Letos jsou přemnožené mšice, které napadají smrky! Je tak čas na rychlý zásah

22. květen 2015

Pokud máte na zahradě smrk, hlavně stříbrný, tak jste si možná už všimli, že má úplně rezavé konce, tedy přírůstky. Smrky jsou letos totiž plné mšic. A poznáte to tak, že si vezmete bílý papír, a na něj vyklepete škůdce. A jsou to mšice zelené.

Co s tím? Hlavně na nic nečekejte a začněte včas ošetřovat. A samozřejmě, že ne jen proti mšicím, ale proti všem škůdcům.

„Teď je totiž pravý čas na včasné ošetření. Hlavně proti houbovým chorobám, plísním a taky škůdcům,“ říká Ludmila Dušková, zahradnická odbornice.

Jaké přípravky vybrat?

Na trhu dnes najdeme přípravky, které mají nulovou ochrannou lhůtu. „Jsou totiž vyrobeny z potravinářských surovin.“ doplňuje Jan Kopřiva. Jejich základní složkou je potravinářský olej. Likvidovat dokážou celou škálu škůdců. Další přípravek, který je vyrobený na podobném základě, likviduje padlí, černě a pomáhá proti celé řadě chorob.

Čtěte také

Samozřejmě, že neošetřujete pouze jednou, ale opakovaně. A nezapomeňte, že postřik patří i na spodní stranu listů. Celá řada jich totiž žije právě tam. Svou olejvou složkou postřik malého nepřítele obalí. A tak i zadusí.

A co můžete na zahradě všechno najít?

„Letos je jich zase hodně,“ říká Ludmila Dušková. Třeba malé rostlinky vína mají už teď roztoče. A zase na spodní straně listů, které mají puchýře a nepravidelné tvary a deformace. Dále je přemnožená i mšice rybízová. „Ta se taky velmi dobře pozná. Na nejmladších listech dochází ke vzniku červených puchýřů.“ A to vůbec není všechno.

Přepis celé poradny

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě začíná Zahrádkářská poradna. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů, přeji dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdravá zahrada, to je základ, jinak to prostě nejde, jinak nemžeme nic pěstovat, nic sklízet, pokud si v tom počátku nedáme pozor na škůdce a na ty ostatní houby a podobně, které nám to všechno mohou kazit.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to pravda, protože sotva jsme začali s pěstováním, tak už opravdu ti škůdci jsou všude možně a je jich opravdu zase letos dost. Setkáváme se s tím v naší poradně, protože nám lidi neustále přinášejí vzorky, ať už se to týká vína, kde dochází k výskytu, značnému výskytu roztočů na spodní straně listu. Velmi snadno se to pozná, protože listy získávají takové puchýře, jsou deformované a je to velmi nápadné. Dále opět v letošním roce mšice rybízová, ta se taky velmi dobře pozná už hned na těch nejmladších listech dochází ke vzniku takových červených vlastně jakoby puchýřů, zase opět listy deformovaný, ztrácí svůj původní tvar, a když se podíváme na spodní stranu nebo když si vezmeme čistý bílý papír, to je úplně ideální zkouška, můžu doporučit všem, kdo si nejsou jistí nebo kdo špatně vidí, vzít si čistý bílý papír, utrhnout si několik listů z napadené rostliny a pořádně s ní zatřást nad tím papírem, zaklepat a na ten papír se nám ty mšice vyklepou a tam je velmi dobře potom vidíme s poznáme. No, a to už je právě i první signál k tomu, že můžeme začít s ošetřováním. No, ale to vůbec není všechno, nejen, že jenom mšice, ale na pokojových rostlinách je letos zase obrovská spousta molic, to jsou to bílé mušky, jsou smutice, to jsou tmavé mušky, které vylétávají z květináčů. A zase bohužel je veliké přemnožení brouků lalokonosců, to jsou ti známí brouci, kteří škodí na okrasných rostlinách, především rododendronech, azalách, bobkovišních, ale pouštějí se i do rostlin, které pěstujeme v nádobách, květináčích, ať už jsou to begonie, ať už jsou to další dekorativní rostliny, třebas i bramboříky. Lalokonosci jsou brouci, kteří škodí svým žírem, především po odvodu listů a škodí hlavně v noci, takže je nevidíme až zkázu potom rozpoznáme především během dne. Ale co je daleko horší, jejich rohlíčkovité larvy škodí na kořenech, které ožírají, takže zase musíme přistoupit k důkladné likvidaci, nejlépe pomocí parazitických hlístic. Ale to pořád ještě není všecko, už taky je invaze slimáků. Takže, Stáňo, vidíš, že toho je všude opravdu hodně, dokonce ve sklenících už jsou i svilušky, třásněnky. Takže klasika úplná. Doufám, že se zatím nic dalšího nepřemnoží, i když už začali pěstitelé chodit, že se objevuje mandelinka, to je v souvislosti s teplým počasím většinou. No, a potom samozřejmě i některé houbové choroby, ale ty zatím ještě tak rozšířené nejsou, protože doba není pokročilá, přesto je zase už kadeřavost na broskvích a sem tam se objevuje padlí na angreštech.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom teď mám osobní poznatek, mám na zahradě smrček, má tak, já nevím 80 centimetrů, a teď jsem si všimla, že má úplně rezavé vlastně ty koncovky, že sice nasadil jakoby nově, nové ty, ne listy.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Přírůstky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přírůstky, tak správně, ale že to zatím rezne, tak to je také vlastně nějaký problém, dá se s tím vůbec něco udělat

