Zelené hnojení dokáže nahradit dřív používaný hnůj

15. srpen 2014

Ludmila Dušková nám v zahrádkářské poradně radila, jak vybrat hnojiva, resp. zelená hnojiva. V tuto chvíli je totiž pro hnojení ideální čas.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešní Zahrádkářské poradny je Ludmila Dušková, přeji dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A my dnes budeme mluvit o zeleném hnojení. Není to brzy, nebo se to může v průběhu celé vegetační sezóny?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, v podstatě může, ale prakticky teď je úplně ideální doba. Je to z toho důvodu, že všechny záhony nebo některé záhony, které už máme sklizené, tak vlastně zejí prázdnotou a je opravdu strašná škoda nechat je zarůst plevelem, protože ten plevel je velmi agresivní, roste rychle, stačí, aby trošičku zapršelo a už vlastně máme záhony pokryté nejrůznějšími druhy plevelů, které jsou opravdu velmi agresivní kolikrát a velmi rychle semení, to znamená, že si zakládáme takovou zásobu, zásobu semen klíčivých na příští rok, a i když se provede třebas přeorání nebo se zryjeme ten záhon, tak ta semínka klíčí i s poměrně značných hloubek, jsou opravdu odolná. Třeba pokud se podíváme na žabinec, tak to je plevel, který je opravdu velmi rychle rostoucí a prakticky se nebojí vůbec ničeho, on dokonce klíčí, i když je slabší mráz, což je taková trošičku výjimka. Takže ten žabinec, ten bychom tam rozhodně neměli nechávat, ale kolikrát se tomu člověk opravdu neubrání, protože odjedete někam, vrátíte se za týden a vypadá to tak jak to vypadá, to znamená, že plevel nejen, že už kvete, ale současně vytváří i semínka. Takže z toho důvodu je opravdu škoda nechat takové záhony být. Ale je dobře, pokud se nerozhodneme pro nějakou ještě pozdní zeleninu, to znamená třeba nějakou ředkvičku, špenát nebo polníček nebo třeba ozimé zeleniny jako třeba ozimá cibule nebo ozimý salát, tak se určitě vyplatí využít zelení hnojení. Je to z toho důvodu, že prakticky klasický hnůj už vůbec k sehnání není, a to zelené hnojení, to je taková adekvátní náhrada toho jak, co se provádělo dříve, že jsme si klasicky vyhnojili políčko nebo záhony. No, a když se podíváme na to zelené hnojení, tak samozřejmě tady je obrovský výběr možností, můžeme vybírat jak brukvovité rostliny, tak můžeme vybírat vikvovité plodiny a nebo dokonce kombinovat, to všechno jde. Takže bych, pokud bych tedy mohla doporučit, tak určitě je na místě vybírat třeba řepku nebo hořčici nebo dokonce jejich kombinaci řepku s hořčicí, to je poměrně ideálně rychle rostoucí směs, která dokáže velmi rychle se zapojit, vytvořit zelenou hmotu a vlastně zabrání prorůstání plevelů, což je velikánská výhoda.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten plevel, on je potlačen právě tou řepkou nebo hořčicí?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, ano.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravdu to potlačí, že se nedostane nahoru pořádně, jenom sem tam někde vyroste, a to nevadí potom pro to hnojení?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, to samozřejmě nevadí, než když máme celou zelenou plochu pokrytou plevelem. No, ale pozor, tady bych jenom chtěla upozornit, že pokud třeba někdo má na záhonech problémy s nádorovitostí košťálovin, to je houbové onemocnění, které napadá vlastně veškerou brukvovitou zeleninu, ať už je to květák, kedlubny, kapusty a vytváří na kořenech takové ohavné nádory, které vlastně způsobují to, že rostliny nerostou, zakrní, tak tady v takovémto případě se rozhodně řepce a hořčici vyhnout, protože to je stejná čeleď rostlin. Ale v takovémhle případě určitě bych vybírala