Přepis: Tradice barborek a vánočních stromečků - 26. listopadu

moderátor
--------------------
A před námi je Zahrádkářská poradna s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou. Vítejte, dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Krásný den.
moderátor
--------------------
Tak 26. listopadu, to už by na zahradě mělo být všechno hotovo, ne?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě, určitě. Ale přesto, blíží se Vánoce a neměli bychom zapomínat na obstarání si barborek, je sice ještě čas, ale přece jenom bychom na ně měli myslet.
moderátor
--------------------
My o tom budeme mluvit trošku s předstihem, ale nám se to hodí do tématu, protože dnes už připomínáme začátek Adventu, který připadá letos na tuto neděli, která je před námi. Čili barborky, asi víme, co to je, ale ona je to docela velká symbolika předvánoční a vánoční.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, je to tradice, která opravdu spadá do dávných dob. Nejčastěji se využívají větývky třešní, ale můžeme použít jako barborku i višně, můžeme použít větývky jabloní, švestek, broskví ...
moderátor
--------------------
Na co si vzpomeneme skoro.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, téměř všechno se dá využít.
moderátor
--------------------
A proč ty třešně?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, ty třešně totiž jsou určitým symbolem, nebo především kvetoucí větvička třešně je symbolem nebo symbolizovala neposkvrněnost Panny Marie a také na obrazech starých mistrů se často Ježíšek vyskytuje s třešinkami v ruce, proto asi ta třešeň. Ale není to jenom právě tahle ta asi věc. Velmi důležitá, třeba kvetoucí větvička byla pro mladou dívku, která se chtěla vdávat.
moderátor
--------------------
Musela to být právě ta třešeň?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Právě byla to ta třešeň, ale musel jí tu větvičku přinést právě na svátek svaté Barbory její mládenec a musel si přivstat, protože ta větvička se musela utrhnout brzy ráno při první rozbřesku slunečních paprsků. Větvička se také stříhala ze stromu, který byl starší než 10 let a vždycky se muselo dbát na to, aby to bylo z jižní strany.
moderátor
--------------------
Takže to muselo být 4. prosince, pak se čekalo do toho 24., jak to dopadne.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A pak se čekalo, protože ta dívka si dala větvičky do vázy a čekala. Jestliže rozkvetla na Štědrý den, znamenalo to, že se do roka vdá. Pokud ale větvička rozkvetla třeba o den nebo dva dřív, vždycky to znamenalo, že se svatba o jeden nebo až dva měsíce urychlí.
moderátor
--------------------
Tak možná se k té symbolice ještě vrátíme. Ale teď k těm praktičtějším stránkám barborek. Jak správně tedy o ně pečovat, aby nám, anebo vůbec, jak s nimi nakládat, aby nám rozkvetly nejlépe na Štědrý den?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych to vzal po té technické stránce. Já si myslím, že v dnešní době, kdy máme ty teplé, přímo přetopené byty, tak při odběru 4. prosince se často stává, že ty třešňové větvičky vykvétají dřív, protože samozřejmě ta teplota v bytech je dneska vyšší. Dokonce je dokázáno, že každý stupeň navíc, než je 21 °C, což dříve byla běžná taková ta pokojová teplota, dneska je to podstatně víc, tak každý stupeň navíc urychluje to vykvétání větvičky o jeden den. Takže pozor na to. Samozřejmě musíme větvičky dávat do tepla, ale zase ne do přetopené místnosti, nebo určitě ne úplně blízko k topení, abych dosáhli toho, že opravdu vykvete na ten Štědrý den. Jinak ty větvičky po odběru je vhodné namočit třeba do vany, do vlažné vody, tam je chvíli nechat celé ponořené nasáknout. A pak je ještě dobře ten koneček, kde jsme tedy ustřihli tu větvičku, tak třeba rozklepat kladívkem. Tím docílíme toho, že ta větvička lépe nasává vodu a líp se jí samozřejmě v té váze s vodou bude dařit.
