímo tak, jak se to dává?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak jako teda teď jsem se úplně vyděsil, protože lanolín, to mazivo si neumím představit jak se bude rozdělávat ve vodě a jak se bude stříkat. To opravdu tedy nevím, protože to bychom si omastili . Možná je tam myšleno to, že se využije tedy ten olej, který zadusí toho škůdce, ale já bych to teda nedoporučoval, rozhodně si to alespoň odzkoušet někde na nějaké jedné malé rostlince a podle toho postupovat, nešel bych do toho.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, kdopak se ptá v Poradně zahrádkářské, dobrý den. Haló! Máme vás tam ve vysílání? Tak zatím ne, tak zřejmě asi vypadl telefonát. Ještě dřevovlna, to je materiál, který by nám mohl pomoc třeba, když chcem, aby jahody byly v pořádku, tak jestli je třeba i taková ochrana před škůdci možná?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych řekla, že letos máme štěstí nejen my, ale i jahody, protože je skutečně pěkné počasí a zatím nedošlo k tomu, že by se vyskytla v hojné míře plíseň šedá, ale co není může být, protože jsou oblasti, kde jahody teprve začínají zrát, a jestliže se zkazí počasí a začne pršet, tak ta plíseň šedá se velmi rychle šíří. A dá se tomu zabránit a rozhodně bych nedoporučovala už teď v době, kdy jahody zrají, jakékoliv postřiky, ale zasáhnout spíš nějakým mechanickým jednoduchým způsobem, a tady právě je dobrá ta dřevovolna. To je vlastně materiál přímo přírodní, který se dá využít jako podklad pod ty keře jahodníkové, navíc se nám jahody nešpiní, ta vlna je přírodní materiál, a protože má ostré hrany, tak ona zabraňuje i přístupu slimáků, což je výborné.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže můžeme ji použít i pro jiné účely třeba pro některé rostliny, které chceme chránit?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, určitě, chránit, aby nesnědli. V tuto dobu můžeme právě tu dřevovlnu dávat k malým okurkám nebo můžeme dávat k dýním, to všechno je výborné, protože se s tím chrání ty rostliny proti požerkům. No, a co je ještě důležité, tu dřevolvnu můžeme potom nádherně kompostovat, anebo se dá zarýt, je to přírodní materiál.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A já bych jenom k tomu jednou větou. Já jsem si ji koupil v takovém balíků, dneska se to prodává v zahrádkářských prodejnách, říkal jsem si, ten balík je strašně malý, ale ono to tam je pod tlakem slisované a teď jsem to doma pořád vytahoval, vytahoval, bylo to jako nekonečné, úžasná věc, malý balíček a ošetříme celou zahradu tím.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den, už jste v Poradně, haló!

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka ze Štětí. Já jsem se chtěla zeptat, poslední roky se mi objevuje mšice na kořenech petržele, toto tam ožíraj a pak ještě ten kořen je zkažený. Tak jestli se s dá něco dělat?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, nejen petržel, ano, ale současně takovýmto problémem trpí letos strašný množstvím kopr. To jste mi velmi dobře připomněla, protože zase chodí spousta lidí, že nemůže dopěstovat kopr, protože se objevují kořenové mšice a hned právě, jakmile odkryjí trošku země, už to tam vidí a navíc škodí tedy i v nadzemních částech. Takže problém letos skutečně vypěstovat zdravý kopr. Ale tady bych volila přípravky s velmi krátkou ochrannou lhůtou a můžete provést i zálivku a tím byste se měla vlastně těch mšic zbavit vlastně i na kořenech, to znamená pod zemí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě přidáme další posluchače, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste u nás.

osoba
--------------------
Tady paní Marie z Chomutova a měla bych dotaz, počkejte, já si ještě ztiším to rádio.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano ztlumte si rádio, to je důležité, abyste neměla špatný poslech.

osoba
--------------------
Já bydlím v 5. patře jako až pod střechou, je to starý panelák, se mi tady objevil tak skoro 10 centimetr sršeň velikej. Ten, když letí, tak to má normálně zvuk jak normální helikoptéra. Já už, když ho slyším, tak už zavírám okna. A já jsem se slyšela, že prý sem byly dovezený z Číny a že prej jsou útočný, tak co byste mi na to mohli říct?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já jsem nic takového neslyšela.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Nevím, jestli jsou dovezené z Číny, ale rozhodně to chce zlikvidovat. Najít tu báň, kde ti sršni žijí.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, já bych řekla, že to je chudák nějaká královna, která si hledá místo, kde by mohla zakotvit.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, pokud se sršeň přemnoží teda, nevím, nevím, no.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Sršně už jsou vlastně funkční, aktivní a už mají ty svoje příbytky vytvořené. Takže to bude nějaký chudák opozdilec, jedinec, tak si ho nevšímejte a on určitě zmizí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to škůdci zahrady?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, ne.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Nejsou, škůdce je považován za užitečného živočicha, protože se živí převážně hmyzem.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, těch dobrých rad není nikdy dost, pokud jde o škůdce. Zdá se, že asi bez toho to zahradničení vůbec nejde, že musíme být stále připraveni vlastně bojovat s nimi nějakým způsobem, aspoň humánním, trošku v rámci možností. Pro dnešek děkuji za informace a posluchači vědí, že se vámi mohou zkontaktovat na chatu a děkuji za dnešní návštěvu. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.