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to problém, já jsem letos měla tady ten problém nejméně v poradně čtyřikrát. Stáňo, vem si ten bílý papír, ustřihni si kousek a zaklepej a uvidíš kolik zelených mšic vyklepeš. Opravdu smrky jsou letos, především stříbrné smrčky jsou opravdu intenzivně napadeny mšicí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a co s tím?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já si zrovna teď si myslím, že už dost toho lkaní, co všechno nás trápí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože to je katastrofa, co slyším.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, katastrofa, ale my víme co s tím. Tak, jak si tady správně řekla, důležitá je prevence. Nečekat na to, až se nám ti škůdci přemnoží a až ty rostliny nám zdecimují, musíme začít včas ošetřovat. To včasné ošetření si myslím, že je právě v tuto dobu, ať už je to proti houbovým chorobám, proti plísním, tak samozřejmě především teď proti těm škůdcům. Je celá řada přípravků, které můžeme použít, v tuto dobu asi se nemusíme bát toho, že přípravky mají ochrannou lhůtu třeba 14 dní, protože u většiny věcí je ještě daleko do sklizně. Já se ale osobně přiznám, že já na to, co konzumuju, tak nerad dávám tu klasickou chemii, a proto si myslím, že by bylo dobře tady sáhnout, protože na trhu jsou dnes přípravky, které mají nulovou ochrannou lhůtu, z toho důvodu, že jsou to přípravky vyrobené z potravinářských surovin. Tam základní složkou je potravinářský olej a jsou to právě přípravky, které dokáží zlikvidovat celou tu škálu škůdců, co tady Lída teď zmiňovala. A druhý přípravek na podobné bázi likviduje především padlí, černě a celou zase další škálu chorob. Ty přípravky mají tu výhodu, že se dělají asi v jednoprocentním roztoku, takže velice jednoduše se odměří, ve vodě se rozmíchají, aplikují se postřikem. Samozřejmě ten postřik je vždy nutné opakovat po pěti až deseti dnech vždy opakovat. A tady bych zdůraznil, že u těch škůdců je nutné ošetřovat nejenom tu vrchní stranu, ale i spodní stranu listu, protože celá řada škůdců je právě, jako ty mšice třeba, svilušky, jsou na spodní straně. Tyto přípravky mají tu výhodu že se jim nemusí přidávat žádné smáčedlo, protože ony samy od sebe vytvářejí díky té olejové složce krásný celistvý filmy. Ony toho škůdce, dá se říct, prakticky obalí a zadusí. Takže ten škůdce zahyne již za několik hodin. Je samozřejmě nutné důkladně tu rostlinu ošetřit, nenechat nějaké volná místa, kde by se nezasáhlo, to by bylo špatně, a máme vystaráno. Pokud samozřejmě potom budeme zeleninu samozřejmě konzumovat, tak pak jenom opláchneme pod tekoucí vodou, není to nic toxického, nic jedovatého, mně se to moc líbí, myslím si, že je to výborná věc.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Honzo, bylo to absolutně vyčerpávající, ale možná ještě dodá jednu větu. Tyhle ty přípravky na bázi potravinových olejů zabírají na všechna vývojová stádia škůdců, to znamená vajíčka, larvy i dospělce. Jsou kontaktní, takže musíme vlastně toho škůdce přímo zasáhnout.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, to je dobrá zpráva, že vlastně ta chemie tady trošku odložena, ale nicméně jsou třeba i jiné přípravky, které už jsou namíchané, že je nemusíme třeba nějakým způsobem smíchávat s vodou?