Když se člověk pohybuje ve veřejném prostoru, měli by o něm lidé vědět všechno. To jsou slova Jana Fischera, kterého jsme se mj. ptali, co jej přimělo ke kandidatuře a jak by např. přistupoval k udělování milostí.

Ing. Jan Fischer, CSc.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.

Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu speciálního vydání pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes vám představíme dalšího kandidáta na prezidenta, je jím Jan Fischer. Dobrý den.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Dobrý den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kvůli vaší vytíženosti si nepovídáme živě, nýbrž náš rozhovor předtáčíme, proto vás také posluchači nemohou vidět na našich webových kamerách. Dovolte nejdříve ve zkratce několik údajů z vaší životní a profesní dráhy. Jste absolventem Národohospodářské fakulty pražské Vysoké školy ekonomické a postgraduálního studia ekonomické statistiky. Od roku 1974 jste působil v různých funkcích ve Federálním statistickém úřadu. Stál jste v čele týmu, který byl odpovědný za přípravu a zpracování výsledků první polistopadových svobodných voleb. Do vaší působnosti patřila také většina ekonomických statistik a harmonizace tuzemské statistiky s pravidly a praxí Evropské unie. V roce 1993 jste se stal místopředsedou Českého statistického úřadu, do jehož čela jste byl o 10 let později jmenován. Mezinárodní měnový fond vás v rámci mise OSN vyslal do Východního Timoru, abyste tam pomohl položit základy moderní a nezávislé statistické služby. Po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě jste byl v roce 2009 jmenován premiérem takzvané překlenovací vlády odborníků. Mandát jste vykonával až do řádných voleb v roce 2010. Poté jste se stal viceprezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Jste členem mnoha českých a mezinárodních institucí i několika vědeckých rad vysokých škol u nás. V letech 1980 až 89 jste byl členem KSČ. Jste podruhé ženatý, máte tři děti a jedno vnouče.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Tak to jedno biologické a jinak samozřejmě ty vyženěné, dohromady mám ty vnoučata čtyři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co o vás, pane Fischere, ještě nevíme?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Tak já myslím, že když někdo kandiduje na prezidenta republiky v této zemi a předtím tady 14 měsíců působí jako premiér, tak snad už je o něm známo úplně všechno. Já opravdu nevím, co by ještě o mně známo nebylo. A to je nakonec dobře, když se člověk pohybuje ve veřejném prostoru, tak o něm má být opravdu vědět všechno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy vlastně nic nezatajujete.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Ne, opravdu ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslechněme si, co jste říkal ještě před kampaní.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát /vysíláno v únoru na stanici Rádio Česko/
--------------------
Já, pokud budu se účastnit kampaně, tak do ní půjdu s tím, jak mě lidi znají. Já na tom nehodlám nic měnit. Nestranický kandidát s rovnoměrným přístupem k vládnoucí elitě i k opozici. Člověk neredukující svět politiky na svět politický nebo na svět politických stran. Člověk naslouchající, ale člověk taky, který se bude umět rozhodnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik vaše autentická slova, která zazněla ve vysílání Rádia Česko letos v únoru. Nelitujete vašeho rozhodnutí jít do prezidentské volby? Jinak byste advent strávil nejspíš v Londýně.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Tak to by bylo hodně brzo, kdybych litoval. To člověk se nerozhoduje proto, to by bylo špatné rozhodnutí, kdyby ho takhle záhy litoval, není pro to žádný důvod. Já jsem se rozhodl velmi, velmi uvážlivě a rozhodl jsem se tedy opustit pozici viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj a ucházet se o úřad prezidenta České republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké byly ty hlavní důvody, co vás k té kandidatuře přimělo, pane Fischere?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Tak především to byl neutěšený stav české politiky, který já vnímám jako naprostá většina občanů, odcizení státu od občanů, to, že se politici odvracejí od občanů zády, potřebují je jednou za 4 roky, když mají jít k urnám a opět je zvolit, velmi slabá komunikace mezi
