Při setbě jahod vsaďte na různé odrůdy

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce právě začíná zahrádkářská poradna. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Přeji dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak právě nyní je údajně tedy podle odborníků vhodný čas na sadbu jahod. Tak kdopak se toho ujme? Lído.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Tak, Lída se ujme určitě odrůd, protože ona je specialista na výběr odrůd. Já jsem v tomhle tom trošku konzervativní, byť jahody nové už mám zasazené, to se přiznám, že už jsem udělal, ale možná že by stálo za to uvědomit si, že to není jenom o výběru odrůd, byť je to věc důležitá, ale také o přípravě pozemku, jak ty jahody vysazovat, aby nám to nedalo příliš mnoho práce a samozřejmě abysme z toho měli ten největší užitek, čili ta sklizeň aby stála za to. O tom všem si povíme.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já možná do toho vstoupím, já, právě to odrazuje lidi nejvíc právě od té sadby jahod, že je s tím moc práce, že se často právě hodně zaplevelí ten jahodový záhon a že se to nedá zvládnout, pokud tam překročíme tedy určitou hranici.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Tak já se přiznám, že jsme roky vysazovali jahody přímo do půdy, do řádků, bez jakéhokoliv mulčování, ale ta práce o letošním létě, kdy neustále pršelo a plevel, především žabinec, rostl jako divý, jsme se rozhodli, že zasadíme si jahody na černou netkanou textilii. Je to prostě způsob, který je pro tu přípravu, pro tu výsadbu trošku pracnější, ale zase má to plno dalších výhod, včetně toho, že jahody, ty plody potom vezmeme čisté, nebudou znečištěné od země a samozřejmě také se to nezapleveluje, a to je ta nejdůležitější věc. Možná začneme tedy tou přípravou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je to pracnější?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Pracnější je v tom, že nejprve musíme připravit půdu. Ta půda by se měla důkladně zpracovat, ale po zpracování nechat slehnout. Je to z toho důvodu, až zasadíme jahody, tak aby vlastně nám ty rostliny nevystouply a nebyly příliš mělko zasazené. Takže aspoň ten týden, čtrnáct dní po zpracování, ať již nějakou motykou nebo rotačním kypřičem, když tu půdu připravíme, necháme slehnout. Určitě vyhnojíme. Mně se osvědčilo používat organická hnojiva, jsou to dneska granulovaná hnojiva, ať už je to hnůj koňský, kravský a nově teď hnůj ovčí granulovaný. Ten se rozhodí na záhonek, mírně se zapraví a pak musíme položit černou netkanou textilii. To bych zdůraznil, že to je netkaná textilie, nikoliv igelit. Bývaly kdysi časy, kdy se používal na mulčování klasický černý igelit a dokonce jsem pak viděl, že se na velkých plochách zaorával, takže ten tam dodnes určitě někde je. Nicméně ta netkaná textilie má tu výhodu, že propouští vodu, ta zem je vzdušná, ale nevysychá zbytečně, takže černá netkaná textilie propustná. Natáhneme si tu textilii na záhonek a připevníme pomocí kolíčků. Výhoda je, že k tomu se dnes dodávají, prodávají takové černé kolíčky v podobě stromečku, říká se mu také stromeček, a ty se zapichují do země nebo se tam mohou, když je ten kolíček delší a zem tužší, přitlouct. A pak teprve, to je důležitá věc, pak teprve začneme vyřezávat otvory. Nikdy neřežeme otvory kruhovité, to bysme si vytvářeli zase prostor, kde by dobře rostl plevel. Možná do toho kruhovitého otvoru se ty jahody dobře vysazují, to je pravda, ale na druhou stranu potom ten plevel, to by byla katastrofa. Takže vyřezáváme pouze křížky. Nejlepší je natáhnout třeba na tu fólii provázek, mít měrku, ta vzdálenost by měla být zhruba 40 centimetrů od sebe a nožíkem, takovým tím uměleckým nožíkem, tím olamovacím, vyřežeme křížky. A do těch křížků ty jahody vysazujeme. Ten křížek by měl být těch 10, 15 centimetrů zhruba široký a pak budeme vysazovat. Připravte se na to, vysazování je trošku pracnější, musí člověk prstíkama se tam do toho vmáčknout, ale ten efekt za to určitě stojí. Pak už jenom se budeme těšit na tu sklizeň. Takže to je zhruba tak narychlo, co si připravit a teď je na řadě výběr odrůd.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to už je na tebe.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
