Postsovětským Orientem. Jak se vyznat ve Střední Asii?

26. duben 2024

Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán. Pět středoasijských republik hází laický pozorovatel z Evropy často do jednoho pytle. Ano, pojí je sovětská historie a dnes leží mezi geopoliticky silnými hráči Ruskem, Čínou a Íránem. Dohromady ale mají pořád přes 76 milionů obyvatel a rozlohu skoro jako celá Evropská unie. Každá z těchto zemí má také jinou krajinu a politickou kulturu. Jak se lépe v tomto regionu zorientovat, poradí podcast Na Východ!

Speciálním hostem této epizody je odborník na Střední Asii Slavomír Horák, který momentálně žije v uzbeckém Taškentu. K zájmu o tamní politiku a kulturu ho prý přivedla náhoda a lenost. Když se v roce 1997 vracel z cest po Íránu, koupil si v Istanbulu zlevněného průvodce Lonely Planet o Střední Asii. Začetl se do něj tak, že se rozhodl, že právě tam se vydá další rok.

A lenost? Ta se podle Horáka projevila v témže roce, hned jak začal na vysoké škole studovat turkologii. „Když jsem viděl, že se všichni moji kolegové vrhli na různé aspekty Turecka, Osmanské říše, literatury, jazyka a já nevím čeho všeho, tak jsem si říkal, aha, tohle není úplně můj prostor. Střední Asie se přitom nabízela jako průnik mezi ruskojazyčným světem, ke kterému jsem měl vždycky poměrně blízko a vždycky mě bavil tak jako vás, a tím turkickým světem,“ vysvětluje v podcastu Josefu Pazderkovi a Ondřeji Soukupovi.

Házení oponentů do vařící vody

Oni dva si Střední Asii spojují hlavně s ekonomickou emigrací do Ruska, prezidenty a prezidentkami s orientálními manýry a plovem. „Plovu je asi 200 druhů,“ rozbíjí jim hned představu o gastronomické jednolitosti Střední Asie Horák.

Čtěte také

Vysvětluje i kořeny politické kultury, v níž se prezidenti staví do role vládců lidu, otců, ochránců národa a podobných figur, které potom uzákoňují do svých titulů. Na jejich základě si pak pěstují kult osobnosti a likvidují své politické protivníky

„Já jsem hrdým majitelem velké knihy o uzbeckém prezidentu Islamu Karimovi, která váží asi šest kilo a je celá na křídovém papíře,“ chlubí se v podcastu Soukup. „To byl člověk obviňovaný ze zabíjení svých oponentů tím, že je házel do vařící vody.“ Naráží tím na omezování svobod a porušování lidských práv, které jsou v řadě těchto zemí stále bohužel každodenní realitou. 

Středoasijská Severní Korea?

„Právě Uzbekistán nebo Turkmenistán bývají občas popisovány jako středoasijská Severní Korea,“ připomíná Pazderka. Situace se ale podle Horáka mění – v Uzbekistánu prý trochu k lepšímu, naopak v Kyrgyzstánu se zase zhoršuje.

Čtěte také

Bez větších změn ale zůstává ekonomická migrace ze Střední Asie do Ruska, přestože tamní migrační zákony jsou čím dál přísnější a antimigrantské nálady stále silnější. Zejména po teroristických útocích na zábavní centrum Crocus na okraji Moskvy v březnu 2024. Po nich byli zadrženi občané Tádžikistánu, kteří uvedli, že je vykonali s vidinou vysoké odměny.

„Někdo v této souvislosti připomínal, že Střední Asie, podobně trochu jako třeba Severní Kavkaz, je takový supermarket, do nějž extremisté hrozně jednoduše zaměří svoji pozornost a najdou tam vždycky lidi ochotné spáchat tyto strašlivé věci právě proto, že jsou chudí a nevzdělaní,“ říká Pazderka.

Jakou roli hraje islám v každodenním životě lidí ve Střední Asii? A do jaké země by vám odborník na tento region Slavomír Horák doporučil jet, pokud máte rádi hory, řemesla, orientální kulturu nebo koňské maso? Dozvíte se v patnáctém dílu podcastu Na Východ!

Spustit audio

Související