třeba směsku hrách - peluška - oves, protože to je zase ideální směska nejen právě pro tyhle ty problémy, ale i pro jiné záhony, protože ty motýlokvěté rostliny ta peluška s tím hrachem vytvářejí na kořenech hlízkové bakterie, a ty vážou zhuštěný dusík, a ten právě potřebujeme pro to, aby se ta půda vyhnojila a abychom si vytvořili takovou zásobu pro ten příští rok, pro ty následné plodiny. Co se týká toho ovsa, který se tam dává, tak to je vlastně taková podpůrná plodina, která vlastně způsobuje to, že se ní ty pnoucí rostliny, to znamená hrách a peluška pnou, takže se vytváří zase souvislý krásný porost a navíc, když tam máme ten hrách, tak se třeba ještě můžeme dočkat, že sklidíme nějaký ten lusk, co je taky určitě výhoda. No, a pokud by ještě někdo se rozhodoval, tak bych mohla doporučit lupinu, lupinu bílou, nejedná se o tu lupinu jako okrasnou rostlinu, ale o lupinu bílou. To je lupina, která vytváří poměrem velikánské rostliny, takovou intenzivní zelenou hmotu, která ještě navíc tedy je dekorována krásným bílým květem, toho se asi už nedočkáme sice, ale ta zelená hmota tady je a naroste a tu funkci splní . No, a pokud by tohle to všecko ještě nestačilo, tak můžeme volit třeba svazenku vratičolistou, to je plodina, kterou asi znají všichni včelaři, protože ona je medonosná a používá se hodně pro výsevy, pokud máme někde poblíž včely, no, a zase ta se využívá současně v tuto dobu jako zelení hnojení, ale pozor, už se asi zase květu nedočkáme, ale dočkáme se toho, že se vytvoří opravdu ta zelená hmota, která je potom určená pro to následné zarytí. Takže vidíte, že těch možností je opravdu hodně, a tady bych tedy doporučila, aby si každý vybral, co se mu zrovna hodí nebo co mu bude vyhovovat.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Za jak dlouho se můžeme dočkat toho správného přírůstku?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, protože to zelené hnojení roste poměrně rychle, záleží zase na tom jak prší asi nebo jakou máme možnost zálivky, ale roste to poměrně rychle, akorát bych apelovala na to, aby si všichni dali pozor, aby neudělali ten výsev příliš hustý. To se podařilo mně, dokonce před několika lety jsem přesela svazenku a ona potom podehnívá, špatně, velmi špatně roste, takže tady opravdu dbát na to, aby se použilo asi tak kolem těch 4 gramů na metr čtvereční, úplně to stačí, mám to vyzkoušené, dokonce se může dát ještě i míň, takže pozor na to. No, a jinak to zelené hnojení necháváme narůst co největší, protože v tom je smysl toho zeleného hnojení. On si někdo myslím, že když zaryje rostlinky vysoké 5 centimetrů, takže to je v pořádku, tak to není. Opravdu to zelené hnojení by mělo být co nejvyšší, protože právě to množství zelené hmoty vytváří, vytváří to hnojení, které potřebujeme. No, a potom, když to naroste, to znamená někdy v říjnu, když ještě před příchodem nějakých silnějších mrazů, se musí ta hmota vlastně posekat, rozsekat by se dalo říct, no, a takovou tu vrstvu, která se nám na povrchu vytvoří z toho rozsekaného materiálu, tu potom zarýváme, no, a to je to zelené hnojení.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, to samé místo, kde to je zasazené, to je to místo, které vlastně tímto obohacujeme.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom ani neměli pominout takové to estetické hledisko, já si myslím, že ty záhony jsou i pěkné, když takto vlastně třeba konkrétně ty, co tak krásně žlutě kvetou, což je tedy ta řepka olejka, kterou také můžeme sázet, tak to i hezky vypadá.