establishmentem, vládnoucí mocí a občany, voliči. A i tón české politiky, mravy české politiky, nesmírná arogance, agresivita, která nahrazuje potřebu se umět aspoň na zásadních tématech domluvit, to je to, co chybí a dělá nám to i špatné renomé v zahraničí. Proto to rozhodnutí a proto ... a samozřejmě dalším faktorem, který o tom vlastně rozhodl a připojil se k tomu, je nový způsob volby, přímá volba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste vy jako prezident mohl přispět právě v tom boji s krizí morálky?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Především zklidnit situaci, zklidnit tón, který užíváme v české politice, vtáhnout do debaty občanskou společnost, zapomínáme na ní, tolerujeme, že existuje nevládní organizace, neziskové organizace. To všechno je svět, který si zaslouží, aby byl vzat, přijat do debaty. Prezident musí nastavit nová pravidla politického chování a musí začít u sebe. Vrátit do politiky odpovědnost a slušnost, přičemž vůli se dohodnout. Konsensus a dohoda nejsu žádná sprostá slova, ty samozřejmě do politiky patří. Naopak ti, kteří to za slabost považují a často nahrazují chuť se dohodnout silnými slovy, arogancí, agresivitou, tak možná, že oni tím zakrývají nějakou svoji slabost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že má prezident nebo bude mít nebo vy, pokud byste se stal hlavou státu, dostatek manévrovacího prostoru, možností, aby toto změnil?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Má sám sebe, má svoji osobnost, má kompetence, které zas nejsou tak malé, ale neříkejme, že ten svět kompetencí je tak malý, že limituje prezidenta, dělá z něj ceremoniáře. Není to tak. Není to pravda zvlášť po přímé volbě s mandátem, který prezident od voličů dostane a odpovědnost, kterou vůči nim bude mít s vztažením, jak jsem říkal, občanské společnosti do hry nových aktérů, bude moct vystupovat vůči politikům se svými názory, myslím velmi jednoznačně, vést je k novému stylu politické debaty, nastolovat témata, která považuje za vážná a naopak nemlčet k tomu, co považuje za špatné, maligní jako je extrémismus, xenofobie, násilí, ale hlavně musí vnímat občany, musí je poslouchat, jejich starosti, jejich problémy, jejich každodenní trable a nejen je poslouchat, ale umět je přenést do politické scény a proměnit je v nějakou politickou akci, byť třeba potom jí budou zodpovědni další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve vašem programu se mimo jiné dočteme - budu-li zvolen, nenechám politiky v klidu.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Víte, pro mě kampaň a případné zvolení není konec trati, pro mě je to začátek, začátek tvrdé práce, začátek odpovědnosti. Já neslibuji nic, že něco vyřeším ze dne na den, ale opravdu budu vést politiky k novému způsobu komunikace, novému způsobu tou, jak politici mají spolu hovořit, budu jim nosit témata ze svého volebního programu, který budu-li zvolen, budu považovat za smlouvu s voliči, a budu dbát na to, aby si co nejvíc toho programu osvojili a budu je o tom přesvědčovat. A veřejně je o tom budu přesvědčovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká, řekněme alespoň tři témata, která byste přinesl pro začátek do té debaty?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Tak jako za velmi vážné, když si vyberu z toho svého programu, považuji nový způsob financování politických stran. To je jeden z tahů proti, proti korupci. Zcela nepochybně nechť jsou politické strany, politici na sebe stejně tak přísní jako správně jsou na prezidentské kandidáty, aby financování politických stran bylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Především průhledné, transparentní účty, peníze od fyzických osob, nikoli od firem a už vůbec ne od těch státních a polostátních, a já myslím, že bychom měli zastropovat i výdaje na kampaň, protože šetříme všude, myslím kampaň politických stran před jakýmikoli volbami. Šetříme všude, na sociálně slabých, na důchodcích, na sociální