No, já bych to ještě možná trošičku upřesnila, protože spousta třeba pěstitelů si řekne, jestli už není pozdě na tu výsadbu. Ale není, protože hlavně v podmínkách, kde se jahodám daří, tak samozřejmě ta výsadba je možná dokonce až do začátku října. Ale co je strašně důležité, je ta technika výsadby. Pozor, při tom, opravdu při tom sázení musíme sadbovým kolíkem vytvořit poměrně, poměrně hlubokou tu jámu a potom kořeny těch sazenic musí přijít opravdu kolmo dolů, nesmí se nikdy lámat, nesmí se rozprostírat, protože tak se ta sadba velmi špatně chytá, ale pokud opravdu ten kořen dáme pěkně kolmo dolů, přihrneme pořádně zeminu a přitlačíme a nezahrnujeme krček té rostliny, tak potom to přijetí té rostliny je velmi rychlé a už za takových 10, 14 dní můžeme pozorovat první přírůstky v podobě maličkých lístků. A to je známka toho, že ta sazenice bude dobře přezimovat a že se jí bude dařit. Samozřejmě neříkám, pokud by se nějakým výrazným způsobem zhoršilo počasí, pak i ten začátek října už je období kritické, ale rozhodně do konce září si myslím, že ta doba je pořád ještě ideální. Ale opravdu musí se dbát na tohle to. Pokud není dobře připravená půda a pokud se tam ty kořeny všelijak složí, naskládají nebo eventuálně s to nějakým způsobem jenom pouze zahrne mělce, tak potom je to problém a celá řada těch sazenic se nechytne.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
A já bych k tomu ještě dodal důležitou věc, to, co si tady řekla, je přesně ono, protože vždy musí ta rostlina mít bohatý kořenový systém. Proto bysme se měli soustředit na kvalitní sadbu, ne si ostříhávat nějaké takové ty odnože, které nemají pomalu ani kořínky, s tím většinou bývají problémy. Vyplatí se investovat do kvalitní sadby, ta úroda bude hned ten další rok nádherná.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké máme vybrat stanoviště pro jahody? I z hlediska toho třeba, já nevím, po jakých rostlinách je můžeme dát nebo ne?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
No, klidně se můžeme pustit po výsadbě, do výsadby po bramborách. To je už výhodné z toho důvodu, že ta půda je poměrně zkypřelá, nemáme s ní už potom tolika práce. A rozhodně to stanoviště volíme na slunci, protože jahoda někde ve stínu bude živořit a nebude se jí určitě moc dařit, takže určitě na slunci, eventuálně jenom pouze částečně s tím tak, aby nám ty plody dozrály tak, jak mají. No a teď ještě bych možná chtěla připomenout, že pokud tedy někdo přistoupí k pozdější výsadbě nebo nebude mít na to čas, tak pak už je tedy lepší, pokud to bude někdy v tom říjnu, vysadit si už sazenice kontejnerované, protože ty mají podstatatně mohutnější kořenový systém, mají vlastně na sobě ten kořenový bal a po přesazení do volné půdy se daleko lépe ujmou, než když sázíme ty rostliny, které jsou pouze prostokořenné. No a teď si myslím, že je čas konečně na tu sadbu asi, na ty odrůdy. Takže já bych rozdělila ty odrůdy asi do takových základních čtyřech skupin. Jsou velmi rané, potom jsou rané, polorané a pozdní. A vždycky, když ten záhon, jehož zakládáme, tak určitě je dobré si nakombinovat ty odrůdy tak, abychom měli tu sklizeň průběžnou. Ne že si dáme pouze odrůdy rané a potom za 14 dní už prakticky nemáme nic, ale rozhodně je lepší si tu sklizeň rozložit v podobě výběru tedy té sadby. Takže co se týká těch raných, tak tady bych určitě doporučila odrůdu Prima. Je to naše česká odrůda, je to vynikající jahoda, která vytváří takové krásné červené plody. Je velmi aromatická, sladká, výborná chuťově, akorát má trošičku nevýhodu, že ty plody tím, že jsou poměrně měkké, tak se poměrně rychle omačkají, takže se musí velmi rychle spotřebovat, ale zas je to výhoda, protože nám taková jahoda chutná a rozhodně to není to, co se koupí, co je tvrdé, vydrží sice 14 dní, ale moc nám to asi nechutná. Potom co se týká další té rané odrůdy, tak tady bych doporučila takovou novější odrůdu, a tou je odrůda Zumba, která se nyní jmenuje Rumba, takže pozor, Rumba rovná se Zumba, ale protože Zumba je tanec a autor si nepřál, aby se jmenovala odrůda stejně jako tanec, tak se sice přejmenovala na Rumbu, což je taky tanec, ale zřejmě ten autor už asi nežije, takže je mu to jedno, takže odrůda Rumba vytváří velmi krásné zase plody, které jsou velmi pěkné už na pohled, aromatické a tmavě červené. Takže to bych doporučila určitě. Co se týká těch pozdějších nebo té polorané odrůdy, tak tady asi by byla namístě odrůda Darselect, to je odrůda, která rozhodně nezklame, protože ona vytváří poměrně velké plody a ty nezdrobňují, což je velice fajn, protože prakticky když sklízíme, tak po celou dobu máme ty plody vyrovnané. No a když se podíváme dál, tak ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak poslední ještě typ, protože musíme dát prostor posluchačům po telefonu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Honem, dáme prostor posluchačům. Co se týká těch středněraných, tak tady bych určitě doporučila odrůdu Dita, to je naše odrůda, vhodná i do takových horších podmínek. No a z pozdních odrůd je moje oblíbená Frikonsa, která je velmi krásná, protože vytváří tmavé plody, které mají intenzivně barevnou šťávu, barví téměř jako borůvky. Takže já si myslím, že ten výběr určitě je široký.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 je číslo pro vás, milí posluchači. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů, dnes radí, jak na jahody.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké máte otázky k jahodám? Dobrý den, milí posluchači, kdopak je tam?

posluchač
--------------------
Dobrý den, Čermák, Vlašim.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdravíme.

posluchač
--------------------
Já vás zdravím. Já bych měl dotaz, já jsem použil netkanou textilii koupenou už s připravenými otvory, měl jsem docela pěkný kompost, bych řekl, ale už asi 3 roky stále prorůstá ten plevel a já nejsem schopen to vyplít kolem těch jahod, tak kde jsem možná udělal chybu? Protože jsem si myslel, že jsem dobře měl tu hlínu nebo to zeminu, kterou jste použil čistou nebo vypletou. Je to většinou jako pýr anebo kopřivy i mi prorůstaj a pořád je tam ten kořenový systém. Tak takový dotaz, protože mám takovou zkušenost s tou netkanou textilií, tak kde jsem udělal chybu, bych se rád poradil.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Tak já si myslím, že chyba je tedy v tom, že prostě tyto vytrvalé plevele, které, jako je pýr, kopřivy, tak ty dělají opravdu dlouhé táhlé kořeny a myslím si, že pokud ten pozemek se pořádně nevyčistí, tak to nezachrání ani ta černá netkaná textilie. Takže to by měl být základ, odplevelit to od těchto vytrvalých plevelů. Trošku mě zarazilo, že se prodává netkaná textilie, která má vyřezané otvory, takže nevím, jak ty otvory vypadají, jestli to jsou tedy nějaká kolečka vystříhaná, tak pak samozřejmě ten plevel tam poroste. To ani jinak není možné.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co s tím?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Ještě možná, já bych ještě k tomu dodala, že právě tyhle ty plevele, které mají ty dlouhé odénky a dlouhé kořeny, tak oni se táhnou za světlem. To znamená, že velký kus od, právě od toho místa té sazenice může být základ toho plevelu a on prostě si hledá cestu a proroste tam, kde to světlo je, to znamená tím otvorem.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No ale co teď s tím záhonem udělat, když je tam zasazeno.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Teďkom si myslím, že to nemá řešení. Teď tedy nechat to ještě podle toho, jestli ještě rok, dva to budete nechávat, nechat to a pak tedy založit novou jahodovnu a opravdu odplevelit to od těchto vytrvalých plevelů.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdopak je další, dobrý den.

posluchačka
--------------------
Tady je Dana Klimešová, dobrý den, zdravím. Prosím vás pěkně, já jsem se chtěla zeptat, teď máme, vloni jsme si koupili nové odrůdy, takže krásný jahody, všechno, a teď chceme si je namnožit a vy jste říkali o té fólii, ale nám se vloni tady objevily velký množství takových těch hnědých těch slimáků a já mám trošku strach, my je teda hrozně pořád sbíráme, několikrát denně, že když tam natáhnu tu fólii, že oni mně pod to podlezou. A teď jako jaký je řešení? Dát tam tu fólii nebo radši nedávat nebo já nevím, protože opravdu oni nám vlezou, i když nechám malý prkýnko, tak pod tím jsou a všude, tak jaký je lepší řešení. Dát to jenom tak nebo tu fólii tam natáhnout?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Tak já si myslím, že když se slimáci namnoží, tak jak tomu bylo letos, tak vůbec nezáleží, jestli je to na fólii nebo není, protože budou všude. Pokud si fólii nedáte, vlezou vám do blízkosti těch sazenic, částečně i pod zem v podstatě, kamkoliv, kamkoliv, vždyť to všichni určitě dobře víme a známe, jak ty slimáci jsou neodbytný a jak prostě se dokáží postarat o své místo. Takže vzhledem k pracnosti bych doporučila tu fólii dát, protože opravdu odpadá práce s pletím, jak tady říkal Honza. A co se týká odchytu nebo sběru těch slimáků, no tak samozřejmě tam už pak musíme si poradit, ať už je to formou parazitických listic anebo návnadových granulí a určitě se to povede. A teď je taky docela výborným řešením dřevitá vata, která se dává, nebo dřevitá vlna, která se dává pod jahody, takže zkombinovat fólii s tou vlnou by možná určitě bylo dobré, protože ona je velmi ostrá a slimáci přes ní nepřelezou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
A já bych to ještě doplní o vlastní zkušenost, není větší výskyt slimáků, když se použije černá netkaná textilie, protože jakmile zasvítí sluníčko, tak pod tou černou textilií se enormně ta půda ohřeje ...

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a nemají tam šanci.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Prostě ohřeje a slimáci toto nemají rádi, takže oni nemají důvod se tam schovávat, tam nemají to chladno, stín a vlhko, to ne.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka k dnešnímu tématu, jahodám, dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, Vlaďka, Kroměříž. Prosím vás, já mám na vás takový dotaz, netýká se to jahod. Chtěla bych se zeptat, dolomitický vápenec, použití v zeleninové zahrádce, jaký má význam, kdy ho použít, podzim a jaro? A další otázku bych měla, prosím vás, jak na šťavel zelnou? Zamořila mi celou zahrádku. Děkuji vám pěkně a přeji hezký den, na shledanou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Aha. Tak co se týká vápence, no tak samozřejmě tady je namístě jeho využití především tam, kde jsou půdy příliš kyselé, protože ten vápenec má za úkol srovnat nebo alespoň vyrovnat trošičku, srazit hladinu Ph z příliš kyselého na částečné neutrální nebo aspoň mírně kyselé, takže určitě ten vápenec na místě je. Používá se tam, kde třeba se na záhonu vyskytují játrovky nebo kde se vyskytují mechy, lišejníky, takže to je taková neklamná známka, že tam ta kyselá půda je. Určitě ten vápenec se vyplatí, protože obvzlášť na půdách, kde dlouho se nevápnilo, tak se to rozhodně hodí. A co se týká jeho aplikace, tak se používá jak na podzim, tak z jara. Můžeme dokonce i na sníh, protože jak ten sníh taje, tak prakticky splavuje s sebou i ten vápenec do půdy. Tolik tedy ta první otázka a teď co se týká té druhé, ten šťavel zelný, já si myslím, že se jedná o širuchu zelnou, hlavně to je takový moderní, by se dalo říct, plevel, který opravdu zamořuje záhony velmi intenzivně. Má dužnaté listy, droboučké květy, dokáže vytvářet velmi rozlezlé sazenice do šířky a jeho likvidace je poměrně obtížná. A protože prakticky na zeleninových záhonech nemůžeme nějaký intenzivní nebo razantní herbicid použít, tak tady je na místě opravdu jedině mechanická likvidace, nic jiného. A nenechat hlavně narůst ho do takových rozměrů, aby se dokázal vysemenit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka po telefonu, dobrý den.

posluchačka
--------------------
No, dobrý den. Já se jenom chci zeptat, já jsem koupila si novou odrůdu teda, vysadila jsem jí, ale takhle, mně bylo řečeno, já když jsem to rozbalila teda doma samozřejmě, tak jsem zjistila, že už ty sazenice asi byly dlouho v hlíně a částečně ty vršky byly uhnilý i krčky. Já, když jsem se to snažila reklamovat, tak mně bylo řečeno, že je to normální a že prostě do 20 dnů mi to vyroste, jo. Já jsem to sázela 28. srpna a něco samozřejmě mně vyrostlo hned, ty srdíčka, ale spoustu jahod mi teda nevyrostlo. Myslíte, že ještě to vyroste?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Tak samozřejmě kvalita a stáří té sadby, nebo stáří myslím, jak dlouho /nesrozumitelné/ rozhoduje. Poznáte, už když tu rostlinu kupujete, tak poznáte, že ten list by neměl být ovadlý. Jakmile ten list je ovadlý, podívat se i na kořenový systém, ty kořínky jsou ztmavlé, zaschlé, tak to je špatně, z toho už nikdy nic nemůže vyrůst. Nicméně ty listy jako takové po zasazení, ty staré listy by neměly sice uvadnout, ale na druhou stranu nikdy ty staré listy nebudou nic moc krásné. Musí se počítat s tím, že by zhruba po těch 10 dnech po zaslzení měli jsme se podívat na to srdíčko a mělo by to začít obrůstat, protože ta jahoda velice rychle obrůstá. Znamená to, že zakořenila, začala vegetovat. Pokud to máte již delší dobu zasazené, tak to se obávám, že z toho už nic neporoste.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Já jenom jednu malinkatou radu ještě na závěr, pokud máme takovouhle nejistou sadbu, rozhodně je lepší odstranit velkou část listů a nechat pouze středové listy tak, aby se omezil výpar. Tak je větší šance na to, že se ta sazenice chytí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě v rychlosti dvě otázky, které přišly elektronickou cestou. Je to otázka na přípravek proti slimákům. Posluchačka tady píše, že granulky se proměnily v chlupaté plísňové chomáčky, děje se vám to také a jestli to lze považovat za nezávadné?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Považujte to za nezávadné. Já vím dokonce, o který přípravek jde, je to ekologický přípravek a je to zcela běžné. Oni tyto ekologické granule nabobtnají, vlhkem nabobtnají a stává se i, že na nich může se vytvořit plíseň, ale těm slimákům to chutná i s tou plísní.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak je tady otázka na jahody od Laury, která má malý kruhový záhon, tak tam sesadila vždy dvě či tři sazeničky dohromady, záhon byl dobře prohnojený, jahody vyrostly všechny, a to obří a je tam spousta šlahounů, které už zakořenily, ale vytvořil se z toho takový jahodníkový prales. Tak rostliny jsou obrovské, porost hustý, obává se, že to není ideální, tak by chtěla poradit, co s tím? Chce samozřejmě jahody pěstovat dál. Co tedy udělat? Jestli nový záhon nebo to nějakým způsobem oddělit od sebe všechno?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
No, rozhodně hustota toho porostu nepřispívá k žádné kvalitě jahod, protože budou rozhodně drobnější. Taky se tam budou držet tedy slimáci, to určitě, to jim bude vyhovovat, a navíc je to prostředí, kde se budou šířit houbové choroby, protože tam nemůže k těm jahodám sluníčko a nemůže tam pořádně vzduch, takže už to je chyba, takže rozhodně protrhat, šlahouny odstranit, eventuálně pokud jsou pěkné, zdravé, tak si z nich založit někde vedle nový záhon. To všechno je možné, ale rozhodně, rozhodně to vytrhat tak, aby tam byl prostor a vzduch.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jahody v truhlíku? To až na jaře?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Co se týká jahod v truhlíku, no tak ty samozřejmě pěstovat jdou v nejrůznějších nádobách, dokonce jsou ideální jahody měsíční, to jsou ty droboučké, ty bych doporučila vřele, protože jsou ideální pro děti. Dají se pěstovat i ze semen, za chviličku bude nebo přijde období, kdy se začnou vysévat, ono se dočkáme, je to leden, únor, ale doba strašně letí, tak proč ne. A pokud má někdo prostor a chuť, tak jahody pěstovat rozhodně úplně všude, protože jsou zdravé, odstraňují jarní únavu a mají obrovské množství vitaminů.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázky můžete směřovat na dvojka.rozhlas.cz. Tam bude probíhat náš rozhlasový chat a budou tam Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Děkuji za dnešní setkání i návštěvu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.