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, řepka s hořčicí kvetou poměrně brzy a rozhodně, pokud teď je vysejeme, tak určitě se dočkáme i květů, takže vypadá to samozřejmě hezky a má to smysl, což je důležité, že to neděláme jen tak bezúčelně a že prostě si tam něco dáváme, abychom neměli ty záhony prázdné, ale splňuje to opravdu tuhle tu funkci, jak jsme si tady říkali.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě během toho růstu je potřeba se o ty záhony nějakým způsobem postarat, jestli je potřeba ještě něco kontrolovat?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, ještě možná jsem zapomněla říct, že než vůbec přistoupíme k tomu výsevu, tak je důležité, abychom si ty záhony pořádně připravili, odplevelili, abychom je trošičku prokypřili, aby ta semínka měla kde vyklíčit. Potom ten samotný výsev se provádí úplně jednoduše, rozhozem, pokud má někdo větší plochu, tak je možná vhodné použít takové to ruční rozmetadlo, protože tím se krásně ta semínka rozprostřou po ploše a potom ještě uděláme to, že buď můžeme ta semínka přejet nějakým válcem a nebo lehce, pokud je malý záhonek, tak jenom lehce přejet hrabičkami, zasekat do země, aby nebyly příliš na povrchu. No, a potom už všecko za nás udělá příroda, protože to všechno vyklíčí samo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebují hodně vody?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, moc ne, ale samozřejmě, když je extrémní sucho, tak tady nějaká dodatečná zálivka je určitě na místě. Možná, že je tady ještě jeden takovej maličkatej fígl, který bych mohla zmínit, a to je ten, že svazenka vratičolistá má poměrně drobná semínka a právě tady hrozí to přesetí, to znamená, že se ten výsevek udělá příliš hustý, ale můžeme si velmi snadno pomoc tím, že se to potřebné množství semen smíchá půl na půl s pískem, no, a potom se nám ten výsev provádí podstatně jednodušeji, pokud si tam přimícháme do těch semínek písek a potom už se to rozhazuje podstatně líp.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Za chvilku dáme prostor také našim posluchačům. Já se ještě zeptám jak probíhá akce, která se týká likvidace různých škůdců prostřednictvím nejrůznějších osvědčených starých domácích prostředků?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, musím říct, že probíhá velmi úspěšně, dokonce už jsme vytipovali výherkyni časopisu Recepty prima nápadů. A já bych chtěla říct, že tu soutěž, kterou jsme vyhlásili nebo vůbec tu anketu, kterou jsme vyhlásili, takže je velmi úspěšná, protože těch lidových metod na likvidaci škůdců je opravdu hodně. Možná ba bylo namístě tady ještě připomenout tu adresu, kam se ty nápady posílají, takže,prosím, zapište si i.hudcova@gp.media.cz.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, milí posluchači, 221552525 je telefonní číslo do dnešní Zahrádkářské poradny, je tu Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů. Ráda vám odpoví.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V Poradně je Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů, dnes mluvíme o využití zeleného hnojení na zahradách. Už máme první otázku od vás posluchačů, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Lanškrouna. Já jsem chtěla poprosit paní Duškovou, kde se jako dají dozvědět tyhle ty babské rady, kde se to dá přečíst nebo?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli je shromáždit, protože těch rad je opravdu hodně, tak posléze až to skončí vlastně, až ukončíme tuhle tu anketu, tak jsme se rozhodli, že je budeme uvádět i tady v rozhlase právě v rámci téhle té naší Zahrádkářské poradny a pokud jich bude ještě víc a budou přibývat, tak je asi vydáme i knižně. Takže to bude určitě taková zajímavost pro zahrádkáře a rarita, která tady ještě nebyla.

