Jak to vidí Pavel Pafko - 27. února

Prof. Pavel Pafko je přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol v Praze. Ve svém oboru prý patří ke světové špičce. Kromě toho, že stojí v čele chirurgického oddělení Fakultní nemocnice Motol, je také členem Chirurgické společnosti, Lékařské společnosti a Evropské asociace hrudních chirurgů. Mimo „standardní“ práci v motolské nemocnici se věnuje i pedagogické činnosti na LF UK v Praze a publikační činnosti.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Dobrý den.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká lékařská komora chystá na pátek 1. březen protestní akci, chce občanům sdělit, že ministr zdravotnictví Leoš Heger omezuje svými zákony a vyhláškami dostupnost, kvalitu a bezpečnost zdravotní péče. Sdílíte, pane profesore, tuto kritiku?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já myslím, že ne, respektive, chtějí-li vyjádřit zdravotníci nějaký protest, vždycky oponenti toho protestu říkají, že si berou jako rukojmí pacienty. A já myslím, že si musíme uvědomit za prvé, stávky a protesty zdravotníků jsou běžné v celém světě, znám to. Za druhé berou si jako rukojmí, stávkují-li dopravci nebo železničáři, berou si stejně tak jako rukojmí nemocné, protože ti se dopravují například do těch zdravotnických zařízení. Nikde na světě a u nás také ne nebude jakýkoliv protest nebo stávka spojena s tím, že by nebyla poskytnuta akutní ošetření lidem, který to bezprostředně potřebují a je ohrožen jejich zdraví nebo život, ale ti lidé po dobu té stávky, to znamená v tomto případě protest jednoho dne, těm se oddálí takové to chronické nějaké ošetření, které potřebují, ale je totéž, když nepojede vlak nebo autobus, ne každý má auto, k lékaři, tak také se to odloží o dobu té stávky to ošetření toho pacienta, který to, ještě jednou, a to je důležité, opakuji, nepotřebuje akutně. Že je tady určitý neklid, jestli to mohu vysvětlit, ten neklid tady v tom zdravotnictví je a každý jev má nějakou příčinu. Příčinou tohoto jevu je stále se horšící financování zdravotnického resortu. Já bych to uvedl na příkladu, musel jsem se podívat do statistik, tak Česká republika dává, dala v roce 2009 7,80 % hrubého domácího produktu, v následujícím roce 7,66 a v dalším roce 7,58 %. Je jasné, že náš koláč není, který vytvoříme, koláčem německým, francouzským nebo já nevím jakým, holandským. Ale tyto země odkrajujou z toho koláče, Belgie 9,5 %, Holandsko 9,3, Francie 11,1 a Němci 10,4. To jsou statistiky OECD. Teda my dáváme na to zdravotnictví méně, pojišťovny vybraly v roce ..., daly do zdravotnictví v roce 2009 291 miliard, v roce 2010 289, a v roce 2011 288. Stále klesají peníze do zdravotnictví, ale přitom, a to je důležité, jak jsem se díval na statistiky, vybralo se na zdravotním pojištění mezi rokem 2011 a 12 10,4 miliardy více, protože stoupá průměrná mzda ve státě, tak samozřejmě odvod je 13,5 %, každý platíme, tak samozřejmě, že to číslo stoupá. Teda výběr stoupá a přitom klesají peníze, které jdou do zdravotnictví. Kde ty, kam ty peníze jdou, my není úplně jasné a myslím, že mnohým ne, ale fakt je ten, že klesá objem prostředků do zdravotnictví. To musí mít za následek jedinou věc, že se buď zhorší kvalita nebo kvantita poskytované péče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás také zaujalo, kolik máme vůbec u nás v Česku pojišťoven, ale i lékáren. Příliš.