moderátor
--------------------
Hraje roli i to, jakého druhu je ta třešeň?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě, protože rané třešně všeobecně vykvétají dřív, než ty pozdní odrůdy. Takže i při tom odběru musíme se soustředit na to, kterou ten druh budeme brát. A potom ještě je také docela důležitá věc, sledovat při tom odběru samotném, abychom brali opravdu květní pupeny a ne listové, takže je nutné koukat na to, aby to bylo to vyzrálé dřevo.
moderátor
--------------------
Napadá vás ještě nějaká symbolika, která souvisí právě s barborkami?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No určitě, nejsou to jenom třešně, ale třeba, když potřebujeme zjistit, jaká bude finanční situace v příštím roce, tak je ideální obstarat si větvičku zlatice, lidově se říká keři zlatý déšť. Určitě ho každý zná. Ale tady zase to má svoje úskalí, musí se jít ve svátek svatého Mikuláše na takovou větev, musí se jít o půlnoci, takže bych doporučovala s baterkou, protože jinak bychom si mohli přinést větve, které nebudou mít květní pupeny. A právě ty květy jsou velmi důležité, protože když taková větvička rozkvete, znamená to, že budeme mít dostatek peněz v příštím roce. Pokud tam budou pouze listy, tak to znamená, že to nebude nic zvláštního s těmi financemi. A pokud třeba větvička zaschne, tak bych řekla, že to bude opravdu špatné.
moderátor
--------------------
V tomto případě možná raději nevědět. Ale nevíte, jestli nějaká rostlina poví, zda vydrží euro?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to nevím, to určitě nevím. Ale můžu vám povědět další symbolickou rostlinu, která předznamenává nebo určuje, jak na tom budeme se zdravím, a to je větvička břízy. Prachobyčejná bříza, stačí utrhnout si pár větviček, zase stejným způsobem, dát do vody, no a čekáme. A jestliže se objeví krásné zelené listy, tak na tom budeme příští rok se zdravím velmi dobře.
moderátor
--------------------
Kéž by. Možná pár slov o stromečcích, protože už skoro je čas zase o tom přemýšlet. Ne, kde ho vzít, ale jaký vybrat.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak kde ho vzít? To možná můžeme poradit, rozhodně ho tedy koupit, neřezat ho v lese, takže to jako tím můžeme začít. Jinak v tuto dobu vlastně již se stromky těží, již se ty stromky řežou, takže si musíme uvědomit, že vlastně na Štědrý den ten stromeček je prakticky měsíc starý. Všeobecně je dobře, aby ten stromeček nepřišel okamžitě do tepla. Pokud venku je teplota kolem nuly nebo pod nulou, měl by se uchovávat přibližně ve stejné teplotě po celou dobu. Jo úplně strašná věc je, když vidím, že si lidé koupí stromeček, pak ho mají 14 dní na balkóně, kam praží sluníčko, takže to už vlastně pro ten stromek je šok, a na druhé straně, když na tom balkóně, kde mrzne, když sluníčko nesvítí, najednou ho přeneseme o 30 stupňů, změníme mu teplotu, takže to všecko je pro něj šok a tím samozřejmě dřív začne opadávat. Všeobecně se dříve používal smrk, smrk ztepilý se používal. Ovšem dneska už jsou v módě další druhy, ať je to již smrk pichlavý, který je podstatně lepší, ty jehličky, když uschne, tolik nepouští. Ideální do teplých bytů je samozřejmě borovice nebo jedličky, které samozřejmě neopadávají, neopadávají tak často. V dnešní době jsem viděl, že se prodávají nádherné stojany, do kterých se dá napouštět voda, což bych každému doporučil, protože ten stojan má objem na tu vodu několik litrů. Protože ten stromek opravdu za den vysaje několik litrů, takže takový stojan je úplně ideální, tu vodu tam samozřejmě neustále doplňujeme a měla by to být voda opět, která má pokojovou teplotu, ne nějaká voda ledová nebo naopak voda teplá. Tím vším samozřejmě můžeme oddálit to opadávání. A pokud je to technicky možné, vím, že pokud je stromek nazdobený, je to asi horší, je dobře i ten stromek třeba rosit, vzít si nějaký postřikovač a rosit ho, protože největší právě ten odpad té vody je těma jehlicema. Takže pokud má vlhké jehlice, nebude tak časně opadávat.
