Jak to vidí Richard Hindls - 26. dubna

Zajímalo ji např., jaká je počítačová gramotnost Čechů a jaké využívání PC ve srovnání s dalšími Evropany. Dá na školách skloubit kvalitní výuka s výzkumem? Blíží se dluhová krize v eurozóně ke konci? To byly jen některé naše otázky. Odpovědi si poslechněte v audiozáznamu, který je zde do hodiny po vysílání (přepis zde najdete až v pátek).

Prof. Richard Hindls
Je autorem či spoluautorem více než tří desítek knižních monografií, učebnic a slovníků, 25 učebních textů, cca 150 článků vydaných v ČR i v zahraničí, řešitelem či spoluřešitelem 18 grantů a výzkumných projektů, vč. zahraničních. Je členem mnoha českých i zahraničních institucí, vědeckých rad a učených společností, mj. České statistické rady, Mezinárodního statistického institutu, Asociace národního účetnictví v Paříži či Evropského poradního výboru pro informace v ekonomické a sociální sféře v Lucembursku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská komise navrhla rozpočet Evropské unie pro příští rok, který počítá s výdaji ve výši 138 miliard eur. To představuje meziroční zvýšení o 9 miliard eur, bezmála 7 %. To se, předpokládám, asi nesetká s přílišným nadšením vzhledem k tomu, že řada zemí je kvůli dopadům dluhové krize nucena k tvrdým a velmi nepopulárním rozpočtovým škrtům.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Myslím, že se to nesetká, opravdu nesetká s velkým nadšením. Už jenom proto, že ten téměř 10% nárůst je mnohem větší nárůst na straně užití, na straně výdajů, než jsou dneska země Evropské unie, nebo vůbec země evropského společenství schopny poskytnout na straně zdrojů. Tam ten růst je mnohem menší. Je sice v průměru o něco větší, než předpokládáme pro toto období, je ale pořád menší, než to číslo, které jste uvedla. Druhá věc, která mě napadla, já jsem si to také včera četl, nebo jsem to někde zachytil, druhá věc, která mě při tom napadla je ta, že vždycky, když se sestavuje rozpočet, tak se udělají trošku větší oči na začátku, protože přece jenom se ví, že se bude škrtat, že se nedohodnou na straně zdrojů a na straně užití, že se nedohodnou ty věci tak, jak by všichni uživatelé potřebovali, tak se vždycky nadsazuje, to se dělá v každém rozpočtu. Nicméně si myslím, že to úplně dobrý krok není, protože v této době přece jenom vázat výdaje do nějakého centrálního systému je svým způsobem komplikovaná věc, pokud nejsou pokryty odpovídajícím růstem zdrojů, což nejsou, jak jsem říkal na začátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě to ještě bude předmětem jednání ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Asi jo, já si myslím, že to je spíš ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... a různých diskuzí.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... věc jednání, než nějaká definitivní tečka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krize veřejného dluhu eurozóny stále není u konce. I když se podle zpráv finanční trhy v letošním roce přece jenom poněkud zklidnily. Podle správy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD zůstávají banky v regionu slabé a úroveň dluhů stále roste. Není také jisté, zda se podaří splnit fiskální cíle. Jak vy hodnotíte tu stávající situaci?