péči, měli bychom ušetřit i na provozu, provozu politických stran. Chcete-li další z těch opatření, je to například zákon, zákon o lobbingu. Opět nepřijatý v roce 2010. Ať se každý pochlubí, s jakými lobbisty hovořil. Lobbing není, zase říkám, to není nic nenormálního, lobbují neziskové organizace, lobbují hasiči, lobbují myslivci, každý lobbuje v parlamentu, není to jenom příběh o těch, kteří tam nosí veliké vaky peněz a snaží se přesunout do jiných kapes. Ale je to něco, co má být pod kontrolou, protože politik pracuje ve veřejném zájmu a měl by o těch takových to jednáních informovat a lobbisté by měli říct, že jsou a z jakých peněz, z jakých peněz a zdrojů jsou placeni. Tak to je třeba. Chtěla jste ještě do třetice, a to je třeba opatření, které směřuje možná paradoxně k omezení kompetencí prezidenta. Dovedu si třeba představit, že jmenování členů bankovní, bankovní rady by učinil prezident po schválení Senátem. Takže já nejsem ten, který přichází, byť je to přímá volba, s nějakým názorem, že bychom tu měli spět k prezidentskému režimu a tak dále. Vůbec ne. Jsem velký příznivec parlamentní, zastupitelské demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše životní profesní dráha je velmi bohatá, máte zkušenosti jak z bankovního sektoru, samozřejmě jako statistik máte také zkušenosti s politiky, čerpal byste z každého vlastně té životní etapy zkušenosti, které by vám ve výkonu funkce pomohly? Lze říct, které zkušenosti by převažovaly?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Těžko říct, která by převažovala. Ze všeho si člověk může vzít. Může si vzít hodně. Profese nesmírně formuje, ale to, co formuje osobnost, není jenom profese, to je něco, co si člověk nese od svých rodičů, ze své výchovy, ze svého dětství, z prostředí, v kterém žil, má impulsy od lidí, kterých si nesmírně vážil, od přátel, od příbuzných, to všecko vás formuje. Čili nejen z té profese, ale z toho všeho, o čem jsem mluvil později, z toho všeho bych si věděl a uměl, uměl odnést.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracím se k tomu, když jste hovořil o krizi morálky. Jak a čím byste chtěl přispět k mírnění napětí společnosti? Tady bych citovala jedno z vašich oblíbených vět nebo úvah Masaryka: máme-li problémy v demokracii, opravujme je a nebořme demokracii jako takovou. Jak ale, pane Fischere, docílit návrat k hodnotám?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Především tím, že o nich budeme mluvit, budeme o nich mluvit v nejvyšších patrech politiky, nezredukujeme politiku na nějaký, na nějaké buďto politické překřikování, politické handrkování, ale na debatu. Začněme třeba o tom, jak důležitá je debata o našich národních zájmech, co to vlastně je. Kam, kam patříme, jak se vidíme v současném, současném světě. To je prostě názor na civilizační, civilizační hodnoty a zdá se, že to není triviální debata. Je tady spousta lidí, která, kterým dneska začalo vadit naše proevropské směřování, je tady spousta lidí, kterým vadí naše začlenění do NATO, nebo euroatlantické spojenectví, či hodnoty, na nichž je tento rámec civilizačně hodnotový vybudován. To je všechno stojí za to, se o tom bavit. Tento svět se nesmírně, nesmírně mění. Ale bavme se také o takových hodnotách jako je solidarita, jako je solidarita se slabšími, jejichž hlas není slyšet, jejichž hlas ale je nesmírně důležitý, protože to byli lidé, kteří tady pracovali, kteří tady vytvářeli hodnoty, jsou to senioři. Ale zrovna tak jsou to mladé rodiny, mladé rodiny s dětmi. To jsou všechno skupiny, které nechodí do ulic, když jsou nespokojeni, tam je nikdo nedovede, nepřivede a jejich hlas je často slabý, ale to neznamená, že mu nemáme naslouchat a že jejich problémy nemáme, nemáme řešit i z roviny, i z roviny státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku jsou momentálně k vidění billboardy s vaším portrétem, které upozorňují na členství v komunistické straně před rokem 1989. Kdo je zadal v tuto chvíli, když spolu hovoříme, nevíme. Co na to říkáte, o čem to vypovídá podle vás?