moderátor
--------------------
Radí společně Jan Kopřiva a Ludmila Dušková. Další otázky už můžete mít vy hned po písničce, když zavoláte na čísla 221552598 anebo 221552599.
moderátor
--------------------
Časy se mění, jak zpíval soubor Blackmore´s Night, ale naše čísla telefonní zůstávají 221552598 anebo 99 na konci. Dnes si v Poradně pro zahrádkáře povídáme s Ludmilou Duškovou a Janem Kopřivou, spolupracovníky časopisu Receptář. Vy se můžete přidat. Mluvili jsme o takzvaných barborkách, také o vánočních stromečcích. Mě tak napadlo, kdyby náhodou někdo měl svůj les třeba nebo si vzal stromeček ze zahrady, je to vhodná chvíle třeba 23. prosinec, kdy ho uříznout a rovnou zasadit tedy do stojanu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak možná by bylo lepší vzít ho třeba o 2 dny dřív ten stromeček a postupně ho zvykat na to teplo, protože právě, pokud ho uřízneme, venku je zima a přineseme ho do teplé místnosti, tak je to ten velký šok. Takže třeba uříznout o 2 dny dřív, jeden den ho dát do teploty třeba kolem 0 a další den do teploty, kde už je těch 15, 17 stupňů a pak už ho můžeme přenést do bytu, kde bude opravdu v teple. Ale jak říkám, je velice dobře mít ho v té vodě. Jakmile je ta teplota nad nulou, je dobře mít ho ve vodě. Uvidíme, jak ten stromek dokáže hodně tu vodu sát, to znamená, že je živý a takovýhle stromek uřízlý, ten opravdu tu vodu brát bude. Takže určitě jo.
moderátor
--------------------
A co stromky v květináčích?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Co se týká stromků v květináčích, tak to je teď veliká móda a hlavně je to z toho důvodu, že ty stromky můžeme dále využít, protože si je můžeme na jaře zasadit. A už při výběru bychom měli být velmi opatrní, protože se kolikrát stává, že stromečky jsou vlastně jakoby zasazené do toho květináče na poslední chvíli, mají přerušené kořeny a takový stromek se nám rozhodně nechytí. Takže při výběru musíme se dívat velmi dobře na to, jak už ten stromek vypadá a především, jak vypadá zemina, ve které je zasazený. Pokud tam roste tráva pod tím stromečkem v tom květináči a pokud je tam i plevel, tak je to známka, že ten stromeček v tom květináči vlastně vyrostl a z toho důvodu si takový stromeček asi koupíme. Ale pozor, když si ho přineseme domů, je to opravdu jenom krátkodobá záležitost, protože ho musíme v tom bytě nechat maximálně týden, až 10 dní, záleží na teplotě. Protože ten stromeček by začal už v bytě v té vysoké teplotě rašit. Takže nejdříve ho necháme v chladnu, potom ho přemístíme do bytu, potom si ho pěkně nazdobíme. No a po týdnu ho zase rychle odstrojíme a přemístíme ho zase do chladna a pozvolna ho budeme zvykat na venkovní prostředí. No a samozřejmě stromek se musí zalévat, protože nesmí vyschnout. A jakmile to počasí dovolí, to znamená, ideální březen, si půjdeme takový stromeček zasadit pěkně ven a on nám určitě zakoření. Já už mám takovéhle dva.