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dnes je možné samozřejmě koupit si přípravky namíchané, i když mně se to úplně moc nelíbí z několika důvodů. Jednak samozřejmě ta cenová relace tam je trošičku vyšší, protože platíme za náplň i vody teda toho roztoku. Potom táhneme litrovou láhev poměrně těžkou, zatímco když si koupíme koncentrát, tak si ho vždy naředíme a neseme v kabelce, třeba dámy můžou mít přípravek, z kterého udělají desítky litrů potom postřiku. Takže si myslím, tyto přípravky jsou vhodné, pokud samozřejmě někdo má jednu, dvě rostlinky třeba někde na balkoně, tak určitě nebude se zbytečně rozdělávat s postřikem, ale pokud už máme zahrádku, nějaký skleník, tak si myslím, se vždycky vyplatí ty koncentráty.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejobtížnější je to opravdu postříkat všechno, celou tu rostlinu ze shora i zespoda tak, jak jste tady říkali, že s tím je asi největší práce.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To je velice důležitá věc.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nenechat opravdu místečko volné?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, nenechat nic volné a hlavně používat postřikovače, to znamená prostě nástroje nebo přístroje, které vytvářejí jemnou mlhu, to je důležité.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Hlavně je možná ještě důležité říct, že co se týká přípravků už hotových, naředěných, jak si tady, Stáňo, říkala, tak to se jedná o chemické věci většinou, ale my jsme tady mluvili o biologických přípravcích, a ty v žádném rozprašovači nejsou. Takže tam je důležité se ten roztok doma připravit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jemná mlha, to znamená, to je také důležitá poznámka.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, to je také důležité, že máme postřikovač, často vidíme, že někdo si myslí, že si rozdělá postřik do konve a polije tu rostlinu, že to z ní teče dolů, řekne, dodal jsem toho hodně, to je právě to špatné. Vždy je nutné mít postřikovač a myslím si, že dnes už na trhu jsou postřikovače od litrových až po zádové dvanácti, patnáctilitrové postřikovače. Takže každý si může vybrat. A když si člověk kupí dobrý postřikovač, tak si dovolím říct, že to je záležitost na celý život.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ale musíme si dát pozor, jestli nebude pršet, samozřejmě potom, když postříkáme rostliny, takže vybrat i tu správnou dobu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebo třeba, jestli by i třeba hodně svítilo sluníčko, jestli by to mohlo mít třeba negativní vliv nebo pozitivní vliv?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, to je velice důležitá poznámka, nikdy neděláme postřik, když je extrémní vedro, když je sluneční úpal, to rozhodně ne, protože by mohlo dojít k popálení listů, ale vždycky si vybereme podmračené počasí, kdy ale samozřejmě nepředpokládá se, že za půl hodiny začne pršet, a ideální je vždycky v ranních hodinách.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je chat po našem rozhovoru, tedy od půl jedenácté, to připomínám posluchačům raději už teď. Takže nezapomeňte, že můžete i na tuto adresu psát své otázky dopoledne@rozhlas.cz nebo 221552525.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů dnes radí jak mít zdravou zahradu. Máme také otázky, které vy posíláte do našeho vysílání prostřednictvím telefonní linky 221552525 a už mám první. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Běloušková, Středočeský kraj. Já jsem se chtěla zeptat, já mám na jabloni takové, na listech takové jako světlé puchýřky, myslím, že jste o tom o nějakých puchýřkách mluvili, nevím, co to může být?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ano co s tím?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To se velmi špatně bude asi odhadovat, protože my veškerou diagnostiku děláme na základě přinesených vzorků, ono to jinak nejde. Ale na těch jabloních ...