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano, samozřejmě, to si normální občan velmi dobře uvědomuje, je to tak. Tak máme, myslím, 7 pojišťoven po jistém sloučení, protože jich bylo asi 11 nebo 12, ale lidé, prostí lidé a já také se ptám, proč máme tolik pojišťoven, kde všude jsou ředitelé, generální ředitelé, audiny jezděj, když vlastně my se nepojišťujeme, my platíme zdravotní daň, protože ze zákona musíme odvést 13,5 a náš zaměstnavatel odvádí další peníze, a to je dané a přitom ty pojišťovací programy těch pojišťoven se v zásadě vůbec neliší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska lékařské odbory nehodnotí tu situaci objektivně a pan Nosek řekl, že zdravotnictví je jediný sektor, kde se zvýšila spotřeba zdravotnických prostředků. Zase tu stávku, která se chystá, ten protest na pátek, tak šéf odborů Jaroslav Zavadil ji nejenom podpořil, ale před pár dny i vyzval ministra, aby, cituji: "vzal si svoje lejstra a odešel." Jak se ale v tom vlastně, co se týče těch argumentů obou stran, můžeme orientovat my laická veřejnost?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, já si ..., mně je pana ministra i pana náměstka do jisté míry líto, protože oni jsou v kleštích politiků. Musíme si uvědomit, že víc než 50 %, někteří lidé říkají téměř 60 % obyvatelstva neplatí těch 13,5 %, to jsou důchodci, vysokoškoláci, děti, mládež, nezaměstnaní, invalidé, to jsou lidé, to jsou státní pojištěnci, za ty platí stát, ještě jednou, za víc než polovinu českých obyvatel platí pojistné stát. Stát platí za jednoho tohoto pojištěnce nebo 723 korun měsíčně a je si třeba uvědomit, že k poslednímu navýšení došlo za doby, kdy byl ministrem zdravotnictví dnes ve vězení, pan doktor Rath.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
David Rath.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ano. Od té doby ani o korunu, přesto si musíme uvědomit, že došlo k zdražení prakticky všeho od benzinu, přes potraviny a tak. Teď si musíme uvědomit, že se zvýšilo DPH nejen na řekněme potraviny, ale také na léky a ten stát vysává z toho už tak neustále klesajícího objemu peněz, který jde do zdravotnictví, další peníze. Mě je dneska našich reprezentantů zdravotnického ministerstva líto, to je jediné, co mohu říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak teda, co se týče té zdravotnické politiky, myslíte si, že je v ní, vstupuje do ní příliš mnoho subjektů?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
To stoprocentně, to stoprocentně. Vlastně v tomto státě je velmi problematické řídit, řídit celostátně zdravotní politiku. Já si pamatuji na to memorandum před 2 roky, kdy pan ministr slíbil 10 % nárůstu mezd lékařů a přemýšlel jsem o tom, jak on toho může vůbec docílit, protože on neřídí všechny nemocnice. Tady jsou různé privátní subjekty a různé společnosti a tak dále, takže tady už jednotná koncepce toho zdravotnictví je velmi problematická, těch subjektů je mnoho. A když jste mluvila o těch lékárnách, uvědomme si, jak to tam je s penězi. Jenom pro zajímavost, na Karlově náměstí je, myslím, 5 lékáren na jednom náměstí. V Jilemnici, kde bývala jedna lékárna, jsou dneska, jak jsem se dozvěděl 4. A když vidíte jakýkoliv se otevírá nový řetězec nějaké prodejny, arkády, já nevím, všude je vždycky lékárna, všichni žijou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, proč? Protože ty doplatky za ty léky jsou individuální, nikdo to není schopen regulovat, je to prostě byznys a kdyby neměly dostatek, tak by určitě ... Já si nepamatuji, pamatujete si, že by se zavřela nějaká lékárna a začli se tam prodávat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bych si spontánně nevzpomněla.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Prosím? Já si vůbec neuvědomuju, že by některá z lékáren skončila. Já to panům magistrům a paním magistrám přeju, ale bohužel je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera jsme shodou okolností s Václavem Cílkem, geologem, hovořili o takzvané energetické návratnosti, tak bych se teď zaměřila i na to vlastně do čeho všeho se řekněme racionálně investuje ve zdravotnictví, když si vezmeme příklad dosud zcela nevyužitého nebo minimálně využitého protonového centra za 4,2 miliardy korun, zatím totiž nemá smlouvy s pojišťovnami, to je pro onkologické pacienty, kteří nemají žádnou jinou alternativu.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já zatím o tomto centru vím velmi málo, ani nevím, jestli je to nějaká společnost nebo je to státní. Není mi to úplně jasné. Na každý pád, kdo to budoval, počítal s návratností těch miliard a vydělat na tom, proč by to jinak dělal. A k té protonové léčbě, snad, to, co jsem si já zatím o tom prostudoval, třeba ze Spojených států, kde už nějaká zkušenost je, tak nikdo zatím neprokázal, a poslední Zdravotnické noviny naše to také uvedly takové články, výraznou prospěšnost tohoto postupu proti standardnímu záření lineárními ozařovači.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom k tomu doplním, že Všeobecná zdravotní pojišťovna nakonec bude poskytovat drahou protonovou léčbu všem pacientům, pro které to bude jediná možnost na vyléčení, musí to ovšem potvrdit uznávané autority jako třeba šéfové onkologických center a zatím tu léčbu uhradila jako první Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. A další příkladem může být třeba robotická chirurgie, na kolik my ji využíváme, kdybychom to srovnali možná ... Prosím.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ještě bych se vrátil jednou větou k těm protonovým zářičům, já nevím, kdo z českých kolegů bude mít zkušenost vůbec, aby se k tomu vyjadřoval. My jsme závislí na zprávách, které přicházejí z ciziny, kde už se to nějakou dobu užívá, takže to je dost problematické. A pokud se ptáte na ty roboty. Koncem minulého roku proběhl takový kongres laparoskopické a robotické chirurgie v Ostravě, byl jsem tam a poslouchal jsem. Česká republika má 9 robotů k operacím, Slováci na 5 milionů obyvatel mají 1 a Poláci, kterých je asi 40 milionů, nemají žádný. Chtěl bych vidět pracoviště, kde se takovýto robot využívá každý den celou pracovní dobu nebo dokonce ve dvou směnách, zcela jistě ne, to zas vím. Je to smutné, něco musíme dělat, ale uvážlivě. Jenže dneska už to nikdo neřídí, každej si to sežene, tlačí na pojišťovnu, že když už to má, tak je třeba, aby se to financovalo, je to velký problém. Tady není koncepce celostátní podle mého názoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže koncepce je tím klíčem k tomu, abychom se vůbec z této situace ...

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ale už dneska jim ministerstvo tím, že rozdalo ty nemocnice krajům a tak dále, tak už těžko má páku to řídit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo by tu páku teda měl nebo mohl mít, když to nebude nebo není ministerstvo zdravotnictví, protože pacienty asi těžko uklidní argument ministra Hegera, že žijeme v restriktivní době, to ostatně mnozí pociťují.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, pákově vždycky ten, kdo má měšec, to jsou pojišťovny.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí chirurg Pavel Pafko. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese dvojka.rozhlas.cz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 2 lety si lékaři akcí Děkujeme, odcházíme vybojovali zvýšení platů, jak se na to, pane profesore Pafko, díváte nyní s odstupem času na podobné akce?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Víte, to je velmi složitá věc, jakmile někdo žádá víc peněz, tak samozřejmě ta společnost to vnímá - my chceme také a všichni chtěj a všichni mají pocit, že jsou podhodnoceni. Tady se můžete jenom podívat na průměrnou mzdu v tom kterém státě a porovnat si to mzdou té skupiny, která protestuje nebo se něčeho dožaduje. Já si myslím, že ten trojnásobek průměrné mzdy, mají země na Západ od nás a že ten požadavek byl do jisté míry oprávněný. Já dneska nemluvím o svém platu už, protože už pracuji jako emeritně, jak jste řekla, ale vnímám to jako správné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lázně v Česku se potýkají s nejtěžší krizí ve své novodobé historii, omezují provoz, propouštějí, nová vyhláška, respektive i indikační seznam omezuje počet diagnóz s nárokem na úhradu pobytu z veřejného zdravotního pojištění, neboli těch pobytů na křížek, a přitom právě ta komplexní lázeňská péče představuje nebo představovala více než polovinu tržeb našich léčebných lázní. Na co by se tedy měly lázně orientovat, nebo jak vy vidíte budoucnost našeho lázeňství?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já to vidím jako velmi složitý problém. Před několika lety jsem byl přítomen na ministerstvu zdravotnictví schůzce zástupců ministerstva s řediteli českých lázní. Otázku, kterou jsem tenkrát položil, prokažte prospěšnost lázní. Moderní medicína je medicína důkazu, Evidence-based medicine. Tam, kde prokážete efekt něčeho, tak to je třeba financovat. Argumentace z té strany, z jejích strany těch ředitelů byla tenkrát taková - no, pane profesore, oni si všichni pochvalujou ten třítýdenní pobyt, ale proti tomu je tento argument, když 3 neděle nebudu muset pracovat, budu v krásném prostředí, budu se procházet, dostanu třikrát denně dobrou stravu, kdo by se necítil lépe?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou v tom ale procedury speciální.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ale to mohu docílit kdekoliv jinde, to nemusím chodit do lázní. Problém je v tom, že tady není objektivní, nebyl v době, kdy jsem to sledoval, objektivní důkaz o prospěšnosti kromě toho, o čem jsem právě mluvil. Já vím, že teď jsem, jestli to poslouchají zaměstnanci lázní, že se budou zlobit, ale tak to je. Medicína za Karla IV. neměla nic, než pohovořit s pacientem a nějaké ty lázně a ty vody, ale mezitím pokročila a všechno, všechen ten pokrok musí být prokázán důkazy. Pokud není, tak není moc rozumné do něj investovat. Uvědomme si, že v roce 2010 102 tisíc občanů České republiky mělo plně hrazený lázeňský pobyt, to znamená, že každý stý občan naší země byl v lázních plně hrazených. Když se zeptáte v Anglii nebo v Americe na lázně například po operaci žlučníku nebo tak, tak ani ti lidé pořádně nevědí, na co se ptáte, a to dávaj do toho zdravotnictví daleko víc peněz než my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by tedy to lázeňství mělo vypadat?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, už tenkrát ti ředitelé říkali, že 40 % jejich klienteli jsou cizinci, Němci, Rusové a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oni také, promiňte, že vám do toho vstupuji, i startuje velká kampaň na přilákání právě netuzemské klientely.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě, a potom to bude privátní sektor. Když někdo má hodně peněz a chce do Karlových Varů, tak si to zaplatí. Ale bohužel, bohužel, jak jsem v úvodu naší debaty říkal, ten balík peněz do zdravotnictví se zmenšuje a je třeba zvažovat alokaci těch prostředků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše zdravotnictví se otevírá celostní medicíně, ministerstvo zdravotnictví navrhlo, aby se takzvaná psychosomatická péče stala součástí vzdělávání lékařů, měla by to být nadstavba 2 až 3 roky. Co o tom soudíte? Vy jste mi říkal, že to vlastně není vůbec žádná novinka celostní medicína.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, já tomu vůbec nerozumím, samozřejmě, když se o tom začlo mluvit, tak jsem se díval na internetu, co se o tom dá dočíst. Tak podívejte se, když se podíváte na historii medicíny, tak v Starověku to bylo víceméně jenom pohovoření a víceméně moc toho ti lékaři neměli, snažili se ovlivnit psychiku toho pacienta. Postupně přibývaly různé možnosti a lékař vždycky, dobrý lékař vždycky si byl vědom celistvosti pacienta, teda i jeho duše, i jeho těla. Dokonce si můžeme vzpomenout, že dřív bývali takzvaní rodinní lékaři, ten člověk nejen znal duši a tělo toho nemocného, ale znal celé zázemí té rodiny a uměl odhadnout vlivy toho okolí, takže o nějaké celostní medicíně jako něčem moderním, tomu já absolutně nerozumím. Navíc, navíc takhle jsme byli vždycky vychováváni a vychovávali své kolegy, navíc je třeba říct, že samozřejmě si velmi dobře uvědomujeme vztah těla a duše, abych tak mluvil, protože jsou mnohé nemoce, které vznikají prostě poruchou v uvozovkách duše. Přece takový vysoký krevní tlak je dán stresem, to v Africe v buši neuvidíte u černochů. Podobně vředová choroba žaludeční, dvanáctníkové vředy, tam ten stres se na tom podílí, takže ta duše se promítá do toho těla. Na druhou stranu mnohé tělesné onemocnění zanechávají v tom vědomí, v té duši toho člověka značnou stopu. Každý člověk po operaci, když uděláte vývod střevní nebo fyzické postižení toho člověka, amputaci končetiny, tak to ovlivní jeho psychiku ne na několik týdnů, měsíců, na celý život. Takže mluvit tady o nějaké celostní medicíně, každý dobrý doktor dobře ví, co to je, že ten nemocný teda má i duši i tělo a když se podíváte na ten internet, tak u celostní medicíny se můžete dozvědět, že tam patří akupunktura, že tam patří homeopatie, že tam patří přikládání lávových kamenů na břicho například nebo někde na tělo. No, to mi přijde v dnešní době skoro nebezpečné. Přikládat někomu, kdo přijde s bolestmi břicha, dám mu lávový kámen a oddalovat vlastní vyšetření. Neříkám, že každá bolest břicha končí na operačním stole, ale já musím mít jistotu, že jsem vyloučil to, co je možné dnešními diagnostickými prostředky vyloučit, a pak zvažuji i tu duši samozřejmě, ale nejdřív musím vyloučit to tělo. A píchat někomu jehličky, abych ho zbavil obtíží. Tak ho zbavím určitých obtíží, ale to onemocnění pokračuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se nepletu, tak vy jste, pane profesore, svého času na chirurgii v Motole přijímal psychologa. Jak to funguje dnes?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Motolská fakultní nemocnice má velké psychologické oddělení. My jsme chtěli mít svého psychologa, protože úplně něco jiného je působit psychologicky na gynekologii, řekněme na ženu, která je před interrupcí, něco jiného je na chirurgii u člověka, který se připravuje k amputaci končetiny, prostě je to specializované, dneska se všechno specializuje, a tak jsme chtěli mít vlastního. Dneska máme kolegyni psycholožku jenom v transplantačním programu, ale na normální klinice prostě svého psychologa v chirurgické klinice nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pak tu roli psychologa musí plnit ten lékař?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě, samozřejmě.

redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí každý všední den v 8.30 na Dvojce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s profesorem Pavlem Pafkem. Pod návrh žaloby na prezidenta Klause pro velezradu kvůli amnestii se podepsalo už 27 senátorů, otevírá se tak cesta k ústavní žalobě. Zákonodárci chtějí pana Klause pohnat k Ústavnímu soudu zejména kvůli takzvané abolici, která ukončila zdlouhavá stíhání. To je zřejmě velmi nečekaný závěr prezidentského období Václava Klause. Jak vy to vidíte,

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já jsem z toho smutný. Člověk, který stál 10 let v čela a zastával úřad v naší společnosti tak významný jakým úřad prezidenta je, podle mě ten závěr a ten si lidé budou pamatovat, jeho kariéry profesní je smutný, je smutný. Česky se říká konec dobrý, všechno dobré, ale tady to bude obráceně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte vy, promiňte, nějaké vysvětlení pro poslední řekněme slova, činy, vyjádření Václava Klause?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Nejenom pro poslední, já bohužel s panem prezidentem v mnoha věcech nemohu souhlasit a ten závěr samozřejmě pro mě je, jak jsem říkal, smutný. V čem nesouhlasím je, že pan prezident má takové výrazné výtky k té Evropské unii. Všichni si uvědomují, že jakýkoliv svazek manželstvím počínaje, je vždycky ústup od něčeho, musíte něco obětovat, chcete-li být ve svazku a jsem si vědom těch nevýhod, které ta Evropská unie s sebou nese, ale já jinou cestu nevidím. Byl jsem vždycky smutný, když pan prezident třeba nechtěl podepsat tu Lisabonskou smlouvu, ale hlavně, tak prosím, to je jeho právo, ale pak komentoval výrok Ústavního soudu, to není možné. A zůstane mi v paměti teda nadosmrti to, když se mladý právník ucházel o místo soudce, v tom jsem souhlasil s panem prezidentem, že mladý člověk by neměl soudit, že by měl mít zkušenost, ale protože ten člověk se odvolal a Městský soud v Praze rozhodl, že pan prezident postupuje v rozporu se zákonem, teda nezákonně, prezident se odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu, a ten potvrdil prvoinstanční soud, přesto ten člověk nebyl jmenován. A tam jsem přemýšlel, že pan prezident pohrdal soudní mocí a musíte si uvědomit, že kdybychom se my v podhradí stejně, tak by tady byl naprostý chaos, prostě je třeba respektovat soudy, a to bych mu teda doslova vyčítal, i když s tou myšlenkou bych souhlasil, ale soud jednou rozhodne, každej si myslíme, když jdeme k soudu, že máme pravdu, ale od toho je ten soud, aby rozhodl, jak to má být. Pak bych se pozastavil jako lékař nad tím, když pan prezident šel do Kutné Hory a otevíral továrnu na cigarety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vás zarazilo?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
To jako člověk, který stojí v čele národa, by měl dbát na jeho zdraví a takovouto provozovnu by nikdy nepodpořil svou účastí, ale to je můj názor. A poslední věc, kdy jsem byl velmi zklamán, když pan prezident jinak mluvil nad rakví Václava Havla a jinak pak mluvil o něm později, to je pro mě nepřijatelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore Pafko, čemu to přičítáte tuto rétoriku? Máte proto nějaké vysvětlení? Možná bych citovala krátce rakouského vicekancléře někdejšího, pana Buzka, který řekl na adresu Václava Klause, jeho sklon provokovat, dráždit ostatní svou kritikou a svými postoji vychází z hloubky české tradice. Nesouvisí to ani tak s jeho funkcí, jako spíše s duchovní základnou, na níž stojí. Jaký je váš názor?

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Já jsem si pana prezidenta vždycky vážil, protože ten neměnil názor podle okolí, měl svůj názor, ale současně jsem si ho nevážil zase tím, že i když byly důkazy o tom, že se mýlí, tak to neuznal. Člověk má držet lajnu, ale když ho přesvědčí okolí, že se mýlí, tak řeknu zmýlil jsem se, je to lidské. Já si neuvědomuju, že by za těch 10 let jsem od pana prezidenta jednou slyšel, že se zmýlil, a to skoro není možné v životě nás, abychom měli vždycky pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy si vůbec představujete odcházení špičkových politiků nebo i dalších osobností? Dnes je poslední den v úřadě pro Benedikta XVI.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, když se ptáte na pana, na papeže, tak si myslím jako lékař, jako lékař si myslím, že není důstojné, aby člověk v takovémhle vysokém věku podobně jako Jan Pavel II. byl vozen po světě a ukazován. Jako lékař si myslím, že to je proti přírodě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče toho řekněme opravdového odcházení, toho umění odejít.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
No, tak já si myslím, že to je bezvadné, že ten člověk se rozhodl, že jeho zdravotní stav mu už nedovoluje vykonávat tu funkci a jako člověk i jako lékař to naprosto chápu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Pavel Pafko, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky v Motole byl hostem dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji za váš čas, za rozhovor a přeji všechno dobré.

Pavel PAFKO, profesor, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra bude naším hostem americký novinář Erik Best. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.