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Já to také nevím, kdo je, kdo je zadal. Abych vám řekl pravdu, já potom ani nijak intenzivně nepátrám. I to je svědectví nějaké kultury či subkultury. A já se jenom, bych byl velice rád a doufám, že nebudu zklamán, ale upřímně řečeno, jsem připraven na všechno, že to bude kampaň o programech, o ideích, o východiscích, o programu do budoucna, o oslovení voličů, kteří se budou na základě těchto volebních programů rozhodovat a že kampaň nebude jenom pouhou kopií neutěšeného stavu politické kultury u nás. Velmi bych si to přál. Ale rozhodně se budu snažit k tomu přispět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Jane Fischere, jak byste přistupoval k udělování milostí?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Ten institut milostí nebo tu kompetenci udělování milostí, ten akt vidím něco jako zcela, zcela výjimečného. Je to spojené s tím, že jedna osoba ale na základě důkladných konzultací s ministrem spravedlnosti, s dalšími členy vlády rozhoduje. Nakonec musí rozhodnout sama bez kontrasignace, podle, na základě své, a sází do toho svou čest, svoje svědomí a používal bych v případě zvolení milost jenom v případě vážných humanitárních, zdravotních důvodů či ohledů. Prezident jako jedna osoba není nadán, a nesmí a nemůže být nadán vůlí nebo si jí nemůže přisvojovat, že napravuje omyly nebo poruchy, poruchy v justici, takže jenom v tomto případě. A vždycky řádně odůvodnit. To je důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Vysvětloval byste podrobněji ty důvody, než je tomu dnes?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Určitě ano, protože ... a nejen v případě milostí. Prezident je veřejná osoba, pohybuje se ve veřejném prostoru s vysokou ústavní odpovědností a součástí té odpovědnosti je potřeba, dokonce bych řekl povinnost svá rozhodnutí odůvodnit a řádně, řádně vysvětlit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doporučil byste svým dětem vstup do druhého pilíře důchodové reformy?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Přicházíme k důchodové reformě a možná, že to není jenom o tom, co bych doporučil svým, svým dětem. Já jsem velmi zklamán, musím říct, tím, že důchodová reforma nebyla přijata v konsensu tak, jak jsme o něm mluvili úplně na začátku našeho vyprávění nebo rozhovoru. To je přesně to, co vyžaduje dobrý konsensus mezi vládnoucí garniturou, mezi opozicí, možná i širší společenskou shodu. Vždyť je to přece něco, co ovlivňuje život, poměry, životní úroveň generací daleko, daleko, daleko, daleko dopředu. Čili, jestli teď vedeme debatu, jestli pilíř má být, tak je to debatu, jestli pilíř má být, tak je to ... pilíř druhý má být povinný nebo nepovinný, tak já bych, když už se bavíme v této jenom ekonomické dimenzi, tak bych si lépe dovedl představit, že by byl povinný, ale kdybych já přicházel s návrhem reformy, asi bych o druhém pilíři vůbec neuvažoval. To je spíše politická úvaha. Takže já jsem opravdu tím, nejsem tím, nejsem tím nadšen, nejsem vůbec šťasten tak, jak to, jak to všechno dopadlo a můžeme se dočkat i toho, že při změně vlády může ještě dojít k nějakým, nějakým korekcím a jsme skoro tam, kde jsme byli. Přitom tu reformu nesmírně potřebujeme s ohledem na stárnutí mimo jiné této populace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono mnoho zákonů u nás prochází s minimálním rozdílem. Na kterou stranu byste se přiklonil třeba v případě církevních restitucí?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Já začnu od toho konce. Já bych církevní restituce nevetoval na rozdíl od té důchodové reformy, nevetoval bych je proto, že za prvé jsou řešením odluky, jsou vyrovnány, jsou pouhou restitucí, ale jsou komplexním řešením vyrovnání státu, majetkového vyrovnání státu s církvemi. Došlo tam ke kompromisu mezi zástupcemi církví a establishmentem. To je vždycky kompromis takový, že ne všichni jsou potom šťastni, ale nic jiného než to kompromisní řešení prostě není k dispozici a mimochodem nikdy nebude. Problém je jiný. V současné ekonomické situaci této země, kdybych byl v kůži premiéra, tak bych prostě s tím zákonem nepřišel, já bych ještě počkal. Prostě v této době je to opravdu velmi problematické. Tak to je další věc. A potom je důležité, jak se zachovají církve, když se ten mechanismus spustí. Já mám velké pochopení pro takový názor přítele pana profesora Pirka, který považuji za velice moudrý a který říká, že církve jako jedna z věcí, jak by se měly zachovat, je to, že pokud budou prodávat některý z těch majetků, které nabydou, že by ho měly veřejně dražit. Prostě církve by se posléze měly chovat velmi, velmi transparentně, velmi, velmi průhledně. Ale kdybych ten zákon dostal k podpisu jako prezident v této situaci, nevetoval bych ho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak byste vůbec zacházel s tím nástrojem veta?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