osoba
--------------------
Kam ji můžu přinést?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, to vám napíšeme na ten chat. Na těch jabloních, tam může být skutečně cokoliv, akorát si myslím, že zatím ještě snad není možné, že by to byla začínající strupovitost.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych hlavně, opravdu bych si nedovolil říct, co na to použít, protože to může být jak choroba, tak škůdce, a může to být nějaký roztoč, může to být klidně i mšice třeba, a tam potom ty přípravky jsou různé, takže opravdu takto, radši to nebudeme říkat, protože bychom se nemuseli trefit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám jenom připomenu, že 2.rozhlas.cz, tam je ten chat, tam můžete tu svou otázku také poslat, tam se potom už podrobněji domluvíte. A přivítám dalšího posluchače, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Novotná z Chebu. Já jsem se chtěla zeptat na tu kadeřavost broskví, já jsem letos stříkala asi pětkrát a broskvička mi kvetla a stejně ty květy se nerozevřely úplně naplno, a teď je kudrnatá, tak jestli je možné s tím něco teď ještě dělat?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, ošetření proti kadeřavosti broskví se dělá vlastně od podzimu až do začátku rašení a tam rozhodujícím faktorem jsou zimní teploty, které by přes den měly vstoupit alespoň na takových sedm stupňů zhruba dva, tři dny za sebou. Vzhledem k tomu, že letošní zima byla opravdu teplá, kdy tyhle ty situace nastávaly neustále, takže i těch pět ošetření, jak vidno nestačilo, bylo to málo. V tuto dobu nemá význam ošetřovat postřikem, ale pokud je to menší strom, klidně všechny ty kadeřavé listy otrhat, zlikvidovat. Nevadí to, i kdyby ten strom zůstal skoro holý, protože tím zabráníte tomu dalšímu šíření.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další otázka po telefonu, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den. Prosím vás pěkně, já bych se potřebovala zeptat, tady posluchačka z jižní Moravy. Letos první rokem nám něco podrývá záhonky, není to pravděpodobně krtek, poněvadž to nedělá kopečky, ale všechnu zeleninu nám to vyrývá, většinou pod ním je velikej důlek, když to zatlačím, tak jestli se to dá něčím likvidovat, nebo co to vůbec může být za škůdce? Můžete mi odpovědět?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, já jenom pevně věřím, že to nebude krtonožka, i když podle toho, jak to tady popisujete, tak by to asi mohla být. A to je jeden z nejhorších škůdců právě pro pěstované rostliny, protože ona dokáže zdecimovat a zlikvidovat úplně všechno, co se pěstuje, protože se pohybuje pod rostlinami, tam si dělá chodby, které jsou vodorovné a vlastně podrývá rostliny, které pěstujeme, navíc je užírá. Chtělo by to opravdu spíš prozkoumat, jestli to je nebo není, ale bohužel doposud na tu krtonožku žádný účinný přípravek není.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vyrýt ze země veškeré rostliny, které tam jsou a odstěhovat ten záhon někam?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona si najde cestu?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Jediné, co u krtonožek se dělají takové pastě.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Pastě.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Do kterých ona padne, jo, dá se to najít třeba na internetu, z trubek se to vyrábí, to je jediný takový mechanický způsob likvidace. Jinak opravdu přípravky nejsou. Byl dříve granulovaný přípravek do půdy, který se zapravoval, a ten částečně ty krtonožky likvidoval. Teď granulované přípravky do půdy nejsou, takže opravdu není vůbec nic na ně.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Měli jsme kdysi opravdu pěstitele, který byl tak zoufalý, protože se mu podařilo lapit třeba šedesát těch krtonožek najednou a likvidoval je jarovou vodou. Takže to, proléval záhony, ale pak se tam zřejmě nedalo nic pěstovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tady jsou otázky ještě, které se týkají právě postřiku stromů proti mšicím, jehličnatý strom 35 let, letos začal reznout, opadává jehličí, to jsme tady o tom vlastně mluvili.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