osoba
--------------------
Takže jako nedáte je třeba na internet? Protože každej nemůže poslouchat rádio.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechna vysílání.

osoba
--------------------
Chodím do práce.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já si myslím, že budou samozřejmě i na internetu, to jsem asi zapomněla říct, takže na internetu, v rozhlase a knižně.

osoba
--------------------
A dáte nějakou adresu potom?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To vám všechno tady prostřednictvím rozhlasu sdělíme, protože vlastně tu anketu vyhlašuje časopis Recepty prima nápadů, to je vlastně časopis, který zaštiťuje tuhle tu Poradnu tady, a tam vlastně se dozví potom všichni posluchači a zájemci o to víc, protože to tam bude určitě vypsané.

osoba
--------------------
Děkuji.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, také děkujeme. Kdopak je další, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den. Tady je Bartová z Kutné Hory. Prosím vás pěkně, hovoříte o zelením hnojení a hlavně o odplevelení toho záhonku, který je potřeba. Já má mám hroznej problém se svlačcem, čím je možno ten svlačec zničit?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, to vám věřím, protože svlačec je specifikum mezi plevely, on koření hrozně hluboko, opravdu několik metrů, a proto se velmi špatně likviduje. To jenom takové to vytržení, když si člověk myslí, že vytrhne ještě 20 centimetrů lodyhy, pokud se to podaří, takže je to v pořádku, tak není, protože on ten svlačec hned zase roste dál. No, a jeho likvidace vzhledem právě k té hloubce těch kořenů a k tomu, jak je rozvětvený, tak je opravdu velmi těžká a řeší se to pomocí herbicidů a musíte to dělat tak, že tady nestačí jenom postřik nějakým naředěným herbicidem, ale musíte použít koncentrát a přímo tedy potírat jednotlivé listy. Musí ten herbicid přejít přes listy do kořenů a takto se ho na čas zbavíte, jinak to nejde.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili potírání listů.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, ano, ale neředěným roztokem.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Neředěným roztokem, aby se to dostalo až ke kořenům, až těch 20 metrů třeba hluboko? Stejně tak je složitá i přeslička, ta také vlastně nefunguje a nereagují na ně mnohdy právě některé ty postřiky, které fungují na ostatní rostliny.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Třebas, aby si to ta rostlina sama rozvedla až do těch kořenů. No, je to z toho důvodu, že přeslička má vlastně dva druhy lodyhy jarní a potom tu letní a prakticky nejsou to klasické listy, a z toho důvodu je likvidace přesličky hrozně obtížná.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A na ni existuje nějaký speciální postřik? Speciální na přesličku?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Zase tímto způsobem. Na přesličku jako takovou neexistuje samozřejmě nic, protože ty herbicidy, které jsou, tak jsou určené pro celou skupinu plevelů, když tak buď jsou totální a nebo selektivní, ale jako takový, aby byl jenom na přesličku, zatím není.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka Lída. Já bych měla trošku jinej dotaz na paní Duškovou, ale jsem ráda, že jsem se dovolala, snad to nebude vadit. Paní Dušková, pěstujeme okurky ve skleníku, velice dobře nám jdou, ale najednou třeba v půli, v půli stonku se udělá taková jako pěna, vypadá to jako sliny, ten stonek to úplně prostě rozleptá a ta okurka v tomhle tom místě prostě se rozpadne a celej okurek je na vyhození. Můžete nám poradit?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A když jste prozkoumali tedy to místo, nezjistili jste tam nějakého škůdce v tom?

osoba
--------------------
Nezjistili jsme v tom žádný škůdce, jenom prostě taková pěna, takový chomáč pěny jako slina to vypadá.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak to většinou ale vytvářejí škůdci, ale pokud tedy jste tam nic neobjevili, ani žádnou larvičku, ani dospělce, tak může to být třeba i nějaké houbové onemocnění, třeba nějaká bakterióza, a to potom způsobuje, že dojde k zaškrcení toho stonku a prakticky ta rostlina už neroste dál. Ale já bych to musela vidět, ono se to velmi těžko takhle říká. Ano, ono se to velmi těžko takto vysvětluje, protože většinou já mám na to důkladnou lupu a můžu si to pořádně prohlédnout a v tomhle tom případě je to velice těžké. Takže vám asi ...

osoba
--------------------
A už jste se s tím někdy setkala někdy s tímhle tím?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, aby, rozhodně jsem se s tímto problémem setkala třeba na jiných rostlinách, ale nikdy ne na okurce.

