Máte rádi papriky? Vypěstujte si své vlastní

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
dopoledne@rozhlas.cz, tak to je naše adresa, na kterou můžete posílat své otázky do Zahrádkářské poradny, ale připomínám, že jen do půl jedenácté, protože potom mí hosté odcházejí na web 2.rozhlas.cz, kde bude probíhat chat, tak to říkám hned v úvodu našeho vysílání, v úvodu dnešní Zahrádkářské poradny, kde jsou jak už jste zvyklí Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Dobrý den přeji.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Papriky, o těch si budeme dnes povídat. Proč tak brzy?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, já se přiznám, že je to moje oblíbené téma, protože papriky patří opravdu mezi zeleniny, které se u nás hodně pěstují, jsou žádané. Je to zelenina, která je nesmírně zdravá, chutná, neměla by v jídelníčku chybět a navíc, když si takové papriky vypěstujeme sami, tak přesně víme jak jsme je pěstovali, jakou odrůdu jsme si vybrali a hlavně si taky můžeme redukovat množství chemických postřiků nebo vůbec ošetření, které během vegetace provedeme. No, a když už jsme u těch odrůd, tak jenom bych chtěla připomenout, že těch je takové množství, dosahují téměř 200, takže opravdu orientovat se v takovém obřím sortimentu je kolikrát velké umění, obzvláště pro začátečníka, a že takových začátečníků přibývá hlavně z řad mladší generace, což mě velice těší, protože je to rozhodně příjemné, když zjistíte, že zájem o takovéhle ušlechtilé činnosti jako je vypěstovat si něco, když roste, a tak bychom možná tady dneska měli poradit jak vlastně se v takovém obřím sortimentu orientovat. Protože ne každý má skleník, ne každý má foliovník, ale jsou třeba i odrůdy, které jsou vhodné přímo na volný záhon, zase záleží na tom, jestli chceme papriku pálivou, jestli chceme sladkou, jestli chceme papriku přímo konzumovat nebo jestli ji budeme nakládat, to všechno je velmi důležité. Taky je důležitá i barva, protože ne každý má rád žlutou papriku, ale přednost se dává třeba těm červeným nebo oranžovým odrůdám. Takže hned tedy teď na místě bych řekla, kdo má děti, tak rozhodně by se měl rozhodovat pro papriky, které jsou sladké, které rychle rostou a které mají velký obsah vitaminů a tady bych doporučila určitě odrůdu Hamík. Je to odrůda, která dorůstá do poměrně malých velikostí, ale zase tou svojí chutí a svojí kvalitou je naprosto jedinečná. Kdo by chtěl něco většího, to znamená, že by chtěl obří plody, které mají velmi silnou dužninu, tak tady bych se určitě nerozhodovala dlouho a vybírala bych mezi třeba odrůdou Beata nebo Jiřka, teď z těch novinek, které tady máme, třeba vynikající odrůda Gurmánek, to je paprika, která se dá využít v kuchyni třeba i na plnění, na grilování, to jsou všechno možnosti, které ty papriky nabízejí. A pokud by se někdo rozhodoval třeba pro papriky, které jsou ostré, které pálí, tak tady Ohnivec, Pálivec, teď je celá řada Habanero, to jsou papriky, které mají opravdu pálivou ostrou chuť, ale to je opravdu pro takové ty krajní už možnosti nebo pro ty, kteří to vydrží. Ale kdo by chtěl papriku, která je velmi decentní, která je silná, která nádherně roste, která krásně vypadá, která navíc má velmi kvalitní dužninu, která lehce pálí, to znamená, že se dá využít v kuchyni pro nejrůznější zpracování, ať už je to plnění, ať už je to lečo nebi dokonce i za syrova k nějakému chlebu s máslem, tak rozhodně bych v tomto případě doporučila papriku Simona.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byla úplná báseň na papriky, úplná óda na papriky. Co přidá Honza?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já jsem říkala, že mám ty papriky velmi ráda. Takže z toho důvodu asi jsem se tak rozohnila.