Před zimou je třeba půdu očistit od škůdců. Zkuste dusíkaté vápno
Zahrádkáři právě teď bojují s dlouhou řadou půdních škůdců. Patří mezi ně drátovci, larvy, lalakonosci, chrousti, osenice a tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Co s nimi?
„Je jich opravdu velmi hodně a podle mě dokonce přibývají,“ říká zahrádkářská odbornice Ludmila Dušková. Drátovci a kovaříci poškozují brambory a další zeleninu. Na bramborách najdete dírky jako po pletací jehlici. Ponravy, osenice a larvy chroustů si pochutnávají téměř na všem, co na zahradě zasadíte.
Proti larvám můžete, podle dalšího specialisty Jana Kopřivy, zkusit rotavátory. „Pokud půdu takto ošetříte, tak tam najednou nejsou, takže to evidentně funguje.“
Půdě chybí vápno
Letos se navíc díky suchu objevil velký nedostatek vápníku, což jste nejvíc poznali na paprikách nebo rajčatech, na kterých se objevily suché skvrny přesně proti stopce. Nastal proto čas na váš zásah v podobě desinfekce půdy. Když budete čekat, tak vám do toho vstoupí období vhodné na odstraňování rostlin ze skleníků a fóliovníků.
Vápno nejen že desinfikuje, ale současně likviduje zárodky škůdců, některé patogenní houby a taky likviduje semena plevelů. Dalším bonusem je pak dodávání dusíku, tedy hnojení.
Pokud už se se škůdci, kteří třeba napadli brambory, na zahradě setkáte, tak nikdy nenasaďte stejnou plodinu další rok. A to nejméně dalších pět let. Stejně tak není vhodné použít napadané brambory třeba na sadbu. Tak si je totiž jen budete dál vesele rozmnožovat.
„Doporučuji desinfekci půdy dusíkatým vápnem. Je to metoda snadná a i docela levná,“ dodává Dušková. Dřív se často používal Dursban, ale ten se přestal vyrábět (můžeme ho tak tady i zmínit).
Jak na to?
Podle Ludmily Duškové je to jednoduché, na 10 m2 se doporučuje půl kila dusíkatého vápna. Jedním kilovým sáčkem se dá dobře obsáhnout menší skleník nebo fóliovník. Vápno rozhodíte na plochu a hráběmi je pak zapravíte do země. A musíte samozřejmě půdu zalít!
Vlhkost způsobí uvolnění účinné látky, která proniká až do hloubky 15 centimetrů. Pak se půda musí přikrýt fólií, kterou tam necháte zhruba další tři týdny. „Tímto postupem dokážete půdu skvěle a naprosto desinfikovat!“
Rizika zavápnění
Podle Jana Kopřivy má tento postup svá rizika. První je důkladně zem prolít vodou, a to tak, že třeba po týdnu odkryjete fólii a zem opět skropíte. Když je totiž vápno v suché půdě, k žádné reakci nedochází.
Pokud tuto proceduru nestihnete na podzim, je možné ji udělat i na jaře. Ale je tam „ochranná lhůta“ tří až čtyř týdnů před sadbou. „Pokud není zem dostatečně vlhká a zasadíte rostliny, tak vám je vápno spálí,“ dodává.
Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
