Není nic dokonalejšího, než vlastní brambory. Zkusíte to taky?

27. březen 2015

Poznáte rozdíl mezi bramborou z vlastní zahrádky a z obchodu? Podle zahrádkářské odbornice Ludmily Duškové určitě. Je totiž jejich velkou zastánkyní a doporučuje je pěstovat všude, kde to aspoň trochu jde.

„Já prostě bojuju za brambory úplně všude. Na každé zahradě. A ten, kdo zahradu nemá, ať to zkusí třeba i v nějakém pytli nebo v nádobě. Bez vlastních brambor už nedokážu existovat,“ říká Dušková.

A nechutnají už ani brambory, které vypěstoval někdo jiný. „Jen u svých brambor totiž vím, jakou odrůdu jsem použila, jaká hnojiva, jestli jsem stříkala proti plísni. Ale většinou chemií nepoužívám,“ dodává.

Není nic nádhernějšího

„Není nic nádhernějšího, když odhrnete nať a zjistíte, že už brambory vyrostly. Vy si je můžete uvařit a sníst. Takže, pokud jste to ještě nezkusili, běžte do toho,“ doporučuje.

Čtěte také

Brambory v trávě

Víte o tom, že brambory můžete pěstovat i jen v posekané trávě? „Není to ale žádná novinka. Pokud nemáte kvalitní zemi, tak můžete dát posekanou trávu přímo do řádků, to před výsadbou. Můžete ji se zeminou taky promíchat,“ dodává Dušková.

Další zahrádkářský poradce Jan Kopřiva k tomu dodává: „Sekat a udržovat samotný trávník je mnohem náročnější a pracnější, než zasadit brambory.“

Přesvědčili jsme vás? A jak na to?

Brambory by se měly sázet do země teplé, kdy je venku 7 až 10 stupňů. „Je dokázáno, že nejlepší brambory jsou z ouhoru, neboli drnu, takže stačí vzít rýč a zrýt kus louky. Ten drn pak rozsekat a můžete sázet,“ říká Jan Kopřiva.

Musíte jen myslet na to, že brambory jsou velmi náročné na obsah draslíku v půdě. Z toho důvodu by se před výsadbou mělo doplnit hnojivo s obsahem draslíku. Pokud nemáte pozemek vyhnojený, což byste měli udělat už na podzim, tak nezapomeňte doplnit například granulované hnojivo.

Brambory v hrnci

Ludmila Dušková doporučuje kravský hnůj, koňský hnůj nebo smíšený. „Brambora je opravdu náročná na dostatek živin. Pak už si uděláte řádek a do něj pěkně rozmístíte hlízy. Buď předklíčené, nebo bez klíčků.“

Vzdálenost při sadbě

Ta by měla být asi na jednu stopu, tedy zhruba 30 cm. Vzdálenost mezi řádky by měla být alespoň 70 cm. „Strojová na polích je asi 62,5 cm,“ dodává Dušková. Brambory musí mít dostatek prostoru a vzduchu. „Pak se snižuje i nebezpečí plísně. Navíc, když je pak sklízíte, jsou lehce přístupné. Vytvořit si můžete i větší hrůbky, což je podmínkou pro to, aby brambory neustále odnožovaly a vytvářely se větší hlízy.“

A jakou odrůdu vybrat?

Ludmila Dušková na výběru odrůdy hodně pracovala. Prý si vždy zasadila odrůdy různé a ochutnávala.

„Nakonec jsem se ustálila na odrůdě Belana, protože to je takový univerzální typ. Je to B, to znamená, že je to přílohová brambora, ale dělám z toho veleúspěšně i kaše, knedlíky, placky.“ Je tady ale celá řada další odrůd, ať už je to raná Carera, to pro ty, kteří se nemůžou dočkat a za 70 dní už můžou sklízet.

Jan Kopřiva zase doporučuje odrůdu Rosara. „Je to červenoslupkatá odrůda s úžasně žlutou masou a má jednu zvláštnost, přesto, že je raná, tak se dá velice dobře skladovat a nám vydrží až do nových brambor.“

Odrůda Dali je polorohlíčkovitý typ a dá se jíst i se slupkou, odrůda Princess, Marabel, Annabelle a další. „Každý si vybere,“ dodává Dušková.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.

autor: ČRo Dvojka
Spustit audio