moderátor
--------------------
Takže do příštích Vánoc nám rozhodně v tom květináči nevydrží.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Pokud mám zkušenosti, tak jsem jednou zkoušela takhle jedli a do druhého roku v tom květináči sice vydržela, ale už nebyla nijak zvlášť pěkná. Je důležité potom, když ho chceme, takový stromek uchovat do dalších let, tak i s květináčem zapustit do země někde na zahrádce, zalévat a zase před Vánocemi si ho vyndat. Ale přeci jen už to není ono. Já bych doporučovala, aby když už nám ty Vánoce přežije a když nezačne rašit, abychom si ho zasadili hned ten samý rok.
moderátor
--------------------
Odměnit ho tím, že ho dáme do půdy.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já ještě možná bych se zmínil o takové věci, protože často se mluví o tom, zda umělý stromeček nebo řezaný stromeček. Ti, kteří si pořizují ty umělé stromečky, tak se hájí tím, že to je samozřejmě ekologické, neničí se příroda. Já bych trošičku polemizoval, protože výroba takové umělého stromečku, byť se provádí ve státech Asie teda, nebudeme ani říkat kde, ale všichni tuší, tak je velice neekologická. Je to samozřejmě plastová věc, takže ta výroba je technická, potřebuje se vlastně na to ropa, takže to není nic ekologického. A potom, pokud nám takový stromeček doslouží, tak nechci ani vědět, kde takový stromeček skončí. Takže většinou to zatěžuje životní prostředí podstatně víc než stromeček řezaný, protože dneska prakticky ze 100 % všecky ty stromečky pocházejí z pěstebních plantáží, kde jsou za tím účelem pěstovány a za tím účelem se vytěží a opět se tam nové stromky zase sází.
moderátor
--------------------
Kde se vůbec vzala tahle ta symbolika? Ona není příliš stará, pokud se nepletu. Mám pocit, že vánoční stromeček k nám přišel odněkud z Německa.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak. A v počátcích, nebo když se u nás začala tahle ta tradice jakoby objevovat, tak se stromečky ve starých chalupách zavěšovaly ke stropu, bylo to většinou z toho důvodu, že nebyl dostatek místa, takže se stromky zavěšovaly tedy k tomu stropu a pouze v bohatých rodinách, kde měli větší domy a kde byly, kde měli větší místnosti, tak se posléze začaly dávat stromečky na zem a odtud tedy vlastně až do dnešní doby zůstávají na zemi nebo na aspoň na nějaké židli nebo na nějakém stolku.
moderátor
--------------------
Snad ještě rada závěrem. Podle čeho vybírat třeba ten řezaný stromeček, jak se orientovat, co má být rozhodující?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že u těch řezaných stromečků bychom především měli vybírat druhově. Pokud opravdu je to do panelového domu, tak bych oželel ty krásné smrčky, který opravdu pěkně sice voní, ale v tom panelovém bytě druhý den začíná opadávat, a soustředit se na borovičku. Vím, že ta borovička samozřejmě není tak hustá, není tak krásná, musíme tam umělecky víc tvořit a dozdobit ji. A samozřejmě potom jedličky, jedlička je sice trošku finančně náročnější, ale je nádherná a hodí se zase do těch teplých bytů. No a pokud můžeme stromek mít v chladnější místnosti, určitě bych šel do klasického smrku, protože je nádherný a ta vůně, ta je nepřekonatelná.
moderátor
--------------------
Tak my už jsme si teď trošičku přivolali atmosféru Vánoc, i když Advent teprve začíná v neděli první adventní nedělí. Já vám děkuji pro tuto chvíli v poradně pro zahrádkáře. To jsem mluvil k Ludmile Duškové a k Janu Kopřivovi, spolupracovníkům časopisu Receptář, protože my se neloučíme, za chvíli otevíráme poradnu na internetových stránkách. Ta adresa je www.praha.rozhlas.cz. Díky a přeji krásný den. Na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.