osoba
--------------------
Ono to je někdy i v trávě právě, někdy i v trávě se to ukáže, ale že my to máme na těch okurkách, no.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Takže jestliže já bych se přikláněla tedy spíš, že to je nějaký tedy škůdce a já bych doporučila udělat postřik nějakým insekticidem a určitě, aspoň i preventivně, aspoň na rostliny, které to zatím ještě nemají, tak to zkuste a hlavně volte přípravky s krátkou ochrannou lhůtou, abyste mohli bezprostředně nebo velmi rychle po tom postřiku ty okurky zase sklízet.

osoba
--------------------
Ono, když už se to tam objeví, tak už je většinou pozdě, ten stonek už je.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Proto říkám radši preventivně, no, ano, přesně tak.

osoba
--------------------
Preventivně, ano, tak jo, já vám mockrát děkuju, na shledanou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Není zač, na shledanou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a vítáme dalšího posluchače v dnešní Zahrádkářské poradně, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Prahy. Paní inženýrko, buďte tak hodná, máme jednu hlavu vinné révy na zahrádce, ale je v bezprostřední blízkosti tújí a na listech se nám tvoří takové rzivé fleky na té révě, jestli by to mohla být souvislost s těmi jehličnany nebo nějaký razit nebo něco takového?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, v žádném případě to nesouvisí s tou tújí, to prostě ne, to kdyby tam byla hruška, tak vám asi řeknu, ale ani hruška prakticky, protože ty rzi přenáší jalovce nikoliv túje. Co se týká tohoto vašeho problému, tam spíš bude nějaké houbové onemocnění nebo nějaký jiný problém, ale zase bych to potřebovala vidět. Spíš si prohlídněte ty listy, jestli se nevytváří už takové bělavé výtrusy na spodní straně těch skvrn, které vy vidíte ze shora, to by pak byla plíseň révová, pokud se tam vytváří bílé povlaky na listech, tak to bude určitě padlí. To ale poznáte současně i na těch hroznech, protože i ty v tuto dobu jsou velmi intenzivně napadené padlím a jakmile začnou ty jednotlivé bobule praskat,t ak je to neklamná známka toho, že to opravdu padlí je.

osoba
--------------------
A hrozny jsme zatím neviděli, protože to máme prvním rokem, ale mysleli jsme jako, jestli tohle není závada.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, ta túje s tím vůbec nesouvisí.

osoba
--------------------
A ještě, nesouvisí. Pak jsem se chtěla zeptat, máme mrkev na zahrádce pro vnoučka a nahoře na nati se nám dělá takový šedý povlak, vypadá to na plíseň.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak to bude to padlí právě, ale tady v případě mrkve bych asi to teda neřešila už vzhledem k tomu, že to máte pro dítě, spíš nechte ty mrkve nějakým způsobem dorůst a skliďte a potom odstranit tu nať a už můžete to konzumovat. Ale asi bych tady žádný postřik nedávala.

osoba
--------------------
Dobře, děkuju vám za informaci, na shledanou.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já se vrátím ještě k tomu dnešnímu hlavnímu tématu využití zeleného hnojení na zahradách a zeptám se, jestli se do půdy dají zarýt i krasné rostliny jako afrikány a podobně?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, určitě dají, dokonce já tohle to používám velice často a velmi ráda, protože já mezi všechny svoje rajčata třeba a mezi rostliny, které pěstuju, tak vždycky zasadím trs afrikánů, ano to vypadá nejen hezky, ale současně to i ty rostliny takovým nějakým způsobem ochraňuje. A potom, když je ke konci sezóny a už mám rajčata sklizená a prakticky na tom poli zůstávají kromě zeleného hnojení ještě ty afrikány, které vytváří souvislý pás, tak ty se taky dají rozsekat a zarýt a navíc je to takzvaný půdní doktor by se dalo říct, protože právě ty afrikány mají schopnost omezovat množství háďátek v půdě a desinfikují tu půdu současně i takovouhle schopnost mají třeba měsíčky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byla výborná rada opět na konec dnešní Zahrádkářské poradny. Ludmila Dušková také jde na chat, tam můžete posílat otázky, adresa je 2.rozhlas.cz. Mým hostem byla Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů. Děkuji moc za návštěvu.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio