Jak to vidí Ilona Švihlíková - 23. dubna

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je v našem studiu docentka Ilona Švihlíková, ekonomka. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec rezignuje k 15. květnu na svou funkci. Z čela útvaru se rozhodl odejít kvůli sporu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou, která tvrdí, že na ní protikorupční policie připravovala kauzu. To pan Martinec kategoricky odmítá, stejně jako to, že by prý jeho útvar prodával informace, jak se domnívá paní Bradáčová. Jaké otázky si, paní Švihlíková, kladete vy u této kauzy, jak čtete tuto rezignaci Tomáše Martince?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to situace, která je velmi nepřehledná pro někoho, kdo má informace jenom přes média, jaksi není přímo u toho. Můžeme ji asi interpretovat dvěma způsoby. Upřímně řečeno, nevím, který je horší, protože to nevnáší zrovna příliš klidu a stability do toho právního prostředí. Buď je tady značný konflikt, někdy se mediálně říká i válka tedy, mezi částí policie a mezi vrchním státním zastupitelstvím, což bezesporu nepůsobí dobře, to by byla jedna z těch možných variant. Teď je otázka, proč tomu tak je, jestli to můžeme vnímat jako obraz mezi těmi dobrými a těmi zlými a teď je otázka, kdo je na které straně a proč ta situace vygradovala zrovna v tuto chvíli. Anebo, což bych považovala za úplně tu nejhorší možnou variantu, a doufám, že tomu tak není, jsme se dostali do situace, kdy dva tyto orgány nebo dvě tyhle sféry jsou proti sobě, protože každá z nich se řídí zájmem jiné části kmotrů. Tak doufám, že tahle varianta je nepravděpodobná až nesmyslná, ale i kdyby byla ta první, tak to pořád není příliš dobrá zpráva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koalice i opozice žádají vyšetření případu. Například exministr vnitra Radek John řekl v České televizi, že cituji: "Policii teď bude ovládat ODS, která si místo plukovníka Martince dosadí svého člověka, tohle je konec vyšetřování velkých kauz v Česku." Tolik citace Radka Johna. Jak to na vás působí? Sdílela byste tyto obavy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Říkám, nejsem expert na to, jak funguje u nás policie, justice, v tom smyslu rozdělení přesných pravomocí a těch osobních vztahů. Ale jako na běžného občana to na mě nepůsobí vůbec dobře, protože ve chvíli, kdy přece jenom se alespoň začalo hovořit o nějakých velkých kauzách, aspoň hovořit, aniž bych si dělala iluze, že budou dotaženy do konce, tak tohle je další rána v nějakou byť maličkou naději, že by přece jenom se mohlo začít jít po nějakých velkých kauzách a po těch velkých korupčních problémech, které nás sužují tak velkou dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k jinému tématu. Studie Evropské centrální banky naznačuje, že průměrné německé domácnosti jsou z hlediska akumulovaného majetku chudší než domácnosti na jihu Evropy a v zemích, kde došlo k expanzi úvěrů a rozmachu finančního sektoru. Poskytuje tato studie řekněme politické argumenty těm, kteří tvrdí, že se na své záchraně má více podílet předlužený jih Evropy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že ta studie byla téměř dělána s tím záměrem, aby ukázala něco, co v reálu není pravda. Já se těm argumentům hned dostanu a myslím si, že je velmi nešťastné, když to řeknu diplomaticky, že něco takového podepřela Evropská centrální banka, protože to nutně povede k ještě silnějšímu politickému napětí, než které už v té eurozóně je. V té studii je velké množství věcných chyb, musím říct, že na většině ekonomických blogů se o tom delší dobu diskutuje. Takže pro mě je skutečně nepochopitelné, že Evropská centrální banka to prezentuje jako nějaký oficiální silný výsledek, který dokládá, jak jsou ti ubozí Němci chudí. Především je potřeba si vůbec definovat tu kategorii bohatství. Co to vlastně je bohatství? Jakým způsobem je ovlivňováno tou spotřebou? Jak je možno srovnávat nějaké ceny nemovitostí tažené bublinami s trhem nemovitostí, který tímto nebyl zasažen? To je přece neporovnatelné. A stejně tak nemůžeme říct o Němcích, že jsou chudí jenom proto, že nepreferují vlastnické bydlení, ale mají velmi dobře, na rozdíl od těch jižních zemí, rozvinutý trh s nájemným a s družstevním bydlením. Takže mají jaksi jiný typ, ale to je přece nutně nečiní chudší. Nemluvě o tom, že Němci mají tu možnost čerpat z poměrně stále ještě slušné sítě těch veřejných statků. To znamená to jejich bohatství přece není dáno jenom individuálně tou danou rodinou, která ještě nota bene bude mnohem menší než ta jižanská. Jižanské domácnosti jsou podstatně větší. Takže znova porovnáváme neporovnatelné. Ale právě i tím, že ta německá rodina nebo ta průměrná domácnost řekněme, má k dispozici ty veřejné statky, které zvyšují tu její životní úroveň a od toho je v téhle studii abstrahováno. Takže já si myslím, že tam velká řada, opravdu velká řada metodických chyb a že tahle studie vyostří už ty současné vztahy, které nejsou dobré v rámci té dluhové krize. Je pro mě skutečně s podivem, že Evropská centrální banka tohle prezentuje jako nějaký prostě zásadní fakt, když to odporuje jednak i té zkušenosti, kterou člověk běžně má, když srovná, jak funguje německá ekonomika a když srovná ty ekonomiky jižního křídla. Mimo to, k tomu se možná ještě dostaneme dál, tady bylo velmi zvláštním způsobem zase počítáno s tím průměrem, to je taková veličina velmi ošidná a poslední dobou se mi zdá, že mnoho studií naráží na problém, jak interpretovat průměr. Je to hlavně proto, že ta německá, ten německý pracovní trh a s tím související samozřejmě je rozvrstvení bohatství v těch posledních zhruba 10 letech, zažilo obrovský nárůst polarizace. A to se nutně samozřejmě musí projevit v tom, jak ten průměr může být desinterpetován. Takže těch chyb je tam opravdu velmi mnoho. Je možné si skutečně, nebo je zásadní si položit tu otázku, co to vlastně je bohatství a jestli ho můžeme vnímat jako bohatství jako ve smyslu osobní vlastnictví majetku. Myslím si, že to není úplně ideální přístup.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže mohli bychom říct, je to i takový jistý pseudoproblém, který ovšem zajímavě ilustruje, jak lze chápat statistiky chybně nebo jak je vykládat. Teda jenom jsem si vypsala známý bonmot Winstona Churchilla: Ze statistik věřím jenom těm, které si sám zfalšuji, nebo které jsem si sám zfalšoval.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Statistika je krásná věda, ale je skutečně potřeba si enormně dávat pozor na tu interpretaci průměru hlavně ve chvíli, kdy ten soubor dat je velký, tak ten průměr vám to hrozně zkreslí. To je typická situace v České republice jenom tak pro dokreslení, kde průměrný plat je nějakých 27 tisíc něco, ale medián je přes 21 tisíc. Takže prostě je téměř o jednu pětinu někde jinde. A to už je skutečně velký rozdíl, akorát, že většinou se hovoří v médiích o tom průměru, což má spolehlivě za následek, že většina lidí se pekelně rozčílí, protože dvě třetiny populace jsou hluboko pod tím průměrem a tím, jak ta data jsou velmi rozdílná, protože tam máte minimální mzdy a potom tam máte příjmy různých manažerů, já nevím koho, kdo prostě bere půl milionu měsíčně, no, tak to ten průměr samozřejmě strašně zkreslí, jo a tohle se potom, když se dostane do nějakých dalších statistiky, tak ta data mají velmi omezenou vypovídací hodnotu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíše byste řekla, že tady je statistika jaksi ve službách politiky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to tady jednoznačně tak přišlo. A nejenom tady se musím, já se obávám, že se tady setkáváme s případ, kdy velmi nedokonalá metodologie a teď se ptáme, jestli to byl záměr nebo omyl, což těžko asi někdy zjistíme, prostě slouží jako podklad pro zásadní politická rozhodování a pak ty následky mohou být velmi neblahé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jenom odbočím, když hovoříme o eurozóně a vůbec jaký dopad by mohla mít ta studie Evropské centrální banky na další ty politické debaty, které už jsou i tak bez této studie velmi bouřlivé. Jaký dopad má vlastně dění v eurozóně na Česko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak těch dopadů je celá řada, ale ten hlavní kanál je samozřejmě obchodní. Souvisí tedy s tím, že ta česká domácí poptávka se propadá už řadu kvartálů, takže ten jediný růstový pohyb byl dán právě tou zahraniční dynamikou, konkrétně tedy eurozónou a především Německem. No a ve chvíli, kdy Německo a eurozóna budou mít problémy nebo u nich dojde ke změně hospodářské strategie, ke zpomalení, tak to velmi silně pocítí náš export, a tím pádem se dostaneme do situace, kdy budou klesat všechny komponenty HDP a to už potom by byla nejen mírná recese, ale dosti značná recese.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem zmínila jste se o Německu, prezident Miloš Zeman si dokáže představit, jak řekl v rozhovoru pro regionální deník v Pasově, že Česko v dohledné budoucnosti přijme euro. Hovořil, že by se Česko mohlo stát členem eurozóny během 5 let. Což mu hned oponoval premiér Nečas, že stanovit pevné datum, by bylo chybou, což sice prezident neudělal. Jak ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To, to neudělal, dal nějaký časový horizont. A já musím říct, že nejsem příznivcem zavádění eura obecně a už vůbec ne v téhle formě, protože, když se podíváme, tak ta eurozóna je, když to řeknu mírně, tak je v rozkladu, nebo je velmi nestabilní fázi a představa, že budu vstupovat do něčeho, když vlastně nevím do čeho, to znamená do nějakého spolku, který se mění, mění svoji politiku, mění své zaměření, mění požadavky a ad hoc vyvíjí řešení na, "řešení" v uvozovkách, na ty krize počínajíc tedy Řeckem a konče Kyprem, tak musím říct, že už takhle ten, ta vazba na euro tady samozřejmě je a musím říct, že za sebe teda necítím žádnou potřebu stát se členem eurozóny. A už vůbec ne rychle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba v tom horizontu 5 let nebo několika let se bude eurozóna revitalizovat a bude fit.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je velmi optimistické. Vzhledem k tomu, že většina představitelů eurozóny do dneška nepochopila základní příčiny té krize a nepochopila tu asymetrii, která v eurozóně je, to znamená, že neexistuje fiskální politika společná a že ta monetární politika je chromá na jednu nohu, tak se obávám, že do 5 let, nevím, nevím, asi bych nebyla takový optimista.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k další studii, které můžeme dát přívlastek skandální. Dva vlivní ekonomové totiž chybovali v klíčové studii o dopadech zadlužení státu na hospodářský růst. Jejich kolegové z univerzity v Massachusett přišli s tím, že vědci vybírali pouze data, která se jim hodila. Autoři studie se již omluvili za výpočetní chybu, ale nařčení z úmyslného filtrování dat odmítají. O čem tento další případ svědčí? Jaké budou důsledky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ty důsledky jsou zásadní. Tohle není jenom studie, která, kterých je mnoho a která by jen tak prošla tím akademickým prostorem. Ta studie harvardských ekonomů Reinhartové a Rogoffa měla obrovský dopad. Obrovský dopad na země především v Evropské unii, ale také ve Spojených státech, kdy vlastně tou studií mávala řada politických představitelů a byl to jeden z těch hlavních motivů a jaksi odborných zdůvodnění proč začít s tou velmi silnou fiskální konsolidací, tedy proč začít s tou politikou škrtů, když to řeknu jednoduše. Tahle ta studie, která je nyní vrácena jaksi vláčena tiskem, vlastně přišla s tím, že existuje nějaké číslo 90 % veřejného dluhu k HDP, kdy nastává takzvaní fiskální útes, to znamená ta ekonomika, když dosáhne tohoto zadlužení, tak začne silně zpomalovat a padat a prostě nastává jaksi hospodářská katastrofa. A toto bylo činěno tedy údajně na základě mnoha dat, z dlouhého časového horizontu a z mnoha zemí. Ten problém je ovšem skutečně v tom, že ten student Thomas Hendrn z té Massachusettské univerzity, se snažil prozkoumat ty výpočty a prostě zjistil, že mu to vůbec nevychází, protože bylo opět velmi zvláštním způsobem nakládáno s průměrem, tady se dneska vysílání bude o tom, jak se dá manipulovat s průměrem a že skutečně byla vybrána jenom určitá data a že to i na něj i na ostatní, kteří později jaksi do toho začali vrtat, dělalo ten dojem, že ta data byla vybrána úmyslně tak, aby prostě demonstrovala, že tady je nějaký problém zrovna v téhle výši. To, že nyní je tam studie zásadním způsobem revidována, by teoreticky mělo mít velký dopad na tu politickou rovinu, protože se jednak ukazuje, že ta fiskální konsolidace, ta škrtací politika prostě nemá žádné dobré dopady a počínajíc Řeckem a konče Velkou Británií, je to poměrně dobře vidět a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dojde, promiňte, i teda ke jakési korekci nebo revizi té politiky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... já bych to očekávala, ale nevím, nevím, protože řada už jaksi těch politických a jiných představitelů to prostě vzala za danou věc a někteří to téměř chápou jako takovou morální křížovou výpravu prostě si někdo žil nad poměry, většinou se to ukládá těm, kteří si vůbec nad poměry nežili a říká se to obecně a teď jako je potřeba trpět a jaksi to utrpení se bere jako ctnost sama o sobě, to je hlavně německý přístup teda a tím pádem ta současná revize prostě ukazuje to, co víceméně každý věděl už dávno, nebo každý, kdo to chtěl vidět. Zkrátka, že ta světová ekonomika je příliš pestrá a komplikovaná než aby se dala nacpat do jednoduchého vzorečku, do nějaké jednoduché kauzality, která platí vždy a všude. Máme příklady zemí, které mají vysoký dluh a rostou rychle, máme příklady zemí, které mají nízký veřejný dluh a nerostou vůbec. Prostě těch kombinací celosvětově je hrozně moc a vždycky je potřeba se dívat do značné míry separátně na tu jednotlivou zemi. Na to, jakým způsobem propojena potom s tím světem. Ale jednoduchá pravidla tohohle typu v tom našem současném dynamicky se vyvíjejícím světě neplatí. Teď je potřeba, aby na to byla velmi silná sebekritická reflexe právě ze strany těch představitelů politických, kteří přišli s tou politiku škrtací, aby ji revidovali. I když už je k tomu před tím, už minimálně půl roku nabádaly Mezinárodní měnový fond, který zase revidoval své postupy. Je docela teďko jsme v takovém období, kdy se revidují docela zásadní studie, je to zajímavé pozorovat pro ekonoma, kdy přece jenom i ti, kteří měli takovou prestiž a jejich slovo je nezpochybnitelné, tak najednou se zjišťuje, že udělali zásadní, někdy téměř školácké chyby a znovu a znovu se objevuje ta otázka: Byl to omyl anebo záměr?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nikdy to nedokážeme. Ale já si skutečně myslím, že v těch posledních 3, 4 letech je tady obrovská snaha především těch finančních kruhů, jít tou cestou škrtací a najít si k tomu jaksi i akademickou podporu. A teprve ten tlak odporu, který se vzedmul samozřejmě od občanů i od některých vlád nebo politických představitelů vedl k tomu, že se začaly ty jakoby nezpochybnitelné argumenty prozkoumávat, koneckonců i ty empirické fakty byly jednoznačně v rozporu, takže nakonec asi ani nic jiného nezbylo a najednou se zjišťuje, že zkrátka všechno je jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ale skutečně fatální, že dva vlivní ekonomové, jak jsme už to teď rozebrali, udělají chybu, výpočetní chybu a má to dopad na fiskální politiku Spojených států a Evropy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to děsivé, když se nad tím takhle zamyslíte ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vůbec možné? Mimochodem list Financial Times k tématu poznamenal, že problém výzkumu tohoto typu spočívá prý v nedostatku dat, na nichž by se dalo něco empiricky dokázat. Co z toho ale všechno plyne? Je třeba všechno jinak, než si myslíme?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Mnohé je jinak, než si myslíme. Víte, ten, tohle asi nebude nic, co by jaksi nadzdvihlo posluchače ze židle, ale já si myslím, že ten hlavní problém je, že, jakým způsobem vůbec my tu ekonomiku zkoumáme, jo, ten přístup takové té, že dáme dvě čísla, ať nám něco vyplivne a bude to vždycky takhle, já si myslím, že my nedokážeme tou současnou metodologií, takovým tím důrazem na ty jednoduchý počty dostat tam tu dynamiku a tu změnu. To, co potřebujeme, je systémový přístup, který se používá. Používá se ve vojenství, používá se s v politologii a my ho strašně moc potřebujeme dostat do ekonomie. To znamená dívat se na to, na celek, jak funguje světová ekonomika, kde jsou problémy, specifika těch zemí a skutečně si nemyslet, že všechno můžeme dát, všechno vysvětlit pomocí dvou, třech čísel. Tak jednoduchý ten svět není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání je ekonomka, docentka Ilona Švihlíková. Německo je v čele iniciativy pěti největších evropských ekonomik, které vyzvaly k zostření boje proti daňovým rájům. Je únik informací právě z těchto rájů předzvěstí toho, že se bohatí lidé nebudou mít kam schovat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já bych si to přála, upřímně řečeno, aby se nemli kam schovat. A hlavně teda, aby jejich zdroje se neměly kam schovat. Myslím si, že už tady delší dobu je takový tlak na to, aby se cosi dělalo v téhle oblasti, která byla velmi dlouho naprosto opomíjena. Ono koneckonců, pokud prostě chcete od svých obyvatel, aby se neustále uskrovňovali a ničíte u toho základy sociálního státu, tak nemůžete čekat, že se prostě budou ostatní občané dívat na to, jak ty nejbohatší si odlévají miliardy bůhví kam. Ta studie, která, nebo ty podklady, které byly nyní zveřejněny tou skupinou investigativních novinářů, ukázaly, že ta situace je ještě podstatně horší, než bylo uvažováno. A sice, že v těch daňových rájích bude celkově akumulováno okolo 30 bilionů dolarů, což je cifra, která je pro většinu běžných lidí naprosto nepředstavitelná. Když to mám s něčím porovnat, je to polovina, plus minus, světového HDP. Takže to je skutečně něco obrovského. No a tím pádem samozřejmě vzniká určitý tlak zase i na ty politické elity, aby s tím něco dělaly. Potěšilo mě teď komuniké v rámci G20, které poměrně jednoznačně stanoví tu otevřenost a informovanost o finančních tocích, ale to by také znamenalo, a teď jsem zvědavá, jestli na to skutečně dojde, na to lámání chleba, že bankovní tajemství prostě přestane mít tu extenzivní podobu, což velmi silně ovlivní země, jako je Švýcarsko nebo Lucembursko, které opět je součástí eurozóny. To znamená, že ta eurozóna a Evropská unie bude muset jaksi velmi agilně střílet do vlastních řad. Tam se jim povedlo v tom případě Kypru, který se dostal do problémů, ale nevím, jestli skutečně budou tak celí žhaví jít do Lucemburska, když se dá předpokládat, že řada z jejich přátel, kolegů, politiků tam právě bude mít nějaká svoje zvláštní konta nebo jo v Kajmanských ostrovech a podobně. Takže tady bude skutečně potřeba permanentně občanský tlak, aby se konečně po všech těch desetiletích po těhle zdrojích šlo, protože ve chvíli, kdy vám takhle obrovské peníze skutečně nesmírné, unikají z té reálné ekonomiky, tak potom se prostě nemůžeme divit, že státu chybí financování třeba na penzijní politiku. Když vám prostě odplouvají stovky miliard, no tak samozřejmě ty zdroje někde chybět musí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Lucembursko v polovině dubna oznámilo, že od roku 2015 zavede automatickou výměnu informací ...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... s dalšími státy unie, aby zamezilo ukrývání peněz cizinců ve svých bankách před daněmi.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
A tím končí vlastně takové bankovní tajemství jeho. Nelituji toho, je to dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že také v Británii lze očekávat o premiéra Camerona řešení tohoto problému?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych to od něj moc nečekala, protože on na jednu stranu o tom velmi často hovoří a neustále to dává do toho fóra G20, ale na druhou stranu řada těch daňových rájů spadá pod Velkou Británii, Kajmanské ostrovy a Britské Panenské ostrovy. Takže, kdyby s tím chtěl něco udělat, už dávno mohl tyhle dva ráje, já bych řekl nemilosrdně zaříznout. Protože to skutečně jsou obrovské zdroje, kde právě tečou opravdu biliony protékají těmito daňovými ráji. Takže tam ty možnosti bezesporu jsou, ale myslím si, že tam bude u některých politiků značná obava, na co by se tam všechno přijít, když se začnou odkrývat ty účty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě, že ministerstvo financí v Česku je připraveno uvolnit na prorůstová opatření až 2 miliardy korun. O konkrétním využití bude jednat vláda. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Hanáka by peníze měly putovat na opravy silnic a dálnic po dlouhé zimě. Kam vy byste směřovala prorůstová opatření, nebo tyto 2 miliardy korun?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Víte, já se zdráhám 2 miliardám říct, že to je prorůstové opatření. Já vím, že to možná jako působí velkolepě, ale jako z hlediska makroekonomického 2 miliardy, no? Já ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, jakou částku teda byste viděla adekvátní označení?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Musíme hovořit, musíme vyjít v desítkách miliard a ne 2 miliardy. Jenom pro představu, hrubý domácí produkt České republiky je 3,8 bilionu neboli 3800 miliard. Chápete, že 2 miliardy v tomto objemu jaksi toho opravdu moc nevytrhnou. A jestli mají být použity na to, aby se zalátaly silnice, tak to není investice, ale to je prostě obnova toho, co jaksi bylo zničeho, ať už teda špatnou kvalitou a nebo tou dlouhou zimou. Tady se podle mě nedá hovořit o tom, že to je prorůstové opatření. Jako látání děr silnic opravdu není prorůstové opatření. To, co já považuju za věc velmi důležitou, je otázka nasměrování aktivní a podpory politiky zaměstnanosti, která byla brutálně seškrtána o víc než ty 2 miliardy minulý rok. A to za situace, kdy tady máme nějakých 600 tisíc nezaměstnaných. To by asi měla být ta hlavní priorita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete to ještě rozvést?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že především ta politika je hrozně nekoncepční. O tom už jsem hovořila opakovaně, jo. Tady něco seškrtám a pak najednou se objeví 2 miliardy a teď jako dělám, jakoby to byla nějaká úžasná částka pro rozpočet a říkám si, jako jak to nakopne ekonomiku, což je naprosto absurdní takováhle částka je skutečně velmi, rozpočet má prostě nějakou, nějaký bilion 100 miliard. No, tak co mi tam udělají 2 miliardy? Neudělají mi tam nic a bylo byl bývalo mnohem lepší, kdyby skutečně se minulý rok neseškrtávaly dramaticky ať už tedy sociální dávky především pro postižené, tam myslím, že to mělo velmi špatné dopady. Anebo právě se měla nechat ta aktivní politika podpory zaměstnanosti, která už tak je ve srovnání s evropskými zeměmi nesmírně nízká a otázka vůbec těch rekvalifikačních programů a jejich evaluace je taky do značné míry sporná. Takže tam je možnost jít přímo k tomu zdroji a koneckonců by se to taky třeba mohlo napravit to, že neustále nám nefungují úřady práce a jejich systémy. Takže jakoby dá se to rozhodně utratit smysluplnějším způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, která byla hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji a přeji vám hezký den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se budu ptát sociologa profesora Jana Kellera. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.