Cyril Höschl: „Nic si nepřejte, protože riskujete, že se vám to splní“

Malá každodenní štěstíčka
Život lidí, kteří od života nečekají zázraky a umí se radovat z maličkostí, je podle Cyrila Höschla, lepší, než život těch, kteří toho chtějí moc. „Je větší pravděpodobnost, že se vám přihodí drobná radost, než to, že se stanete miliardáři a pořídíte si jachtu s krásnými blondýnami.“ Z nečekané výhry např. ve Sportce lidé často dostávají šok. „Nevíte, co s tím, co se sebou a staví vás to do neřešitelné životní situace. V této souvislosti mám rád přísloví: Nic si nepřejte, protože riskujete, že se vám to splní.“

Co můžeme (a nemůžeme) ovlivnit
Každý máme vlohy k tomu, jak vnímat svět. „S tím nic nenaděláme. Když jsme škarohlídi, zůstaneme jimi. Spoustu problémů si ale zaviňujeme sami. Např. tím, že pijeme a kouříme a tím si dláždíme cestu k infarktu.“ Něco tedy v našem životě ovlivnit můžeme, ale něco ne. „Dnes se říká o každém, kdo má špatnou náladu, že má depku. Deprese je ale duševní porucha. Její vnější příčiny tak snadno nenajdeme, protože jsou skryté v mozku. Proto lidé nechápou, že člověk v depresi může spáchat sebevraždu. Rozumějí tomu, když někdo umře na chorobu ledvin, ale nechápou, když někdo skoná na chorobu mozku.“

Blbá nálada
Podle Cyrila Höschla celková atmosféra ve společnosti neodpovídá tomu, jak se lidé skutečně mají. „Navenek je všechno špatně a všichni brblají. Lidé často z médií nechtějí slyšet pravdu, ale potvrzení toho, že špatnou náladu mají oprávněně. Řekněte ale lidem, kteří bydlí v panelákovém bytě, že jsou vlastně milionáři.“

Kritika do vlastních řad
Stejný nesprávný dojem prý vzniká mezi lidmi i v otázce růstu korupce. „Je to jen optický klam, protože teď často na obrazovkách vidíme poslance, souzené za tento přečin. Korupce není víc, je jen viditelnější a víc postihovaná. Také nesmíme podléhat skepsi a tvrdit, že na provinilce ruka spravedlnosti stejně nedopadne. Každý drobný úspěch je úspěchem a neměli bychom hned poukazovat na jeho vady.“ Kritizovat vládu je dnes populární, ale vinu za to nechceme a neumíme nést. „Nechceme si připustit, že jsme tyto poslance zvolili a že vlastně vzešli z našeho středu. Že je vygenerovala tato společnost. Zkrátka, mít špatnou náladu považují mnozí za správné, zatímco mít dobrou za podezřelé.“

Dva pohledy
Důležité je prý, jak se umíme dívat na svět kolem sebe. Cyrilu Höschlovi to připomnělo rozhovor dvou pacientů, který kdysi náhodně vyslechl na chodbě. Oba se dívali z okna ven do parku a jeden říkal tomu druhému: „Podívej se na ty krásné barvy stromů, na ty jásavé a pestrobarevné odstíny žluté! A druhý mu na to odpovídal: listí padá a odumírá, celý život je podzim. Jeden a tentýž podnět vyvolal u dvou různých lidí naprosto protichůdnou reakci. Podobně různorodá je celá společnost. Proto na stejnou věc panují různé názory.“

Více se dozvíte, pokud si poslechnete audiozáznam (u článku nahoře) rozhovoru s moderátorkou Danielou Brůhovou.