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Objevila se, teď v tomto týdnu se objevila zpráva, ve které, nebo ze které vyplývá, že v podstatě, pokud se týká, rozlišujme dvě věci, rozlišujme to, co je veřejných dluh a to, co je deficit ve veřejných financích. Objevila se teďko zpráva, tedy zpráva Eurostatu, respektive zpráva Evropské komise, že v oblasti veřejného dluhu se situace v poslední době příliš v Evropě nelepší, že dokonce ten veřejný dluh roste, já si dovolím uvést, jedno, dvě čísla. Ten průměrný dluh je dneska 82,5 % vůči HDP, čili je to číslo, které je zhruba dvojnásobně větší, než máme my, my také velmi žehráme na potíže s veřejnými financemi, nicméně náš dluh, náš veřejný dluh je jenom 41,6 po notifikaci, která byla vydána zhruba před 3 nebo 4 týdny. V zemích eurozóny je to ještě o něco horší. Tam je to 87 %. Čili není to věc, která by se nějakým způsobem, která by se nějakým způsobem příliš zlepšovala. Samozřejmě je to podvázáno také nedostatečným růstem zdrojů. Už jsem to tady říkal. Pokud se týká nás, tak už jsem uvedl, že těch 41,6 % z hrubého domácího produktu, ten je zhruba 3,5 bilionu korun, takže jsme někde na úrovni 1400 miliard, nebo něco podobného, tak tato hodnota představuje 7. nejnižší veřejný dluh v Evropě, mnohem lépe jsou na tom některé jiné země, jako třeba kupodivu Estonsko, tady docela zajímavá taková úvaha, Estonsko je samozřejmě malá ekonomika, ale ten jeho dluh je pouze 5 %, přitom je to země, která vlastně nedávno, před myslím rokem, vstoupila do eurozóny, takže i ta interpretace k té vazbě eura a dluhu je asi trošku k zamyšlení. No a pak jsou takové ty, bych řekl stálice, jako je Řecko 165 % toho dluhu a nebo třeba Itálie 120 % dluhu. Vedle toho ale také musím říct, že Japonsko, Japonsko samozřejmě není v Evropě, ale Japonsko má ten dluh 220 % a má přitom odpovídající růst a zejména odpovídající úspory. Takže i tady v těch interpretacích vždy musíme být trošku opatrní. Pokud se týká deficitu, to jest to, co nás vlastně trápí každoročně vůči hrubému domácímu produktu, deficit v rozpočtech vůči HDP, tak po notifikaci, která u nás byla vydána myslím 2.dubna, tak ten náš dluh je 3,1, deficit je 3,1, a to už je číslo, které se poměrně blíží těm 3 % Maastrichtských kritérií, takže zase na tom nejsme tak špatně, jak se někdy tvrdí. Samozřejmě ta situace v Evropě je celkově horší, což je pro nás dobrá zpráva, protože celkově v Evropě je deficit vyšší, než 4,5 %, v zemích eurozóny je to něco přes 4 %. Takže Španělsko má třeba 8,5 %. Takže je to taková situace s tím zadlužováním teď sporná. Já stále vidím, že chybí dostatek nebo cítím to tak, že chybí trošku dostatek růstových impulsů na straně zdrojů. To si myslím, že teď bude otázka číslo jedna. Škrtat se nedá do nekonečna, je potřeba také vytvořit zdroje, a to si myslím, že je problém celé Evropy v tuto chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže od toho se bude odvíjet i ten další vývoj.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To nepochybně, protože, když se podíváme na prognózu třeba světové banky, tak ta předpokládá zhruba 3% růst ve světě, takový růst se v Evropě nepředpokládá. Samozřejmě jsou tam giganti typu Čína, typu Rusko, ale také Spojené státy se dostávají z toho nejhoršího ven a včera se zrovna objevilo, že FED předpokládá zhruba téměř 3% růst v příštím roce, takže tyhle ty věci v ten, v tom celosvětovém měřítku ukazují, že Evropa si někde vzala příliš velké sousto a ty problémy se koncentrují především, bohužel, především v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná nějaké skryté rezervy bychom našli finanční, protože, když hovoříme o dluzích, tak České republice dluží cizí země více než 22 miliard korun. Největším dlužníkem Česka je podle materiálů ministerstva financí Kuba, jen v kategorii civilních úvěrů eviduje dluh přes 6,5 miliardy korun. Kuba odmítá o svém dluhu jednat. Dalšími velkými dlužníky České republiky jsou Irák, země bývalé Jugoslávie, Rusko a Súdán.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, mám obavu, že už z toho moc neuvidíme z těchto peněz. My tenhle problém máme už vlastně léta, protože jsme byli zemí, která dost se angažovala v těchto oblastech a zřejmě už se bude jednat o peníze, které z větší části, troufám si říci, k nám asi nikdy nevrátí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom pro srovnání, pokud by všechny vlády své závazky vůči České republice splatily, tak by to vyrovnalo deficit státního rozpočtu za první čtvrtletí letošního roku, který dosáhl 22 miliard korun.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to je samozřejmě příznivá zpráva, ale bohužel pouze asi v uvozovkách se třemi tečkami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak jako první se do finanční krize ponořil Island i jako první se z ní vymanil definitivně. Asi zatím bychom dali otazník. Každopádně boj Islandu s krizí by mohl sloužit přece jenom jako jistý vzor, příklad země, že přece jenom to jde.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, já jsem docela se zájmem sledoval zkraje týdne takový ten pokus, nebo prostě proceduru, která probíhala v islandském soudnictví, kdy byla snaha vlastně obvinit představitele vlády a konkrétně ministerského předsedu z toho špatného rozhodování. Tohle mi přišlo jako velmi složitá věc, protože samozřejmě každý je odpovědný za své činy, samozřejmě, pokud ty činy mají vyloženě charakter trestně právní, tak asi je odpovědnost jednoznačná, asi i to rozhodování soudu buď mělo být velmi příkré. Na druhé straně v té ekonomické oblasti je po bitvě každý generálem, ale někdy jsou ta rozhodnutí opravdu velmi složitá a zejména na akciových trzích. Je pravda, že islandské banky šly do příliš vysokého rizika a že to rozhodnutí asi nebylo úplně správné. Na druhé straně před 10 lety se nikdo netrápil s tím co se děje v Řecku, nikomu nevadilo, že Řecko má pravděpodobně i, a odtamtud šly potom ty problémy, že Řecko má pravděpodobně i problémy s národními účty a že nějakým způsobem, já teď nechci použít nějaké ostřejší slovo, ale prostě nevykazovalo v národních účtech vůči Evropské unii a zejména vůči Eurostatu úplně to, co mělo, nebo to, co tam reálně bylo, a to samozřejmě dostalo některé země, mezi nimi i Island, po ponor, pod hladinu prostě. A tady ta odpovědnost je velmi složitá. Nakonec, pokud jsem to dobře sledoval, nebo dobře pochopil, tak Islandský soud se nerozhodl pro nějaký trest. Já si myslím, že jsou tam ty odpovědnosti dvě. Jedna je odpovědnost v politické rovině a tam od toho jsou volby a od toho jsou prostě procedury v legislativě, které prostě přivedou potom pád vlády. Ostatně viděli jsme to i v mnoha dalších zemích. Položila se řecká vláda, položil se Berlusconi, velmi nejasná situace jakkoliv tam nepůjde o položení se, je teď ve Francii, protože ani Sakozy nebude mít vlastně za pár dní v tom druhém kole svoji pozici lehkou. Takže z tohohle pohledu si myslím, že na jedné straně je odpovědnost politická, tam asi není o čem hovořit, tam prostě přijde zákonitě výměna, garnitura, v dobách krize ta výměna garnitury poměrně běžnou věcí. No a vedle toho je politická, vedle té politické odpovědnosti je odpovědnost trestně právní a tady už tak úplně nejsem jistý, že pokud se třebas vláda rozhodne pro nějaký krok v oblasti výdajů, nebo v oblasti škrtů, který se nezdaří, zda přímo se dá hovořit o trestní odpovědnosti, tady bych byl asi velmi opatrný, je to spíš možná pro právníky, ale přece jen se mi zdá, pokud nedojde k porušení zákonů, tak je to asi trošku, nebo to vyžaduje trošku opatrnosti. Na druhé straně je také pravdou, že jistý signál pro veřejné mínění to byl, že rozhodovat se bez odpovědnosti v žádné zemi nemá. No, ale, že by to mělo jít až takhle daleko, tak z tohohle pohledu já jsem vnímal to rozhodnutí islandského soudu, jako řekněme přiměřené té situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiérovi hrozily až dva roky vězení. Nakonec byl shledán vinným jen v jednom ze čtyř bodů obžaloby, a to v tom nejméně závažném - nedostatečně informoval své ministry na formálních schůzkách vlády. Mimochodem ten soud, je to zvláštní tribunál, určen výhradně pro členy, pro procesy se členy vlády a založen byl, představte si, už v roce 1905, ale byl to první proces svého druhu.