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já se přiznám, že paprika patří v takové té TOP 1 v tom co pěstují, takže přestože mám chalupu v Jizerských horách, mám foliovník a v tom foliovníku pěstuju pouze a jedině odrůdu Simona. Je to slovenská paprika, není to hybridní paprika, jinak na Slovensku se jmenuje Antea, což možná je také důležité, aby se vědělo, že tady má český název Simona. Pochází ta odrůda z Pribet, tam jsou šlechtitelé Šipošovi, kteří ji vyšlechtili, a já tu odrůdu pěstuju možná už 20 let. Nedám na ni dopustit. Má mohutný vzrůst, pěstuje se pouze na jeden výhon, to je důležité při tom mohutném vzrůstu. dosáhne běžně výšky až 2 metrů, má veliké nádherně vybarvené a pravidelné plody, které mohou mít mírně pálivou žilnatinu. To bych poradil těm takovým, co řeknou: "Je páliví, to nic," já pálivé papriky také nemám rád, nicméně u této odrůdy mně to nevadí, a když to chci mít úplně sladké, jednoduchým způsobem z toho plodu tu žilnatinu vyříznu a mám úžasnou silnostěnnou chutnou papriku, protože ne každá paprika má tu úžasnou paprikovou chuť.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, papriky jsou úžasné, nádherné, nejlepší si je vypěstovat tedy od samého počátku, to znamená ze semínek, a my si povíme jak, jaký substrát použijeme, to všechno v našem vysílání.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů hned odpovědí na první otázku, která přišla na naši internetovou adresu dopoledne@rozhlas.cz. Ptá se Hanka: "Mohu pěstovat papriku na balkoně, který je na západ, a pokud ano, který druh? Nějakou sladší a je lepší ze semínek a nebo si koupit už vypěstovanou?" Jí se to minule nezadařilo, přitom dřív při balkoně jihozápadě to šlo.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak já bych na to odpověděla velmi jednoduše. Určitě lepší vypěstovat si takovou papriku ze semínek, protože máme jistotu, že jsme si vybrali tu správnou odrůdu, protože ne kolikrát na tržišti bychom i takovou odrůdu sehnali. Tam je určitý sortiment, ale rozhodně ne tak velký, jaký je v nabídce. Takže tady bych doporučila papriku, která se jmenuje Balkonovka, a je to paprika, která je určena přímo pro pěstování na balkonech. Takže rozhodně se do toho pustit, ať už v nějakém pytli, truhlíku, ve větší nádobě, jde to úplně výborně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, teď pojďme k tomu důležitému, a to je to, že semínka potřebujeme dát do nějakého substrátu, a to je také asi potřeba dobře vybrat a do nějakého květináče v uvozovkách?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak já mám v oblibě postup, který spočívá v tom, že se semena vysévají do agroperlitu, Honza má radši substrát, oni si ho hned po mně potom asi zdůvodní. Takže co se týká toho agroperlitu, takže určitě teď je ta správná doba, protože jak už tady bylo řečeno, tak semena paprik velmi dlouho klíčí. V tom agroperlitu bych řekla, že se to určitě dá i nějakým způsobem urychlit, takže nemusíme čekat takovou dobu, je to jednoduché. Potřebujeme malý květináček a potřebujeme podmisku. Květináček se naplní tím agroperlitem, nahoru se dají na ten argoperlit, který se dopředu provlhčí tak, aby do té podmisky vytekla voda, navrch se dají semínka, pěkně se rozprostřou, aby nebyly těsně u sebe, no, a na ta semínka potom dáme, vystřihneme kolečko papíru, savého papíru, které je tak velké, jak ten ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik tam dáme těch semínek na ten jeden květináč?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, záleží jak je velký ten květináč.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový nějaký ten malý průměr?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak tam se určitě vejde 20, 30 semen podle toho, kolik potřebujeme těch paprik mít. No, na to dáme ten papír a potom už zaléváme přes ten papír, ten musí být neustále vlhký a v té podmisce by měla být voda, celý ten výsev se přikryje nějakým mikrotenovým sáčkem nebo sklem a takhle čekáme až do okamžiku než začnou ta semínka klíčit. Potom už není důležitý ani mikroten ani žádné sklo ani žádný papír, protože teď už necháme ta semínka pěkně vyrůst a jakmile se objeví děložní listy a začíná se objevovat první pravý list, potom už jenom z toho agroperlitu pěkně jednu sazeničku vedle druhé vyndáme a přesadíme si do květináčků a tam už dopěstováváme do velikosti, kdy se bude vysazovat někam do místa, kde potřebujeme.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A Honza má raději substrát, řekni proč?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A řeknu to pro, protože já jsem si perlitu užil, když jsem pracoval ve výzkumném ústavu, tam jsme dělali pokusy všechno do perlitu, nadýchal jsem se toho prachu z perlitu, tak já už perlit nechci ani vidět a já používám výsevní substrát. Mně se to osvědčilo. Teď v posledních letech to je úžasná věc, je to supresivní výsevní substrát, to jsou substráty, které jsou obohacené o užitečné houby, takže tam nehrozí to nebezpečné padání klíčních rostlin, což je pravda, v tom perlitu to tak nehrozí jako v tom substrátu, a proto používám ten supresivní, tam to taky nehrozí. Postup je prakticky stejný jak říkala Lída teďko, jenom v tom rozdílu, že já si použiju takový ten domácí skleníček, do toho si rozložím substrát, a ty semínka na něj nakladu. Zase přikryji to třeba novinovým papírem nebo filtračním papírem, přesto to rosím, udržuji to vlhké až to vzejde, odkryju a ve fázi tak prvního pravého lístku, pak samozřejmě musíme ty rostlinky rozpikýrovat do nějaké sadbovače. A do toho sadbovače zase použiju ten supresivní substrát a mám vystaráno. Pokud by někdo nechtěl používat ten supresivní substrát, použil by klasický výsevní substrát, tak potom samozřejmě je nutné tu půdu desinfikovat právě proti tomu padání klíčních rostlin a na to existuje speciální přípravek.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud chceme provádět výsev paprik, tak kde bychom to měli mít vlastně uskladněné, jestli to můžeme mít třeba na okenním parapetu nebo někde, kde je třeba daleko chladnější teplota?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, to je velmi důležitá otázka, protože tady se i kolikrát chybuje. Paprika potřebuje pro vyklíčení poměrně vysokou teplotu, vůbec neuděláme chybu, když bude někde v místnosti nebo na místě, kde bude nad 25 stupňů, ale pozor nikdy nesmí ten výsev vyschnout, to je vždycky úměrné té vysoké teplotě, ale rozhodně ta teplota to klíčení a vlhkost podpoří, takže se dočkáme těch rostlinek poměrně brzy. Ale zase nedávat někam na okenní parapet, kde táhne, protože tam většinou dochází k tomu, že z jedné stany je zima, z druhé strany nad topení teplo a ten výsev je nestejnoměrný.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Musíme chodit, kontrolovat, dívat se, jestli je dostatek vlhký ten substrát, jestli tam právě nejsou takové výkyvy té teploty.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jenom se těšit na to, že už objevíme první výhonky.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano. Ještě jedna důležitá podmínka. Potom, když sazeničky nebo ty rostlinky začínají klíčit, tak už by měly mít maximum světla, co jim vůbec můžeme dopřát, aby nedocházelo k vytahování těch rostlinek příliš do výšky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je číslo pro vás, milí posluchači, pokud máte otázky k dnešnímu tématu, tak určitě vytáčejte.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Dopoledne s Dvojkou a také teď Zahrádkářskou poradnu. Přichází otázka od vás posluchačů, dobrý den.

osoba
--------------------
Hezký dobrý den, u telefonu posluchač z Moravy. Mám prosbu na pana inženýra Kopřivu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, můžete.

osoba
--------------------
Můžu mluvit, dobře, děkuji. Pěstuji jabloně a projevuje se mi na těch plodech se mi projevuje zpočátku, já to píšu taková černější nebo tmavší hnědá tečka a pak se to promění v takovou jak když je namrzlý led a nebo to jablíčko je takové, má takový flek jako namrzlý. Ten se pak projevuje dál zhnědnutím až se objeví úplně černá taková skvrna a černohnědá skvrna a je to hniloba. Jak z toho ven? A mám to na řadu jabloní, kde vedle těch jabloní jsem míval záhon pro brambory.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já bych vám strašně rád poradil, ale přiznám se, že tak, jak jste to popsal pouze slovně, protože když to člověk nevidí, strašně špatně se to určuje, tak tam bych váhal mezi moniliovou hnilobou nebo strupovitostí, ale opravdu nejsem si jistý. Takže bych doporučil ten plod prostě vzít a zajít s tím někde do nějaké specializované prodejny, kde určitě vám poradí nebo na zahrádkářský svaz, ale opravdu takto se to nedá určit, když to jenom slyším ten popis, nevidím to, nemůžu. Rád bych vám odpověděl, ale opravdu to nejde.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, kdopak je další v Poradně, dobrý den. Haló!

osoba
--------------------
No, dobrý den, já bych měla dotaz na pana Kopřivu, a chtěla bych se zeptat, jestli je to možné teda, máme na zahradě strašně od souseda se nám natáhly plané ostružiny a nevíme jak bychom se toho zbavili, že to vykopáváme, už jsem to dělala i obyčejným můžu říct i Roundupem, no, a ten prostě nepomohl vůbec a nechci nějakej absolutně jako drastickej prostředek dávat, tak bych potřebovala poradit, jestli je to možný? Plané ostružiny se tam roztáhly, a souseda nedonutím, aby to odstranil taky, tak já nevím.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já teda vám v tomto vám můžu poradit velice dobře, protože sám jsem takovou chybu udělal, že jsem si nasázel ostružiny a pak jsem je několik let likvidoval, protože byly všude desítky metrů se roztahovaly. Doporučuju udělat čerstvý řez, seříznout až u země a potřít to štětečkem neředěným to zdůrazňuju, neředěným totálním herbicidem, neředit ho, namočit štětec a tu čerstvou řeznou ránu tím potřít a dá se to takovým způsobem zlikvidovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to taková piplavá práce, ale výsledek se dostaví.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to strašná práce, bude to dlouho trvat, ale nakonec se výsledek dostaví.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka do Poradny, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady kutil, já bych měl prosbu každej rok jabloně nasazují ty letorosty a je toho hrozně moc, co s tím hnojit nebo nehnojit, nebo co s tím, je to na trávě, je to na zahradě, nic se tam nepěstuje a hroznejch letorostů.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Jestli myslíte vlky tedy, to znamená takové ty ...

osoba
--------------------
No, ano, ano, vlky.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak rozhodně nedělejte řez příliš časný, udělejte spíš pozdější řez a potom ještě doplňkový letní řez a tím se určitě množství těch vlků omezí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, další otázku přidáme do naší Poradny od vás, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Milan. Já bych měl prosbu, jestli by paní mohla zopakovat ten druh papriky na balkon, tak to rychle řekla, že jsme to nestačili zachytit.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Aha, jmenuje se Balkonovka.

osoba
--------------------
Ještě jednou?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Balkonovka. Je to jednoduché.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Podle balkonu, Balkonovka.

osoba
--------------------
Děkujeme, na shledanou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a já ještě přidám otázku z mailu, ta se týká našeho minulého tématu, dravého roztoče. Posluchačka se ptá: "Můžeme tohoto dravého roztoče umístit na stromy i přesto, že máme zavápněné kmeny dolomitským vápnem?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, to vůbec tomu nevadí, klidně to dejte, protože dává se to na větve, ne na kmeny, takže klidně můžete použít, vůbec to tomu nevadí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to už je tečka za dnešní Poradnou, nicméně vy budete pokračovat dál na našem rozhlasovém webu 2.rozhlas.cz, tam bude probíhat chat a posluchači tam mohou od této chvíle, možná už posílají své otázky. Tak děkuju za dnešní návštěvu, hezký den přeji, na slyšenou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.