No a to je právě ono. Kdybych ho dostal teď a řekněme, já nevím, hned po zvolení, ale já veto si představuju jako také instrument, který prezident má používat spíše výjimečně jako šafránu. On se totiž ke strategickým zákonům, strategickým normám, které ovlivňují život v této zemi, které se dotýkají principů nebo vážných otázek české zahraniční politiky, měl by už umět se k nim vyjádřit podstatně dřív, než mu přijdou na stůl a má je vetovat či, nebo podepsat, to znamená, vyslovit k nim výhrady už v jejich procesu jejich přípravy, jejich konceptu, jejich povaze, zúčastnit se třeba kvůli tomu schůze vlády, či parlamentu, jednat o tom s politiky a veřejně dá najevo svoje výhrady, než čekat, až ten zákon přijde na jeho psací stůl a potom ho podepsat, či vetovat a třeba pak být zase přehlasován. Tak veto výjimečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínkou o zahraniční politice jste mi, pane Fischere, pěkně nahrál. Chtěla bych se zeptat, jak hodnotíte rozdílný přístup hlasování Česka pro uznání Kosova a proti lepšímu diplomatickému postavení Palestiny v OSN?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Tak Kosovo je něco, co se prostě stalo. Já s nezávislostí, s nezávislostí Kosova tak, jak ji uznala česká vláda a Česká republika, jsem neměl zásadní problém, byť jsem si byl vědom toho, jak velmi obtížné, těžké, nelehké rozhodnutí to bylo, že to bylo rozhodování, které štěpilo Evropskou unii. Ne všechny státy Evropské unie Kosovo, Kosovo uznaly. Ale je tu i spousta odpůrců této zemi uznání nezávislosti Kosova. Já znám Balkán dost dobře, já jsem v Kosovu byl, já jsem byl prakticky ve všech okolních zemích teď v posledních dvou letech, situace na Balkáně, v západním Balkáně se přece výrazně, výrazně mění. Vztahy mezi Srbskem a Kosovem zdaleka nejsou ideální, ale oba premiéři a další ministři se scházejí dokonce ve frekvenci 3 týdnů v poslední době, čili tam je vůle jednat, ty problémy řešit, dávat je na stůl, je tam vůle po regionální spolupráci. Čili já mám někdy pocit v tom českém prostoru, že tady spoustu lidí hovoří o západním Balkánu velmi plamenně, ale mám pocit, že o něm vědí opravdu velmi, velmi málo. To je pokud jde o Kosovo. Samozřejmě Kosovo tím, že se stalo nezávislou zemí, tak to je ne, že by mu to přineslo, řekněme, že to byl pro něj významný krok, ale taky spousta povinností a spousta norem, které bude muset v politickém prostoru, v mezinárodním prostoru respektovat. Ono je to vždycky o dvou stranách jedné mince. Ale vraťme se nebo jděme k Palestině a k poslednímu hlasování na Valném shromáždění. Já nemám žádný problém. Souhlasím s tím hlasováním České, České republiky nebo postojem české diplomacie. Já totiž sdílím názor, že tento nový status Palestiny nepřispěje prostě k mírovému urovnání poměrů na Blízkém východě a já jsem jejich nesmírný příznivec. Já říkám otevřeně, že moje cílové řešení je dva nezávislé, nezávislé státy, Palestina, Izrael, které se ovšem respektují, které mají legitimní, legitimní vlády, které mají aspoň elementární úctu jeden k druhému a přinejmenším samozřejmě uznávají právo jednoho, druhého na existenci, ale mám obavy, že o tom se nám hovoří tady velmi dobře ve studiu, o tom se velmi dobře hovoří v kavárnách, kdekoli na světě, ale od toho cíle jsme ještě hodně daleko a já se obávám, že každý další krok, který v tomto regionu vidíme, nás trošku zklame, že se nám zase to cílové řešení vzdálí, ale nikdy bychom se ho neměli vzdávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké by byly vaše priority v úřadě, pane Fischere? Co bychom od vás jako od hlavy státu mohli očekávat?

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Nový styl jednání, nové vymezení mantinelů politického chování s tím, že bych to ještě žádal samozřejmě od všech, abych tak řekl, spoluhráčů. Férovost, otevřenost, kroky, které bych dělal, bych dělal samozřejmě veřejně, když už se bavíme o, mluvíme o výkonu, způsobu výkonu úřadu, bylo by vždycky jasné, kdo pro mě pracuje, kdo mi radí, kolik, kolik za to bere, prostě prezident musí svým chováním a vnímáním svého okolí dát najevo nějaké signály, začít zkrátka u sebe. Určitě bych více, učinil bych z Pražského hradu centrum opravdové, opravdové debaty, opravdové diskuse o zásadních věcech. Vzal bych do hry odborníky, zástupce občanské společnosti, ale ne proto, abysme tam na Hradě někde diskutovali a udělali tam další "sing teng" či něco, anebo další sérii seminářů, ale prostě proto, aby tam vycházely odtud velmi praktické signály pro moje politické chování, pro můj politický program a pro jednání a komunikaci s politiky, ať už v exekutivě nebo v parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nabídnu vám ještě jednu minutu bez konkrétní otázky, řekněme, k volnému zamyšlení nebo sdělení. Prosím.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Bavili jsme se o prezidentské kampani, bavili jsme se o úřadu prezidenta a o mých prioritách, ale je 6. prosince, máme za sebou první adventní neděli, před sebou, před sebou Vánoce v křesťanském světě, máme taky před sebou za pár dní chanuku. Já slavím, jak známo, jak známo oboje se svou, se svou rodinou. Je to obojí čas k zamyšlení, ke zklidnění, k většímu možná porozumění, k většímu naslouchání, tak já bych přál všem našim občanům, aby strávili tento čas s těmi, které mají rádi, se svými blízkými, aby si ten čas dobře užili, aby si z něj uměli, uměli radovat a přece jenom, protože já si myslím, že tahle země a všichni si to zasloužíme, do toho dalšího roku vstoupili s větší dávkou optimismu. Budeme ho potřebovat mimochodem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás syn Jan v jednom rozhovoru prozradil, že Vánoce slavíte jen symbolicky, že dárky u vás nocí Mojžíšek.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
No tak je to, je to tím, že my si dárky dáváme, my si dárky dáváme jak na chanuku, ale Honzík tady ještě nebude, a potom, potom i na Vánoce. Takže to máme takhle, takhle oboje. Je toho víc, máme tu radost větší z toho závěru roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Fischer byl hostem dnešního speciálního vydání pořadu Jak to vidí, ve kterém postupně v abecedním pořadí představujeme kandidátky a kandidáty na prezidenta. Zítra přivítám paní Táňu Fischerovou. Pane Jane Fischere, děkuji za váš čas a rozhovor, mějte se pěkně.

Jan FISCHER, prezidentský kandidát
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den vám i posluchačům přeje Zita Senková, na slyšenou.