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To jsme pak v oblasti práva, protože ani já tohle nevím, jak to funguje v těchto zemích. Samozřejmě musí tam být pro to právní rámec, jakkoliv je třeba excitovaná ta situace, kdy se země dostala do potíží, jako třeba Island a návazně na to i další, kteří měli v Islandu určité aktivity, byli jsme mezi nimi i my, nebo některé naše banky, tak samozřejmě ta odpovědnost je potom na té zemi. Ale zase, že by to mělo jít až do takové úrovně, se mi nezdá, že by ten trest byl tím nejlepším řešením.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A koho vinit, pane profesore, za pád, nebo z pádu finančního systému a vůbec té krize, kterou jsme už několik let?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No asi bych řekl morálku. Víte, mně se někdy zdá, že prostě současná politická scéna v západní civilizaci se vyznačuje takovým jedním fenoménem. Začíná mi to připadat, jako kdyby vládli jedni, ale rozhodovali za ně jiní. Je tady poměrně silná vrstva těch, kteří ovládají tak, řeknu v uvozovkách nitky ze zákulisí, je tady velký systém lobbistů, už ten systém voleb, do kterého musí někdo nainvestovat peníze, aby někdo jiný mohl vyhrát. Mně se začíná zdát, že se z politiky, z té špičkové politiky vytváří osobnosti typu Churchill, nebo de Gaulle, nebo prostě lidé, kteří ovládali vlastně ve 20. století Evropu a že se do té politiky často dostávají lidé, kteří jsou sice zvoleni, ale je otázkou, nakolik mohou vládnout, nebo nakolik umí vládnout, protože za ně rozhodují možná trošku někteří jiní. Je to velmi odvážné tvrzení, ale ten systém finanční podpory politických stran a systém podpory třeba ve volbách samozřejmě z těch zdrojů jde odněkud odjinud, než jsou potom ti, kteří vládnou a mně se někdy zdá, že prostě to rozhodování je velmi, velmi, velmi podvázané a z tohohle pohledu mám takový pocit, jako kdyby ta západní civilizace se dostávala do určitých problémů právě v tom rozdělení kompetencí a toho, kdo rozhoduje o těch věcech a vypaří se osobnosti z politiky. Tohle si myslím, že bude ještě situace, která bude vyžadovat nějakou hlubší analýzu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno přišla zpráva, která zní tak trochu jako námět pro sci-fi. Švédsko zcela seriózně zvažuje, že zruší bankovky a mince, protože platby kartami jsou už dávno naprostou samozřejmostí. Proč tedy plně nepřejít na elektronické transakce? Co říká profesor Hindls světu bez peněz, respektive bez existence těch bezhotovostních peněz?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Úplně bez peněz to asi nepůjde, ale pravda je, že počet transakcí a nejrůznějších plateb a výběrů z bankomatů velmi prudce roste. Je to takový fenomén dnešní doby. Na druhé straně je potřeba si také říct, jak bude vypadat bezpečnost těchto systémů. Ono přece jenom už jsme se občas setkali s tím, že v oblasti informatiky se může stát leccos a přece jenom to zabezpečení bude muset do budoucna neustále růst, teď je samozřejmě dobré, já si myslím, že nikdo nemá žádnou zvláštní obavu, ale taky bude dost těch, kteří se budou pokoušet tento systém narušovat. My jsme opustily desetníky, opustili jsme padesátníky, v tuto chvíli máme korunu jako vlastně nejnižší hodnotu. Když se podíváte v některých zemích třeba ve Francii, tak si můžete všimnout v restauracích, že už prakticky neexistují ceny zaokrouhlené jinak, než na celá eura, výjimečně třeba oběd stojí 18,50, spíše stojí 19 nebo 18. Už jsem dlouho neviděl, a to platí nejenom pro Francii ceny typu 16 euro 32 centů, nebo něco podobného. V obchodech ještě samozřejmě ano, ale myslím si, že i tam to zaokrouhlování půjde velmi rychle. Takže i ty drobnější mince, centy zřejmě do budoucna se nějakým způsobem vypaří. Je to také nepříjemná věc, to furt nosit po kapsách. Jestli to, podle mého názoru dojde až tak daleko, že by vůbec hotovostní styk přestal existovat, to se mi přece jenom nezdá, jednak bude ve společnosti vždycky určitá skupina lidí, která je zvyklá platit hotově, jednak bude vždycky určitý druh plateb, kde prostě budete platit desítek korun, třeba tak, jak to jsme zvyklí z těch dřívějších dob. Ale určitě si myslím, že ten oběh se sníží, což samozřejmě sníží náklady na financování toho oběhu a na jeho kvalitu, ale na druhé straně to zase výrazně zvýší náklady na zabezpečení systému informačních systémů, které v těch bankách a v tom platebním styku jsou, takže je to asi písnička budoucnosti. Spíše si myslím, že se bude měnit poměr mezi tím rozsahem hotovostních a bezhotovostních plateb, ale, že by jedna zcela zmizela, jedna z těch dvou variant zcela z platebního styku zmizela, se mi nezdá, přece jenom si myslím, aspoň ne v té dohledné generaci, ve které žijeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropský statistický úřad Eurostat před několika dny vydal zprávu, která srovnává počítačové dovednosti a využívání počítačů mezi obyvateli evropských zemí. Než si řekneme ta čísla, mohl byste nám vysvětlit, co všechno se vůbec zkoumalo a co zahrnuje počet, pojem počítačová gramotnost?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já jsem se k tomu průzkumu dostal poměrně náhodně a velmi mě zaujal už, protože moje mateřské pracoviště je na Fakultě informatiky a statistiky VŠE, takže s těmi lidmi přicházím velmi do styku a sledovali se, byl to reprezentativní průzkum, který proběhl zhruba ve 30 zemích, především v té evropské 27 a pak v některých zemích dalších, jako je Norsko, nebo Švýcarsko, nebo další země bývalé Jugoslávie, které v tom zahrnuty do dneška nejsou v Evropské unii. Týká se především 4 základních věcí. Vedle té, a byl to skutečně reprezentativní průzkum, čili šlo o stovky lidí v jednotlivých zemích při stejné metodice, takže můžeme ten průzkum považovat ze velmi věrohodný, šlo tam v podstatě vedle základní informace o tom, jaká je procentuální gramotnost, vzdělanost v oblasti informatiky vůči celé populaci, šlo především o 4 základní druhy operací. Od těch nejjednodušší operace s počítačem, jako je kopírování souborů a některé primitivní jednoduché operace, které prakticky vyžaduje už ten základní přístup po zapnutí počítače. Druhá taková skupina operací se týkala především matematických operací, to jest základních operací v tabulkových procesorech typu excel, nebo některých jiný, kde šlo o skutečně ty nejjednodušší matematické operace. Třetí skupina těch otázek se týkala oblasti prezentačních dovedností, zařazování videí do prezentací, power pointových prezentací a i některých i třeba vytváření maker v těch prezentacích. A čtvrtá už byl takový ten hoch nejvyšší typ, to jest programová znalost, programovacích jazyků a jejich schopnost je prakticky uplatňovat, v algoritmizaci úloh a případně řešení některých dalších otázek. Já jsem si ty údaje, tady ty výsledky poměrně pečlivě prohlédl a musím říct, že to zjištění není pro nás příliš dobré. Když budu uvažovat, že v těch základních zemích, tam bylo 29, tak v té oblasti té nejjednodušší operativy s počítačem, to jest té základní práce se soubory prostě a ovládání počítače, ještě jsem zapomněl říci, že v obou těch, nebo ve všech případech se jednalo o rozdělení na celou populaci, to znamená od těch nejmladších od 18 let až po seniory a potom zvlášť v tom skupina, která byla označená jako 16-24, to jsou ti naši nejmladší, kteří těmi počítači žijí, tak v té první skupině těch nejjednodušších operací jsme v celé populaci až 18. a mezi těmi mladými, kde by člověk čekal přece jenom výrazný náskok, tak jsme dokonce až 21. a rovnou musím říct, že toto je nejlepší výsledek. V oblasti těch řekněme matematických operací už jsme obsadili 24. místo, v oblasti těch prezentačních dovedností, používají videí v prezentacích, powerpointových maker a podobně, už jsme na 26. místě, a to jak v té celé populaci, tak v oblasti těch nejmladších lidí 16-24 a úplně nejhorší situace je v oblasti znalosti aktivní schopnosti používání programovacích jazyků, kde jsme na 28. místě z 29 zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předposlední.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Předposlední. To je skutečně už opravdu tragická věc a ani nebudu neříkat, kdo je za námi, je to Bulharsko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo je naopak?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Z těch na té pomyslné bedně, abych použil sportovní terminologii nejčastěji, protože těch ukazatelů je 8, tak já je teď nebudu vyjmenovávat, abych neunavoval, ale v té takové bych řekl základní první linii stojí především severské země, velmi často Finsko, Dánsko, Norsko a potom některé země z oblasti východo nebo severozápadní Evropy, Belgie, Lucembursko a zejména Nizozemí. Kdysi jsem tady už od tohoto mikrofonu také hovořil o vybavenosti počítačů a ta je právě v těch severských zemí a používání počítačů, výrazná, už si teď ta čísla nepamatuji, ale ta korolace mezi tím, co jsem říkal teď a co jsem tady říkal možná před rokem, je poměrně výrazná. Samozřejmě jsem přemýšlel o příčinách a ty jsou už samozřejmě velmi závažné. Tak pokud moje informace sahají, tak si myslím, že ten základní problém je v kvalitě, ve výuce informatických dovedností. Ale pozor, u nás je situace taková, že většina lidí, kteří vystudují informatické obory a já to vidím u nás na fakultě, končí za poměrně výrazně vysoké peníze v nejrůznějších informatických poradenských a jiných firmách a prakticky téměř nikdo nejde učit. To znamená, že na těch základních školách, nebo i středních školách, kdyby se těmto dovednostem měli vlastně ti lidé 16 let je vlastně střední škola, měli věnovat a měli by získávat tu základní průpravu, tak v těchto oblastech v podstatě velmi často, a to určitě učitelé, kteří mě teď možná poslouchají, potvrdí, často učili jenom studenti nebo někdo, kdo neměl odpovídající vzdělání, protože ho prostě škola nemůže zaplatit v porovnání se systémovým integrátorem ve firmě, nebo s programátorem ve firmě vám tabulkový plat učitele na střední škole nemůže poskytnout takovou věc, že byste tam šla učit, pokud informatiku vystudujete. Druhá věc si myslím, že trošku pokulháváme i ve vybavení těmi počítači. Už jsem tady říkal o té, o tom průzkumu, který jsem tady prezentoval zhruba před rokem, kde skutečně nestačíme na ty severské země ve výbavě počítači, tak samozřejmě to se někde musí projevit. No a pak je to, to si troufnu říct ten třetí důvod i poměrně takový chabý vztah k matematice, který je u nás cílevědomě v poslední době pěstován, matematika je něco, čeho se musíme bát, něco, co prostě nepotřebujeme ke svému životu a to se také obrazí, protože přece jenom ten počítač vyžaduje určitou, bych řekl, technologickou strukturu myšlení a ta je postavená především na matematice. A mohli bychom se bavit a asi by to chtělo i nějakou diskusi, i o dalších věcech, ale prostě, pokud jsme v posledních řekněme 5, 7 místech v jednom případě dokonce na předposledním místě, tak to o něčem vypovídá. Když se podíváme na výsledky PIZi, toho mezinárodního srovnání dovedností našich žáků a studentů v oblasti matematiky a ten prudký propad, který je tak, už si myslím, že to není náhoda, že tyhle věci nějak korespondují a že je potřeba v té oblasti matematiky opravdu už zasáhnout radikálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě ty počítačové dovednosti velmi často, respektive automaticky vyžadují i zaměstnavatelé, kromě těch takzvaných softchils, těch měkkých dovedností, je to i právě počítačová znalost. Mimochodem většina českých žáků právě i podle těch mezinárodních měření má negativní vztah a mám tady průzkum organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: čeští žáci mají k matematice dokonce nejhorší vztah z 41 sledovaných zemí. Byl byste třeba, pane profesore, pro povinnou maturitu z matematiky?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já bych pro ni asi byl. Samozřejmě, tak za našich let to tak bylo, vyjma samozřejmě nějakých speciálních, uměleckých, středních škol nebo podobně, kde samozřejmě ta orientace je trošku jiná, ale tady došlo před zhruba 8, 10 lety k výraznému oslabení významu matematiky na středních školách. A to, že dneska, a teď to propojím s tím, co se tady bavíme, to, že mám počítač, to, že si to spočítám, že si někde udělám zatáhnu si něco blokem v excelu, označím si to, najdu si funkci, která to umí vyřešit, to je věc, do toho počítače to někdo dal a já, pokud nevím, co tam je v těch věcech, tak to jen mechanicky využívám a nemůžu pořád říkat, jo, počítači, já si to nějak spočítám. Já jsem velkým zastáncem matematických dovedností a myslím si, větší váha třeba z oblasti zkoušek a samozřejmě maturit z matematiky je minimálně na místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dotaz pro vás z našeho formuláře na webu dvojky. Jak se dá na vysoké škole dobře skloubit kvalitní výuka, kterou chtějí studenti s výzkumem, kterou požadují zase akreditační komise a tak dále? Dobrý vědec asi nemusí být vždy dobrým učitelem a nebo nemá čas už se věnovat studentům. Děkujeme za dotaz.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě. Tohle to asi platí, ale já bych tu věc zase otočil. Ten, kdo nebádá, nezkoumá, co může učit? Zejména v těch vyšších částech vysoké školy, to znamená v oblasti magisterských studií. Vemte třeba technické disciplíny, vemte přírodovědecké disciplíny, vemte medicínu. Člověk, který by jenom učil 15 let to samé, co zná a nevšímal by si toho, co se děje okolo něj, tak nemůže dobře učit. Samozřejmě budou vždycky ti, kteří budou lépe učit a ti, kteří budou lépe bádat, bude i několik těch, kteří umí obojí, to je samozřejmé, je možná i určitá dělba v rámci katedry, ale myslím si, že učit zejména v oblasti magisterských a už vůbec teda v oblasti doktorských studií bez výzkumu a bez sledování toho, co se ve výzkumu děje, je prakticky nemožné. Samozřejmě požadavky akreditačních komisí v tomhle jsou velmi příkré na publikační činnost, na aktivity na mezinárodních konferencích, na mezinárodní projekty, ale učit bez výzkumu, minimálně v magisterském studiu se tedy rozhodně nedá a já znám dost lidí, kteří opravdu slušně zvládají obojí, jak učení, tak to šťourání se v těch problémech. Ale otázka je to moc dobrá. Vyžaduje asi nějakou úvahu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl Richard Hindls, profesor a rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za váš čas. Za vaše postřehy. Přeji příjemný den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuji a také vám přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se od půl deváté v Jak to vidí můžete těšit na spisovatele Pavla Kosatíka. Příjemný den přeje Zita Senková. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.