"Nechci ho nechat porazit, postříkat ho roztokem je nemožné, protože je moc vysoký, co s tím teda máme nechat udělat?" Paní Vladimíra se ptá.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tady jiná možnost než postřik prostě není, no. Nebo zkrátka a dobře počkat, nechat ten strom být, jestli se sám zregeneruje, protože ta mšice prodělává počáteční vývoj na tom smrku a posléze tedy zmizí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je schopna ho udolat, i když je tak veliký ten strom?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je, je.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, je.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych tady poradil jednu věc, asi těžko si někdo pozve plošinu, protože to opravdu by se muselo stříkat z plošiny.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To by se hodně prodražilo.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Alespoň dnes jsou k dispozici k postřikovačům takzvané teleskopické tyče, ty se dají natáhnout až na délku 4 metrů, takže ze země nebo z nějakých štaflí, ze žebříku se dostaneme poměrně už dost vysoko, takže takovým způsobem se to dá ošetřit. To je jediný možný způsob.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale takový strom taky mám, tak jenom ta představa, že bych ho musela postříkat ze všech stran, ze shora i zespoda, tak si myslím, že to teda nadlidský úkon.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to strašná práce, je.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdopak je další v našem vysílání, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Hlaváčová. Já mám takový dotaz. Máme velkoplodé jahody ve skleníku, už je sbíráme jako červené, ale dneska jsme našli na, jednu jahodu plnou takových drobounkých tenkých jak nitě červů, co nám to tam žere? I některé rostliny už jakoby zavadají a ale říkám jsme našli v té jahodě přímo takové dlouhé, tenké jak nitě, asi tak centimetr dlouhé.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To jsou mnohonožky, já už jsem se s tím taky setkala. Já jsem to sama osobně nikdy na záhonu jahod neměla, ale viděla jsem to, jednou jsme přijeli na návštěvu a taky, to je před lety, když jsem se ještě absolutně ani pořádně nezabývala ochranou rostlin, jsem to viděla a byla jsem z toho úplně zděšená, protože jak to tady popisujete, přesně tak to vypadalo. Z jedné jahody zalézalo asi dvacet takových niťoidních útvarů, posléze jsem zjistila, že jsou to tedy mnohonožky. Ale ono ošetřovat, když jsou ty jahody už zralé, tak je to velice problematické, protože byste je nemohli sklízet.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tady možná by přišel v úvahu právě přípravek, o kterém jsme mluvili, na bázi potravinářských surovin, který nemá ochrannou lhůtu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, 2.rozhlas.cz, to je právě chat, to připomínám, protože těch otázek kolem škůdců je hodně, máme tady teď i v mailu, já se pokusím je teď spolu s vámi ještě v rychlosti odpovědět, ale to už bude během písničky. Tak, děkuju za dnešní návštěvu, Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů byli v dnešní Zahrádkářské poradně.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio