Jak to vidí Václav Cílek - 15. listopadu

15. listopad 2012

Kde se vzal hurikán Sandy? Je dalším důkazem globálního oteplování? Ptali jsme se geologa a spisovatele Václava Cílka. Probírali jsme také, jakým způsobem si v USA s touto superbouří poradili a hovořili i o solení chodníků u nás.

RNDr. Václav Cílek CSc.
Publikoval asi 300 odborných článků, kolem 400 esejí. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, z nichž nejznámější jsou "Krajiny vnitřní a vnější" (Dokořán 2002). Přednášel na několika vysokých školách (FF UK, FHS UK, AVU, FAVU aj.).

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vátá Zita Senková. Dnes je naším hostem geolog a spisovatel Václav Cílek. Dobrý den,

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před pár dny se několika americkými státy na východním pobřeží přehnal hurikán Sandy. Kde se vzala ta obrovská síla?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Že jo? Taková jako nečekaná věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nečekaná?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ale ne, hurikánů vzniká 10, 12 do roka, zhruba půlka se rozpadne, půlka pokračuje dál. Pod pojmem hurikán si musíme představit něco jako velký vír. Ten může mít 700 nebo 1000 kilometrů, že jo, pomalu se otáčí. Obsahuje obrovskou energii vody. Tu energii získává nad oceánem, tak má být teplý třeba 27 stupňů Celsia, to znamená zároveň tam dochází k velkému odparu tý vody. Doopravdy energie a vody je vlastně v takovýhle bouří jako hodně. Řečeno bouří se potom vydá nějakým prostě jiným směrem, třeba nad oceán, a tam se vlastně vybouří, rozpadne, zanikne. Maximálně něco málo větru doletí přes Atlantik, který je rovný, že jo, do Anglie nebo do severního Německa. Pak někdy dozvuky vlastně cítíme u nás. Ale tahle ta bouře se vymkla z ruky a ta šla vlastně jako hrozně netypicky na New York. A je, víte, já to řeknu jako historicky. V roce 2005 byla Katrina. Ta způsobila škody, dejme tomu, za nějakých 130 miliard, ono se to neustále mění, Sandy způsobila škody, teďka se mluví o 50 miliardách, před 2 dny to bylo jenom 20 miliard, je prostě reálné, že Sandy udělá poloviční škody jako Katrina. Je to doopravdy jako hrozně jako velká záležitost. Umřelo celkem, neustále se to počítá a dopočítává, okolo 110 lidí. To znamená to číslo je vlastně poměrně velké, že jo. Obrovské škody, jako New York se otřásl v základech. To, co popisují lidi, kteří byli týden nebo 9 dnů bez proudu, jo. Představte si to teda, tak já si vždycky vzpomenu teda mimochodem na něco, co mě hrozně jako pije krev a to je ta nucená kanalizace, to znamená kanalizace, která může fungovat jenom, když čerpáte, že jo, ty, ty exkrementy z jímek, který ale mají kapacitu na 12 nebo 24 hodin. Takže zejména u těch novějších projektů, a kupodivu se ukazuje, že to jsou hodně projekty financované Evropskou unií, protože prostě ten projekt je pak jako dražší, jakoby modernější a tak dále, tak nejpozději do 24 hodin /nesrozumitelné/ se vám prostě záchod změní v chrlič, jo, ve studánku tedy, něčeho jako jiného, jo, takže to jsou takovýhle jako věci, který neustále vlastně ta Sandy nebo tyhlecty bouře a ty blackouty, za, prostě s kterým jsme neustále konfrontováni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si podle vás Američané poradili s touto superbouří nebo hurikánem?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, vždycky je to chaos. Já jsem zažil takové jako větší řádění živlu jenom několikrát v životě a ono je to tak, že si člověk jako má zkušenost velkého deště, tak si představí jako ještě velký déšť, ještě větší déšť nebo ještě větší vítr a myslí si, že tam jako zhruba někde jste. Ale když doopravdy jako ty živly se dají do pochodu, tak je to, tak najednou prostě máte strach, protože je to mimo měřítko, který si do té chvíle vlastně člověk jako uměl jako představit. Hrozně zajímavá věc pro mě, jedna z nejúčinnějších pomocí poskytlo hnutí Occupy Wall Street. To znamená ty lidi, kteří protestovali proti velkým bankám a když byli někdy záběry třeba v televizi nebo tak, tak vždycky ukázali nějakýho člověka s dredy, prostě někoho jako nedůvěryhodnýho, že tím se jako vizuálně vlastně to celý jako shazovalo od samého začátku, přitom je to jako velmi seriózní hnutí, který díky tomu, že furt je na tom internetu, Facebooku a já nevím na čem všem, se dokáže hrozně rychle mobilizovat. Já tady doopravdy vidím velkou naději v tenhle ten typ jako hnutí a jsem hrozně zvědavým, jakým způsobem se dá vlastně ta pozitivní revoluce toho Karla Janečka, protože tam se jim taky údajně hlásí prostě tisíce nebo desetitisíce dobrovolníků vlastně, takže něco paralelního jako hnutí Occupy Wall Street, ale tedy s jinou náplní vlastně vzniká i v Čechách, takže ty lidi z toho Occupy Wall Street poskytli velmi účinnou pomoc a dokázali jí zorganizovat na základě nejenom prostě, že jo, těch oficiálních městských služeb teda města New Yorku, ale taky vlastně na základě jako dobrovolnictví. To je nový, tohle je doopravdy jako nový fenomén, který může hodně zamíchat politickou situací, jako řešení různých krizí, může aktivně pomáhat, může taky přinášet chaos někdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte pomoc státu? Jak ten zafungoval, co se týče nejenom teda té první reakce, ale i pomoci právě lidem, které tento hurikán postihl? Pojišťovny?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Američané, Američané jsou kritičtí, že jo, a já vlastně jsem tam nebyl, takže o těhle těch věcechse mi těžko mluví. Já bych to radši jako vlastně o tom nemluvil. Zajímavá věc je pojišťovnictví. Hodně se diskutovala zpráva německé pojišťovny Munich Re a tady se jedná o to, že vy se můžete pojistit u pojišťovny, ale ta pojišťovna tu pojistku může prodat ještě dalším prostě firmám. Jo, to je jako, to je taky docela jako zvláštní jako věc, jak se s těma pojistkama zachází. A ukazuje se, že celá řada pobřežních komunit a jedná se o celá městečka nebo celé velké vesnice nebo aglomerace jsou v podstatě nepojistitelné, jo, protože když přijde bouře tohohlectoho rozsahu, tak ona vám zničí ty papundeklový americký domy na kilometrech čtverečních nebo poničí, prostě škoda je na každým domě. Víte dobře, kolik stojí prostě oprava nějaké malé vlastně hlouposti, to znamená, to začíná být pro tyhlecty velké pojišťovny nebo pro ještě ty větší pojišťovny, co nakoupili teda ty pojistky od těch menších pojišťoven nebo pojišťovacích agentů, v podstatě neúnosné. Ale platí něco jako federální zákon o pomoci těmhle těm komunitám vlastně v nouzi a tím pádem taky u nás, že jo. Kdyby, já nevím, povodeň poničila nějaké menší městečko, tak nakonec prostě stát bude intervenovat a pomůže, že jo, nebo kraj nebo něco takovýho. A probíhá právě v Americe taková jako diskuse na téma, že ta zodpovědnost se čím dál tím víc, zodpovědnost platit se přenáší na stát, zatímco ty lidi mají tendenci obnovovat si domy na těch místech, kde je vlastně postavili a tím pádem do budoucnosti ten stát znova zatěžovat. A celý to pokládá klimatická debata, jo, protože něco jako Sandy se má stát jednou za několik sel let, vedle, že jo, je taková slavná jaderná elektrárna Oyster Creek, která zažila něco, čemu oni říkají tisíciletá událost. Jako je tisíciletá povodeň. Najednou to vlastně jako přišlo. Elektrárna byla zaplavena místy do dvou metrů, což by jako nevadilo, ale stala se taková jako znepokojivá věc, že z elektrárny zrovna vyváželi vyhořelé palivo, které je horké, skladuje se v takových jako bazénech, kde je nutné ho chladit, kde je vlastně hodně vody, a bouře zaplavila pumpy, které tam měly přivádět vodu jenom asi 20-ti centimetry vody a ty se octly mimo provoz, takže hrozilo nebezpečí podobné jako ve Fukušimě, ale mnohem, mnohem jako menší, že se vlastně ta voda v těch chladících nádržích odpaří, jo. Takže elektrárna, ono by k tomu nedošlo, jo, protože vlastně tam jako skoro všecko nějakým způsobem jako fungovalo, takže elektrárna vyhlásila stav nouze a pak našla nějaké řešení. A taky jako hrozně mediálně zajímavé bylo, že poté, co proskočily první zprávy, tak byly okamžitě utlumeny, aby prostě nevznikla panika, prostě po té Fukušimě se lidi začínají bát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To devastující řádění hurikánu Sandy nastolilo debaty o důsledcích globálního oteplování. Byla Sandy jeho dalším důkazem?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Žádný, ano, řeknu takový jako konsensus teďka mezi tím americkými klimatology, jak se ukazuje, žádná jedna velká událost není důkazem ničeho, protože to prostě může být náhoda. Ale Amerika prožila za poslední 2 roky doopravdy jako klimatický chaos. Mluvili jsme o tom suchu, ale byly záplavy na třech velkých řekách, byly další jako velké bouře. Dochází k jevu, který já si myslím, že se týká i České republiky a vlastně se už týkal a jsou to náhlé přívaly sněhu a to zejména na podzim nebo začátkem zimy. A důvod je ten, ono se to ukázalo právě na té Sandy, jo, jako představte si, že jde hodně, že máte hodně teplé moře, jak jsem o tom jako mluvil, hodně je odpařené vody, je ale pozdní podzim a tahlencta masa tohohle hodně teplého vzduchu se posouvá k severu. Tam na jednu chvíli narazí na hodně studenou frontu, která přichází od severu, protože už jsme zase o tom mluvili, jak v té zimě je šance na ty rychlejší průniky toho studeného vzduchu a zároveň tedy tynhlecty, ty bariery toho studeného vzduchu mění svoji pozici v posledních několika letech a jsou stabilnější. To znamená, ukazuje se, že hrozí, jsou to nějaký "liu" z NASA třeba, ukazuje se, že hrozí nebezpečí, že se vám jako nějaký typ počasí zasekne, ať už déšť, jo, nebo v létě jako horko a bude trvat jako delší dobu, takže tady ta, ten, to velké množství vody v ovzduší narazilo na ten studený vzduch a vysněžilo to. To je situace několika posledních let, která se vlastně opakovala. A ukazuje se, že mnohem jako větší šance, že se bude opakovat i do budoucnosti. To znamená i u nás, i v Čechách je nutné počítat s něčím, co se nedávno stalo a co se snadno může opakovat a to jsou vlastně ty sněhové kalamity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně po hurikánu přišla sněhová bouře. Mimochodem guvernér New Jersey ten to zcela zoufale glosoval slovy, že teď už snad je čekají jenom sarančata a mor. Má tento jev souvislost s táním ledu v Arktidě?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano. Ukazuje se ... takhle, ještě abychom si řekli, že v Arktidě teda doopravdy taje led, velmi takovým jako intenzivním způsobem, oteplování je tam několikanásobně vyšší, než je průměr pro celou zeměkouli. Jsou oblasti, které se oteplují o 3 stupně Celsia, za posledních několik desetiletí jiné až o 5 stupňů Celsia, led je tenčí, je jedno z velkých minim a i když to rychle jako svět, pozorovatelných minimum, někdy od roku 1969 se to pozoruje vlastně intenzivně, a mění se plocha bílého ledu za plochu toho černého oceánu. Teďka tohlecto významným způsobem, a já teďka nechci být komplikovaný, ale ovlivňuje takové jako vysoké proudění. Představte si, že na severní polokouli jsou většinou dva takové velké zakroucené prstence, kterým se někdy říká rozbihovny nebo planetární vlny nebo tryskové proudění, a on se nám mění, on se mění jako tvar těch vln a posouvá se to. Počkejte, abych to teďka řekl nějakým způsobem jako srozumitelně. Jsou víc zatočené nahoru a dolu, jo, když si to takhle jako, jako představíme, to znamená, mohou zasahovat poměrně těžko předpověditelně různé části severní polokoule. To se týká už i nás, jo. Ta vlna doopravdy jde, to je doopravdy prstenec, který prostě začíná, dejme tomu, nad Tichým oceánem a jde přes Atlantik a tak dále a končí tam. A zároveň tyhlecty vlny vytvářejí právě ty bariéry buďto toho studeného nebo to teplého počasí. Takže jeden, jeden z hlavních důvodů, co se pravděpodobně změnilo teda nejvíc, je pozice těhle těch vln, které zároveň přinášejí vláhu, anebo blokují průběhy vlastně těch, těch lokálních cyklón a anticyklón, to, co známe vlastně z předpovědi počasí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, že vlastně buď máme, skloňuje hurikány, superbouře nebo sucho, megasucho, tak ...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Takhle to jako to nebudeme brát. V každým případě teda, ať to řekneme naprosto jako, jako jednoznačně, doopravdy trend je takový, že začátkem zimy, zejména začátkem zimy hrozí větší přívaly sněhu a je to proto, že ze severu přichází sucho a z jihu přichází teplý vzduch s velkou vlhkostí. V průběhu zimy nám, nás může ohrozit delší období buďto ... já se bojím nejvíc těch velkých mrazů, protože promrzne ta kanalizace. Já jsem se mezitím bavil s lidmi, kteří staví domy nově nebo vytvářejí stavební dozor a doopravdy se ukazuje, jak ty firmy jako každých 20 centimetrů jako zarýt do země, když máte tu síť vlastně dlouho třeba kilometr, tak to jsou desetitisíce navíc, takže v mnoha případech ta kanalizace a voda je položena níž, než by měla být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už jsme se dostali k tomu, že mrzne, tak dotaz od paní Věry prostřednictvím formuláře na webu dvojky: "Co soudíte, pane Cílku, o solení chodníků a silnic? Dříve se nesolilo, ale uklízelo."

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, víte, to se tady ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těžká odpověď.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
... je jako každá rada, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každá rada drahá.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, každá rada drahá. Já bych si přál, aby se solilo méně, to znamená i ta voda, která odchází potom, je kvalitnější, jo, a je jako, je lepší jako na, líp zavlaží tu, tu zemi vlastně jako takovou. Zároveň existuje jev, kterému se říká solné zvětrávání a to spočívá v tom, že ta sůl zejména v omítkách je to a může si toho všimnout, tam, kde se hodně solí, stoupá nahoru těmi porézními omítkami a sůl, když krystalizuje, tak vytváří tlaky, dejme tomu, desítek atmosfér nebo i větší, a ty vlastně odlupují omítky. Takže to jako ničí. Takže vznikají ty solné mapy, že jo, to znamená, ty škody toho solení jsou poměrně velké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, promiňte, sůl, jenom jsem si vzpomněla, tak vlastně po té bouři ve Spojených státech, tak je sůl právě, obsažena v té mořské vodě, problémem, protože voda opadla, ale sůl zůstala, jak píší Američané.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, New York z tohohle toho, ještě, že jsme se k tomu vrátili, se bude vzpamatovávat hrozně dlouhou dobu. New York má trošku jako nešťastnou pozici, že to je taková jako velká nálevka. To znamená, ta velká bouře zvedla velké vlny, největší vlny byly 10-ti metrové, jo, tomu už se jako doopravdy jako těžko ubráníte, i když tam uděláte ty, ty zábrany vlastně. Část New Yorku byla zaplavena, píšou 13 stop, skoro 4 metry, jo. To už je jako, to už je doopravdy něco vody. 7 tunelů metra prostě okamžitě jako zaplaveno. Teďka firmy některé počítaly s tím, že k tomu může dojít, tak si přenesly generátory ze sklepa do prvního patra, ale často nechaly rozvody v tom přízemí, takže jim to nebylo nic platné prostě, byly stejně bez proudu. To jsou takový jako detaily, který se vlastně ukazují. Tohlecto Amerika, my teda máme všichni tendenci jako zapomínat rychle, když přijde nějaká povodeň, s tímhle tím bude žít jako, jako doopravdy pěkně dlouhou dobu, protože ty škody jsou doopravdy gigantické a budou se objevovat nové a nové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl tedy New York dostatečně připraven na tento živel? Ostatně teď se právě opět debatuje o tom, jak vystavět systém zábran, který by před tím vodním živlem mohl chránit. Existují, existuje projekt hráze za 6 miliard dolarů, která by mohla ta hráz ochránit New York.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
New York má několik posledních let svoji komisi, kterou já bych nazval komisí pro klimatickou připravenost. Trošku to odpovídá třeba tomu pražskému nebo obecně jako českému modelu. Po těch povodních 2002, že jo, se vlastně začalo, začala vytvářet tu lepší, tu vynikající prostě protipovodňová ochrana Prahy. A komise už delší dobu upozorňovala právě na špatný stav hrází. Navíc v tom 20. století ona stoupla hladina oceánu zhruba o 20 centimetrů, někdo uvádí dokonce o 30, a tím, jak ten New York je ta nálevka, do které se může prostě snadno ta voda nahrnout prostě hnaná, hnaná větrem, při tomhlectom hurikánu úplně neuvěřitelný prostě, ta voda, to je takový jako buldozer, tak zvýšila hladinu vody až o 3,5 metru se najednou ukázalo. Prostě jako doopravdy, jako neobvyklá záležitost. To znamená komise a opatření v něčem pomohou, a jako ale ochránit město celé než 10-ti metrovou vlnou, to je, no, byly tam i menší, ty 10-ti metrový byly na širým oceáně, takže něco se povede a něco ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás z formuláře na webu dvojky: "Myslíte si, že je lidstvo v téhle pokročilé fázi sebedestrukce schopno funkčně, reflektivně reagovat? Je podle vás řešením takzvaný zdravý ekonomický a jiný nerůst? Nejde o návrat na stromy, ale o zachování zdravé planety? Ptá se pan Josef.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že nás čeká stagnace nebo možná prostě jako určitej jako úpadek, že to nemusí být tragická záležitost. Mám takový ten vlastní slogan - veselá chudoba, který nepronikl do volebního programu žádné ze stran tedy, jak jsem se díval, a myslím si, že situace nás donutí šetřit maximálně potravinami, materiály a energiemi, takže doopravdy jako docela, myslím, /nesrozumitelné/, možná příjemné nebo taková jako připravit se na to a zavádět si to už trošku jako předem v rozumné míře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy právě dokončujete, pane Cílku, zprávu, která má posloužit jako podklad pro zvažovanou chráněnou krajinnou oblast Brdy. Vlastně to zřízení vyplynulo z usnesení vlády o optimalizaci vojenských újezdů. Co je pro střední Brdy, pro tento region typické, respektive co je podle vás nejcennější?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Tu zprávu především dělal velký znalec z oblasti Karel Žák zejména a několik dalších lidí k tomu přidávalo jenom okrajové záležitosti. Střední Brdy je v podstatě oblast, která se kryje s vojenským výcvikovým prostorem Jince, plus pár kilometrů kolem. Je to oblast, která byla, která funguje jako vojenský prostor přes značné protesty tehdejší veřejnosti, zhruba od roku 1930. Po roce 1990 se opět jako otevřela veřejnosti a ukázalo se, že to armáda docela dobře zakonzervovala díky tomu, jak všechna kasárna byla na obvodu a střílelo se dovnitř vlastně, tak to tam zůstalo relativně v klidu nebo dokonce vznikly takový ty úžasný jako biotopy takových těch podmáčených luk, kde máte i díry po kráterech, který zarůstají rašeliníkem a rosnatkou a požáry a taková tajga. Jako velmi nádhernej, vřesoviště, jako velmi jako nádherný biotop. Většina lesů jsou ekonomické smrkové lesy, které z hlediska ochrany přírody nestojí za nic. No, teď jsem to řekl ošklivě, ale je to tak. Menší část území poměrně malá a jsou to takový rozptýlený ostrůvky jako velkých suťových kuželů, skalek, to jsou nádherný věci, jsou skalky třeba 5, 8, 10 metrů vysoký, Jindřichova skála třeba jako 15, pod tím jsou jako velká jako kamenná moře a celá ta krajina působí právě tím, jak je jakoby prázdná, působí jako velice velkolepě. Je tam nádherná část, jedna z nejkrásnějších jsou ty Padrťské rybníky. To jsou prostě rybničná pánev, poměrně rybníková, poměrně vysoko jakoby, jakoby na hřbetu Šumavy. Je to doopravdy jako krásný kus krajiny, ale já si přesto myslím, že by tam CHKO být neměla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jiná varianta by byla prospěšná?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já bych to zakonzervoval jako vojenský prostor i nadále. Podívejte se, i když tam bude chráněná krajinná oblast, tak prakticky všechny lesy budou dál obhospodařovat vojenské lesy stejně jako teďka. Ty pěkné biotopy rychle zarůstají a doopravdy je docela dobré, je udržovat, zase tu a tam požár, tu a tam nějaký granát, prostě, jo, zní to pitomě, ale je to tak. Nejvíc stavačů je na místech takových jako rozjěžděných tou vojenskou technikou, prostě na těch jako na loukách, že jo, takže to vojsko, podle mého názoru, i když budeme trénovat mnohem méně, jo, a bude na to, já nevím, mnohem míň peněz, tak bych tyhle ty střední Brdy zakonzervoval jako vojenský prostor, protože upřímně řečeno, v Evropě ty války prostě přicházejí jednou za čas. Teď je to hrozně nepravděpodobná záležitost, kdo ví, co bude za 30 let. Ty střední Brdy mají dobrou pozici, je to blízko Prahy, je to, je to velká oblast, je to divoká oblast, dá se tam simulovat něco jako, já nevím, zimní prostě tažení, a hlavně je to mnohem lacinější, aby tam ty vojáci zůstali. Když vznikne CHKO, tak jedna z prvních věcí, kterou bude nutné z hlediska veřejné bezpečnosti, bude vyčistit plochy od munice. Už jenom ty předběžné vlastně jako předběžné údaje mluví něco jako o stamilionech korun, které by to mělo, mělo stát. A já bych radši to doopravdy nechal pod vojáky. A CHKO bych vyhlásil někde jinde, protože furt jako, furt se tak jako dívám na ten soutok té, té Moravy a Dyje, prostě na nějaké ty, ty pásma těch Lužních lesů, jo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam spíše byste možná směřoval.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Tam bych jako, tam bych jako šel jako, jako radši, protože no, no uvidíme vlastně co z toho, co z toho bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak si to řekneme příště. Budu se těšit. Dnešní vydání Jak to vidí s geologem a spisovatelem Václavem Cílkem utekl jako voda.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, velmi rychle to uteklo, půlku jsem toho stačil říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další témata i e-maily pro vás si necháme na příště. Mějte se moc hezky, přeji příjemný den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se bude Vladimír Kroc ptát spisovatele Pavla Kosatíka. Příjemný den přeje všem Zita Senková. Těšíme se na slyšenou.

autor: Václav Cílek
Spustit audio